Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
urcite nechces zadny nadstandart, je to normlani mit spolecne pratele. spis bych zkusila, zajit jen ve dvou, mozna by to v tomhle pripade bylo lepsi reseni. trosku si odpocinout od deti a popovidat si. mi mame s pritelem spolecne kamarady (pary), kteri k nam chodi a i moje kamaradky se s pritelem znaji a vidame se. kdyz jsme spolu byli kratce a chodili jsme parit tak kazdy zvlast a pak jsme se nekde sesli a sli domu spolecne, bylo to fajn ![]()
My společné přátele taky nemáme. Mě ti jeho nesedí, nevím, proč bych měla někam chodit a bavit se s lidmi, kteří mají názory, z kterých je mi často špatně a nebo se s někým bavit jen ze slušnosti. To považuji za ztrátu času. Jeho taky nenutím, aby se mnou chodit po mých návštěvách.
Možná jsou naši společní kamarádi cizinci, které jezdíme navštěvovat jednou za rok za dva. Jeho bývalí kolegové.
VOlný čas trávíme sami, moc ho není, takže si neumím představit, že bych třeba jela na dovolenou s nějakou jinou rodinou ještě jeho kamarádů. Já bych nejela ani s mými kamarády (se samotnými kamarádkami ano).
Takže tě chápu.
Ale spíš mi tam zaznívá, že on se opravdu zajímá jen o PC a hry a doma nic nedělá, nepomáhá a tak. Pokud to tak je, tak by jsi s tím měla něco udělat, pokud to ovšem lze, když máte už 9 letou dceru. ![]()
Buď ráda, že se tvůj muž baví aspoň s tvýma kamarádama, co hrajou PC hry. Můj muž se nebaví s nikým novým, protože podle jeho slov „nemá rád nové lidi“. Takže když přijde nějaká návštěva, tak je pozdraví, pobude 5 minut a zase zaleze
Že by se mnou někam šel, protože tam bude kamarádčin manžel je naprosto nepředstavitelné, já bych mu ani nezkoušela volat ![]()
Co máme společné kamarády, jsou vlastně jeho kamarádi, kteří se rozrostli o nějaké ty přítelkyně a tak a všichni jsme se seznámili. Opačně by to nebylo možné
![]()
Jinak mi přijde nevuěřitelné, že by se s těma přítelkyněma nedalo bavit o ničem jiném, než o PC. Asi ne o kakání a prdíkách, ale o normálních věcech - třeba kam se chystají na dovolenou, kde byli, o filmech… Podle mě musíš vyvinout trochu iniciativu…
Ahoj,
tak já jsem asi taky divná, ale s manželem společné kamarády nemáme a vlastně ani nepotřebujeme. Jsme spolu 9let. On má přátelé ještě ze střední, párkrát jsem přetrpěla nějaké to večerní posezení s nimi, ale ve chvíli, kdy se do mě ty jejich ženy začali dost nepříjemně navážet, tak jsem to vzdala, že už nikdy víc a od té doby se jim víceméně vyhýbám. Jsem mladší jak manžel, takže na mě koukali jako na mladou kravičku, ale už je to dávno. No a manžel zase moc nechápal a nemusel moje přátele, ještě z dob nezávazného chlastacího života. Taky přetrpěl pár večerů a nakonec jsme uzavřeli tichou dohodu, že ho nebudu tahat na svoje akce a on mě na svoje. A teď znám pár jeho kolegů z práce, on zná moje kolegyně z práce, akorát společné akce neplánujeme ani nepořádáme. Jsme asi dost introverti, takže nemáme potřebu a spolu se doma míjíme, tak jsme rádi, když máme chvilku pro sebe. A na mejdany a piva chodíme zvlášť. Stejně nám nemá kdo hlídat děti, takže mi to ani nevadí.
A zakaldatelko, když nechce partner s tebou, tak nevidím důvod, proč bys měla chodit ty někam s ním. Vše je o domluvě a kompromisech, tak se o tom zkuste ještě znovu pobavit a když už vyrazíš s mužem někam mezi jeho přátele, tak zkus, co už navrhovali holky. Prostě udávej téma hovoru, zkoušej to a oni se chytnou. Kino, divadlo, knihy, seriály, oblečení, vaření…něco prostě vyjde.
Hezké nedělní odpoledne.
Musím říct, že sjem fakt ráda, že alespoň podle Vás nechci Bůh ví jakej nadstandart. No, je pravda, že já jsem si také představovala, jak se budem chodit společně bavit s partičkou lidí, kteří nám sedí oboum (jenže tak nějak jsem to vzdala, když jsem zjistila, že má drahá půlka má své přátelé a jiný lidi poznat snad ani nepotřebuje a když tak je to stejná sorta, jako ty jeho kamarádi-hodný,slušný,ale prostě nějak „omezený“) Stalo se vlasně jednou, že manžel měl kamaráda a já se v poho bavila s jeho přítelkyní-on s manžou o PC a RC modelech, já s holkou fakt úplně o všem-no, rozešla se s ním a oba odjeli do německa ![]()
Taky jsem si říkala, že nemůže být problém holky přetáhnout na jiné téma - no, asi by jste nestačily koukat. I když se vydrží bavit o módě, jiném hobby 20 min, tak je to vlastně rekord a potom už to zase jede
že mají kluci věčné téma PC, to mě štve,ale holky nepochopím tuplem ![]()
No, já to už v poslední době tak dělám, ty nejdeš se mnou, já nepůjdu s Tebou,ale to je huba nafouklá a poslouchám, jakej hroznej morouz jsem a jaká jsem strašná, že nemám ráda jeho kamarády, mé argumenty, jsou maličkosti a totálně nepodstatné-prostě to není schopný pochopit. Nakonec když jde sám, tak i jeho přátelé nechápou, že jsem nepřišla. Minule mi bylo vyčteno, že jsem na grilování nebyla a že to vypadá, že se s nima nechci nějak družit. No, slušně jsem řekla, že mě téma PC nebaví a nemám potřebu trávit odpoledne těmito rozhovory, že si teda raději vyžehlím. Na to mi nikdo neodpověděl a opět se začal rozebírat film (tuším avatar) a jak jde na 3D monitoru dalšího kamaráda.
jenny.fields- no, je pravda, že práci doma se věnuje opravdu minimálně, vím, že to není ideální a občas mám na něj opravdu strašněj vztek,ale zase na druhou stranu si říkám, že mám doma +- průměr, když tu kolikrát čtu články co píší holky tak si říkám- se mám zlatě (nechlastá, po hospodách nechodí, maká, hraje jen doma, za ženskýma neleze), takže já udělám jednou za tři měsíce doma totální bordel a potom je 14 dní vzornej(až si kolikrát říkám, už aby ta jeho snaha odezněla) no a po třech týdnech je to opět ve starých kolejích a čeká se na můj výbuch. Teoreticky to ideální není,ale alespoň že tak.
My společných přátel nijak moc nemáme, ale zájmů spoustu.
Na ryby jezdí drahý radši se mnou než s kamarádama, sledujeme spolu fotbal, hokej, jezdíme hrát kuželky, ale momentálně si hlavně maximálně užíváme holčičky ![]()
Pak má on svoje kamarády na motokros, pivko atd., já mám kamarád(k)y na knížky, filmy, atd.
A řekla bych, že jsme naprosto v pohodě…
Rozhodně by mi vadilo, kdyby můj chlap neuměl mluvit o ničem jiným než o PC-hrách, i když je taky někdy hrajeme - máme dva noťasy, takže hrajeme třeba reversi, slovní fotbal, a jiné… ale děláme i spoustu jiných věcí. ![]()
Nedokážu si představit, že bychom neměli společné zájmy.
Já mám svou „partu“ kamarádek a on svou „partu“ kamarádů, ale on zná moje kamarád(k)y a já jeho kamarády. I když, s jeho přáteli se nemám více méně o čem bavit.
A pak máme společné známé, ať jsou to páry co jsme poznali dohromady, nebo moji známý, se kterýma si on rozumí (a naopak).
Já jsem zase ráda, že mám svoje lidi, protože chci někdy čas trávit bez rodiny. On to samé. A když pořádáme grilovačku, jdem chlastat (apod.) tak se společnými přáteli..
eManzelkaAmama píše:
Nedokážu si představit, že bychom neměli společné zájmy.
Já mám svou „partu“ kamarádek a on svou „partu“ kamarádů, ale on zná moje kamarád(k)y a já jeho kamarády. I když, s jeho přáteli se nemám více méně o čem bavit.
A pak máme společné známé, ať jsou to páry co jsme poznali dohromady, nebo moji známý, se kterýma si on rozumí (a naopak).
Já jsem zase ráda, že mám svoje lidi, protože chci někdy čas trávit bez rodiny. On to samé. A když pořádáme grilovačku, jdem chlastat (apod.) tak se společnými přáteli..
Tak tak, my to máme úplně stejně…
Ahojky, třeba se mi podaří oživit starou diskuzi. S přítelem spolu žijeme 2 roky a poslední dobou (možná je to tím ročním období) mě trápí, že se nijak extra nebavíme. Já byla vždycky strašně společenská, přítel bohužel nikoliv. Nemáme ani společné kamarády a tedy nekonají se ani sešlosti, na které bych se vyloženě těšila. Je mi 23 let a s přítelem se stýkáme pouze se známýma, kterým je všem kolem 40ti. A dneska to na mě zase padlo. Chtěla jsem si zajít na diskotéku nebo někam do baru, prostě se jen tak pobavit, ale přítel tyhle „akce“ nesnáší, navíc mě odbyl, že jako co tam bude dělat s děckama v mém věku. To mi vyhrkly slzy do očí už. Já se mu pořád podvoluji a on není schopný se mnou zajít na blblou diskotéku. Řekl mi, že jako s kým bych tam chtěla jít. A když jsem mu řekla, že můžeme jít sami dva, že tam určitě někoho potkáme, tak se mi vysmál, že bychom byli pěkní zoufalci, kdybychom šli sami na diskošku a že pokud se chci bavit, takovým způsobem, mám si najít někoho ve svém věku, ale proboha 7 let přece není tak velký věkový rozdíl. Spíš to bude v povaze, já jsem společenská a on je smpíš samotář. Prý lidi k životu nepotřebuje. A jak to máte vy? Připadá vám zoufalé vykonávat s přítelem aktivitu ve dvou, když už byste neměli „vhodné“ parťáky? Už je mi z té situace fakt smutno, nebaví mě pořád vysedávat se čtyřicátníky, mám strach, že takhle to bude celý můj život a už mi začíná hlodat v hlavě, jestli je tohle to, co opravdu chci. Asi si teď říkáte, že jsem nějaká nevyzrálá blbka, co se chce jen bavit, ale my spolu prostě žádné společenské aktivity nemáme. Za celé dva roky jsme spolu na žádné takové akci nebyli. Partnerský život přece není jen o tom, že si každý budeme hrát na vlastním písečku.
Zkus mu navrhnout nějaký kompromis. My máme s manželem kolem 30 a diskotéky už teda taky nemusíme. Zkuste jiný druh zábavy, co by zaujal vás oba.
a to je přesně to, co mi strašně chybí, s bývalým přítelem jsme tohle taky měli…skoro každej víkend a teď jsme prostě „jen“ my dva…a nějak mi to nevyhovuje…
Tak já tvého přítele docela chápu, já bych taky ve 30 letech neměla dvakrát chuť jít skotačit na diskotéku no a ve dvou už vůbec nee
Sorry to není, nic proti tobě. Pokud ti jde konkrétně o tu tancovačku, tak jdi třeba s kámoškama ne a s partnerem si můžete zajít třeba do kina nebo na večeři.
@miladika jsem s mojim 3 roky, vekove jsme stejni, ale kamarady mame odlisne. Tudiz vyreseno- ja mam sve ctvrtky on sve soboty a nedele je rodinny den.Sem tam jdeme k nekomu od jeho znamych na navstevu, ale nejsou moc moje krevni skupina..on zase obcas pretrpi navstevu segry se svagrem
funguje to, je to o kompromisu.Ale domluvit se nam dalo tedy zabrat ![]()
@miladika V hlavě ti vrtá správně. Záleží, jestli máte nějaké společné aktivity, zájmy, témata. Jestli jo, tak je to ok a na diskotéku vyrážej s kamarády. On zas může chodit na sedánky se čtyřicátníky, které jsou nezáživné pro tebe. Sejdete se u něčeho jiného.
Jestli vás ale u sebe drží jen kvalitní sex a zamilovanost, tak je na zvážení, jestli takový vztah může vydržet.
Osobně jsem spíš samotář jako tvůj partner a pobyt na diskotéce by byl utrpení pro mně i pro lidi se mnou - kdo má čumět na můj zpruzelej ksicht, žejo.
@vlasatá já to chápu, ale nemyslím si, že ve třiceti člověk nemůže zajít do klubu…a my teda nechodíme ani do kina a na večeře
a když už tak se čtyřicetiletými přáteli
já jsem se mu za ty dva roky přizpůsobila už dost si myslím. Vlastně ty dva roky byly podle nějaké jeho režie, jestli to tak mohu nazvat, protože on je jinak strašně hodnej, udělal by pro mě cokoliv. Ale prostě nejraději by byl se mnou sám doma v posteli, ale už mě to nějak nebaví ![]()