Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nedokážu říct, co cítím
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.7.17 13:18
Jako sorry, ale tak se laskave dej dohromady. Rikas, ze mu chces rict, ze ho milujes ale zaroven rikas, ze ho nemilujes. Takze mu vlastne chces lhat, nebo jak tomu mame rozumet?
Pokud on ma zajem si o tom klidne promluvit, tak se vzpamatuj a promluv si s nim. Takhle priblbly prispevek jsem uz davno necetla. „ja chudinka, ja trpim, nereknu ani muuu ani buuu, vlastne ani nevim co chci, ale vyreste to nekdo za mne“. Ty jses nesvepravna? Nekdo ti zasil usta, ze nedokazes mluvit?
Se laskave seber a dej se mentalne dohromady. Takhle se chova matka deti? Ze neumi ani komunikovat? Ze radsi dopusti rozvod, nez aby problem resila a pak bude plakat, chudinka malinkata. Jooooj, holka, normalne mi hrkly slzy do oci z tebe.
Tak si nos hrde tu svou rozvedenou hlavu, kdyz nedokazes resit problemy. My to totiz za tebe taky nevyresime.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.7.17 13:25
Tu neschopnost komunikovat s manželem máš až teď, nebo byla vždy? Chceš to manželství zachránit?
Co takhle napsat mu dopis. A najít si odbornou pomoc pro sebe, začít na sobě pracovat, dopátrat se příčiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.17 13:26
Tak mu napiš dopis…
Nebylo by špatné si třeba promluvit s odborníkem aby ti poradil jak zvládat stresové situace, jak zapracovat na komunikaci apod. rozhodně bych to nenechala jen tak..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.17 13:26
@Anonymní píše:
Děkuji za reakce - tak šup, jen do mně. Ještě někdo?
zajimave, tady ti nedela proble, se ohradit.
Hmmm, takze ten problem mas jenom, kdyz jde o lidi, na kterych ti zalezi, nebo melo by. Napr manzel, deti a tak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.17 13:27
@warita já zase nečetla dlouho tak hrubý příspěvek 
myslím, že by ses měla vzpamatovat spis ty 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.7.17 13:29
@warita píše:
zajimave, tady ti nedela proble, se ohradit.Hmmm, takze ten problem mas jenom, kdyz jde o lidi, na kterych ti zalezi, nebo melo by. Napr manzel, deti a tak…
Ano, to jsem ale psala. Dokážu se vymezit i vůči tchýni, pokud je to nutné. Tenhle problém mám výhradně s jednou jedinou osobou.
- Citovat
- Upravit
22.7.17 13:31
@Půáček píše:
@warita já zase nečetla dlouho tak hrubý příspěvek
Tak já tedy čekám, jestli to měl být od @warita cílený pokus vyprovokovat zakladatelku k akci, nebo jestli to mělo jen být tak zlé, jak to vyznělo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.7.17 13:33
@pohledmuze píše:
V tvem pripade by asi pomohla poradna, treba bys zvlast rekla nekomu co si myslis a on by to tlumocil manzelovi.
Jinak ja osobne bych nemohl byt s labilni zenskou. Kazda je trochu labilka, ale co je moc to je moc.
Ta paní přes psychiku a vztahy si to nemyslí. Že bych byla labilní natolik, že bych potřebovala léky. Řekla mi, že vidí před sebou spokojenou sebevědomou mladou ženu, veeelmi komunikativní.
- Citovat
- Upravit
22.7.17 13:33
@Makysu já myslím ze zlé. Je tady určitě dost lidí, kterým dělá dobře si číst o problémech druhých a ještě je podobným způsobem srazet a urážet. Ale je to hnus, že?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.7.17 13:36
Tohle mu vytiskni a dej přečíst…A pak běžte do poradny a bojujte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.7.17 13:41
Už budu vypadat, že hledám jen důvody, proč něco nejde - ne, ani ten dopis nedokážu sesmolit. Přijde mi, že tam není vše, co mu potřebuju říct - bojím se právě toho, že nedokážu přesně formulovat své potíže. Už jsem to zkusila mockrát - ale nikdy nedokončila.
Respektive ještě takhle - dokážu se „vybrečet“ u svých kamarádek. Tam to řeknu naprosto přesně, co mne sejří. S patřičnou dávkou ironie, sarkasmu, prostě nadhledu, nesjem v tomhle žádná sebelítostivka, co potřebuje ťuťuňunu, takže to může vypadat i tak, že to zas tak vážné není. Vlastně to tak i chci - nechci lítost. Mám problém to prostě říct „do očí“.
- Citovat
- Upravit
Kobea
22.7.17 13:41
@Půáček píše:
@Makysu já myslím ze zlé. Je tady určitě dost lidí, kterým dělá dobře si číst o problémech druhých a ještě je podobným způsobem srazet a urážet. Ale je to hnus, že?
Já to vidím v dobrém. Někteří, včetně mě potřebují ne hluboké politování, ale dostat pecku mezi oči, aby se probrali. Říkat tady zakladatelce, jaká je chudinka a jak jí všichni litujou, to jí fakt nepomůže. Nikdo jí nemůže pomoct tím, že převezme její problém, protože to nejde.
Zakladatelko, zkus pracovat na tom, že máš problém komunikovat hlavně se svým manželem. Zkus mu to napsat.
Je fajn, že si uvědomuješ, že ten problém není u manžela, ale u Tebe. Ale zkus si najít někoho, kdo Ti s tím pomůže. Sama si asi neporadíš 
. Problém znáš. A podle mě ho chceš řešit. A to je dobře 
.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Naše manželství se propadá do velmi hluboké krize. Nespíme spolu, mluvíme spolu jak dva spolubydlící. Vyhýbáme se sobě. Manžel zrušil dovolenou, kterou jsme měli strávit spolu, bez dětí, právě abychom se tak nějak uklidnili - abych řekla pravdu, ulevilo se mi. Nevím, co bychom tam… dělali. Spolu.
Vinu cítím na své straně. Jsem typ, který bytostně nesnáší hádky, hroutím se ze stresu natolik, že pak ikdyž se manžel pokouší o skutečně poklidnou debatu, rozbrečím se. Nejsem schopna říct, co mě trápí. A s tím souvisí i to, že ačkoli se mi vůbec nelíbí situace, jaká je, nejsem schopna přijít a říct ani toto. Stojím mezi dveřma, dívám se na něj, chci říct - poj´dme si promluvit, chci ti říct, že tě miluju, chci ti říct, že takhle to nechci, chci ti říct, že se cítím nemilovaná, chci ti říct… a nejde to. Jako kdybych byla němá, jen se mi oči zalijou slzama… a odcházím. Už to trvá příliš dlouho, jsem na nervy, zlobí mě žlučník, odchází mi imunita. Dokonce hubnu. Jsem ve stavu, kdy už jen trnu, že až příště přijde domů, tam jen proto, že mi oznámí - že se chce rozvést. A já mu to beze slova odkývu, zvednu pyšně hlavu - a pakuž budu jen brečet a brečet. Samozřejmě někde, kde o mně nebude vědět.
Vlastně ani nevím, co do vás očekávám. Drtivá většina mi zřejmě poradí, že komunikovat je základ. A že žít s člověkem, který nekomunikuje, neřekne, co chce, co nechce, že se nedá. To já vím. Taky beru vinu v tomto na sebe. Ale jak zbourat ten blok, který mi nedovolí o svých citech promluvit…
Zajímavé ale je, že tohle vímám jen vůči manželovi. Nejsem žádná netýkavka, pořádek si zjednat umím. Ale jak se podívám do jeho tvrdých očí…