Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejsem typ pro rodinu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
9.1.13 12:50
Asi mi vadí, že se chlap dostane mezi lidi. Závidím mu to a pak mu to dávám sežrat, tak to asi bude. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.13 12:54
@74paja píše:
@dada453 Nepises nahodou o me? Ja musela byt v minulem zivote nejaka hrabenka. Zila jsem tak nekdy ve dvacatych letech, o deti se mi staraly dve chuvy. Ja na ne udelala ťu ťu ťu muťuťu a odkracela jsem s tenisovou raketou na kurt nebo s prateli na hon lisky… Ten luxus mi ted chybi, jsem na nej evidentne z minuleho zivota zvykla…a tohleto kazdodenni pachteni se beznym zivotem mam ted urcite jako soucast moji karmy za trest
jééé 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.13 12:54
Měla jsem to stejně, jseš prostě unavená a potřebuješ vyjít si sama. Je to těžké ale bohužel se to musí přežít. Chtělo bý to nějaké hlídání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.13 13:01
Děkuju holky za odpovědi, ještě jsem si úplně nezkazila vztah, ale mám slušně nakročeno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.13 13:03
Ja to mam taky tak, neuspokojuje me jen delat sluzku, kucharku a chuvu…potrebuju mit cas i sama pro sebe a neco tvorit. Ukrajuju si ho co to da a tak nejak valcim, ale potrebovala bych vic.
Dcera sla ve dvou do skolky, ale ja mam jeste mimino, takze jeste tak rok, dva musim vydrzet 
a penize na hlidani by byly? To taky doporucuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.1.13 13:04
Píšeš o mě. Starost o dítě, manžela, domácnost. Furt dokola. Žádná kamarádka, žádné rozptýlení, nikdo nepomůže. Akorát já jsem to nechala zajít tak daleko, že jsem se pokusila koncem roku o sebevraždu 
Kdyby manžel přišel domů tak, jak sliboval, tak už bych bývala byla „volná“.
- Citovat
- Upravit
9.1.13 13:07
je z tebe maminka a změnily se tvé priority a povinnosti, ale nikoli život. Rodina je stále na prvním místě, proto nyní musíš vyhledat lidi se stejnými… podmínkami. Chtělo by se mi říct mámy, protože ty v tomhle jedou nejčastějc. Ale nemusí jít jen o mámy - jde o to, o co jde tobě. Chlapovi se tolik život nezměnil, respektive jeho podmínky. Stále chodí do práce, jen má větší zodpovědnost. Ikdyž my to někdy vidíme právěže dost zkresleně, že on má pohodu, kdežto my… . My totiž z jeho pohledu, on se nervuje o svůj příjem, kdežto my si doma v klidu přebalujeme…
No prostě chce to kontaktovat lidi, kteří jsou na tom stejně jako ty. T. j. 1. starají se o děti 2. chtějí něco dělat 3. chtějí dělat něco konkrétního. Co, to už musíš vědět sama. Nechci tě posílat na cvičení a plavání, mně to třeba nebaví, já jsem naopak ten typ, co u těchhle aktivit něco páchá organizačně. kamarádka mi řekla, že jsem prostě kulturní referent. A to naplňuje zase mně. A u toho ty děti (někdy a nějak) můžu mít. Chápeš? 
Uvědomit si, co chceš dělat, a seřídit si to s povinnostmi, které jsou prostě dané. A ideální podmínky ti mohou nabídnout právě mateřská centra, kde se nejsnáž potkáš s lidma, kteří mohou mít stejný zájem jako ty. Ale pokud seznáš, že tvým životním snem je já nevim péče o zvířata, ta musíš zamířit mezi lidi s tímto zájmem. Je fakt, že tito lidé budou ve stájích a na farmách, a ne na plavání v bazénu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Imane
9.1.13 13:11
@dada453 píše:
Asi mi vadí, že se chlap dostane mezi lidi. Závidím mu to a pak mu to dávám sežrat, tak to asi bude.
Tak to není dobré . Hele, já jsem dříve měla zaměstnání, které bylo fakt divoké, nezastavila jsem se ani na chvíli, setkávala jsem se neustále s lidmi, prostě kolotoč a najednou doma a mateřská, no, byl to prostě šok. nedokážu být jen doma, prostě 1-2 krát měsíčně hlídá manžel a já si jsu na odpoledne po svém, jinak bych se opravdu zbláznila.
- Citovat
- Upravit
9.1.13 13:31
Já ti moc rozumím. Jsem doma s 3,5 letým synem a skutečně už se ze mě stává furie. Moc mi chybí kontakt s lidmi, chození do práce, rozvoj činnosti. Nevyšla nám školka, syn má opožděný vývoj řeči a hyperaktivitu, takže celé dny spolu bojujeme. Moc se snažím o maximum, ale myslím, že už je na čase, aby jsme každý byli ve „svém prostředí“ - on mezi dětmi a já mezi lidmi. Mě hodně pomohlo hlídání mojí mamky, nebylo ho tolik, ale stačil den v týdnu, kdy ona pohlídala a já jsem si odpočinula, změnila myšlenky a nabila energii - a je jedno jestli válením v posteli nebo běháním po městě. Je pravda, že jsem trpěla výčitkama, ale v podstatě je to nesmysl. Jsme mámy, ale také lidi, kteří se mateřstvím nesmí stát strojem času. Přeji hodně sil!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.1.13 13:39
My tady ještě máme úmrtí v rodině, chlapovi umřela máma. Já místo abych ho podržela, tak jsem se sesypala. 
Dnes půjdu alespoň na procházku. Musím začít veselejší život, nebo budu brzy řešit, že manžel má milenku.Ani byych se nedivila. Mě se sebou taky není dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
9.1.13 13:49
Jednak souhlasím tady s „hraběnkou“ 
Jednak tvůj příspěvek bych mohla psát i já, když jsem kojila, bože to byl v.ser … teda ne to kojení, ale že člověk se nemůže hnout od dítěte, navíc režimového (zaplaťpánbu aspoň spalo 
)
Já jsem zase hospodský povaleč, jak nemůžu vypadnout= jednou za měsíc namalovat se, obléknout se a bez věcného břemena krafat pár hodin někde v putyce, tak se mnou není k vydržení
Taky - jak psala děvčata (v čele s Emilií), chce to „něco navíc“ kromě hospodyňství, takže třeba jazyk (ale pěkně šupajdit třeba do jazykovky), velehubnutí (včetně vypadnutí na nějaké supercvičení, např. tanec u tyče), nebo i ta práce, i když chápu, že je to bez hlídání naprd.
Prostě si dej za úkol nějaký megacíl, který ti z tvého času něco ukrojí a uvidíš ten mazec, abys to všechno dohromady stihla
Chlap i s časově náročným povoláním by ti měl vyjít trochu vstříc, ať taky vidíš, že se jenom nefláká v práci (což umí každej, že )
- Citovat
- Upravit
9.1.13 15:23
@dada453 píše:
V příštím životě chci být chlap.
Jak jsem psala, jde o ten úhel pohledu. Já si totiž uvědomila, kdyby t bylo naopak, kdybyc já chodila do práce (zvláště teda k nám), denně se nevovala, že s emi tam nelíbí, ale že musím držet ústa a krok, abych vydělala, lépe ještě něco navíc, jela jak fretka, pak přijela domů totálně urvaná a hladová, ihned se na mně sesypaly děti a jejich otec s infantilními řečmi, a všude bordel a ještě nějaký průser, co je zase rozbité… a následně bych vyfasovala seznam prací s hodně kyselým komentářem… taky by se mi tu nelíbilo… taky bych za pár týdnů odpovídala, co tu děláš, když věčně není uklizeno, navařeno, vyžehleno…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PaníKadrnožková
Anonymní
9.1.13 15:27
@dada453 píše:
Ahoj holky, mám depresi, nebo se nehodím pro rodinný život? Některé dny vůbec nevycházím z bytu. Péči o dítě zvládám, ale o domácnost už moc ne, jenom to základní. Pořád jsem strašně unavená a naštvaná. Manžel mě leze na nervy, jenom ho vidím. Dneska mi řekl, že naštvání je můj univerzální obličej. Je mi z toho zle.
Jejej, a nejsi Ty já?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
