Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nenávidím samu sebe...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.6.22 19:42
Chápu, být tlustý se nenosí, ale měla by jsi hubnout nějak rozumně a taky nečekat, že až zhubneš na nějakou vysněnou váhu přijde nějaký zázrak. Zkus si najít něco o poruše příjmu potravy, trpí tím hodně holek. Ale kvůli tomu, že nejsi hubená se nemusíš zabíjet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.22 19:46
@pikola ale já už svoji vysněnou váhu mám, to byla váha 55 kilo, momntálně mám zase o 4 kila méně a takhle to pokračuje dále a dále, zachvilku první číslo na váze nebude 5, ale 4, takže bych být tlustá neměla být, ale přijdu si tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.22 19:48
@NikishkaCZ píše:
@pikola ale já už svoji vysněnou váhu mám, to byla váha 55 kilo, momntálně mám zase o 4 kila méně a takhle to pokračuje dále a dále, zachvilku první číslo na váze nebude 5, ale 4, takže bych být tlustá neměla být, ale přijdu si tak
Anorexie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.22 19:49
@NikishkaCZ píše:
@pikola ale já už svoji vysněnou váhu mám, to byla váha 55 kilo, momntálně mám zase o 4 kila méně a takhle to pokračuje dále a dále, zachvilku první číslo na váze nebude 5, ale 4, takže bych být tlustá neměla být, ale přijdu si tak
máte ve škole školního psychologa? co tvoje třídní učitelka? Máš v okolí dospělého, který by tě byl schopen vyslechnout? Tohle je vážná věc, ikdyž to tvoje rodiče nevidí, nebo nechtějí vidět…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.22 19:56
A řekla jsi rodičům o těch pokusech? Nebo si jen domýšlíš co si o i mysli a ty tvrdíš, že je vše v pořádku? Měla by sis uvědomit, že oni se na tebe nezlobí, ale oni se o tebe boji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prostě Vodnář
25.6.22 19:57
Najděte si psychiatrickou ambulanci s dobrými recenzemi a objednejte se. Rodičům to ani nemusíte říkat, ale pokud to bude vážné, tak počítejte s tím, že se to dozvědí. Podle mne už se to bez hospitalizace neobejde, ledaže by vás z toho dostal nějaký nečekaný, vnější vliv.
- Citovat
- Upravit
25.6.22 19:58
@NikishkaCZ píše:
Takže, začnu nějak normálně. Prostě asi před rokem jsem začala hubnout od té doby jsem zhubla už 15 kilo a stále nejsem spokojená, každý den už několikátým týdnem brečím a sebepoškozuji se. Od té doby jak jsem se začala sebepoškozovat tak je to jen týden, vždy jsem se toho strašně bála a i tak to nedělám žiletkou, ale jakoby mlátím se pěstmi do určitých částí těla. Zabít jsem se zkusila už 2×, ani jednou to nevyšlo, pokaždé mě zachránil někdo z rodičů, ale i tak si rodiče nechtějí přiznat, že bych mohla mít nějaký psychický problém. To jak jsem se zkoušela zabít nebylo podřezání žil, nebo něco tak moc u čeho je krev. Poprvé jsem do sebe naházela asi 40 prášků, ani nevím jaké to už byly, ale každopádně to bylo náhodně, to mi ale přivodilo jen omdlení a probuzení se v náruči mojí matky. Podruhé jsem do sebe píchla injekci (mám cukrovku 1. typu) s inzulínem, píchla jsem ho strašně moc, abych upadla do komatu a následně v něm zemřela, ale zase jsem se ráno probudila, ale tentokrát mi matka vpichovala injekci s cukrem (aby mi ho zvýšila, protože ten inzulín vám snižuje cukr v krvi a když ho máte málo, tak zemřete) do svalu. No, ale to jsem se dostala trochu jinam, každopádně abych se vrátila zpět, tak nevím co mám dělat, chci neustále zhubnout, ted jsem přibrala asi 0.5 kg, chtěla jsem se v ten den zabít, když mi to vyskočilo na váze, prostě nědokážu překousnout to, že jsem něco přibrala (pořád teda doufám, že je to jen nějaká voda, nebo tak něco). Ale i tak prostě nevím jak mám fungovat přes ten den, musím se chovat jakože se nic neděje, aby rodiče nebyli naštvaní, naposledy když jsem jim řekla, že se nenávidím (bylo to asi 7 měsíců nazpět) tak mě akorát seřvali, že někdo kdo vypadá jako já se nemůže přece nenávidět. Od té doby mi každý den říkají, že jsem hezká, ale podle mě to dělají jen z lítosti. No a proto sem píšu, nevím jak se z toho kruhu dostat, už mě to nebaví se točit furt dokola, vždy když si myslím, že je to lepší a bude líp, tak akorát spadnu zase zpátky do svých sebevražedných myšlenek. Takže prosím, jak se zbavit nenávisti k sama sobě?
Myslím, že bys měla vyhledat odborníka. Co nějaký školní psycholog? Ten by tě mohl nasměrovat. Je smutné, že rodiče dělají, že nic nevidí… Nebo se zkus obrátit na Anabell (www.anabell.cz) pomáhají lidem s poruchami příjmu potravy. Já měla anorexii ve 14ti a ve 24 letech, v těch 24 letech jsem skončila se sondou do žaludku v Bohnicích. Taky se nenávidím, mám problémy se sebepoškozováním, asi 5-krát jsem se pokusila o sebevraždu… ale chodím k psychiatričce a psycholožce a snažím se na tom pracovat. Píšeš, že je ti 16 let, sehnat dětského psychiatra teď není jen tak, taky záleží, odkud jsi. Ale začala bych možná řešit anorexii v té Anabell (Praha, Brno, Ostrava), tam mají sociální pracovníky, psychology, nutriční terapeuty a peer konzultanty (osoby, které samy prošly PPP a dostali se z ní a teď pomáhají ostatním). Moc ti držím palce, ať je ti lépe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
25.6.22 20:02
Ppp poruchy prijmu potravy komtaktovat. Je potreba se sverit nekomu komu veris. Pokud to nejsou rodice co treba nejaka ucitelka, linka duvery propadne kontaktovat nejake centrum poruchy prijmu potravy.
Po pokusu o sebevrazdu bxs mela byt urcite v peci psychiatra. Sama to urcite nezvladnes.
- Citovat
- Upravit
25.6.22 20:04
Pokud nevíš jak to říct rodičům, tak ve škole zajdi třeba za školním psychologem a promluv si s ním. Možná budou v šoku, pokud tvé pokusy nebrali jako pokusy, ale ty víš v čem je problém a je dobré, že to chceš řešit. Nebo pokud tvá učitelka je fajn, tak to řekni jí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
