Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Neschopná kamarádka - co dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.2.20 11:23
Vyjede ti po chlapovi. At si zaplati taxi, ať si na to vydělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.20 11:27
@FraDeu píše:
A uvidíš jak bude posílat vyděračské smsky, jaká byla chudinka atd.
Tak to by měla smůlu už úplně. Na tohle bych nebyla zvědavá ani trochu a vůbec bych na to nereagovala, zablokovala si jí a šmitec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.20 11:29
@pohledzdruhestrany píše:
Chápu, kámošce se dá pomoct jakkoliv, ale jak je náznak výjezdu po manžovi, chytrá žena vystavuje STOPKU
Přesně, muže bych od kamarádky jen pro jistotu držela hodně daleko. Takových už bylo, co měli potřebu chudáka kamarádku zachránit a,,ty milá manželko to přece musíš pochopit,,.
A taková kamaráda, co má pořád problémy, jistě zachránit potřebuje a takový poblbnutý chlap by se jí jistě potenciálně hodil. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.20 11:31
Kamarádka je dospělá, ale nechová se tak. Přestaň ji zachraňovat, nezaslouží si to. Normální to není. Jestli má psychické problémy, ať je řeší. Má si najít práci a bydlení svoje a ne na někoho pořád spoléhat. Manžela do toho vůbec netahej, kdo ví.. 
Akorát se obávám, že až ji odmítneš, začne tyátr a citový vydírání. Hodně síly, nenech se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.20 12:13
@ZuzaM píše:
Ta tvoje kámoška by potřebovala nafackovat. Chudák dítě.
To si také myslím. Zajdu za ní a rozhodnu se, zda má takové přátelství smysl. Pro mě je strašné vědět, že jdu za člověkem, jehož postoje považuji za odporné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.20 12:21
Nedej se a bojuj za klid v rodině, ona nemá právo po tobě cokoliv požadovat, nic jí nedlužíš, právě naopak. Nic jí zbytečně nevysvětluj, stejně budeš ta zlá. Vem si, že někdo musí odstřihnout třeba vlastního rodiče, sourozence, nebo dokonce potomka, protože by jinak zničil zbytek rodiny. Tak ignorovat kamarádku snad nebude tak hrozné a uvidíš, jak se vám všem nakonec uleví. Jenom se připrav na to, jak si všem postěžuje, že ona chudinka nemocná ti lítá pro dítě a nákupy, a jakmile už nemůže, tak ji pošleš do háje, taková jsi mrcha, beztak je nemocná jenom kvůli tobě a úplně jsi ji zničila. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Uslava
4.2.20 12:43
@Enmamma píše:
To si také myslím. Zajdu za ní a rozhodnu se, zda má takové přátelství smysl. Pro mě je strašné vědět, že jdu za člověkem, jehož postoje považuji za odporné.
Nikam nechoď. 
Je to úplně zbytečné. Tím, že jí pomáháte, jí vlastně škodíte. Ona musí zabrat sama. Peníze si od vás nepůjčuje?
- Citovat
- Upravit
4.2.20 12:58
@Anonymní píše:
Dobrý den,ráda bych znala váš názor na tuto situaci. Jde mi o to, zda byste takové přátelství udržovaly, nebo ne.
Mám kamarádku, se kterou jsme se poznaly při studiich na VŠ. Takže se známe přes 10 let. Za tu dobu jsem dostudovala, vdala se, založila rodinu. Ona přerušila studia a s partnerem odjeli za prací do zahraničí. On se tam uplatnil, ona se potácela od brigády k brigádě, nakonec to skončilo krachem jejich vztahu, kdy jemu vadilo, že ji živí.
My dvě jsme do jejího odjezdu za hranice byly kámošky, co sem tam zajdou do kina, na kafe a tak. Když odjela, téměř se odmlčela. Začala komunikovat, až měli trable s partnerem. Rozchod se táhl dlouho, ona se od něj nechtěla odstěhovat, až to (údajně - vysvětlím později) přešlo v psychické týrání z jeho strany. Rozhodla se, že se vrátí do Česka, ale neměla tu bydlení, práci, nic. Tak začala nějakou dobu přespávat u nás. Nejdřív jen nárazově, pak pár týdnů, než si dořešila práci a našla podnájem. Začalo to vypadat, že vše bude ok. Jenže tím začal její několikaletý kolotoč.
Neustálé střídání zaměstnání, střídání bydlení, kdy každou chvíli potřebovala u nás přespat, nebo si zajít na počítač, protože na vlastní neměla apod. Ze začátku mi ji bylo líto, jenže se to táhne už asi tři roky a je to pořád stejné. Táhne nám na 40 a ona je úplně neschopná. A já si začínám říkat, jak to s tím partnerem asi doopravdy bylo. Začínám se z ní totiž cítit totálně psychicky vyčerpaná. Mám ji ráda, známe se kus života, víme toho o sobě hodně. Navíc žiju pořád jen mezi prací a péčí o rodinu, tak jsem ráda za kamarádku, se kterou se nebavím jen o plínách. Jenže poslední dobou ty zápory převažují nad klady.
Kamarádka stále nepracuje. Mám podezření, že zcela záměrně se nechává zaměstnat na dobře placené posty, ale po pár týdnech se hodí marod a užívá si několik měsíců vysoké nemocenské, která jí zajistí dost peněz na to, aby nemusela nic dělat. Vždycky je to stejný scénář. Nastoupí do práce, mluví o tom, jak jsou z ní všichni nadšení, po týdnu, dvou začne vykládat, jak jí všichni křivdí a nakonec přijde psychické zhroucení a nemocenská. Když se to stalo dvakrát, bylo mi ji líto, ale teď už je to popáté, kdy je už půl roku na nemocenské, ale nic jí není
Tak stejné s bydlením, hledá si pronájem pokojů a snad co dva tři měsíce se stěhuje. Nejdřív super, všichni ji milují, pak jí začnou křivdit, být na ni zlí a ona se zas musí stěhovat.
Víte, já si říkám, že každý je svého štěstí strůjce a mělo by mi být jedno, jak si žije. Jenže mě štve, že se to dotýká i našeho přátelství. Jednak pořád něco potřebuje. Támhle něco půjčit, támhle přepsat, támhle něco přivézt, odvézt. Pak tyhle její životní krachy neustále dokola poslouchám. Nemůžeme si zajít na kafe, protože na to nemá, nemůžeme k jí, protože nesmí mít návštěvy = je neustále u nás a neváhá se pozvat na večeři a tak. Na oplátku mi sice nabízí, že vyzvedne děti ze školky, zajde mi na nákup, na poštu, jenže v reálu to vypadá tak, že pro děcko přijde pozdě, tak už jí ho nevydají, z nákupu mi pětkrát volá, protože zapomněla, co chci, kolikrát tam ani nedojede, protože ji něco bolí nebo je unavená. Nepamatuju si, kdy by něco z její strany proběhlo v pořádku.
Mě je jí na jednu stranu líto, neměla (údajně) šťastné dětství a asi ji to poznamenalo na celý život. Ale je to ještě relativně mladá ženská, zdravá, bez závazků a není schopná si uspořádat život?
Vše vyvrcholilo teď, kdy si něco udělala s nohou. Chodí, ale blbě a rehabilitace má hodinu cesty mhd. Tudíž začala psát mně, jestli by ji tam můj manžel nevozil
Myslím, že už jsi to nechala zajít až dost daleko. Pokud má tvoje kamarádka zdravotní(psychické problémy), pak je musí řešit s odborníky. V tom případě ať si zažádá o invalidní důchod. Bydlet může i na ubytovně, nebo v azyláku. Vymlouvat se na těžké dětství ještě ve čtyřiceti by mohl téměř každý. Souhlasím s předešlými názory, že tě vysává, a nakonec ti může ještě rozvrátit rodinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.20 13:05
@Enmamma
Nemohla bych mít někoho takového za kamarádku. Taková byla i dřív?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.20 16:14
@Uslava píše:
Nikam nechoď.
Nepůjčuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.20 16:18
@Akonitina píše:
@Enmamma
Nemohla bych mít někoho takového za kamarádku. Taková byla i dřív?
Bývala milá, zábavná, racionálně dokázala řešit problémy, pomohla, když jsem potřebovala, ale nikdy to nebyla taková ta holka, co touží po rodině, dítěti, rozplývá se nad miminkem, vždy u ní převažoval rozum nad city. Co má rodinu, jde to s ní od desíti k pěti a já nevím, co s ní. Není mi příjemná myšlenka, že své dítě nemá ráda a chce se ho zbavit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.20 16:24
To jsou názory. Snad manžel zakladatelky není žádné nadržené hovado, co skočí na vějičku, každé, co roztáhne nohy. A pokud jo? Tak asi to není ideální partner, pokud ho musíte chránit před nájezdem podobných děv. Chce to trochu důvěry těm partnerům, jestli na to vůbec máte koule.
Zakladatelko: Chce to být normálně asertivní. To znamená umět říct ne. - Tím se ukáže kvalita přátelství. Protože kamarád se kromě jiného pozná tak, že se neuráží jen proto, že mu není vyhověno. Tak prostě ve věcech, kde pomáhat nechceš, nepomáhej.
Chce přespat a vám se to nehodí? Tak prostě sorry, nejde to.
Chce vozit na rehabilitace? Pokud to máte cestou a nezasahuje to nepříjemně do vašeho soukromí, tak jo, jinak ne. Atd atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.20 16:49
Taky si myslím, co ostatní. Že tvá kamarádka je psychopatka, energetický upír a manipulátorka. Téměř ve všech aspektech se shoduje s mou matkou, tudíž ten typ člověka znám hodně zblízka. Umí si lidi omotat kolem prstu a pak je jen využívá. Dokáže velmi přesvědčivě zahrát chudinku. Vyznačuje se lhaním, leností, nespolehlivostí. Nic, co začala, nedokončí. Proto ma problémy v práci i ve vztazích. Moje máma v každé práci vydržela pár týdnů a letěla, kamarády nemá žádné, každý se jí vyhne obloukem. Se svojí rodinou (matka, otec, sestra se rozhádala už před lety). Nasekala si milionové dluhy, které nesplácí. Nám dětem se ozve zásadně pouze, když něco potřebuje. My už jí na to ale neskáčeme. Doporučuji drsnější odmítnutí a utnout kontakt. To je jediná možnost jak jednat s psychopatem. Bohužel…
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
