Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
ahoj holky, tentokrat nemam zadny dotaz ani problem jen se asi potrebuju sverit, protoze doma to pritelovi uz taky leze krkem a nechce to poslouchat a ani se nedivim
ja jsem asi nikdy nemela takovy ten opravdovy vztah jako ma mama a dcera, uz od mala jsem byla vic pnuta na tatu a prala si aby se nasi rozvedli a ja abych mohla jit s tatou, ikdyz tata taky porad drzel pri mame, ale po rozvodu pred dvouma rokama znej vylezlo ze jen proto aby mel klid od mamy a mi se segrama trpeli
babicky nas litovali ale nikdo nic neudelal, mladsi segru mama porad mlatila a tu nejmladsi taky, ja diky tomu ze jsem od narozeni do 4let bydlela s mamou a tatou u babicky protoze jsme nemeli kam jit jsem se tomu vyhla. ale ten teror co jsem zaivala pak nepreju nikomu, bala jsem se dolu kvuli spatny znamce, tyden pred tridnima schuzkama jsem se klepala strachy a v den TS jsem byla vzdy tak na dne ze to nebylo ani mozny, cas plynul a mama na me porad jen rvala, ze nic nedalam, ze se jen valim atd. pritom ten kdo nikdy nehnul prstem byla ona, mi se segrama vzdy makali jak dospelí chlapy
tata porad makal aby mohl za mamu platit dluhy. ja si nasla brigadu a pak jeste jednu abych mela nakou kacku, kolikrat jsem si setrila korunky abych mela na vylet kdyz jsme jeli od skoly ale nez jsme jeli mi je mama sebrala a uz nevratila
predtim mi to tak nepripadalo ale ted kdyz si to tak proberu je mi porad do breku. ani ted kdyz uz sni nebydlim mi neda pokoj, ten teror jaky jsem mela kdyz jsem byla tehu si neumite predstavit, vse jsem prechazela a snazila se byt v klidu ale tak dvakrat tydne jsem se stejne vzdy sesypala a bulela a bulela bulela. pak se narodil malej a mama se malinko sklidnila, snazila jsem se sni zacit bavit a vychazet sni, kvuli prckovi, ale ted po vanocich je to opet to samy, nejhorsi je ze me tak nervove vydepta i blba smska ktera by normlane nikoho nak nebrala, sedim a brecim a nevim co dal, chtela bych aby mi dala pokoj a nebavila se semnou ale jilikoz bydli 7km odeme tak to nejde. navic je to takova „furie“ ze verim ze sni prestanu byt v kontaktu a ona jen aby mi udelala zle tak me treba nahlasi na socialku kvuli malymu, sice si rikam ze neni jedinej duvod proc by na me socialka mela jit, ale ona ma vsude znamy. ja nevim co dal, uz dva dny jsem zase uplne nervove na dne a jediny co me drzi je prcek
asi jsem se potrebovala jen malinko sverit tak se nezlobte za ty moje kecy ale jsem vazne nestastna
![]()
Ahoj,
neco podobneho jsem zazila a stale neco malo zazivam. Ma matka je alkoholicka.
![]()
Zkousela jsi to rict treba ve skole, jak to u vas doma je? Nebo se spojit s nejakou pani pres socialku?
Ja jsem to jednou zkusila. Ale bohuzel mi ta pani vubec neverila, takze se nic nezmenilo a ja uz to pak nikdy nezkusila. Protoze jsem se bala, ze by mi zase nikdo neuveril. ![]()
Nastesti je ted na dlouho mimo CR, takze mame klid. Ale cas od casu vykoukne sem tam nejaky jeji dluh. ![]()
market.s.87 píše:
a co kdyz budu stejna matkageny se preci dedi
Ano to je sice pravda. Ale pokud uz ted se chovas odlisne ke svemu diteti nez tva matka, tak bych se nebala. Hlavne clovek sam na sobe musi pracovat, aby takovy nebyl. ![]()
ahoj Markét, je mi moc líto, co prožíváš…se svou mámou mám bohužel podobný vztah…chvíli dobrý a pak vše obrátí proti mě, jsem za špatnou a ona chudinka…nadržovala celý život mladšímu bráchovi…naši se rozvedli, když mi bylo 11 let, ale myslím si, že mamka to tenkrát udělala aniž by chtěla…prostě vyhrožovala tátovi rozvodem za každou pitominu a jednoho dne to prostě v afektu podala a myslela si, že tím dosáhne svého..jenže taťka to podepsal a mamčina hrdost nedovolila, aby s tím něco udělala…to je můj názor - že se s rozvodem nikdy nesmířila. Pak nás s bráchou štvala proti tátovi, nesměli jsme se s ním tak často vídat a když, tak jen když jsme něco potřebovali. Jenže já jsem byla na straně taťky a bylo zle…takže s ní mám peklo celej život. Po známých roznáší pohádky, takže jsem za tu nejhorší…dost mě to trápilo a říkala jsem si, proč to dělá. Jedno období to bylo fajn, tak jsem k ní jezdila i na víkendy (přes týden jsem jinak bydlela v jiném městě), když jsem byla na vejšce. Několikrát jsem tam spala i s přítelem. Byla samej úsměv, hostila nás, strašná kamarádka. Pak jí najednou ruplo v bedně a začala mi vyčítat, že si tam jezdíme jak do hotelu, že si celý víkend ani neodpočine (přitom jsem jí pomáhala se vším) atd…všude vyprávěla, jak je unavená a já sobec…pak jsme si s přítelem našli byt (ve stejném městě, takže to k nám má taky jen 3 km). Doma byla opět scéna kvůli blbosti (bratr se přidal na stranu mámy, takže jsme se zhádali všichni). Od té doby nekomunikují a já se nevnucuju. Ví, kde bydlím, zná můj telefon a já se nemíním věčně doprošovat. To člověk vždy udělá v dobré víře první krok a za pár dní narazí, protože se „někdo“ blbě vyspal. K Vánocům mi máma dokonce poslala dárky po babičce a už v tom zase vidím snahu. Ale tentokrát čekám až přijde a bude se zajímat ona…vím, že ty dárky byla zase jen taktika, aby mohla všude říct, že ONA JE TA HODNÁ, co na mě myslí a pošle mi dárky a JÁ TA ZLÁ, co za ní ani nepřijde na kafe. Je to boj, ale musíš být silná a neboj se jí nechat vycukat. Ona si musí uvědomit, jak se k Tobě chová a trochu se nad sebou zamyslet. Přeji pevné nervy a kdyby sis o tom někdy chtěla popovídat, klidně napiš…historek mám na toto téma spoustu…přeci jen tohle „peklo“ trvá už 19 let… ![]()
ja uz do skoly nechodim, ale je to vsechno ve me a ted kdyz me zacina opet terorizovat to ve me zase zacina vse vrti
to co delala moje matka nepreju nikomu, to ze ojela snad vse co mohla, tak jeden cas snama dokonce zila jeji kamaradka se kterou se pelesila hned vedla naseho pokojika
myslela jsem si ze ted kdyz budu mit svoji rodinu takze mi da pokoj, ale huci a terorizuje dal, nejhorsi je ze to umi tak ze pak z toho vyjde jak hvezda
ja to rikam nerada ale ona pro me neni zadna mama, to ze nas preci nekdo porodi znej hned nedela mamu,jako mama se musi preci chovat
market.s.87 píše:
a co kdyz budu stejna matkageny se preci dedi
Toho jsem se taky bála…ale na druhou stranu děti miluju a jelikož jsem jezdila i na dětské tábory, vedla taneční kroužek pro prťátka, tak jsem si mohla vyzkoušet, že na děti mám trpělivost…a hlavně si myslím, že pokud si uvědomujeme, že se k nám mamka nezachovala hezky, dáme si na to pozor, i když někdy se v nás nějaký ten čertík objeví…já když někdy zareaguju tak, že si v duchu řeknu „bože, jsem jak moje matka“, tak se hned omluvím a snažím se to příště neudělat…takže myslím, že to ovlivnit jde…
Lidka a Sami píše:market.s.87 píše:Ano to je sice pravda. Ale pokud uz ted se chovas odlisne ke svemu diteti nez tva matka, tak bych se nebala. Hlavne clovek sam na sobe musi pracovat, aby takovy nebyl.
a co kdyz budu stejna matkageny se preci dedi
Teď jsem chtěla něco podobného napsat. ![]()
Já se svojí matkou taky nevycházím, detaily psát nebudu (třeba mi někdy rupnou nervy a napíšu), ale vyřešila jsem naše vztahy tím, že jsme se přestaly vídat. Já ji neviděla tak rok a půl. Bydlí od nás cca 3 km.
Takže pokud ti tak moc zpříjemňuje život a bylo by ti líp bez takového zpestření, tak se s ní taky nevídej.
Já vím, že jsi nechtěla radu, jen se vykecat. ![]()
Lidka a Sami píše:market.s.87 píše:Ano to je sice pravda. Ale pokud uz ted se chovas odlisne ke svemu diteti nez tva matka, tak bych se nebala. Hlavne clovek sam na sobe musi pracovat, aby takovy nebyl.
a co kdyz budu stejna matkageny se preci dedi
asi mas pravdu, svoje dite miluju vic nez cokoliv jinyho a udelala bych pro nej vse jen aby byl stastnej, porad mu vypravim ze az bude chodit do skoly tak se na nej nebudu zlobit za spatnou znamku atak. tak snad ty geny zustali tam kde meli, u ledu ![]()
Tak se na ni vyprdni uplně!Já to udělala už je to 14 let, bolí to, ale časem je to lepší, uvidíš.Geny se prý dědí,
nevím, nechlastám, netahám se s chlapama, o děti se starám jak nejlépe umím.
Paní co mě porodila, bydlí asi tak 20 km ode mě.Je to těžký, ale máš svůj život, svou rodinu, a na tu mysli.Kyž se budeš neustále bát co za přijde, bude se to odrážet jak na tvém vztahu tak na dětech.Přejuti hodně síly, budeš to potřebovat ![]()
market.s.87 píše:
a co kdyz budu stejna matkageny se preci dedi
hrozný..něco podobnýho zažil můj táta…uff…pokud chceš, aby ti dala pokoj, přestaň komunikovat..stejně jí asi malýho nikdy nepůjčiš, takže malej bude v klidu - já taky dokázala bez druhý „báby“ žít…a jestli se bojíš sociálky - nikdo na tebe nemůže..určitě jsi super máma a věřim, že nebudeš tak hrozná, jako tvá matka…můj táta sice obča měl nějakej ten den, ale to měla i máma, která měla dětství relativně v pohodě..vůbec nad sebou nepochybuj…zkus se zeptat někoho - kdo má třeba tady stejný problém - jak co řeší, třeba i stěhování..nenech si kazit to malý štěstí, co vedle tebe a díky tobě žije!!
radúna píše:Lidka a Sami píše:market.s.87 píše:Ano to je sice pravda. Ale pokud uz ted se chovas odlisne ke svemu diteti nez tva matka, tak bych se nebala. Hlavne clovek sam na sobe musi pracovat, aby takovy nebyl.
a co kdyz budu stejna matkageny se preci dedi
Teď jsem chtěla něco podobného napsat.
Já se svojí matkou taky nevycházím, detaily psát nebudu (třeba mi někdy rupnou nervy a napíšu), ale vyřešila jsem naše vztahy tím, že jsme se přestaly vídat. Já ji neviděla tak rok a půl. Bydlí od nás cca 3 km.
Takže pokud ti tak moc zpříjemňuje život a bylo by ti líp bez takového zpestření, tak se s ní taky nevídej.
Já vím, že jsi nechtěla radu, jen se vykecat.
ne jsem rada i za radu
ono to neni lehky se sni nevydat, kdyz sni prestanu komunikovat tak se knam vetre pres pritele a jelikoz pritel proste nevi jaka moje mama je a hlavne mama umi byt desna herecka tak vzdy povoli, uz jsem to parkrat zkousela ![]()
market.s.87 píše:
ja uz do skoly nechodim, ale je to vsechno ve me a ted kdyz me zacina opet terorizovat to ve me zase zacina vse vrtito co delala moje matka nepreju nikomu, to ze ojela snad vse co mohla, tak jeden cas snama dokonce zila jeji kamaradka se kterou se pelesila hned vedla naseho pokojika
myslela jsem si ze ted kdyz budu mit svoji rodinu takze mi da pokoj, ale huci a terorizuje dal, nejhorsi je ze to umi tak ze pak z toho vyjde jak hvezda
ja to rikam nerada ale ona pro me neni zadna mama, to ze nas preci nekdo porodi znej hned nedela mamu,jako mama se musi preci chovat
Já už jsem školu taky dokončila…teď plánujeme s přítelem svatbu, pak i rodinu…a já si říkám, mám jí zvát, nemám…slušnost to je, ale já už to nechci dělat jen proto, že se to sluší a patří…nehledě na to, že si nechci kazit svatbu, když nevím, co udělá… jinak s tou sociálkou bych se nebála. Nemá absolutně šanci. O dítě se staráš dobře a není žádný důvod, abys měla problém, takže známosti jsou jí k ničemu. Nehledě na to, že Tvou mamku určitě taky lidi znají, tak třeba by jí v tom ani nikdo vyhovět nechtěl. Moje mamka to taky vždy zahraje tak, že je nakonec hvězda nebo chudinka a já ta děsná dcera
I ty její kamarádky jí kolikrát pomlouvaj a nakonec se na ní smějou jak sluníčko. Víš, takový lidi k životu nepotřebujeme. Když nechce, tak ať si žije po svém a nemotá se Ti do života. Soustřeď se malinké a mamku vynech. Klidně jí i řekni, že si nepřeješ se s ní teď nějakou dobu vídat. Máš na to právo.
pane jo. Je nás hodně, kdo má problém s matkou…v čem to je??? že by vnitřní žárlivost na mládí, krásu??? je to divné…ale podezřele časté ![]()
Hodaka píše:
Tak se na ni vyprdni uplně!Já to udělala už je to 14 let, bolí to, ale časem je to lepší, uvidíš.Geny se prý dědí,nevím, nechlastám, netahám se s chlapama, o děti se starám jak nejlépe umím.
Paní co mě porodila, bydlí asi tak 20 km ode mě.Je to těžký, ale máš svůj život, svou rodinu, a na tu mysli.Kyž se budeš neustále bát co za přijde, bude se to odrážet jak na tvém vztahu tak na dětech.Přejuti hodně síly, budeš to potřebovat
teda 14let, obdivuji te. ja to preste nak neumim. vzdy se kousnu, reknu ji at mi da uz pokoj a nekomunikuje semnou ale po par mesicich zacne pomalu prudit, tak si rikam asi se zmenila tak ji dam sanci ale po par mesicich je to zas to samy
asi mas pravdu, chce to silu vydrzet. takhle trpime vsichni, ja jsem doma nervni a podrazdena a trpi nas vztah