Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Někdy mi ujede ruka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.11.16 06:07
@angelivanka84 já ti nevím, a u dospělých to řešíš jak? taky se někdy na někoho navztekám a nejdu a nevrazím mu 
prostě je to jasná hranice, za kterou nejdu, druzí se nemlátí
to je o nějaké práci s agresivitiou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 06:35
@angelivanka84 píše:
No nadáváme, myslím, okřikujeme jako nedělej to a podobně…
Napsala jsem to blbě.
Samozřejmě že mu neříkám debile a tak
A rekneš mu taky proč to nemá dělat?? To je strašně důležité, protože pokud má jen zákazy, nemůžeš se divit…
Jinak ja se snažím vy s vysvětlovat, pokud opravdu dela naschvály, další level je ten, že ji chytnou za paže, dívám se ji zblízka do očí a zopakuji to co nemá dělat a proč, to většinou zabere, to ví že už je hodně zle a podle situace následuje buď zákaz něčeho, nebo taky placnu, záleží na situaci. No a když mi ujedou nervy, tak bohužel řvu, to se snažím odbourat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 06:45
Osobně si myslím, že hodně zvýšení hlasu a říct proč je hodně důležité.. Otázka je, jeslti to dítě na to reaguje..
Mám kamarádku, která může zvyšovat hlas, jak chce, a dítě se jí směje do očí.. Ono je pak lehké napsat, že by třeba někdo neplácl, ale pak když vidím, že mu něco říká, on se jí směje, dělá to pořád dokola- např válení teď v zimě na zemi v oblečení k lékaři, když někde jedou a nebo v autobuse ji kope do sedaček atd. atd. v obchodě třeba pořád něco bere z regálu atd. tak že po hodině dvou už ji ta ruka ujede..
Je to i o dítěti.. Ona vlastně ze začátku vychovávala tak, že vůbec nekřičela, vůbec, neplácla, jela takové to, že si může vybrat, kdyže chce chodit nahý, at si chodí, dávala na výběr na jídlo atd. teď je mu 3 a 4 měsíce a říkala mě, že je někdy v koncích, že u oblékaní piští, u jídla, řve, piští, kope svíji, se co che ona na vše nee, ale všeho..
Já teda byla za tyranku asi podle ní 
já zvýšlila hlas už po roce a žádné vyber si, drapla a jsem a můžu říct, že já s 3 letým řeším, jenom dohad v obchodě, jinak bez problému…
Takže stejný rozkaz, stejná situace. u nás dvakrát řečeno u ní nepomůže nic.. takže ji občas lituji a nedivím se!!! že už plácne..
Příspěvek upraven 15.11.16 v 06:47
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 06:45
Nechci machrovat, ale u nás se moc nezlobí. A když jo, tak pomůže ho poslat do pokoje. On už to ví a když se na něj zle podívám, jde sám. Nebo mu pohrozím, že mu zabavím vláčky a je vždy klid.
A samozřejmě mu vysvětlím, proč to a to neměl dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 07:28
@PetrVesely píše:
Samozřejmě že v tomhle věku děti žijí TADY A TEĎ.
Než je to dospělí odnaučí
Tak nějak 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 07:34
@EmmaAnna píše:
@angelivanka84 já ti nevím, a u dospělých to řešíš jak? taky se někdy na někoho navztekám a nejdu a nevrazím mu
Přesně tak. Pokud dospělý plácne, tak si řeší nějaký svůj problém. Mě když ujede ruka, tak si tím ventiluju jakýsi pocit bezmoci, už jsem v koncích a nevím jak situaci jinak řešit. Takže si hned řeknu „to jsi teda nezvládla… takže jinak“ a jdu to řešit nějak konstruktivně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 07:36
Nevím jestli máš školkové ditě, ale s nástupem do školky se to u nás gradovalo. Takže poslouchám grrrrr, koukám na zamračený ksicht, poslechnu si jak se mnou „neka“ a kdybych jí měla za vše mlátit, tak jí umlátim takže u nás to je že varuju poprvé, varuju podruhé a pak dostane. Je jí už 4,5 a hodně se jí nechá vysvětlit, ale pořád se vzteká, když se jí momentálně něco nelíbí. Pokud neni „ujetí ruky“ na denním pořádku, tak bych to neřešila. S věkem bude rozumější 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 07:40
Mě moje sestřenice říkala, že ji 3,5 letý řekl, když se nani naštval, že až vyroste, že nebude k ní- mámě, jezdit vůbec na návávštěvy.. a prvorozený okolo 4roku pornesl.. že až bude velký, že nebude míž žádnou ženskou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 08:20
Zkus si nastudovat nějaké informace o výchově, doporučuji - Respektovat a být respektován, Nevýchova
Jde o to že některé věci jsou hluboko v nás tak zakořeněné z dětství a je velmi těžké na sobě pracovat a odbourat to (od plácání, přes křičení, vyhrožování- udělej to nebo, vydírání udělej to nebo nebude to a to, až po uplácení typu když uděláš xxx dostaneš yyy…) Tento typ komunikace není tou správnou cestou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 08:21
@angelivanka84 píše:
To je mi líto, že to v tomto věku nechápe
To nemusí 
Teď je jí 5,5 a chápe úměrně věku.
Vztah mezi svým chováním teď a „trestem“ později do důsledku nechápe ani spousta dospělých, proto existuje prokrastinace
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 08:24
@PetrVesely píše:
Samozřejmě že v tomhle věku děti žijí TADY A TEĎ.
Než je to dospělí odnaučí
Tak chápat souvislosti v delším časovém rámci a uvědomovat si příčiny a následky v průběhu času považuji za užitečnou schopnost to bych řekla, že je dobře, že se děti naučí
Akorát mi přijde ne zcela vhodné a účinné to trénovat v raném věku a na trestech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 08:29
@angelivanka84 každý dítě je jiný a ne na všechny zabírají domluvy. Pokud ho neseřežeš jako žito a dostane jen výchovnou přes zadek, tak nechápu, v čem máš černý svědomí. Furt lepší, než nechat dítě aby ti skákalo po hlavě.
U nás - syn v tomhle věku taky dostával a nestydím se za to, byl to uragán, nějaké vysvětlování mu bylo u zadku, resp. vysvětlovala jsem a on šel a do minuty byl schopný udělat to zas. Okolí nechápalo, nezabíralo na něj nic z obvyklých metod. To bylo dost děsné období pro nás Dcera naopak ještě ve 4 letech od nás nedostala a není ani třeba zvýšit hlas, nevzteká se, na všem se s ní domluvím.
Musíš sama přijít na to, co na něj platí.
Jo a ty tresty, co píšeš, tak to fakt ne.. to si matně pamatuju já, že za mě ve školce ti největší sígři chodili stát do kouta 
Ale klečet na vařečce nee
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 08:32
Ja zas radsi aby mi ujela ruka, nez zakazy, proste na to nejsem. Kdyz dopoledne zakazu vecernicek, to dite tim bude trpet az do vecera, aspon u nas. Nejdriv probehne jeden plac pri oznameni zakazu a druhy vecer ve chvili, kdy mela tv bezet. Nedej boze aby si dite vzpomnelo behem dne, to sice neplace, ale dotira s otazkama a slibama. Kdyz dostane dobre mirenou, rve maximalne v tu chvili, vysvetlime si a jedem s usmevem dal. Posilat do pokoje jak koho a v jak kterym veku. Dvouleta by si sla okamzite hrat. Pokud ma pokoj fungovat jako misto, kde se dite zklidni a pak se zas zapoji se zbytkem rodiny, nelibi se mi na tom to, ze moje deti se sice nekdy vztekaji, ale hysteraky nevedem. Kdyz je odeslu do pokoje, chteji se s placem pritulit a to je tam odmitam nechat, aby se uklidnily samy. Pojud za nimi zajdu, abych je potulila, postrada zas pokoj tu funkci. Zlatej pleskanec po zadku, nez tohle filosofovani
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 08:39
@Barush píše:
Zkus si nastudovat nějaké informace o výchově, doporučuji - Respektovat a být respektován, Nevýchova
Jde o to že některé věci jsou hluboko v nás tak zakořeněné z dětství a je velmi těžké na sobě pracovat a odbourat to (od plácání, přes křičení, vyhrožování- udělej to nebo, vydírání udělej to nebo nebude to a to, až po uplácení typu když uděláš xxx dostaneš yyy…) Tento typ komunikace není tou správnou cestou.
To jsou strasny kecy. Tohle žere kamoska a to její dite-vetsiho fracka bys nenasla.Ma tri roky, ale dela bordel, odmlouva, vriska a ona na nej vzdycky jen mluví. To dite ji sem tam pleskne a ona zas jen mluví. Ostuda s nima nekam jit.ja mam asi v sobe teda podle tebe zakorene kde co, ale moje necelé tri roky stare dite, plesknu po zadku, kdyz uznám za vhodne.Coz samozrejme neni denne, ale považuji to za normalni. X stovek let se to považovalo za normalni, az v dnesni dobe ne.Ver,ze jako aupair jsem videla v Americe ne hezké veci, co se volne výchovy tyče. Z vlastní zkušenosti rikam, ze můj vztah k rodičům nijak nepoznamenalo, ze me sem tam pleskli (zadny řemen ani varecky).rady počítat do deseti, uklidnit se apod,beru.Ale jakmile nekdo napise, ze dosud na dite nevztahl ruku (nemyslim tim výprask, alr Prostý fakt, ze nedostalo dite lehce ani pres zadek) ve me zapíná výstražné svetlo, se s takovou osobou radsi ani nepotkavat, protoze dle mých zkušenosti to bude leda matka naprosto rozjiveneho decka, ktere ma svůj prostor, nazor a blabla, ale okoli z něho sílí. Nekdy kdyz vidim na ulici, matku, jak domlouva nějakému vriskajicimu, klidne většímu diteti, melduje do nej a to dite pres záchvat ani nevnímá a jeste ji mlátit, tak mam chut ji rict „proboha, dejte mu na prdel“ a prestante vyjednávat. S teroristy se nevyjednává
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.11.16 08:42
@Barush píše:
Zkus si nastudovat nějaké informace o výchově, doporučuji - Respektovat a být respektován, Nevýchova
Jde o to že některé věci jsou hluboko v nás tak zakořeněné z dětství a je velmi těžké na sobě pracovat a odbourat to (od plácání, přes křičení, vyhrožování- udělej to nebo, vydírání udělej to nebo nebude to a to, až po uplácení typu když uděláš xxx dostaneš yyy…) Tento typ komunikace není tou správnou cestou.
bez nejakeho rypani, fakt me to zajima.
muzes napsat, jak vychovavas ty, co jsou tvoje paky na dite?
protoze ja pouzivam z vyse zmineneho v podstate vsechno, ne porad, ale kdyz uz nevim kudy kam nejcasteji domlouvam a vysvetluji, ale kdyz to nekdy proste nepomaha
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
