Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nemám ráda vlastní dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
14.11.10 13:50
Ahojky, nic si nevičítej, možná jsou to změny právě po narození syna.
Já bych určitě zkusila promluvit s manželem, že prostě máš takové divné pocity - nemusíš mu hned říkat, že máš averzi vůči dceři. Možná i obyčejné slovo v tobě vyvolá pocit - ona mě nemá ráda, já taky ne.. 
Občas taky mám pocit, že má malý raději manžela a taky mě to vytáčí, když člověk pro něho první poslední, člověka jenom dráždí a přijde manžel a on je jak beránek a hned za ním , když ho chci nakrmit, tak dělá scény a zlobí, manžel jde a on se na něho směje a pěkně jí.
Možná máte začarovaný kruh, že i ona cítí, že - maminka mě nemá tak ráda a chová se tak.
Asi bych promluvila s manželem, že tě mrzí, že dcera k tobě moc nejde, aby i on nedělal před ní narážky -typu že biješ jeho holčičku atd.
Přeju hodně sil a vyřešení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.10 14:01
Myslím, že to není v tom, že jsi divná, ale ztratily jsete s dcerou k sobě cestu. Zašla bych někam do poradny, ať vá tu cestu k sobě pomohou najít. Myslím si, že se musí zapojit i manžel…Potřebujete poradit, jak se k sobě chovat. Možná dcera cítí Tvůj odstup, tak zlobí, když je s Tebou…Fakt Ti nezávidím. Možná by pomlo, kdyby jste byly spolu více samy a manžel se věnoval synkovi…Řeš to hned, než narušíte váš vzájemný vztah navždycky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.11.10 14:08
V pátek jsem to už manželovi řekla, že mě před ní shazuje, že nepodpoří to, co já řeknu nebo udělám. Že je z ní doslova posraný /omlouvám se ten výraz/. Řekla mi, že si potřebuji asi odpočinout. Dnes jsme byly nakupovat, koupila jsem jí kostým na karneval a další 2 hračky co chtěla. Přijely jsme domů, hned za tatínkem. na odpoledne jsem vymyslela, že pojedem na výlet do ZOO, ale že musí posbírat všechny ubrousky ze země. Nic ona sbírat nebude a oni pojedou beze mě, já budu se synem doma, prý. Tak jsem se naštvala a nikam se nejelo.
Asi před 2 měsíci jsem byla s dcerou u psycholožky /ne z tohoto důvodu/a naznačila jsem jí tuhle situaci. Řekla mi, že s ní mám trávit víc času, že to může být její způsob žárlení na syna, a že mám přijít sama, bez ní. Tak to asi budu muset udělat.
- Citovat
- Upravit
14.11.10 14:09
Nemyslím si, že bys jí neměla ráda. Je to o tom, že na ní nemáš teď tolik času, možná by bylo dobré, malého strčit tatínkovi a pro změnu si vzít holčinu někam na neutrální půdu a užít si s ní něco hezkého. Já to mám jednodušší v tom, že dcera je starší, takže si užíváme spolu při nákupech hadříků a nebo si jdeme sednout do Mc, já na kafe a ona na jídlo a povídáme o všem možném. Prcka buď dáme hlídat, když to nejde, jde s námi, ale protože je mu 10 měsíců, tak je v kočárku a nijak neohrožuje náš holčičí program. A co se tatínka týče, tak to je všude. Tatínek je ten hodný, to máma je celý den k dispozici a prudí 
Tatínek je ten, co přijde po práci, pohraje si půl hodinky před spaním, dovolí věci, které máme ne (např. lézt po skříni apod.) Myslím si, že malá má teď jen pocit, že se moc věnuješ malému a tak ti dává záhul, abys jí začala vnímat. Malému dítěti nevysvětlíš, že miminko potřebuje teď tvé veškeré síly a pozornost. Zkus si na ní vyhradit čas, který bude jen její a uvidíš, že se to zlepší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.10 14:13
ja myslim, ze tyhle „sprymy“ by si mel tatka odpustit. jestli mala provedla neco, za co si vyslouzila placnuti, tak musi tatka stat na tvy strane a ne si hrat na hodnyho. bych rekla teda…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.10 14:14
ahoj…malá je ještě malá a určitě bych si promluvila s manželem,aby ti neházel klacky pod nohy,já mám doma to samé.akorát dcři je 11 a je to taťkova prdelka,taky jsem to s ním řešila,vychovávat musíte na stejný vlně a né jít proti,to bude vše špatně a mohl by vyrůst(namyslím tím tvojí malou)rozmazlenej spratek…žádnej psycholog,ale s manželem si promluv
dceru máš porad ráda,akurát je období,kdy ti leze na nervy..to je asi všude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.10 14:20
1. Promluvit, s chlapem, chová se teda hloupě. Dcerka musí vidět, že chlap stojí při Tobě a ty když něco přikážeš, zakážeš, tak on s tím souhlasí. Bez jeho spolupráce to nepůjde
2. Zavést s dcerkou prvidelné rituály, jen pro vás dvě. Já např. několikrát týdně jdu se starším na „výpravu“ do města vláčkem, koupit něco zajímavého,na návštěvu atd. a to se věnuju jen jemu. Povídáme si, vyslechnu ho, koupíme si něco dobrého. Tatínek zatím doma hlídá mladší(už má 7 měsíců, má pár příkrmů, takže už není jen na prsu)
Pak máme rituál tulení před spaním, povídání, co jsme prožili, mazlení, pusinkování, ujišťování se, jak se milujeme 
Tak držím pěsti, ať se vztah zlepší
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.10 15:02
Rada od psychologa je určitě nqa místě, jak už tady psaly holky v předchozích příspěvcích.
Já jen dodám: neztrácej naději, teď máte doma malé mimi, až mimi trochu odroste a nebude na tobě plně závislé, tak se to vše změní k lepšímu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.11.10 15:07
Myslim ze vzdycky mame „radeji“ toho rodice co je s nami mene. Vem si ze s mamou je to dite furt. S mamou se musi stihnout postarat o mladsiho sourozence, o domacnost, nakup a vsechny tyhle „opruz“ veci. zatimco tatinek je vzacny. Chodi do prace a toho casu na rodinu nema tolik. A kdyz uz ho konecne ma, vetsinou je vyuzit pro srandu, zabavu a mazleni. Zacinam to pozorovat u meho pulrocniho kloucka a kdyz si vzpomenu na sve detstvi. Obavam se ze to tak proste je 
milujes ji a ona tebe, tim si jsem jista!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.11.10 15:07
Holky, synovi je už rok a tyhle pocity mám asi od jeho 3 měsíců, jen teď to nějak graduje. Před chvilkou jsem si s dcerou promluvila a jdeme sami na procházku. naslibovala mi hory doly, tak jsem zvědavá.
- Citovat
- Upravit
14.11.10 15:40
Tak to je dobře, že jste si promluvily a jdete na procháku.
Jenom jsem chtěla ještě napsat a doufám, že to nevyzní blbě, ale jak jsi napsala, naslibovala hory doly, tak mi přijde že čekáš, že bude na tebe hodná…Myslím, si, že je chybička na obou stranaách a nemůžeš čekat, že hned, jak přijdete s procházky, tak ti bude dcera viset na krku
Určitě to potřebuje času víc a trpělivosti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
mamka_karolina
14.11.10 17:35
anonymní, říká ti něco Freud a Oidipův komplex? přečti si od něj nějakou knížku a najdeš odpověď na tvůj problém. Pan Freud to hezky vysvětlil
- Citovat
- Upravit
xxZuzana
14.11.10 19:07
procházka je fajn, ale já bych radši navrhovala něco dlouhodobého - zapiště se třeba s dcerkou na tancování, nebo tak něco - společný koníček by vás mohl dát dohromady. Měly byste něco svého, holčičího… nebo spolu vařte, ale tátu a druh dítko pošlete ven. A jednou za čas fakt nestačí. Možná by jí udělalo dobře mít s tebou holčičí tajemství, aby měla pocit, že se s ní radíš a jen ona ti může správně poradit. Bude se cítit potřebná a důležitá.
tatínkova holčička jsem byla i já, dodneška si vzpomínám na super chvíle s tátou, kdy mi četl, dělal kraviny… ale na mamku si takhle nevzpomínám. Byla upozadněná, vařila, starala se, ale v mých očích asi hlavně o bráchu. To je škoda. Časem se to změní, táta prostě mamku nenahradí ve všem, takže cestu jsme k sobě našly… ale až v dopělosti, což je škoda. Máme krásný vztah, ale z dětství si žádné super chvíle jen s ní nevybavím.
Tak to zkus vymyslet líp, dokud je čas a neodcizíte se úplně
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.11.10 21:08
Holky, já vím, že bysme měly trávit víc času, chodíme spolu jednou týdně cvičit. Dnešní vycházka byla super, dokonce dnes jsme si to celkem užily. Také bych si představovala trávit spolu víc času, ale nějak není kdy, manžel celé dny v práci a když přijde, tak už jsem hotová.
Moc díky za Vaše názory…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, jdu se k Vám vypsat. Snad mě všechny neodsoudíte.
Nejsem si jistá, zda mám ráda svou 4letou dceru. Hrozné, že ano? Vše se změnilo po narození syna, dcera se víc upnula k otci, ten s ní dělá blbosti, šprýmuje. Zatím co já jen běhám kolem miminka a domácnosti a na nějaké hrátky nemám času. Dcera vyhledává jen otce, za mnou nejde s ničím, pokud je otec doma. Je na mě drzá, odmlouvá mi a u otce hledá zastání. Já ji za něco plácnu a ona jde na mě hned žalovat tatínkovi, manžel ve srandě zašprýmuje: „mamino, ty biješ moji holčičku?“ A když se tohle stalo naposled, tak jsem už vybouchla a začala přemýšlet.
Mám opravdu pocit, že ji nemám ráda, že na ní žárlím, žárlím, že je tatínkova. Začínám mít vůči dceři averzi. Je jakoby si ji manžel přivedl z předchozího manželství, neumím se poslední dny na ni ani usmát, nebo ji říct něco pěkného. Ona je na mě doslova zlá. Chce se mi z toho brečet,ale nevím jak dál. Uvažuji o psychologovi, protože to asi není normální.
Trochu naivně se ptám, má to tak taky někdo??? Asi ne, co? jsem divná a špatná matka? Jak reagovat na její chování ke mě?