Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nejspíše poblázněné hormony, touha po miminku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
14.4.12 21:44
Nejspíše poblázněné hormony
Ahoj holky,
v poslední době mě trápí ,,poblázněné hormony,,. Od rána do večera myslím na miminko, koukám po maminkách s kočárky a moc si přeji mít také svpj malý ,,uzlíček stěstí,,. Ironií však je, že je mi 18 let, nemám partnera, dělám školu a místo toho, abych se chodila bavit na diskotéky, navštěvovala s kamarády hospody a popíjela víno(nikdy jsem nebyla typ holky,co by se tímto stylem bavoval), pročítám na emimino deníčky maminek,prohlížím si kočárky a večičky na mimčo. Nejsem však lehkomyslná a moc dobře vím, že v dnešní době by se dalo pomalu říci, že bez školy jsi ,,nic,, a mám i dosti vysoké cíle-za rok maturuji a chci si podávat přihlášku na medicínu. Pro miminko bych neměla ani potřebné zajištění-tedy měla,rodiče mě podpořili co nejvíce by to šlo, ale přeci nejde, abych poté, až miminko bude velké, já byla bez školy a závislá na rodičích. Prosím Vás tedy o radu. Zažívá některá z Vás to samé?Strašně moc toužíte po miminku a přitom moc dobře víte, že to nejde-už jen proto, že uvažujete rozumně a víte, že škola a potřebné finanční zajištění a úplná rodina, která dá miminku potřebnou lásku a potřebné zajištění, je hodně důležitá?…Achjo:(…denně nad tím přemýšlím a trápí mě pocit, že mateřství ještě dlouho nezažiji, přitom po něm tolik toužim…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.4.12 21:49
Studium medicíny s miminkem opravdu asi moc dohromady nejde 
A navíc, když na obzoru není ani potencionální tatínek, tak to už je vůbec trochu sci-fi ( i když nevědomých dárců se asi najde dost 
). Tak zkus dělat chvíli chůvu. Ukojí to tvoje touhy po péči o mimi a se studiem se to snad dá skloubit. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 21:51
Já po dítěti toužila taky už hodně mladá. 
Ty si ale přestaň pročítat emimino, vyraž s holkama na kafe, věnuj se nějakému koníčku, jinak tě to sežere. Nemyslím to zle, ale když budeš hubnout, taky si nebudeš projíždět recepty, že jo 
A neboj, jednou se dočkáš! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 21:52
Nezažívám, ale zažila jsem to. Ve stejném věku, jako jsi Ty teď… Dnes je mi 34, mám dva prcky a zpětně se usmívám, když si na to vzpomenu.
Víš, je to strašně těžké, já vím… smutek, lítost, touha. Rada je jediná - vydrž, vydrž, vydrž. Zapoj rozum, se vším všudy, nepodřizuj se pudům. Dělej něco, co Tě opravdu zaměstná, abys neměla ani chvilku volnou - ani chvilku, ve které by ses trápila. Tohle je jen období, za čas ten největší smutek přejde, srovná se to, ujasní, uklidní. Miminko na Tebe čeká a přijde, až na něj budeš opravdu připravená. Vydrž.
A neber to ve zlém - ale nechoď sem na Emimino. Tím si nepomůžeš, spíš naopak. Na tento server máš ještě dost času.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Obyy
14.4.12 21:53
Takové poblázněné hormony jsem měla už asi od 16let. Ale nějak jsem se smířila s tím, že dokud tu školu neudělám, prostě musím vydržet. Ovšem teď jsem v třetím ročníku a stalo se. Nějak selhala antikoncepce a já jsem toho názoru, že potratykteré nejsou kvůli nizkemu veku nebo nemocím nebo něčemu vážnému jsou vraždou. Teď jsem ve 20tt a jsem neskutečně štastná.
- Citovat
- Upravit
14.4.12 21:54
Já nemam dodělanou školu a i tak sem měla dost dobrou práci, dá se říct lepší jak všichni co ji dodělali… a na mimčo taky nemáme našetřeno a zvládne se to…jen u tebe je asi ještě moc nízký věk a nejhorší je to, že nemáš partnera… to dítě potřebuje tátu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 22:00
Je moc dobře, že jsi tak zodpovědná 
. Protože vážně nestačí na ten uzlíček dýchat lásku - on potřebuje taky stabilní rodinu, finanční zázemí a vyzrálou mámu, která mu nebude vyčítat nesplněné ambice. Tak si říkej, že se k tomu blížíš, jen k tomu vedou nějaké kroky.
Neznám to, ale moje sestřenice je v prváku na výšce a taky je tak poblázněná. Já jsem šťastná za každou její návštěvu a pohuškání miminka (zvlášť po proplakané noci). Říká, že takhle to její mateřské pudy ukojí a odchází s pocitem „uff, ještě že nemusím mít zatím takovou zodpovědnost 24 hodin denně“. Nemáš v okolí někoho s miminkem, kde by sis to miminkování mohla užít?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 22:08
Já vím, že se jednou dočkám, ale přijde mi, že to bude až za stráášně dlouhou dobu…:(…nevím co mě to popadlo, když ani toho partnera nemám…kdybych měla alespoň dlouhodobý vztah, tak by se takové myšlěnky daly pochopit, ale takhle?vím,vypadám asi jak blázen…i když vím, že i bez školy se to dá zvládnout a podporu bych od rodičů měla, tak vím, že sama nechci být bez školy, že škola s miminkem se sice zvládnout dá, ale rozhodně né medicína a hlavně, že při škole bych si miminka neužila a hlavně chci, abych si jednou mohla v klidu vybírat výbavičku a kočárek a těšit se na mimčo, s tím, že budu vědět, že se nemusím ohlížet na to, jestli si to můžu dovolit a beudu se muset spokojit s věcma z ,,druhé ruky,,…i přesto, že si tohle všechno uvědomuji a dokážu se na to koukat rozumně, tak mě to přijde všechno ještě jako večnost než to přijde a po mimču strašně moc toužím a nevím, jak ho vyhnat z hlavy a zakázat si koukat po maminkách s kočárky:(:(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 22:14
V okolí pár miminek je. Ovčas si je hodím na dvě hoďky půjčit do kočárku-být to na mně,jsem tam pořád,ale přeci jen mi to je blbé:(… Byla bych moc ráda za nějakou brigádu-hlídání miminek, když by si rodiče chtěli někam vyrazit,atd.,ale nikde nic…Zkoušela jsem letáčky po okolí, ale bohužel se nikdo neozval:(…Jak píšeš-tímto bych si miminek užila,byla bych v jejich blízkosti a třeba by mě to ,,stačilo,, a po vlastním bych tolik usilovně netoužila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 22:19
Eli, vydrž, fakt. Dělej něco jiného, najdi si nějakou další aktivitu, přiber si práci nebo cokoliv, ať na to nemyslíš.
Je to krize… Víš, co jsem dělala, když jsem v té krizi byla sama, jak jsem psala? Vytáhla jsem starou panenku, miminko… a večer jsem s ní znova začala spát, kolíbala jsem si ji v kolíbce, jako když mi bylo deset. Normální cvok 
Ale pomohlo mi to. 
Brigádu hlídání miminek si neber, bude Ti ještě hůř. Protože nejhůř s miminkem není po pár hodinách… nejhůř je po několika týdnech v kuse. Brigádou si ty city jenom rozjitříš, protože ty horší stránky neuvidíš. Zažiješ jen to ňuňavé miminko, občas pláče, ale to se dá zvládnout - a večer ho odevzdáš a vyspíš se do rána. To nedělej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 22:23
Dej si inzerát na Sbazar nebo na mimibazar nebo na podobné stránky. Nebo na nějaký inzerát odpověz. nevím, kde bydlíš, ale jestli budeš studovat medinu, tak stejně budeš někde ve velkém městě, tak tam možnosti určitě budou. A třeba na to pak už nebudeš mít myšlenky. Nebo se zkus nabídnout nějaké neziskovce, co pracuje s dětmi. A třeba se ti ozve někdo tady..... Kdo něco chce a jde si za tím, tomu se to povede. A nejsi blázen, tohle jsou prostě věci, které přichází bez toho, abychom si o ně říkali. Jak tu někdo radil, čim méně budeš mít času nad tím bloumat, tím lépe pro tebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 22:29
No, nemyslím, že účelem je potírat své pocity a touhy. Ty sis je přiznala, dokonce i víš, že to teď neuděláš, takže já myslím, že péče o cizí miminka ti neublíží. Navíc nesouhlasím, že jako chůva s nimi nezažiješ i krušné chvilky (samozřejmě, pokud se nebavíme o dvou hodinách kočárkování). Já chůvy měla a řešily s dětmi stejné krizovky jako já. Jediná výhoda byla, že se v noci vyspaly. Nic proti chování panenky, pokud to pomohlo, ale to bych zas nedělala já.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 22:35
@Káka74 , každý musí najít svůj způsob, co mu pomáhá… A ne, nezažiješ - jako chůva s nimi nezažiješ to, co máma. Holčina, která hodlá jít na medicinu, se těžko může stát chůvou suplující maminku, to půjde časově dohromady jen stěží. Té pravděpodobně zbyde čas a energie jen na těch pár hodin - pokočárkovat, pohlídat, pohrát si, dvě tři hodinky utěšovat… Pak se na to pořádně vyspí, změní místo, změní činnost, vypadne ze stereotypu, protože se bude muset učit… nabere novou energii. To máma nemůže, v tom je rozdíl. To není o „potírání pocitů a touhy“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 22:38
Děkuji za radu, ráda vyzkouším a doufám, že u mě též zabare:-)
prižím přesně co píšeš- smutek, lítost, touhu a pocity beznaděje:(…problémy, které řeší mé spolužačky, typu-on mě nechce,kam půjdu na diskotéku,nemám na ty úžasný rifle za 2000kč,atd. pro mě nejsou problémy…nebaví me s nimi trajdat po diskotékách,opíjet se a už vúbec s nimi nesdílím názor, že holky posílený alkoholem jsou ,,in,,…daleko víc mě baví pomáhat mamině s domácností a pomalu žádný kamarády už ani nemám, protože je jednoduše od sebe ,,odháním,,–jsem radši sama,přemýšlím o budoucnosti a oni mají jiný zájmy-zájmy hodné našemu věku,já vím…ale asi jsem trochu někde jinde v myšlení jak moji vrstevníci…
Asi máš pravdu-možná lépe, že se nikdo neozval…:-):-(…Připadám si jak cvok, že jediný co mám v hlavě jsou miminka…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.4.12 22:46
Nejsi cvok, naopak! Máš to v hlavě srovnané líp, než Tvoje vrstevnice - jen holt jinak. Ale to se stává - a hlavně to za pár měsíců může být jinak. Odmaturuješ, půjdeš na VŠ, to je obrovská změna, uvidíš. Budeš mít najednou myšlenky úplně jinde, uvidíš spoustu věcí jinak, zvlášť na medicině.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
