Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nemám energii na děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Tosidelassrandu
24.6.23 19:15
@Anonymní píše:
Asi se mi tu vysmějete, co bych jako chtěla, ale já to mám jako vypovídání se. Jsem na mateřské se 3. dítětem, nyní má rok. Vstávám v 6 a od rána jedu kolečko povinností, starší vypravit a odvést do školky, uklidit, uvařit, zabavit nejmladší, odpoledne kroužky nebo zabavit všechny, do toho vleklá rekonstrukce bydlení a zahrady. Taková klasika. Nejstarší je šílený vysavač energie a já čím dál častěji prostě nemůžu. Vůbec nevím, jak to všechno skloubit, abychom přežili prázdniny, aby oni byli zabavení a já nepadala na pusu. S pomocí manžela a babiček příliš počítat nejde, mají všichni svou práci a jiné aktivity. Nejstarší dítě neustále, ale úplně neustále potřebuje někde s někým být, ale výlety ani aktivity se mnou ho nebaví, jenom prudí kdy pozveme koho na návštěvu a kam půjdeme…já mám uplne osypky z dalších akcí.Nejsem introvert, ale že bych denně obvolávala 8 kamarádek, to opravdu ne. Je mi to i trapné, s kým si rozumím já, s jejich dětmi si nerozumí mé a domlouvat se s někým napůl cizím, aby bylo dítě spokojené, to je mi pořád dokola hloupé. Vždy jsem měla plno energie na výlety a aktivity a teď, jenom si představím, jak nejmladší jenom řve, prostřední do zblbnutí „hlad, žízeň, horko, bolí nohy“ a nejstarší prudí, tak se mi ani nechce s nimi nic dělat.
Manžel do mě ryje, proč to a proč tamhleto, ale ve výsledku s nimi nikdy nikde nebyl. A pro mě třeba jít s nimi i na blbé koupaliště je prostě na odstřel - jednak neustále všechny hlídat, stejně pořád jen hledají důvody ke kňourání a visí mi na zádech, nebaví to nikoho a druhý den poslouchám, jak nikam nechodime a jaká je nuda. Vůbec nevím, kde mám pořád brát energii, abych se jim s radostí věnovala a měli jsme doma pohodu. Děti jsou všechny strašně živé, hlučné, nic je nebaví dýl než pár minut. Rodina mě nenaplňuje a já nedokážu naplňovat ji, bohužel pro mě je to momentálně spíš hora povinností a hluku, denně mě bolí hlava a mám chuť se rozběhnout proti zdi, abych už neslyšela další maaamiii.
A s tim jsi nepočítala, když ses rozhodla pro tři děti? I kdyby byly nějak nenáročný, tak jsou to prostě tři děti. Fakt nechápu podobný stěžování.
- Citovat
- Upravit
24.6.23 19:22
@Anonymní píše:
Asi se mi tu vysmějete, co bych jako chtěla, ale já to mám jako vypovídání se. Jsem na mateřské se 3. dítětem, nyní má rok. Vstávám v 6 a od rána jedu kolečko povinností, starší vypravit a odvést do školky, uklidit, uvařit, zabavit nejmladší, odpoledne kroužky nebo zabavit všechny, do toho vleklá rekonstrukce bydlení a zahrady. Taková klasika. Nejstarší je šílený vysavač energie a já čím dál častěji prostě nemůžu. Vůbec nevím, jak to všechno skloubit, abychom přežili prázdniny, aby oni byli zabavení a já nepadala na pusu. S pomocí manžela a babiček příliš počítat nejde, mají všichni svou práci a jiné aktivity. Nejstarší dítě neustále, ale úplně neustále potřebuje někde s někým být, ale výlety ani aktivity se mnou ho nebaví, jenom prudí kdy pozveme koho na návštěvu a kam půjdeme…já mám uplne osypky z dalších akcí.
stejný dotaz - proč máš 3 děti? když byly 2, bylo všechno klidné, pokojné a růžové, tak jste si pořídili třetí a je to fičák? co jsi čekala?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.23 19:25
@Anonymní píše:
Asi se mi tu vysmějete, co bych jako chtěla, ale já to mám jako vypovídání se. Jsem na mateřské se 3. dítětem, nyní má rok. Vstávám v 6 a od rána jedu kolečko povinností, starší vypravit a odvést do školky, uklidit, uvařit, zabavit nejmladší, odpoledne kroužky nebo zabavit všechny, do toho vleklá rekonstrukce bydlení a zahrady. Taková klasika. Nejstarší je šílený vysavač energie a já čím dál častěji prostě nemůžu. Vůbec nevím, jak to všechno skloubit, abychom přežili prázdniny, aby oni byli zabavení a já nepadala na pusu. S pomocí manžela a babiček příliš počítat nejde, mají všichni svou práci a jiné aktivity. Nejstarší dítě neustále, ale úplně neustále potřebuje někde s někým být, ale výlety ani aktivity se mnou ho nebaví, jenom prudí kdy pozveme koho na návštěvu a kam půjdeme…já mám uplne osypky z dalších akcí.
Chápu že toho máš občas plné zuby a jsi vyčerpaná, tři děti musí být náročné 🙏 Každopádně je třeba hlavně zapojit manžela.. jsou to i jeho děti, takže nechápu proč s nimi nikdy nikde nebyl? Takže bych trvala na tom ať na ty výlety jezdí s náma, ať je párkrát do týdne vezme sám na hřiště a nechala bych mu je doma a vypadla někam na celý víkend 🤷 Potom bych domluvila ty tábory, kolik mají ty dvě starší? Poslala bych je alespoň na týden a byla jenom s nejmladším. Píšeš sice že tě to nevytrhne ale podle mě to pomůže, trochu si odpočineš 🙏
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.23 19:26
Mám co dělat se dvěma (4 a 5 let), takže taky nějak nechápu, jak někdo může jít dobrovolně do třetího dítěte, to se opravdu pak není čemu divit, no nezbývá než přežít, že jo, co jiného
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tuhy_LU
24.6.23 19:36
Pokud nenajdes někoho, kdo si občas děti vezme, tak nic nepomůže. Musíš to nějak vydržet, přežít a těšit se, ze to bude lepsi.
Me dává zabrat i to jedno nejmladší, ale v pozdějším veku a soucasne s podnikáním. U prvních dvou jsem to měla v pohode - ale máme veliké rozestupy mezi nimi. Děti po sobe jsem prave proto nikdy nechtěla.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.6.23 19:41
Třetí těhotenství bylo přes ochranu. Ještě než se do mě pustíte, poděkujte osudu, že vám se to nestalo, protože se to evidentně může stát kdykoliv. Potrat by muž neprekousl. Opět předestírám, takové ty řeči, jak měl jít tedy na mateřskou on a podobně, mou situaci nijak nevyřeší. Ano, největší mazec je to až teď. První dvě děti byly krátce od sebe, takže to byl sice fičák, ale dal se zvládnout. Očekávala bych, že šestileté dítě už bude prakticky nenáročné, bude se s ním dát ledacos dělat, ale není tomu tak. Ono je to hlavně asi tím, že se vidíme pořád, že není někde do 5 hodin v institucích i přes prázdniny a pk by asi bylo vděčné jít párkrát za prázdniny na koupák, takhle mu nic není dost dobré a máme se plné zuby všichni. 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.6.23 19:42
Taky mám panickou hrůzu z prázdnin, protože moje dcera je něco jako tvoje nejstarší.. U ničeho nevydrží, sama se nezabaví, furt mluví, poskakuje a nespí. Taky jsem bez babiček i bez manžela. Každé léto končím s několikadenní migrénou.
Prostě se nedej, nenech se zválcovat. Když mimino usne, je čas pro mámu a děti si jdou vybarvovat nebo hrát. Hřiště dvakrát týdně stačí. Výlet jednou. Ať se zabaví doma. Návštěvy když máš náladu a s lidmi, se kterými chceš ty - děti se přizpůsobí. Někdy je oběd studený, třeba když se uklízí atd.
Přijde mi, že si dnešní společnost upletla na sebe co se týká dětí strašný bič. My to kdysi střídaly - jeden den pro mámu a podle mámy a jeden pro dítě, ale i to mi zpětně přijde přemrštěné. Kolikrát jsi byla v dětství na výletě ty?
Pusť jim telku, starší dej tablet a čti si. Lepší než se z toho zhroutit.
- Citovat
- Upravit
24.6.23 19:44
Mas tri moznosti. Bud to proste prezit, jak to je a obcas si postezovat na netu. Nebo konecne zapojit jejich otce - otec nehlida, ale podili se na peci - ty mas narok na cas jen pro sebe, jinak se neni cemu divit, ze jsi vyhorela. Treti moznost - najit hlidacku ci skupinu, abys mela cas na sebe. Klidne bych si kvuli tomu nasla aspon puluvazek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.23 19:45
Proto jsem nechtela ani 2 deti takto po sobe. Dcera ma 6 a teprve mit sourozence bude. Ale taky obcas vyzaduje pozornost. Obdivuji mamu se tremi detma, ja bych na to nervy nemela a ani silu. Hold to budes muset pretrpet a hledat si chvilky i pro sebe. Zapojit manzela, babicky, dedecky, zajistit si hlidani. Decka rostou rychle, bude lip. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tosidelassrandu
24.6.23 19:46
@Anonymní píše:
Třetí těhotenství bylo přes ochranu. Ještě než se do mě pustíte, poděkujte osudu, že vám se to nestalo, protože se to evidentně může stát kdykoliv. Potrat by muž neprekousl. Opět předestírám, takové ty řeči, jak měl jít tedy na mateřskou on a podobně, mou situaci nijak nevyřeší. Ano, největší mazec je to až teď. První dvě děti byly krátce od sebe, takže to byl sice fičák, ale dal se zvládnout. Očekávala bych, že šestileté dítě už bude prakticky nenáročné, bude se s ním dát ledacos dělat, ale není tomu tak. Ono je to hlavně asi tím, že se vidíme pořád, že není někde do 5 hodin v institucích i přes prázdniny a pk by asi bylo vděčné jít párkrát za prázdniny na koupák, takhle mu nic není dost dobré a máme se plné zuby všichni.
Do toho osud nezatahuj. Byla to tvoje vědomá volba nejít na potrat, tak si nestěžuj na osud. Pokud zase selže ochrana a znova otěhotníš, tak budeš dělat co?
- Citovat
- Upravit
24.6.23 19:49
@Tosidelassrandu píše:
Do toho osud nezatahuj. Byla to tvoje vědomá volba nejít na potrat, tak si nestěžuj na osud. Pokud zase selže ochrana a znova otěhotníš, tak budeš dělat co?
bude nezvládat 4 děti, poté 5, 6
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.23 19:51
Tak dotazy, proc ma zakladatelka tri deti, jsou uz v tuhle chvili asi k nicemu, ze 
to bych nechala byt, protoze ji to realne absolutne nepomuze.
Najdi si terapii a hlidani pro deti, mrkni na nejake prazdninove detske skupinky nebo neco podobneho. Manzela zapoj vic, jsou to jeho deti stejne jako tvoje
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.6.23 20:09
@Tosidelassrandu píše:
Do toho osud nezatahuj. Byla to tvoje vědomá volba nejít na potrat, tak si nestěžuj na osud. Pokud zase selže ochrana a znova otěhotníš, tak budeš dělat co?
Ale nikdo si na osud nestezuje. Tohle je bohužel už volba obou manželů. Ne jen moje. Dítě je obou, ne? Sama nejsem s potratem úplně ok, ale v tomhle případě jsem byla hodně nalomena. Věděla jsem, že to bude vypadat takhle a nejsem na to stavěná. Nevím, co by dělal manžel. Asi už by mě nikdy nechtěl vidět. Ty máš na všechno takový jadrný názor. Všechno prostě nejde rozhodnout bouchnutim do stolu. Manžel s mou sterilizací zásadně nesouhlasí, já zase vím, že pokud i přes důkladnou ochranu ještě někdy otehotnim, nedopadne to dobře. A co mám dělat? Sobec jsem já nebo on? Tohle přece nejde jednoznačně rozlousknout nějakým jedním příspěvkem na netu. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Asi se mi tu vysmějete, co bych jako chtěla, ale já to mám jako vypovídání se. Jsem na mateřské se 3. dítětem, nyní má rok. Vstávám v 6 a od rána jedu kolečko povinností, starší vypravit a odvést do školky, uklidit, uvařit, zabavit nejmladší, odpoledne kroužky nebo zabavit všechny, do toho vleklá rekonstrukce bydlení a zahrady. Taková klasika. Nejstarší je šílený vysavač energie a já čím dál častěji prostě nemůžu. Vůbec nevím, jak to všechno skloubit, abychom přežili prázdniny, aby oni byli zabavení a já nepadala na pusu. S pomocí manžela a babiček příliš počítat nejde, mají všichni svou práci a jiné aktivity. Nejstarší dítě neustále, ale úplně neustále potřebuje někde s někým být, ale výlety ani aktivity se mnou ho nebaví, jenom prudí kdy pozveme koho na návštěvu a kam půjdeme…já mám uplne osypky z dalších akcí.
Nejsem introvert, ale že bych denně obvolávala 8 kamarádek, to opravdu ne. Je mi to i trapné, s kým si rozumím já, s jejich dětmi si nerozumí mé a domlouvat se s někým napůl cizím, aby bylo dítě spokojené, to je mi pořád dokola hloupé. Vždy jsem měla plno energie na výlety a aktivity a teď, jenom si představím, jak nejmladší jenom řve, prostřední do zblbnutí „hlad, žízeň, horko, bolí nohy“ a nejstarší prudí, tak se mi ani nechce s nimi nic dělat. 
Tábor na pár dní mě z toho nevytrhne. 
Manžel do mě ryje, proč to a proč tamhleto, ale ve výsledku s nimi nikdy nikde nebyl. A pro mě třeba jít s nimi i na blbé koupaliště je prostě na odstřel - jednak neustále všechny hlídat, stejně pořád jen hledají důvody ke kňourání a visí mi na zádech, nebaví to nikoho a druhý den poslouchám, jak nikam nechodime a jaká je nuda. Vůbec nevím, kde mám pořád brát energii, abych se jim s radostí věnovala a měli jsme doma pohodu. Děti jsou všechny strašně živé, hlučné, nic je nebaví dýl než pár minut. Rodina mě nenaplňuje a já nedokážu naplňovat ji, bohužel pro mě je to momentálně spíš hora povinností a hluku, denně mě bolí hlava a mám chuť se rozběhnout proti zdi, abych už neslyšela další maaamiii. 