Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já Vénu viděla až po těch pěti dnech, císař byl hodně narychlo, měla jsem cekovou narkózu a po probuzení trochu problémy, Vénu hned vezli, rychlovka čekala u nemocnice…já jsem spíš dodneška naštvaná, že jsem rodila v porodnici bez JIP, několik týdnů před tím jsem tam ležela a všichni mě přesvědčovali, že to do 36tt vydrží.Ale s tím už nic neudělám, tak se tím zbytečně nedeptám, jsem ráda, že to dopadlo dobře.
Přiznám se, že mě se do nemocnice taky nechtělo, já byla mezi porodem a nástupem do nemocnice k synovi 10 dní doma (to byl Véna na JIP), strašně jsem chtěla být u něho a když to pak konečně šlo, tak jsem samozřejmě byla ráda, ale nechtělo se mi znova do jiného prostředí, od manžela…nakonec to rychle uteklo (byla jsem tam se synem asi šest týdnů, dokud neměl dvě kila), na pokoji se mnou byla fajn maminka a sestřičky byly příjemné, bylo to spíš jak na hotelu než v nemocnici (chodila jsem normálně v oblečení, žádné pyžamo, jedla jsem když jsem měla hlad, žádné povinné obědy teď hned apod.), navíc jsem byla ráda, že kdyby něco, všude kolem doktoři (doma jsem pak měla mnohem větší strachy).
Pavli já měla celkovou, protože u nás se akuťáky dělaj jenom s celkovou. Je pravda, že to probuzení bylo hrozný. Byla jsem celá dezorientovaná, nemohla jsem se pohnout, všechno mě bolelo, nepříjemná spolubydlící, co si myslela, že jí neslyším, blbý zprávy ohledně miminka. Pokud budu muset příště na SC, tak snad radši aby byl plánovaný, sice se mi to nelíbí, ale alespoň bych věděla, co se děje.
Jinak za pobyt u malýho v nemocnici, se mně potom ptali, jestli to chci zaplatit a nebo přijmu dar od kraje. No tak přijala jsem dar od kraje, ale i kdybych to musela platit, tak to klidně zaplatím. Zkus to se tam domluvit v tý nemocnici, byť i by si měla ležet jinde, ale alespon za ním chodit…
Judycum já mezi nástupem za Vítkem taky byla doma z porodnice mě pustili v úterý a za malým jsem nastupovala další týden v pondělí. Jednak jsem se potřebovala dát ještě trochu dohromady a taky jsem potřebovala vyprat oblečení, sbalit…ale každý den jsme za ním jezdili, vozili mlíčko a kojila.
Ještě pavli taková povzbuzující ,,když mi dali malýho poprvý přiložit, tak se krásně přisál a hned vypil svojí obvyklou dávku" ale i kdyby to u vás hned na poprvý nešlo neklesej na mysli.
Judy: jo takle jsem to taky měla malého hnedovezli a já ho viděla po 5-ti dnech co mě propustili z nemocnice.
s tím pobytem v nemocnici mám taky pořád rozpaky protože přesně jak píšeš do cizího prostředí a od přítele ale snad to bude o.k pže bych chtěla být v pohodě pro Maxíka.NAvíc kdyby to bylo tady u nás v „malé“ nemocnici tak by to šlo ale do té krajské se mi fakt nechce:-( Tak snad nakonec narazím taky na dobrý personál zatim se mi to moc nedařilo (až na pár vyjímek).
lentilka: jo právě to já bych to taky zaplatila kdyby byla potřeba o tom žádná jen jsem nad tím tam přemýšlela jak je to vlastně hrazené. a i tak je super že se na todle taky vztahuje ten dar od kraje.
No snad to s tím kojením bude tak jak píšeš uvidíme. Teda já když ho držím,jak je malinkej tak si ani neumím představit jak ho budu držet u toho kojení:) jak je takovej maličkej křehkej
Snad bude chtít sám a bude to o.k.
Pavla Pobyt rodiči dítěte mladšího 6 let platí pojišťovna. Je to §25 zákona 48/1997 Sb. - buď tam co je dítě nebo v ubyt. zařízení nemocnice.
Platíš jen poplatek 60 kč denně jako bys byla sama hospitalizovaná.
Pokud by trvali na tom, že to nejde, můžeš argumentovat, že v Listině základních práv a svobod (součást ústavy ČR) máš zaručeno, že omezovat tě v péči o dítě může jen soud.
držím pěsti!!!
Pavli taky doporučuju elektrickou odsávačku jak psaly holky, rozhodně je to pohodlnější když odsáváš takhel často a v pohodě jí pak za dobrý peníz prodáš. JInak doporučuju se uklidnit udělat si teplý čaj vzít si třeba nějaký časák a u toho odsávat. Neboj teď moc neodsaješ protože jsi doma, je to nové a mlátí s tebou hormony.
Jinak já odsála pár kapek v porodce až po 4 dnech i mi bylo trapně když jsem to nesla sestřičkám ale říkala jsem si tak co maximálně mě vyhodí ale nevyhodily a moc chválily, pak to bylo lelpší a lepší, doma se to trochu zhoršilo depkou ale zase se to zlelpšilo.
A že se ti tam nechce no nedivím se ti, je to cizí prostředí kort když jsou trochu nepříjemný ale bojovala bych za to, mě teď zpětně ty první chvilky kdy jsme nebyly spolu chybí a doma jsem se s malou taky často mazlila aužívala si jí. ![]()
Pavli přesně tak jak píše Panuška, já tam nesla těch necelých 20 ml s tím, že to asi nemá ani cenu zamrazit a sestřička mě moc chválila, že i kdyby jen 5 ml, tak je to dobrý.
Jinak já těch 60 kč za den měla právě jako dar od kraje. Nevím z jakého si kraje, ale v jihočeskym to funguje.
tak si představte že moje teta porodila na konci šestého měsíce velmi komplikovaně holčiku v nemocnici byla teta 2 měsíce a ta malá 3 a za každý den museli platit za ni i za tetu 60 kč šílený peníze ale udělali by pro í cokoliv ted je z ní krásná 2 letá holčička ![]()
Ty poplatky mi ani nepřišly maysl, Vénovi bude devět, už je to dlouho a tehdy se ještě nic neplatilo (obecně proti poplatkům nejsem, ale byl by to pro mě tehdy problém)…takže to bohužel nevím, jak to je. ![]()
Pavlo ta tvoje situace je fakt hrozně podobná tomu, co jsem prožili my…té nemocnice se neboj, já byla 50km od domova, není to moc, ale návštěvy se ke mě moc nedostaly, manžel jen občas. Měla jsem z toho strach, ale ono to rychle uteklo a hlavně jak jsem měla Vénu u sebe, tak už to bylo v pohodě a nestýskalo se mi vůbec, jen jsem si ho užívala.
Lentilko, tak z té narkózy jsem se probudila úplně se stejnými pocity jako ty…na to teda vzpomínám dodnes nerada (jen musím říct, že na spolupacientky jsem měla velké štěstí a všechny byly moc fajn a podžely mě, když bylo zle).
My jsme byli 25+6(taky akutní sekce).Za malým jsem se byla podívat na2,den.klokánkování jsme začali tak za 10dní ,když mu skončila ATB a žloutenka.V kojení jsem měla rekord 0,1ml (ručně)z odsávačka nic,vyzkoušela jsem tak 3 druhy vč.elek.Ale nevzdávej topravidelně každý 3 hod.Malej byl v nem.75dní posledníc 7jsem byla s ním.Většinou se pouštějí zdraví min. v 36týdnu gest.stáří.ve váze nad2kg(může se to od nemocnice trochu lišit).Je to dost brzo po porodu ,teoreticky by tam měl být 3-4 týdny,s tím ubytováním v nem.zvaž jestli by ti tam za ty 3-4 týdny nehráblo-je to síla dodržovat 2-3hod.režim,stres.Ted zpětně můžu říct,že v tom strachu o dítě a bolestech po císaři(bylo štěstí ,že jsem se mohla večer vrátit z nem.domů vyspat.(jezdila jsem za ním samozřejmě každý den).Když jsem pak k malýmu nastoupila na intermediál byla jsem už celkem fit a vyrovnaná se situací(1.dny jsem brečela non-stop).Po zdravotní stránce věřím,že budete o.k.Akorát možná 1.rok budete mít víc kontrol u specialistů.A kdyžtak si už předběžně sežen obvodní dětskou lékařku(některý nechtějí nedonošené děti brát).Hodně síly do dalších dnů. ![]()
Matýsek se narodil v 31.tt s váhou 1940g,ted už je to 11.měsíců(9350g)-je stále dost kojenej-do 7 měsíců plně, a je to děsnej čert,na chvíli se nezastaví, a to že je nedonošenej by mu vůbec nikdo netipovat. Strávili jsme spolu v nemocnici celé šestinedělí, 10 dní byl v inkubatoru na JIPU-to sem byla ráda,že sem ho mohla držet za ruku a hladit (to bylo asi nejnáročnější období)máš mimiska 7 měsícu v bezpečí v bříšku a najednou tam neni a neleží ani vedle tebe v postýlce, nemůžes ho pochovat.Byla sem ráda i za to, že mně nechali sestřičky držet sondičku.
Postupně sme začali klokánkovat, poprvý mi ho přistavili k prsu po 10 dnech-absolutně nevěděl, co se po něm chce, tak sme to zkoušeli přes klobouček (doporučuju) a z nemocnice jsme odcházeli plně kojený. Jak píšeš, že odsaješ 20ml to je krásný, pro mě bylo odsát 10ml horor,ale neboj až se to prcek naučí-vypije si co sam potřebuje.Fakt odsávej i v noci-pro tvorbu mléka to je důležitý. Vydrž-ten začátek je nejtěžší,ale bude to postupně lepší a lepší, až ho vyndaj z inkubátoru-začneš koupat a přebalovat a než se naděješ budeš mít mimíska doma. Pokud to je možné,zkusila bych se domluvit, abys mohla být v nemocnici 24 hod.denně dokud vás nepropustí domů-co si pamatuju byl to boj o každý gramík ![]()
držim palečky ať je mimisek v pořádku a ať ste co nejdřiv doma ![]()
Judycum tak ta hloupatá paní, byla jenom na jipce, potom jí druhý den přeložili na normální pokoj. Při probouzení z narkozy jsem prý docela hlasitě dávala najevo, že mě to bolí, pak když mi přítel řekl, že malýho odvezou, tak jsem se rozbrečela. No a ona tam měla na návštěvě nějakou známou a povídá jí ,,teda jestli tohle budu poslouchat celou noc, tak se vůbec nevyspím." řekla to dost nepříjemným hlasem. No nakonec jsem to byla já, kdo se vyspal jenom pomocí léků na bolest, protože pokaždý když jí přinesli děti na kojení(měla dvojčata) tak mě to prostě vzbudilo, protože ona neuměla šeptat. Pak už byli spolubydlící v pohodě. Nic méně to probouzení byl fakt hnus hnusnej.
Za ten týden co jsem byla s malým ve špitále byl za náma taťka asi jenom 3×, sice 50km žádná dálka, ale benzín něco stál. No nutno uznat, že kdo si může dovolit, přečíst s novorozencem v klidu anděly a démony
Já na to měla čas a ještě mi museli dovezt další knížku.
Jo a taky když jsem k malýmu nastoupila, tak jsem ten první den nedělala nic jinýho, než že jsem koukala na ten zázrak v postýlce, pak mi na pokoj dali novou maminku a ta ten první den dělala to samý ![]()
pavlí holky tady už napsaly všechno, co bych ti napsala i já ![]()
rozhodně bojuj jako lvice za svýho chlapečka, pro to, abyste mohli být spolu!
já jsem šla za Vojtíškem 10h po porodu, měla jsem sntibiotika do žíly, byla po epidurálu, měla jsem horečky skoro ke 40, motala se mi hlava… dodnes si vyčítám, že jsem se nezmátořila dřív, že jsem za ním nešla dřív, a že jsem za ním pak chodila jen po 3h a nebyla s ním častěji. právě proto, abych „neotravovala“.
je to nesmysl. i kdybys mu měla jen držet ručičku, protože by nesměl z inkubátoru ven na dlouho.
Vojtík se narodil ve 33+3, a já měla to štěstí, že v Motole mají rooming-in i pro nedonošený děti, takže jakmile začal mít sací reflex, krmila jsem ho sama, 4× denně, ze stříkačky, a když mě propustili, ještě ráno jsem měla infůze a v poledne hned mě přijali k němu na rooming.
Těch 5dní, co jsme byli každý zvlášť, mě pomohl k regeneraci, ale dosud smutním, že jsem nebyla tehdy s ním víc…
S tím mlíčkem, přesně Medela Swing je výborný typ odsávačky, určitě investuj do elektrický, z ruční se zblázníš ani není tak efektivn.
A mlíčka se ti bude dělat přesně podle potřeby miminka, neboj! Vojtík začínal na 5ml mlíčka a přidávali mu po 1ml!!!
Kdyý jsem byla s ním, už vypil 30ml, a mě se přesně dělalo mlíčka ze začátku málo, postupně víc, ale víc jak 50ml jsem ze sebe nevymáčkla.
Navíc laktace mi začala až 10den…
Homeopatika taky doporučuju, ricinus communis 5CH.
Takže držím ti palečky, abys zvládla ten boj a vydobyla si pobyt u malýho, je to oparvdu důležitý, i pro tvojí pozdější psychiku…
Znám z vyprávění jednoho psychologa, že jejich miminko se narodilo kolem 26tt, maminka byla po SC v jiné nemocnici, a hned snad 2den volal primář od miminka, aby maminka okamžitě byla propuštěna a přijela za ním!
Víš co bylo důvodem? to miminko neleželo klidně v tom pelíšku, co mu dělají v inkubátoru, ale strašně cestovalo, chytalo se rukou, které se o něho staraly, tulilo se… primář jí tehdy říkal, že kdyby nepřijela a nevydržela u něho celé hodiny sedět a držet ho za ručičky, tak by to to miminko nepřežilo, že strašně potřebovalo kontakt s maminkou.
Tím bych tě jen chtěla podpořit, aby ses vykašlala na všechny ty, co ti říkají, že je to zbytečný a nejde to a tak… prostě to jít musí!!! buď lvice, Maxík tě moc potřebuje, i když to ještě neumí dát najevo…