Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nedonošené miminko
- Fotoalbum (847)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.2.10 09:12
holky děkuji moc všem za příspěvky..dodaly jste mi dost odvahy a energie…dnes tam s přítelem za maxíkem jedeme tak doufám že tam stihneme paní Dr. a domluvím se s ní na všem abych tam mohla být a jak dlouho tam asi maxík ještě bude muset být.
Chtěla jsem se zeptat..vyčítaly jste si třeba někdy že za předčasný porod můžete vy?já si pořád říkám že kdybych víc odpočívala nemuselo se to stát:-( týden před porodem jsem dost pracovala-v práci přesčasy,doma malování a uklízení bytu…Vím že se to teď nedá vzít zpět ale pořád sis to vyčítám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 09:43
Jani já si nic nevyčítala spíš obráceně, byla jsem ráda, že tam Veru vydržela tak dlouho (ale nerodila jsem až tak brzy) a spíš jsem byla vděčná za to, že dnes už je medicína na vysoké úrovni a že je z ní normální zdravá holčička.
Jinak jsem taky měla kalup - v práci, šéfa blbce apod. ještě jsem k tomu dost dojížděla, takže taky stresy. Když mi dokotor na prohlídce ve 30. týdnu řekl zůstanete doma a zítra už do práce nejdete tak mi to přišlo nepředstavitelné co tam beze mě budou dělat 
no a zmákli to taky.
Hlavně si nic nevyčítej, teď už tím stejně nic nezměníš a buď ráda, že je malý v pořádku i když si chvilku pobude v inkubátoru.
Jinak u nás z porodky propouštěli když mimčo bylo schopné samo jíst tzn. nemělo sondu ať už kojením nebo UM a přibývalo na váze. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 09:51
Taky jsem si to všechno vyčítala po 1.těhotenství (skomčilo 21tt).Ale ani doktoři většinou nezjistí proč.Příště si na tebe dají větší pozor a určitě donosíš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 09:53
panuš:já vím ale cítila jsem že mi trochu tvrdne břicho a nic jsem s tím nedělala:-( i v nemocnici mi řekli že kdybych přišla dřív tak bych minimálně byla převezena do HK do nemocnice a až tam by mi udělali císaři abych tam byla s malým..ale hold bylo pozdě:-( jsem ráda že to nakonec dobře dopadlo.
jo nám poprvé dr. říkala že na propuštění musí mít 36tt a aspoň 2300g tak uvidíme jak mu to půjde:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 10:01
Pavli asi ti nezbyde nic jiného než se s tím srovnat, znám spoustu lidí co se v těhu stěhují, malují a v pohodě donosí. Prostě je to souhra náhod. A holky co mají problémy ti potvrdí že i když budeš ležet jak pecka na zádech tak tomu stejně nepomůžeš, když bude chtít mimi ven tak půjde.
Já jak mě dr. nechal doma tak jsem fakt odpočívala - ze začátku jsem byla v pohodě -n ikde jsem moc netrajdala, jen tak jsem se obča prošla kolem baráku. Bolela mě dost spona, takže už to taky moc nešlo. A ke konci už jsem vůbec jen tak polehávala - no a výsledek, stejně se malá narodila dřív. Prostě si to srovnej, udělej za tím tlustou čáru a soustřeď se na přítomnost a na malýho. To zmákneš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 10:12
Pavli rozhodně si nic nevyčítej. Já porodila v termínu a stejně mi malýho odvezli a vážil jenom o 100g víc než tvůj maxik. Když jesm se dozvěděla, co všechno bylo v mým těle špatně, tak jsem si taky vyčítala, že mu moje tělo ublížilo, ale nakonec jsem si řekla, že Vítek sám si řekl, že se mu tam nelíbí a chce ven a moje tělo na to zareagovalo…
Jinak jak psala Obrázek bojuj a stůjte s přítelem při sobě, že prostě chceš nastoupit i kdyby tě měli uložit na LDN, tak tam chceš být a chodit za Maxíkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 14:26
Pavlo , vyčítá si to to asi každá 
, já teda jo , i když jsem za to asi nemohla , Sofinka je naše čtvrté dítě a třetí měla 4 kg 
a Sofi 1640 g 
, jezdila jsem za ní každy den , pustili nás v podstatě o něco dříve , než byl termín porodu , neměla 2300g , ale 2000 g , ale prospívala dobře a šlo nám to 
, musíš vydržet , nic jinýho se nedá dělat , nic si nevyčítej a buď ráda , že je Maxík v rámci možností OK
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 20:29
určitě si nic nevyčitej-teď už to stejně nezměníš, musíš koukat optimisticky do budoucna, mě to teda ani nenapadlo-myslet si, že to je moje vinna, mimčo chtělo dřív ven-tak šlo…teď už se tomu s přitelem smějeme-matesovi říkáme že je skřítek uspěchanej-rychle vylezl z bříška, začal se brzo přetáčet, začal brzo sedět i plazit se-timhle tempem bude mit v 10 letech hotovou střední a v 15 vysokou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 21:02
majda: jo tak to zní dobře:-) jj já už na to raději taky nemyslím (na to co bylo) teď pořád myslím na Maxíka jaký to asi bude až budeme doma a co spolu budeme podnikat atd. tak snad mi ta dobrá nálada chvilku vydrží 
teď jsem náladová to je děs:-(
jinak holky jak jsem teda dnes celá odvážná jela do nemocnice že si tam vydobydu nějaké informace tak velký prd ještě včera jsem tam volala a návštěva nebyla problém dnes jsme tam přijeli a sestra na nás koukala jak z jara že návštěvy jsou teď zakázaný a že nás tam teda na chvilku pustí..po 5 min nás musela vyhodit:(a doktorka tam nebyla abych se dozvěděla kdy budeme přikládat nebo kdy bych tam mohla nastoupit či tak takže dnes to byla neuspěšná mise..až teda na to že maxík zase přibral nějaký ten gram takže paráda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 21:02
Já myslím, že pokud je všechno v pořádku, těhotenství vydrží navzdory práci, stresu a tak…a pokud se má miminko narodit dřív, tak se prostě stane…výčitky nejsou na místě…ale chápu tě.
Já si to taky vyčítala, i když rozumem vím, že jsem to nezpůsobila, asi se na tom podílí i ty hormony po porodu…já se snad rok dva po porodu nemohla dívat na žádné filmy nebo dokumenty, kde byl porod, obrečela jsem to, že já měla císaře a ještě v narkóze a pak tak dlouho bez miminka…říkala jsem si, že jsem měla být alespoň v jiné porodnici s dětskou JIP, když jsem měla problémy, třeba by Véna bez převozu ani neměl tu pitomou infekci, která to tak zkomplikovala…ale co nadělám, je to jen kdyby…každopádně neboj, to odezní, všechno se srovná a časem budeš vzpomínat jen na to hezké.
Když se narodila dcerka (41+4tt ), taky sekcí, ale plánovanou, s epidurálem, v klidu a pohodě, tak jsem znovu obrečela, jak to tehdy s tím Vénou bylo zpackané a jakýsi dluh vůči němu cítím pořád, ale rozhodně se tím nijak neužírám a spíš jsem za něj moc vděčná, protože si moc dobře uvědomuju, jak málo stačilo, aby tu Véna nebyl a rodičovství si o to víc vážím.
Obrazku to s tím miminkem z 26tt mě dostalo, ale věřím tomu, že to takhle funguje…to miminko musí mít motivaci proč to zvládnout a cítit oporu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 21:03
Pavlo to je mi líto, že jste neuspěli, ale vy to určitě zkusíte znova. Hlavně že se Maxíkovi daří, to je super.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 21:23
Pavli, držím palce, ať Maxík hezky přibírá a brzo vám ho pustí domů
Naše Eliška se narodila v 34+2 císařem, viděla jsem ji až za 33 hodin od jejího narození, ale je pravda, že po tom císaři jsem stejně měla spoustu práce sama se sebou, takže to uteklo ani nevím jak. Ležela jsem v porodce ještě pár dní a za malou jsem na oddělení docházela 2× denně v době, kdy měli vypsané návštěvy. Pak mě propustili domů a hned jsem se šla domluvit na oddělení, jak to bude dál. Odstříkávala jsem mlíko a vozila ho pro malou každý den v ty návštěvní hodiny a hned mi hlásili, jak na tom Eliška je a co bude dál. Jak začala přijímat moje mlíko, pomalu jsme zkoušeli kojení a domů mi ji pustili po 3 týdnech, když dosáhla dvou kilo a kojení krásně zvládala. Ani mi to tehdy nepřipadalo tak strašně dlouhé období, tím, že jsem za ní dojížděla dvakrát za den, to fakt rychle utíkalo. Výčitky, že se narodila tak brzy jsem měla taky, dolehlo to na mě hlavně když jsem ji poprvé uviděla - byla tak malušenká Ale všechno zvládla, je to velká bojovnice.
Taky mi hodně pomohlo, že jsme se pak při kojení potkávaly všechny maminky dětiček z toho oddělení, takže jsem viděla, že jsem nebyla jediná a ty, co už tam měly miminka dýl, vždycky povzbuzovaly ty novější (dělala jsem to pak i já, když už jsem byla zase já ta „starší“) I když to pro malou nebyl úplně nejšťastnější start do života, všechno dopadlo dobře a s odstupem času se na to dívám jinak - neberu to jako tragédii nebo nějaký negativní zážitek. A tobě a Maxíkovi držím všechny palce, ať to u vás není jiné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 21:56
Pavli to je mi fakt líto, ale aspoň těch 5 minut je pro tebe důležitých. Jen mi to fakt přijde všechno strašně divné. Za malou na přečasně narozené jsme mohli já a tatínek kdykoliv - pravda chodili jsme ve stanovených hodinách a tatínek měl tak trochu pecha že on mohl taky jen v tyhle hodiny ale ne když tam maminky kojily což bylo pokaždé. Ale když byl za mnou tak se na malou mohl na chvíli podívat. Musel si vzít plášť umýt ruce ale mohl. Aspoň na chvilku.
Nevzdávej to, a zkus třeba zítra volat a zkusit se dovolat až tam bude doktorka at víš víc.
A to že jsi náladová - to jsou hormony, kdybys viděla mě doma - no hromádka neštěstí ještě že jsem měla manžela, který mě podržel. Je to normální a za pár týdnů to odezní Hlavně že maxík něco přibírá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.2.10 21:56
Pavli to je mi moc líto, že s tím máte takový problémy…nejradši bych tam jela s tebou a dala jim na budku…ach jo, snad příště uspějete víc… 
U nás teda přímo za miminkem taky mohli jenom rodiče, ale pokud to bylo možný ukázaly sestřičky miminko přes sklo třeba prarodičům. My jezdili, tak jak se přítel utrhl v práci. Kolikrát jsme tam byli až před šestou večer, ale sestřičky nás pustily.
To mají zákaz návštěv kvůli chřipkám? Dyť je to přeci hodně důležitý, aby si se setkala s miminkem…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.10 11:07
lentilka: ani nevím prostě nám sestra řekla že jsou zakázan návštěvy ale na chvilku že nás tam pustí a zmizela než jsem se stihla na něco zeptat. jsem ráda že aspoň těch 5 min jsme tam mohli být ale raději jsme se jen koukali přes inkubátor.Nevím chápu to že chtějí aby mimča měla klid ale zase když už tam přijedeme tak nás hned vyhánět
Judy: jj já se s tím asi taky časem srovnám -ostatně nic jiného mi nezbyde.a dcerka se rodila proč sekcí zase?měly jste nějaké problémy?
machalka: to setkání s ostaníma maminama muselo být super aspoň jsi viděla že nejsi jediná.já se tak nějak bojím že o todle přijdu 
kdoví kdy mě přijmou do té nemocnice (kdoví jestli vůbec-podle místa jak řekla doktorka) tak abychom se s Maxikem vůbec stihli spolu něco naučit.
Panuš: no já to nechápu myslím že my tam jezdíme vždy v dobrý čas tak 14-16 hod.jo ty hormony jsou strašný…už je mi lépe tak šmejdím do domě a přemýšlím co bych udělala. Chtěla jsem se pustit do předělání detského pokoje ale tam je ještě „bordel“ z přestavby takže to ještě nemá cenu.a tak se docela nudím a leze na mě často splín Přítel je pro mě taky hodně oporou…ikdyž jsme se o tom ještě nějak nebavili.Třeba jak mě mrzí to že se maxik narodil brzy atd. Já jsem totiž od odchodu z domu hroznej „drsňák“ a nerada dávám najevo své slabosti a ještě jsem se nenaučila třeba ukázat člověku blízskému že mě něco trápí nebo tak.Myslím si že přítel ani neví, nebo nepočítá s tím že by Maxik jako nedonošené miminko mohl mít nějaké problémy třeba zdravotní a já ho s tím nechci nějak zatěžovat aby si dělal starosti.když se časem ukáže jak to všechno bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
