Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak záleží na důvodu proč nechce. Máte problémy, dluhy, vyřešené bydlení,…? Potrat už nevrátíš, z nějakého důvodu jsi na něj šla tak se nelynčuj. Všechno v životě má svůj význam.
@terien
Mezi sebou zadny problémy nemáme.. Dluh sice ano, ale ne velký. Bydlení taky máme vyřešené… Porad to zdůvodňuje že az se ustálí v praci, což už dávno je a i já… Pak to bylo ze jsme se stěhovali tak az se zabydlime.. Což už taky je.. Nevim prostě co už dál…
@Anonymní píše:
Vím je to asi trapny a měla bych se nad sebou zamyslet, ale poslední dobou už to nějak nedávám a nemám se komu vypovídat…
Už to jsou dva roky co jsem udělala největší chybu ve svém životě a to že jsem šla na potrat… Složitý období s manželem… Od te doby dítě neustále odkladame ze az něco bude atd… Naposledy to bylo ze az po svatbě, takže před vánocemi.. Zase se to odložilo az po novém roce.. Člověk se začne těšit a přemýšlet trochu jinak a pak zase jen zklamání… Manžel o tom nechce slyšet, protože se vždycky pak jen pohadame s tím ze ho do něčeho nutim.. Nějak už nevim jak dál.. Každý den se jen tím užirám a nějak si nedovedu představit opět zklamání ze to zase bude odkladat az se to bude blížit…Co by jste dělali vy na mém místě?
Dítě bylo manžela? Asi bych už s ním dávno nebyla. Potrat by mě semlel. Děti před svatbou chtěl? Jestli ne, asi sis lhala do kapsy, že se změní. Pokud nemáte reálné důvody, proč dítě nemít, dala bych mu nějaký čas a zeptala se znovu. A jasné mu řekla, že dítě chci. Kdyby stále couval, odešla bych od něj. Nemůžete se roky dohadovat o dětech.
Mně takhle manžel odkládá třetí dítě. Ale jeho argumenty jsou „bohuzel“ logické a pravdivé, takže mi nezbývá nic jinýho, než je uznat. Rozum ví, že je to správně, ale hormony to jaksi nezajímá…
Jaké důvody má tvůj muž? Jsou logické nebo je to jen zjevná výmluva? Pokud to druhé, tak si s ním rázně promluv, ať se vyjádří. Jestli dítě chce nebo ne. Pokud ani, tak kdy. Nech ho mluvit a uznej jeho argumenty, pokud mají smysl. Pokud ne, nejspíš dítě nechce a bojí se ti to říct. Musí ti věřit, že ať ti tak e cokoliv, naposled ho do…, ale budeš s ním o tom rozumně diskutovat. Tedy aspoň tak to bylo u nás.
Nevím, asi jste si takové důležité věci měli ujasnit před svatbou. Tedy můj názor - neumím si představit, že bych šla do manželství s chlapem, se kterym jsem čekala dítě a šla na potrat. Pokud to nebyl zdravotní důvod.
Takhle to vypadá, že chlap moc dítě nechce.
Tak v první řadě bych na potrat nešla a dítěti časem našla tatínka který by o rodinu stál, což tvůj muž evidentně není..ok, stalo se..nechápu však jak se můžeš každé ráno probouzet vedle muže se kterým jste to ,,spáchali"..evidentně o rodinu nestojí, pochybuji že tě miluje když se podílel na zbavení se vašeho dítěte..takže co bych dělala já? Rozvedla bych se, nějakou dobu bych si dala oddych a pak začala úplně nový život.
Kamarádka tuhle situaci vyřešila tak, že vysadila HA, nikoli tajně, ale na férovku. Manželovi řekla, že jeho odmítání respektování její touhy mít dítě ji uráží, že žádný racionální důvod, než jeho neurčité - teď prostě nechci - není. A že jelikož ona dítě chce, nebude do sebe už cpát tu chemii a pokud on dítě nechce, ať se o ochranu postará sám. Kondom, přerušovaná soulož, vasektomie, ať si vybere. Chlap byl chvíli uraženej, ale pak mu to asi došlo, protože se začal cíleně snažit. Do půl roku byla těhotná a on je skvělý otec.
Když se o tom začneme bavit tak říká ze už je připraveny na dítě a že ho chce.. Ale že prostě az zase něco bude.. Je to už po 5 co se to jen odkládá… Dítě bylo jeho ale v tu dobu to možná ten potrat bylo to nejlepší řešení nebo taky nebylo… Stále si to vycitam, ale už to nevratim… Když jsme plánovali svatbu tak jsme si řekli ze po svatbě to bude tak akorad… Po svatbě z toho zase sešlo s odkladem po novém roce…
@Anonymní píše:
@terien
Mezi sebou zadny problémy nemáme.. Dluh sice ano, ale ne velký. Bydlení taky máme vyřešené… Porad to zdůvodňuje že az se ustálí v praci, což už dávno je a i já… Pak to bylo ze jsme se stěhovali tak az se zabydlime.. Což už taky je.. Nevim prostě co už dál…
Já bych si s ním promluvila a řekla jasný datum, do kterého jsem ochotná čekat. Pokud by se do té doby nerozhoupal, odešla bych. Tohle je tak zásadní věc, že nemůže jeden ustoupit pro klid druhého, ty ho nemůžeš nutit a on po tobě nemůže chtít, aby ses vzdala šance na dítě. Neřeknu kdybyste už nějaké měli, ale takhle…
@Anonymní píše:
Když se o tom začneme bavit tak říká ze už je připraveny na dítě a že ho chce.. Ale že prostě az zase něco bude.. Je to už po 5 co se to jen odkládá… Dítě bylo jeho ale v tu dobu to možná ten potrat bylo to nejlepší řešení nebo taky nebylo… Stále si to vycitam, ale už to nevratim… Když jsme plánovali svatbu tak jsme si řekli ze po svatbě to bude tak akorad… Po svatbě z toho zase sešlo s odkladem po novém roce…
Potrat není snadná věc, trvá než to člověk překoná, ale někdy se prostě nedá nic jiného dělat. Už si nic nevyčítej, rozhodla ses a zpátky to nevrátíš.
Tak z neho dostan jasny duvod, proc nechce. Pises dluhy male, ale pro neho treba velke. Nedovedu si predstavit duvod, ktery by me donutil jit na potrat a jeste s tim chlapem zustat ![]()
@Anonymní píše:
Když se o tom začneme bavit tak říká ze už je připraveny na dítě a že ho chce.. Ale že prostě az zase něco bude.. Je to už po 5 co se to jen odkládá… Dítě bylo jeho ale v tu dobu to možná ten potrat bylo to nejlepší řešení nebo taky nebylo… Stále si to vycitam, ale už to nevratim… Když jsme plánovali svatbu tak jsme si řekli ze po svatbě to bude tak akorad… Po svatbě z toho zase sešlo s odkladem po novém roce…
Není to moje zkušenost, ale co jsem vypozorovala z okolí: pokud chlap pořád odkládal dítě bez určitého důvodu a žena čekala a čekala, nakonec to třeba po dlouhých osmi nebo deseti letech vzdala a do dvou let měla dítě s jiným. Když jsem se jedné té kamarádky ptala, tak i když ta čára byla pro ni hodně těžká, nikdy nelitovala a po narození dítěte si už na toho prvního chlapa ani nevzpomněla. Čímž nechci říct, že by ses měla sebrat a ihned si někde udělat dítě s neznámým jedincem, ale pokud manžel bezdůvodně odkládá roky, možná je načase si rozmyslet, jestli touhle cestou věčného čekání nepůjdeš dalších pět let.
@Anonymní píše:
Vím je to asi trapny a měla bych se nad sebou zamyslet, ale poslední dobou už to nějak nedávám a nemám se komu vypovídat…
Už to jsou dva roky co jsem udělala největší chybu ve svém životě a to že jsem šla na potrat… Složitý období s manželem… Od te doby dítě neustále odkladame ze az něco bude atd… Naposledy to bylo ze az po svatbě, takže před vánocemi.. Zase se to odložilo az po novém roce.. Člověk se začne těšit a přemýšlet trochu jinak a pak zase jen zklamání… Manžel o tom nechce slyšet, protože se vždycky pak jen pohadame s tím ze ho do něčeho nutim.. Nějak už nevim jak dál.. Každý den se jen tím užirám a nějak si nedovedu představit opět zklamání ze to zase bude odkladat az se to bude blížit…Co by jste dělali vy na mém místě?
Už bych s ním nebyla. Ale já bych na potrat v manželství dobrovolně nikdy nešla. Máš to těžké…
![]()
Vím je to asi trapny a měla bych se nad sebou zamyslet, ale poslední dobou už to nějak nedávám a nemám se komu vypovídat…
Už to jsou dva roky co jsem udělala největší chybu ve svém životě a to že jsem šla na potrat… Složitý období s manželem… Od te doby dítě neustále odkladame ze az něco bude atd… Naposledy to bylo ze az po svatbě, takže před vánocemi.. Zase se to odložilo az po novém roce.. Člověk se začne těšit a přemýšlet trochu jinak a pak zase jen zklamání… Manžel o tom nechce slyšet, protože se vždycky pak jen pohadame s tím ze ho do něčeho nutim.. Nějak už nevim jak dál.. Každý den se jen tím užirám a nějak si nedovedu představit opět zklamání ze to zase bude odkladat az se to bude blížit…
Co by jste dělali vy na mém místě?