Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Nechci půjčovat dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.8.14 18:40
@Slečna Ferka trocha jo, ale když ti tchýně dá dítěti od 9 rádno do 2 odp půlku velké Milky lízátko a dva větší pendreky a to je tak každý den co tam je, tak to už čloěvk přemýslí 
Zábavu nech dělá jak chce, ale toto néééééé, tady mě to vadí, nevím jak ostatním, když držíme klukovi zuby, aby se mu přední nerozpadly, kvůli drtivosti z léků..
Ale nebráním nikomu dělat kraviny a chodit spát v 10 co bych za to dala než řešit to sladké 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 18:51
Děvčata, ruku na srdce. Na co myslíte, že budou jednou v dospělosti vaše děti vzpomínat? Na to, jak bylo báječné, že maminka měla zavedená jasná pravidla, ani čaj neosladila, bonbónky jen výjimečně, spát přesně v tolik a tolik hodin… nebo na to, jak u babičky byla pohoda, nic se nehrotilo…
Nevím, jak to máte vy a jaké máte vy vaše vlastní zkušenosti se svými babičkami, mně už je přes padesát a na svou babičku dodnes s láskou vzpomínám. Vařila mi, co jsem si řekla, na co jsem měla chuť, v osmi letech mě nechala v sobotu pozdě večer koukat na Angeliku (doma jsem šupajdila po Večerníčku do postele), dělala mi pudingy, pekla buchty a koláče, šila mi oblečení, nepamatuju se, že by na mě někdy hartusila, nedejbože aby na mě někdy křikla apod. U babičky to prostě bylo jiné než doma, volnější, klidnější, nic se nehrotilo…
Sama už babička jsem a tak to můžu porovnat. U svých dětí jsem taky měla zavedná pravidla a určitý řád, považovala jsem to pro vývoj dítěte za správné. Dcera to má zrovna tak. Ale když je vnučka u nás, sama pozoruju, že jsem mnohem trpělivější, než jaká jsem bývala jako máma, víc si uvědomuju, že ze spousty věcí, které jsem u svých dětí považovala za zásadní, se skutečně nestřílí. Když byla vnučka miminko nebo menší batole, vždycky jsem se ptala, co jí, jaké jogurty apod., když u nás měla spát, tak jaký má večerní rituál, to ano, ale celkově vzato jsem k vnučce mnohem benevolentnější, než jsem byla ke svým dcerám v tomhle věku. A myslím, že je to tak správné, babičky a dědové mají pro děti své kouzlo a naopak ty děti mají kouzlo zas pro ty prarodiče. Nechtějte, aby dodržovali přesně setjená pravidla, jaké máte vy. To je prostě nereálné. Normální babička, která si vnouče užívá, většinou nikdy (pokud nejde o zdraví) neudělá nic, čím by to dítě zarmoutila. Mám to tak taky. Možná jsem rozmazlovací babička, ale ani já a naštěstí ani dcera to nepovažuje za něco závadného. Naopak, je ráda, když vidí, jak se k nám malá těší a jak je tady v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 18:59
@Denisa56 píše:
Děvčata, ruku na srdce. Na co myslíte, že budou jednou v dospělosti vaše děti vzpomínat? Na to, jak bylo báječné, že maminka měla zavedená jasná pravidla, ani čaj neosladila, bonbónky jen výjimečně, spát přesně v tolik a tolik hodin… nebo na to, jak u babičky byla pohoda, nic se nehrotilo…
Nevím, jak to máte vy a jaké máte vy vaše vlastní zkušenosti se svými babičkami, mně už je přes padesát a na svou babičku dodnes s láskou vzpomínám. Vařila mi, co jsem si řekla, na co jsem měla chuť, v osmi letech mě nechala v sobotu pozdě večer koukat na Angeliku (doma jsem šupajdila po Večerníčku do postele), dělala mi pudingy, pekla buchty a koláče, šila mi oblečení, nepamatuju se, že by na mě někdy hartusila, nedejbože aby na mě někdy křikla apod. U babičky to prostě bylo jiné než doma, volnější, klidnější, nic se nehrotilo…
Sama už babička jsem a tak to můžu porovnat. U svých dětí jsem taky měla zavedná pravidla a určitý řád, považovala jsem to pro vývoj dítěte za správné. Dcera to má zrovna tak. Ale když je vnučka u nás, sama pozoruju, že jsem mnohem trpělivější, než jaká jsem bývala jako máma, víc si uvědomuju, že ze spousty věcí, které jsem u svých dětí považovala za zásadní, se skutečně nestřílí. Když byla vnučka miminko nebo menší batole, vždycky jsem se ptala, co jí, jaké jogurty apod., když u nás měla spát, tak jaký má večerní rituál, to ano, ale celkově vzato jsem k vnučce mnohem benevolentnější, než jsem byla ke svým dcerám v tomhle věku. A myslím, že je to tak správné, babičky a dědové mají pro děti své kouzlo a naopak ty děti mají kouzlo zas pro ty prarodiče. Nechtějte, aby dodržovali přesně setjená pravidla, jaké máte vy. To je prostě nereálné. Normální babička, která si vnouče užívá, většinou nikdy (pokud nejde o zdraví) neudělá nic, čím by to dítě zarmoutila. Mám to tak taky. Možná jsem rozmazlovací babička, ale ani já a naštěstí ani dcera to nepovažuje za něco závadného. Naopak, je ráda, když vidí, jak se k nám malá těší a jak je tady v pohodě.
moje slova 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 20:18
@Denisa56 přesně tak, jak jsem psala, já neměla babičku, teda jasně měla ale starou ležáka, pak zemřela, děda žil u nás, a další babičku 500 km daleko takže jsem jí skoro neznala. jak moc jsem záviděla děckám prázdniny u babiček i to rozmazlování…no prostě všecko. naši mě měli pozdě ve 40 letech a máti byla přísná takže u mě doma nesměli nikdy spát ani kamarádky apod. z dětství si toho hezkého moc nepamatuju, čímž neříkám jak hrozné jsem měla dětství ale přímo vyzdvyhnout nějakou vzpomínku kterou bych si víc pamatovala že to bylo super to teda nemůžu.
jinak já rozmazluju i neteře když tu přijdou, vím že neteř je na sladké ale rodiče jí to zakazují a aby nebyla tlustá ale když je tu tak prostě jí nějakou sladkost dám, stejně jako jim dám na véču pizzu nebo palačinky a na snídani nugetu. však jsou na návštěvě a maj prázdniny tak se to nepo.. mě zajímá u mé tchýně jen to jestli holka nelítá po cestě, a jestli jí v autě vezou v autosedačce což jsem zjistila že minule nevezli. to jestli jí dají čokoládu…bože copak nemám nic lepšího na práci než řešit takové kravinky?:mrgreen:
jinak mojí matce ta přísnost kteoru měla na nás zůstala, minule práskla malou přes ruce že drží lžíci v jiné ruce, pak jí seřvala že nechce jít po obědě spát atd. malá tam ani moc nechce chodit, jako jde tam na návštěvu ale žádný extra nadšení to není, zato ke tchýni jezdí natěšená jak hrom
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 20:32
@Denisa56 píše:
Děvčata, ruku na srdce. Na co myslíte, že budou jednou v dospělosti vaše děti vzpomínat? Na to, jak bylo báječné, že maminka měla zavedená jasná pravidla, ani čaj neosladila, bonbónky jen výjimečně, spát přesně v tolik a tolik hodin… nebo na to, jak u babičky byla pohoda, nic se nehrotilo…
Nevím, jak to máte vy a jaké máte vy vaše vlastní zkušenosti se svými babičkami, mně už je přes padesát a na svou babičku dodnes s láskou vzpomínám. Vařila mi, co jsem si řekla, na co jsem měla chuť, v osmi letech mě nechala v sobotu pozdě večer koukat na Angeliku (doma jsem šupajdila po Večerníčku do postele), dělala mi pudingy, pekla buchty a koláče, šila mi oblečení, nepamatuju se, že by na mě někdy hartusila, nedejbože aby na mě někdy křikla apod. U babičky to prostě bylo jiné než doma, volnější, klidnější, nic se nehrotilo…
Sama už babička jsem a tak to můžu porovnat. U svých dětí jsem taky měla zavedná pravidla a určitý řád, považovala jsem to pro vývoj dítěte za správné. Dcera to má zrovna tak. Ale když je vnučka u nás, sama pozoruju, že jsem mnohem trpělivější, než jaká jsem bývala jako máma, víc si uvědomuju, že ze spousty věcí, které jsem u svých dětí považovala za zásadní, se skutečně nestřílí. Když byla vnučka miminko nebo menší batole, vždycky jsem se ptala, co jí, jaké jogurty apod., když u nás měla spát, tak jaký má večerní rituál, to ano, ale celkově vzato jsem k vnučce mnohem benevolentnější, než jsem byla ke svým dcerám v tomhle věku. A myslím, že je to tak správné, babičky a dědové mají pro děti své kouzlo a naopak ty děti mají kouzlo zas pro ty prarodiče. Nechtějte, aby dodržovali přesně setjená pravidla, jaké máte vy. To je prostě nereálné. Normální babička, která si vnouče užívá, většinou nikdy (pokud nejde o zdraví) neudělá nic, čím by to dítě zarmoutila. Mám to tak taky. Možná jsem rozmazlovací babička, ale ani já a naštěstí ani dcera to nepovažuje za něco závadného. Naopak, je ráda, když vidí, jak se k nám malá těší a jak je tady v pohodě.
Já třeba proti lehce povolenějším pravidlům u babičky obecně vzato nic nemám. Moc se mi ale nelíbí stavět to takhle - že dítě nebude vzpomínat na čas s mámou s láskou, protože tam byly pravidla, řád a výchova a že na ty „hezké vzpomínky“ má tedy prarodiče…
Já třeba pozoruji, že prarodiče občas překračují tu hranici správné míry - dovolí VŠE (a to klidně i nebezpečné věci), cpou děti ne nějakým přiměřeným množstvím sladkostí, ale takovou dávkou která by nasytila 5 somálských vesnic… A to vše proto, že chtějí být tou oblíbenou babičkou (někdy o to i soupeří s babičkou druhou) a klidně jdou i do toho si dítko vysloveně kupovat. To podle mne správné není a není to dobré ani pro děti, ani fair.
Hřešit na to, že toho rozmazlence někdo (rodič) pak zase srovná do laťě aby se za něj nemusel stydět? Že vnoučka, který se naučil jíst k obědu a večeři jen sladké, pak někdo (rodič) po dobrém či zlém zase přesvědčí že nutné je jíst vyváženou stravu? Špinavou práci prostě vyžere rodič, ale hlavně že má dítě pěkné vzpomínky na babičku a dědu…
To ale hovořím o extrémních případech (které osobně znám), ne o jednom oslazeném čaji. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 21:12
@Denisa56 souhlasím naprosto, ale babička a babička je rozdíl a prostě souhlasím se vším co tady o babičkám většinou uvádíte, ale prostě nejsou všechny babičky stejné, prostě nejsou.
Ne co bude vzpomínat… třeba u nás musímem prázdniny domlouvat- jednou za ork na 4 dny, babička si neřekne, a když tak vlaatně se točí okolo vaření a věnuje se klukovi švagrová neteř- celý den, špatné to neni, ale tak mě napadlo, že toto se opravdu nedá srovnat s tím, jak já jsem jezdila k babičce, a ráno jsme vstali a šli jse krmit slepice kachny, vařily jsme spolu, paš šly sušit seno, táborák,, procházky do lesa.. atd. ale toto neni všude..
Napsané to máte pěkně bohužel to neni všude.. I kdybych toho kluka dala na týden, tak prostě toto nezažije.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 21:33
@open mind Ale to vůbec není myšleno tak, že dítě nebude vzpomínat na čas s mámou s láskou. To v tom nehledej. Já tím chtěla říct, že to, co tady některé maminky považují za naprosto nepřístojné chování prarodičů, to dítě vnímá jinak a jednou na to bude vzpomínat, jak na hezký čas s babičkou a dědou. To nijak nesnižuje vztah k rodičům. Mám a táta jsou jenom jedni, ty nemůže v životě dítěte nic nahradit a tam je to pouto jasné a prarodiče ho nezboří tím, že jsou k dítěti benevolentnější. Já babičku milovala, měla jsem u ní volnost, jakou doma nikdy ne. A mám babičku ve svém srdci pořád a vždycky ji tam mít budu, protože jí za hodně vděčím, a to nemyslím materiálně. Ale moje maminka je prostě moje maminka. A nic na tom nemění fakt, že jsem ještě v deseti letech musela chodit spát po večerníčku. Ani to nepovažuju za nějakou újmu (v dětství jsem to ale viděla jinak). Prostě jsem tou poznámkou o vzpomínkách chtěla říct, abyste vážily, kdy je chování prarodičů už za hranou a kdy je zbytečné některé věci hrotit. A taky že je nesmysl chtít po prarodičích, aby do důsledku dodržovali vaše pravidla. To prostě není možné, ti prarodiče to cítí jinak. Ale tohle je nepřenosné, na to přijdete samy až ve chvíli, kdy budete mít vlastní vnoučata.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 21:36
@kvaček Tak jasně, že se to nevztahuje na všechny plošně. Jsou babičky, které holt ten babičkovský cit nemají, což je škoda, ale s tím nic nenaděláš. A k těm vzpomínkám. Moje babičkabydlela ve městě, v takové staré čtvrti, kde se dalo jít leda do parku. Nikdy mi to nevadilo, babička se mnou nikdy nechodila na žádné výlety, ani do kina, ani nic podobného. Přesto mě dokázala zahrnout takovým množstvím lásky a pozornosti, že jsem čas u ní prostě milovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 21:41
@Denisa56 jinak mě třeba i banalní problémy vadí, ale nikdy jsem tchýni za to nedusila- to manžel spíš už něco řekl protože třeba my opravdu cukr nemůžem i kvůli zdraví, a když dá babička vnoučkovi lízatko tak o tom to neni, ale když to vemu- psala jste, žte jste babička??Dala byste vnoučkovi 4 let za jedno dopoledne půlku velké čokolády, jedno lízátko a 2 velké pendreky, když víte, že rodiče díte krotí?? O tom to je, lidi jsou různí… jak tchýně, tak snachy..
Já třeba toto rozebírám tady, nikdy jsem tchýni nedusila kvůli sladkostem, kluka může mít každý víkend, nebráním, ale u nás je jenom léto
Mě třeba vadí, že tam neni častěj, i když na něco nadávám, protože, to vidím, že tam přijedem, a ten vztah neni takový jak by měl být - vzájemně, ale už jsem to nechala na nich, kluk má 5let může si sám říct, chci tam jet a bbaička je svéprávná, může si říct, beru si ho na víkend..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 21:42
@Denisa56 Je to proste asi hlavne o rozumnem uvazeni, co je poradku a co za hranou unosnosti - a to na obou stranach. Jak ze strany maminek (nepudit kvuli kazde malickosti), tak ze strany prarodicu (nedovolovat vse v neomezene mire). Takova ta zlata stredni cesta, ktera se nekdy trochu obtizne hleda, zvlaste pokud je na jedne ci druhe strane nejaky extremista…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 22:52
@open mind všimla jsem si, že spousta maminek má podobný problém. Zjednodušeně řečeno žárlí na roli babičky. Protože babička rozmazluje, povolí otěže a dítě babičku kvůli tomu miluje. Máma místo toho stanovuje hranice a otěže přitahuje a to se dětem mnohdy nelíbí, zvlášť když přijedou roztažení od babičky. Ale já nějak nechápu nač žárlit. Maminky budou v životě dětí vždy na prvním místě a nám maminkám by mělo záležet na tom, aby ty vztahy v rodině byli vřelé a hezké, aby děti věděli, že nemají jen maminku a tatínka, ale také milující prarodiče, tetičky a strýčky.
Občas mi přijde, že si maminky své děti chrání a brání, jakoby jim je někdo bral, ale tak to přeci nejde vnímat. Tady jde o rozšiřování sociálního cítění, o rozšiřování lásky, pozornosti a taky se děti naučí, že ne všude jsou stejná pravidla, naučí se být přizpůsobivý. Navíc s maminkama jsou pořád, proto je potom ta babička, taková hvězda.
Vidím to na obou klucích. Dneska v lese starší sedí v traktoru a blbne. Říkám mu, ať je opatrný, jinak se traktor rozjede a přejede mě. On mi povídá: no a co? Tak by moje maminka byla babička a dědeček by byl tatínek. Někoho by to zamrzelo, naštvalo, ale mě to zahřálo v tom, že tak vřele jako bere mě bere i prarodiče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 23:29
Tak já zakladatelku chápu Malého jsem jako mimčo nepůjčila nikomu S mojí mamkou jsme vždycky vozili tak nějak společeně, protože bydlí naproti a vždy jsme jeli něco vyřizovat…samotného si ho vzala až po půl roce. Ted má necelé 3 roky a jsem ráda, že se ho na chvíli zbavím 
Tchýni jsem ho nepůjčila nikdy a ani se k tomu v budoucnu nechystám, je to bohužel ten typ babičky, která si musí dokazovat, že ona je babička a bude si dělat co chce. I v případě, že ji poprosím o opak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.14 07:09
@Denisa56 přesně, přijde mi, že se to tady moc hrotí…no tak osladila čaj nebo se přesně nedržela pokynů, to je toho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
