Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
@Popilio píše:
No a ještě jeden, nestihla jsem ho napsat, vrátil se mi manžel z práce.Ten se mi stal před svatbou, byla jsem u své kamarádky a chystali jsme se na loučení se svobodou:-) Ona se zrovna sprchovala a já si ve spodním prádle vybírala co na sebe a začalo se mi chtít na záchod, myslela jsem, že jsme sami doma tak jsem šla tak jak jsem byla a cestou si stahovala kalhotky, rychle jsem otevřela pootevřený dveře a sedla, ovšem ne na studený prkýnko, ale na něco měkkýho a teplýho, na jejího tatínka
A jak k tomu došlo? Její tatínek je hodně spořivej člověk (u něj je to až nemoc) a tak sedí i na záchodě ve tmě aby neplítval elektrikou a má pootevřený dveře (do síně kde je též tma, tak jsem ho prostě vidět nemohla)
A co byl sex?
Teda tu prihodu s tatinkem na hajzlu jsem tu uz cetla a vzdycky me spolehlive pobavi…
![]()
Lyžák v prváku na střední. Už dva měsíce předem probíhala masírka, že neexistuje žádný alkohol a cigarety na školní akci. Po příjezdu na místo vše zopakováno s tím, že v dřevěné chatě si může zapálit fakt jen koko. První večer, volná zábava na pokoji, spolužačka nám nanynkám chtěla dokázat, jaká je borka, tak vylovila z tašky krabku cigaret a šla si demonstrativně zapálit, otevřela okno a vyklonila se ze zapálenou cigaretou, vyfukujíc první obláček dýmu zpozorovala, že v protějším křídle chaty se na ni z okna zubí její třídní - taky s cígem v ruce.
Rychle to típla a až do konce pobytu si nezapálila.
Bylo mi ještě náct a byla jsem s kamarádkou v Tatralandii. Šly jsme na nějaký vnitřní tobogán, stály jsme dlouhou frontu a samozřejmě dělaly blbosti. Kamarádka do mě strčila, já na mokré podlaze uklouzla a vlepila pořádnou ránu pánovi přede mnou. Červený otisk své ruky na jeho zádech jsem sledovala celou dobu, dokud jsme nedošli na řadu ![]()
Na střední jsem dojížděla vlakem. Jednou v zimě, tehdy ještě jezdily ty staré vlaky, do kterých se lezlo po schodech, hodně mrzlo. Já vystupovala z vlaku, na jednom rameni batoh, na druhém housle a v ruce tašku. A když jsem stoupla na jeden schod, uklouzla jsem a spadla přímo pod vlak. Rychle jsem vyskočila na nástupiště a rozběhla se po schodech nahoru do nadchodu, nádraží plné lidí, tak jsem chtěla být rychle pryč. A jak jsem spěchala, tak jsem znovu zakopla a rozplácla se přes celé schodiště. Rifle rozervané, noha krvavá a já co nejrychleji kulhám pryč. Jizvu mám do teď.
Po porodu jsem tam dole byla samozřejmě celá vytahaná, trochu jsem ještě krvácela a měla výtok, takže mi zezdola pořád vycházely „pi*iprdy“. S manželem jsme se chystali mít hezkou intimní chvilku, já se nakloním, že mu dám pusu, a zrovna se z mé boženky ozvaly asi tři pořádně hlasité prdy. No, intimní chvíle skončila.
Sedíme s kamarády u jednoho z nich doma a už si nepamatuju proč, ale měla jsem jít za jeho rodiči pro něco. Jsem strašný stydlín a introvert, takže jsem z toho byla nervózní a než jsem šla, v hlavě jsem si pořád dokola přehrávala, co jim řeknu. Ještě sedím s kamarády, když se najednou do hrobového ticha slyším říkat absolutně bez kontextu: „Dobrý den.“
V souvislosti s příspěvkem nade mnou jsem si vzpomněla na svoji první jízdu na toboganu. Bylo mi možná 14, nikdy jsem o to nestála, ale jednou jsem se k jízdě odhodlala. Nevěděla jsem, co mě čeká, nesnáším stříkající vodu, vodu v očích a mokré vlasy. Zážitek dostatečně děsivý. Náraz do vody byl drsný, připadala jsem si jak v nějakých peřejích, nevedela jsem, kde je nahoře a kde dole. Když jsem nějak vyplavala na hladinu, zjistila jsem, že nemam plavky. Prostě scéna jak z Mr. Beana. Do dneška nechápu, jak mi ten dopad do vody serval jednodílné plavky
.
@Jeseterka píše:
V souvislosti s příspěvkem nade mnou jsem si vzpomněla na svoji první jízdu na toboganu. Bylo mi možná 14, nikdy jsem o to nestála, ale jednou jsem se k jízdě odhodlala. Nevěděla jsem, co mě čeká, nesnáším stříkající vodu, vodu v očích a mokré vlasy. Zážitek dostatečně děsivý. Náraz do vody byl drsný, připadala jsem si jak v nějakých peřejích, nevedela jsem, kde je nahoře a kde dole. Když jsem nějak vyplavala na hladinu, zjistila jsem, že nemam plavky. Prostě scéna jak z Mr. Beana. Do dneška nechápu, jak mi ten dopad do vody serval jednodílné plavky.
Ahoj taky mám pár trapasu ale asi nebudou tak dobre jako ty vaše.
Když jsem byla v sedmé třídě tak jsme seděly na Němčinu po jednom, ve třídě jsme měli dvě řady a za mnou seděla kamarádka(treba Klara) přede mnou jina kamarádka (treba Laura ) a vedle v řadě kluci a třetí kamarádka (treba Majda).
Měla jsem zrovna krámy a zapomela jsem si zapnout batoh zrovna tu kapsu kde jsem měla vložky. Učitelka něco říkala když tu mi na lavici přiletěl nějaký papírek od Majdy, tak jsem ho rozbalila a začala jsem číst. Na papírku stál dotaz co to má Klára pod lavici? Já jsem se otočila a sponzorované svoji vložku
. Nejhorší bylo že kluk co se mi zrovna líbil seděl tak že kdyby se podíval dolů tak si ji všimne nakonec to naštěstí věděla jenom Majda a Klára ale když na to vzpomínám cervenam se do teď až na patách…
![]()
Nebo jednou se mi na obědě přesně mezi půlkama roztrhl kalhoty… ![]()
Jinak si teď na nic moc nemohu vzpomenout
Obnovuji diskuzi, asi mám dnes nevalnou náladu a s tím co se mi dnes stalo je mi
![]()
Dnes jsem volala jednomu kolegovi, ne přímo mému, ale kolegové jsme. Něco jsem potřebovala, vím, kde má kancelář a tak u ni stojím. Dveře otevřené, on nikde. Volám mu. No, přeslechla jsem ho, že v práci je, ale v jiné kanceláří. Tak mu říkám, že jsem před kanclem a on nikde. On si trval na tom, že tu je, že teď má školení…
Ve zkratce. Nakonec jsme se pochopili, ale v telefonu byl slyšet smích dalších lidí, později jsem pochopila proč… Kancelář byla plná lidí.
a ty mě samozřejmě i znají.
@Anonymní píše: Více
Nepřijde mi to teda jako nějaký velký trapas
za mě to moc hrotíš
Trapas je až to vyprávění
Overtura jak při opeře i s blitkáčkem a pak celkem nic, za co by se stálo červenat. V reálu bych to tipla na celkem milou příhodu pro pobavení sebe i okolí.