Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neurotické dítě (2 roky)
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
16.6.20 13:08
@Tarjei rozumí moc dobře a mluví taky, sice ne úplně většina, ale rozumíme mu
- Citovat
- Upravit
16.6.20 13:11
Reakce úměrné věku! Ale po zlem, že se něčeho boji, je úlet. Ty ho trestas, protože se něčeho nebo někoho boji?
Měli jste pauzu, sedělo se doma. Je normální, že se boji cizího prostředí, být tam už před několika měsíci byl.
Neurotický není, ale s tvým přístupem brzo bude. Ber jeho chování jako normální, je malý..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.20 13:20
Za mě normální.
Mně se takto chová šestiletý (to už není normální). Dneska měl hysterák, že soused seká křoviňákem. Seděl hodinu s rukama na uších. Aktuálně hodně hrotí roušky, že už se nemusí. Ještě minulý týden si ji odmítal sundat a my všichni bez roušky, on pořád „hadr na puse“.
Jak cokoliv není podle něj, tak ječí a vzteká se. Už půl roku máme každý den scénu kvůli obědu - nelíbí se mu jídlo, talíř, příbor, zasedací pořádek…
Syn podle všeho už neurotik do jisté míry je. Ve stresu si kouše nehty a žužlá triko.
U takto malého dítěte je to normální. Musí se naučit pracovat s emocemi. Zkusila bych s ním mluvit, pojmenovat emoce - ano, vím, že se ti líbí to autíčko a jsi smutný, že ho nemáš.
- Citovat
- Upravit
ludmilaadamkova
16.6.20 13:21
Hele obligátní nerostou mu zuby? JInak malé je 20 měsíců a třeba když jsme byly poprvé po koronapauze společně nakoupit ve velkém nákupáku tak se bála jít (řvala že neci neci nééé mámo) třeba do vozíku a přitom to předtím milovala. Ale po 3 nákupech už zase dobrý. V novém prostředí chce být u mě ale pak se většinou rozkouká, ale jsou dny kdy mi na návštěvě skoro nesleze s klína a nebo mě u všeho potřebuje a hned volá. Knourá taky hodně. Hoší je to když je unavená. Ve 2 letech taky rostou zadní stoličky? To jsou děti taky protivné a je to s nima horší.
Chlapů se bojí taky. Dělit se o věci učí. Učí se moje tvoje, ale je to běh na dlouhou trať že vše co někde vidí není její. Ale jsou i pokroky.
Třeba cca před 14 dny se konečně přestala bát odrážedel. Sice to teda zdaleka neumí ale už se na ně aspoň nechá posadit a zkouší to když má náladu.
Jinak mluví celkem dost. Co to je, kde je, tam je. spojuje, tvoří takové věty jako auto neny tam. máma hačí, táta hají, gestikuluje říkanky jako kutálí se brambora a občas v tom řekne něco jako slovo, rozumí velice dobře, říká si o konkrétní jídlo řekne si že chce jít za kamaarádkou Lili - lili hop hop jo? Chodíme tam na trampolínu. Takže si nemyslím že by to mohl být autismus. ráda maluje a i říká co jako maluje ale taky ráda vykonává monotonní činnosti momentálně ideálně strká moje klíče do zámku a vytahuje je a pořád dokola a otvírá a otvírá dveře. Ale je teda hodně svá tvrdohlavá, někdy hysterická např když ukořistí moji peneženku a já ji ji vezmu. Ale tak nějak s tím pracuju jak se dá. Hlavně musí být vyspaná najedená, jinak už je předem všechno špatně. U ní stačí malý diskomfort a je to v prčicích. Namazání krémem je vražda, čištění zubů i otření pusy od jídla nemá ráda když na ní šahají jiná batolata nebo na ni skáčou. 
- Citovat
- Upravit
16.6.20 13:25
Jako pokud se vyviji normalne a odpovida veku, je to povaha, vzdor…americani rikaj terrible two, je to narocnej vek…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.20 13:26
@Koblizkova1980 Bože netrestám ho, že se něčeho bojí, to samozřejmě respektuji. Dostane na zadek, když už to fakt přehání a ani domlouvání nepomůže a dostane hysterák kvůli hračce.
- Citovat
- Upravit
16.6.20 13:26
@ludmilaadamkova hele ale autismus se takhle fakt nevylucuje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 13:27
@Anonymní píše:
Za mě normální.
Mně se takto chová šestiletý (to už není normální). Dneska měl hysterák, že soused seká křoviňákem. Seděl hodinu s rukama na uších. Aktuálně hodně hrotí roušky, že už se nemusí. Ještě minulý týden si ji odmítal sundat a my všichni bez roušky, on pořád „hadr na puse“.
Jak cokoliv není podle něj, tak ječí a vzteká se. Už půl roku máme každý den scénu kvůli obědu - nelíbí se mu jídlo, talíř, příbor, zasedací pořádek…
Syn podle všeho už neurotik do jisté míry je. Ve stresu si kouše nehty a žužlá triko.
U takto malého dítěte je to normální. Musí se naučit pracovat s emocemi. Zkusila bych s ním mluvit, pojmenovat emoce - ano, vím, že se ti líbí to autíčko a jsi smutný, že ho nemáš.
Vysetril ho nekdy nekdo kompetentni?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
16.6.20 13:32
@Tarjei Tak mě je jasný že nejsem doktor a od oka to nepoznám. Na Roku a pul jsme meli ten dotazník a pozitovní měla jen že se bojí vysavače a fénu. Ptala jsem se na to doktora a on mě uklidnil že je určitě v pořádku. Myslíš že bych ji měla pro jistotu ještě dát někam na specializované vyšetření?
Co má s autistama společnýho tak to je že když má extrémní radost tak mává rukama a vejská a pak ji baví věci jako kamínky venku a vyhraje si třeba s vatovejma tyčinkama klidně 15 minut si je skládá z hrníčku do hrníčku.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.6.20 13:40
@Anonymní píše:
Za mě normální.
Mně se takto chová šestiletý (to už není normální). Dneska měl hysterák, že soused seká křoviňákem. Seděl hodinu s rukama na uších. Aktuálně hodně hrotí roušky, že už se nemusí. Ještě minulý týden si ji odmítal sundat a my všichni bez roušky, on pořád „hadr na puse“.
Jak cokoliv není podle něj, tak ječí a vzteká se. Už půl roku máme každý den scénu kvůli obědu - nelíbí se mu jídlo, talíř, příbor, zasedací pořádek…
Syn podle všeho už neurotik do jisté míry je. Ve stresu si kouše nehty a žužlá triko.
U takto malého dítěte je to normální. Musí se naučit pracovat s emocemi. Zkusila bych s ním mluvit, pojmenovat emoce - ano, vím, že se ti líbí to autíčko a jsi smutný, že ho nemáš.
Promiňte mi vlezlé otázky - u jakého doktora jste byly na vyšetření a má něco diagnostikováno? Mám to takto s dcerou 4,5 roky a už si s ní nevím rady. U nás je to tedy ještě vylepšeno tím, že nemluví. Právě probíhá kolečko po doktorech kvůli řeči (foniatrie, logopedie, genetika). A já nevím zda mám doufat, že je v pořádku (že je to jen povahou) nebo raději vědět nějakou diagnózu a umět s ní pracovat. Mám ještě starší dvojčata a s nimi jsme prošli bouřlivým obdobím zcela v pohodě, ale s tou nejmladší už fakt nevím co dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 13:41
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, jdu si k Vám pro raduMám syna 2 roky a kousek a chci se zeptat, zda je tu nějaká maminka, které má podobně staré dítě, Které má stále s něčím problém. Syn brečí a kňourá snad kvůli všemu, už od malička byl nespokojené miminko a to jsme pro něj dělali opravdu vše. Všichni jen, že je to období, on z toho vyroste, ale mě to přijde už nesnesitelné
. Před koronavirem, jsme chodili do dětských skupinek, já na cvičení pro maminky atd. Teď, když se zase vše rozjelo, začali jsme postupně na vše chodit, ale on s tím má problém, mezi děti absolutně nechce, to má hysterák, ani do prostředí, které predtím znal a to jsme všude chodili od jeho půl roku, všeho se teď začal bát ( hlavně chlapů ), hlasitých zvuků, velkých zvířat atd. Když jdeme na dětské hřiště, kde má oblíbené hračky ( erární ) nedej bože, když si s tím někdo hraje, hned dostane hysterák a nepřestane, dokud si tu hračku nevyřve
Samozřejmě, že domlouváme, zkouším, jak po dobrém tak po zlém a to je se vším
Je to úplně normální. Ve dvou letech si většina dětí s druhými nehraje, hrají si vedle sebe a dle mého, kroužky na podporu sociální vazby a přátelství jsou na prd. Přetěžují děti, protože vývojově na to ještě nemají a potřebují být jen přilepené na maminku. A čím víc se ho budeš snažit dotlačit k hraní a komunikaci s druhými, tím víc bude vyvádět a tím déle bude trvat jeho odpoutání. Je to jen cesta k neuroticismu. Já mám děti v pěstounce, obě dostaly od rodičů pěkný „nářez“. Okolí mi říkalo, hlavně má maminka, jak je rozmazluju, jak se musí osamostatnit a takové ty obecné kecy. Nedala jsem na ně. Ňuňali jsme je jako o život a dnes se z nich stávají samostatní šikovní kluci a všichni zírají jak trumpety. Chce to čas. Čím víc to poženeš dopředu, tím větší problémy budou.
Příspěvek upraven 16.06.20 v 13:45
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.20 13:41
@ludmilaadamkova ja to myslela tak, ze rozhodne neznamena, ze kdyz dite touzi po socialnim kontaktu a snazi se mluvit, neni autista.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj maminky, jdu si k Vám pro radu
Mám syna 2 roky a kousek a chci se zeptat, zda je tu nějaká maminka, které má podobně staré dítě, Které má stále s něčím problém. Syn brečí a kňourá snad kvůli všemu, už od malička byl nespokojené miminko a to jsme pro něj dělali opravdu vše. Všichni jen, že je to období, on z toho vyroste, ale mě to přijde už nesnesitelné
. Před koronavirem, jsme chodili do dětských skupinek, já na cvičení pro maminky atd. Teď, když se zase vše rozjelo, začali jsme postupně na vše chodit, ale on s tím má problém, mezi děti absolutně nechce, to má hysterák, ani do prostředí, které predtím znal a to jsme všude chodili od jeho půl roku, všeho se teď začal bát ( hlavně chlapů ), hlasitých zvuků, velkých zvířat atd. Když jdeme na dětské hřiště, kde má oblíbené hračky ( erární ) nedej bože, když si s tím někdo hraje, hned dostane hysterák a nepřestane, dokud si tu hračku nevyřve 
Samozřejmě, že domlouváme, zkouším, jak po dobrém tak po zlém a to je se vším 
Nebo projde kolem nás cizí dítě a má hračku, co se mu líbí a dokáže celou cestu až domů řvát, že tu hračku chce, je to normální? Mám první dítě a co znám kolem maminky, tak mají klidné děti a tohle absolutně řešit nemusí 
