Nemám radost a do ničeho chuť

Veronika1990
531
17.6.20 16:28

Nemám radost a do ničeho chuť

Chci se asi jen vypovídat.

Poslední dobou mě chytá taková melancholická nálada, někdy se mě něco dotkne, nějaká narážka někoho blízkého (ve stylu, že bych měla něco dělat, něco nedělám dost dobře - nemusí to být vyloženě myšleno ani zle) a někdy to nemá ani žádný důvod a chytne mě taková depka. Kdy si říkám, že nic nemá smysl, že se nemám na co těšit.

Možná je to poslední dobou proto, že jsem víc doma na práci z domova a když pracuju celý týden, tak moc nemám na podobné úvahy čas, že.

Ale jde o to, že takto blbě jsem se už cítila po rozchodu a stěhování. Když toho na mě bylo moc. Teď nijak žádné velké extra změny v životě nemám. Chtěla bych je, ale nějak nevidím světlo na konci tunelu, jsou věci, za kterými jdu, ale někdy se nemohu donutit. Chci se dostat víc do formy, a cvičím ráda, cítím se pak dobře. Nebo se vzdělávám atd. Co mě trápí poslední dobou, téma, co jsem v sobě řešila tak půl roku, vlastní bydlení. Ale představa toho splácení po celý svůj život. Přijde mi to totálně zoufalý, jen se za něčím pořád honit. Teď jsem si utrhávala od huby a co mám za ty roky? Možná na základ hypotéky. Přijdu si jak tříleté děcko, co brečí, že život není fér, co chce tu čokoládu v krámě a máma mu ho nechce koupit.

Mám si myslím docela užitečnou práci, baví mě, je to jistota (uměla bych si představit i něco jiného, ale co?), přijde mi, že pořád jen na něco čekám a doopravdy se nic neděje. Vlastně jsem většinu času v práci, dojíždím a kdybych nedojížděla, tak ani nevím, čím ten čas zaplnit. Tedy nějaké nápady bych měla, ale pak už chybí chuť a energie večer.

Nevím, jak to dělají ostatní. Připadá mi, že mi život protéká mezi prsty a já nevím, co dělat, aby to tak nebylo. Někdy mi připadá, že pořád čekám na nějaké utvrzení, schválení toho, že to, co chci je správné… nebo spíš, není jedna jediná věc, co chci. Vždy jsem měla plno nápadů, některé zrealizovala, jiné se mi nepovedly, ale teď mi přijde, že ať udělám, co udělám, k čemu to vlastně je?

Mám pocit, že plno věcí nemohu a nevím proč. Nemohu se odstěhat, protože na to nemám, mít dítě, protože ještě nejsem vdaná, někoho odmítnout, aby se neurazil atd.

Teď nedávno kámoška dávala na net, jak jeden rok dostala dovolenou, druhý rok dceru a třetí rok dům. Všichni dělají velké závazky a já mám strach, že na mě nikdy nedojde. Všichni kolem mě zakládají rodiny, pořizují si vlastní bydlení či minimálně skládají doktorát a já řešim to, že můj chlap prostě nechce nikdy vařit, jelikož ho to neláká a nebaví a vždy se o něj někdo staral a čeká, co dostane pod nos, a mě to rozčiluje. Možná je to jeho největší chyba, tak je to dobrý… Nejsem spolu zase tak dlouho, ale tak krátce také ne, takže třeba se něco chystá, ale nevím, zda by mi svatba, vlastní bydlení nebo něco jiného pomohlo.

Je to, jak kdyby mi chybělo něco důležitého a já nevěděla, co. :nevim:

Nevím, zda to dává smysl. :srdce: Sou to plky no :mrgreen:  :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
riccius
3494
17.6.20 16:34

Podobne stavy mivame vsichni. Bude lip. Mozna mas jen blbe obdobi, mozna mas pocit, ze nemas zivot ve svych rukou. To druhe urcite jde zmenit, ale musis sama chtit. Davas za priklad kamaradku, ktera neco “dostala”. To uz je cesta do pekel. Jsou kolem tebe tisice lidi, co nedostali nic a vse museli ziskat svou vlastni pili. A lidi zde jsou posedli hypotekou a vlastnim bytem. Ani o tom zivot neni. Zivot je o tom byt stastny.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Iw9
5
17.6.20 17:16

Takový věci občas přepadnou kazdyho. Možná to chce jen se sebrat a nekam vypadnout aspoň na pár dní. Provětrat hlavu a tak. :) :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Veronika1990
531
17.6.20 17:20

@riccius

Ano, možná to je jen splín. Ale logicky si říkám, že co je štěstím pro většinu, mělo by i mě přinášet radost. A úvaha o tom, co je štěstí, to už je na mě dnes moc :-D Jasně, pro každého je to něco jiného, ale téma, kde hledat a v čem štěstí, to by mě asi dnes hodilo do ještě větší depky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
luckaa85
1728
17.6.20 17:57

@riccius vazne si myslíš žen lidi jsou posedlí hypotékou? Jak píšeš.? Myslim žen je to spis tak ze jim nic jiného než hypotéka nezbývá, kdo chce v dnešní době bydlet v pronajmu a cpat prachy cizím? Leda tak blázen :mrgreen:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Veronika1990
531
17.6.20 18:14

@luckaa85

No já jsem z toho zoufalá, jsou další možnosti, dědictví, bydlet u rodičů, tchánovců, prarodičů… :,( Fakt mě to šíleně štve!

Jako štve mě, že pracuju a nemůžu si dovolit bydlet ve svém. Nechápu to.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.6.20 22:35

Taky mam takove stavy, ackoliv mam deti i nemovitosti i praci. Ale obcas na me padne, ze nedelam nic poradne. Vztah, vzhled, vykon v zamestani, vychova deti, komunikacni schopnosti, schopnost vyuzit volny cas na maximum… Mym cilem je nesrovnavat se s ostatnimi, nezavidet a autenticky zit svuj zivot, byt spokojena s tim co mam. Ale jde to ztuha.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
13.7.20 14:46

Ahoj, jsme na tom úplně stejně, s tím rozdílem, že mě nikdy nic nebavilo. V dětství nebyly peníze na kroužky, hobby a podobně, takže jsem jen seděla doma a nudila se (tehdy byly jen 4 televizní programy, tak se nedalo moc na co koukat ani :D čtení mě nebavilo), no a postupně jsem se úspěšně pronudila základkou a střední a dnes, po 30 taky furt nevím co s životem (respektive: ne JEŠTĚ nevím, ale UŽ nevím), takže se tak nějak protloukám, nemám pořádně kde bydlet, do práce chodím, ale za pár korun (vždycky jsem měla problém práci sehnat), sice vztah mám, po letech, ale moc to nefunguje a mám z toho ještě horší pocity méněcennosti. Takže jak my pesimisti říkáme, Nuselák to jistí :D

jinak nevím, co v tomdle případě poradit. Chodila jsem na vyšetření k psycholožce, snažila jsem se s tím něco dělat ale ani prd. Ale možná by to jinejm pomohlo, netuším, nejsem doktor.

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď