Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj. Vím, že tohle období jednou postihne asi každou dlouhodobou snažilku, a tak proto zakládám tohle téma. Každá občas slyšíme, to bude dobrý, neboj, nemysli na to, to přejde, ono se to podaří…
Snažíme se 9 měsíc. Vím, že to není zas tak hrozně dlouhá doba, ale mě to poslední dobou hrozně zmáhá, jak psychicky, tak i fyzicky.
Ovulaci nesleduji, neměřím teplotu, prostě se snažím žít, ale nejde mi to, hlavně ne s tou radostí, jako dřív ![]()
Ahoj,my se s přítelem snažíme rok a 10 měsícu.Taky neměřím teplotu,ovulaci poznám jen podle bolesti.Taky už mi to leze na mozek,zašla jsem ke svému gynekologovi,vzal mi krev na rozbor genetiky který se posílal do Prahy a přítel šel na spermiogram.Teď čekáme na výledky a uvidí se kde je problém.V listopadu 2009 jsme o mimi přišli ve 12 týdnu těhotenství.....Nezoufej ![]()
Ahoj holky, my se snažíme od podzimu 2009, půl roku od prvniho pokusu jsem otehotněla, ale v 7.tydnu potratila a od te doby nic
Mame za sebou vše možná vyšetření, oba jsme v pořádku, takže teď už to zkoušíme s pomoci IUI. Je to hrozně náročné, hlavně na psychiku. Všichni mi říkají, ať na to nemyslím, ale to prostě nejde, sleduju ovulaci a pak samozřejmě vím, kdy přijde MS. Všichni kolem mě těhotní, jen ne já
Musíme prostě věřit, že i na nás se štěstí usměje. Hlavu vzhůru ![]()
Ahoj, jsem ráda, že nejsem mimo sama
Já vím, že to jednou prolomíme, taky jsem byla loni v říjnu těhu, ale odešlo to, tak mám aspoň malou jistotu, že jsem schopna mít mimi.
Ještě nějakou dobu počkám a začnu to asi taky řešit přes dr. Přeji, ať je vše ok, a brzo se nám to povede!! ![]()
nonynka8 píše:
Ahoj, jsem ráda, že nejsem mimo samaJá vím, že to jednou prolomíme, taky jsem byla loni v říjnu těhu, ale odešlo to, tak mám aspoň malou jistotu, že jsem schopna mít mimi.
Ještě nějakou dobu počkám a začnu to asi taky řešit přes dr. Přeji, ať je vše ok, a brzo se nám to povede!!
naděje umírá poslední…vše má svůj čas ![]()
handa30 píše:
Ahoj holky, my se snažíme od podzimu 2009, půl roku od prvniho pokusu jsem otehotněla, ale v 7.tydnu potratila a od te doby nicMame za sebou vše možná vyšetření, oba jsme v pořádku, takže teď už to zkoušíme s pomoci IUI. Je to hrozně náročné, hlavně na psychiku. Všichni mi říkají, ať na to nemyslím, ale to prostě nejde, sleduju ovulaci a pak samozřejmě vím, kdy přijde MS. Všichni kolem mě těhotní, jen ne já
Musíme prostě věřit, že i na nás se štěstí usměje. Hlavu vzhůru
jak na potvoru se kolem mě taky všichni kulatí a jen mě to vždy přeskočí,přeju pevné nervy a hodně štěstí ![]()
Jasně, vím to. Ale je to prostě těžké
S manžou to neřešíme, nechci ho tím trápit, vidím na něm, že ho to taky mrzí, ale asi si budeme muset promluvit, držím to pořád v sobě, na všechny strany se usmívám, jak nejsem v pohodě, ale co si budeme povídat, vážně nejsem
Zhubla jsem, málo spím, prostě na mě padla nějaká velká depka, větší, než kdy dřív ![]()
nonynka8 píše:
Jasně, vím to. Ale je to prostě těžkéS manžou to neřešíme, nechci ho tím trápit, vidím na něm, že ho to taky mrzí, ale asi si budeme muset promluvit, držím to pořád v sobě, na všechny strany se usmívám, jak nejsem v pohodě, ale co si budeme povídat, vážně nejsem
Zhubla jsem, málo spím, prostě na mě padla nějaká velká depka, větší, než kdy dřív
ani mě se o tom moc dobře s přítelem nemluví,nechci mu přidělávat starosti.....ale když už začnu,vím že on mě poslouchá a to mi pomuže,nevím jestli to děla jen z povinnosti a nebo ho to opravdu taky tak trápí jako mě,ale snažíme se o tom mluvit,ne moc často ale mluvíme …a za to jsem ráda,vím že se na něho mužu ve všem spolehnout…je to sice jiné než se o tom bavit taky s Váma ,které máte stejné problémy ale díky i za to
Já vím, já tohle znám taky. Hlavně když se blíží MS, tak se v noci budím, pořád si říkám, co kdyby to vyšlo, v hlavě mi jedou všechny příznaky těhu, pak si vidím tu radost z dvou čárek, ale pak zas obavy, co budu dělat když to nevyjde. Je to psycho a přesně jak píšeš, nikdo to neví, navenek člověk dělá jakoby nic
Musíme být silné!! Když si otěhotněla v říjnu, tak to brzy přijde znovu. Držím palce ![]()
handa30 píše:
Já vím, já tohle znám taky. Hlavně když se blíží MS, tak se v noci budím, pořád si říkám, co kdyby to vyšlo, v hlavě mi jedou všechny příznaky těhu, pak si vidím tu radost z dvou čárek, ale pak zas obavy, co budu dělat když to nevyjde. Je to psycho a přesně jak píšeš, nikdo to neví, navenek člověk dělá jakoby nicMusíme být silné!! Když si otěhotněla v říjnu, tak to brzy přijde znovu. Držím palce
já čekám jestli ta potvora červená dorazí nebo ne …
![]()
Ahoj,
jsem na tom podobně. Dnes jsem to dostala a i když jsem to čekala (tentokrát opravdu ano), je mi z toho hrozně smutno
Snažím se od června 2011, nejdřív to bylo v pohodě, když to nešlo, ale teď už jsem každý měsíc víc a víc smutná, nic mě nebaví a nemám z ničeho radost a myslím jen na to. Všichni v okolí říkají, že to bude dobrý, ale koukaj na mě přitom jak na štěně, tak mi je pak z toho ještě hůř ![]()
Estericka píše:
Ahoj,
jsem na tom podobně. Dnes jsem to dostala a i když jsem to čekala (tentokrát opravdu ano), je mi z toho hrozně smutnoSnažím se od června 2011, nejdřív to bylo v pohodě, když to nešlo, ale teď už jsem každý měsíc víc a víc smutná, nic mě nebaví a nemám z ničeho radost a myslím jen na to. Všichni v okolí říkají, že to bude dobrý, ale koukaj na mě přitom jak na štěně, tak mi je pak z toho ještě hůř
to mě mrzí že dorazila …taky to znám,když mě někdo polituje tak se mi chce až brečet ![]()
Estericka tak to jsme na tom opravdu stejně, i časově, taky se snažíme od června. ![]()
V práci mám kolegyňku, která o všem ví, ale ostatní ne, a pořád mi nadhazují, že už bych to mimi mohla mít. Vždycky mě píchne u srdce a já hrdinsky prohlašuji, že je ještě čas. . O snažení ví jen nejbližší rodina, jinak nikdo. Já mám mít teď někdy ovu.
probíhá, ale tak nějak divně. Prostě si to nedokážu užít. ![]()
Ach jo holky, kéž by existovalo něco 100%, co nám zaručí otěhotnět, co? ![]()
petruska10 píše:Estericka píše:to mě mrzí že dorazila …taky to znám,když mě někdo polituje tak se mi chce až brečet
Ahoj,
jsem na tom podobně. Dnes jsem to dostala a i když jsem to čekala (tentokrát opravdu ano), je mi z toho hrozně smutnoSnažím se od června 2011, nejdřív to bylo v pohodě, když to nešlo, ale teď už jsem každý měsíc víc a víc smutná, nic mě nebaví a nemám z ničeho radost a myslím jen na to. Všichni v okolí říkají, že to bude dobrý, ale koukaj na mě přitom jak na štěně, tak mi je pak z toho ještě hůř
Díky za podporu
A nejhorší asi je, že já vážně vypadám jako nenormální, protože všem v mém okolí to jde hned (tak do tří měsíců), ale opravdu snad všem! A těhotné jsou i známé holky, které o to vůbec nestály a staly se jim „nehody“, což mi přijde hrozně nespravedlivé. Já jim to moc přeju (těm co mimi chtějí), ale stejně mě to prostě svým způsobem dost zraňuje.
Tak to jsme asi i ze stejného místa
Já ještě pracuji na dětském oddělení v knihovně, takže z těch mamin, které jsou dál a dál těhotné už šílím. I se mi o nich zdá. No jo, nesmíme to vzdát a pořád to zkoušet. ![]()