Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A k čemu mu bude ten důchod? Stejně to zase propije. Upřímně to řešení nemá. Můj bratr je to stejné jenom pracuje, vydělá si dost ale 20 tisíc měsíčně prochlastná a prohulí, bydlí u máti a ještě si od ní půjčuje.
Nejde s tím dělat nic pokud ten člověk nechce.
No a pak propije i důchod, když bude bydlet s matkou tak i její. Nabídni mu pomoc, ale ne peníze. Je dospělý, víc udělat nejde.
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji poradit. Mám bratra, kterýmu bylo letos 31 let. Bohužel to je absolutně neschopný člověk. Nikdo si s ním neví rady. Před pár lety to byl vcelku normální kluk, ale ted už se to říct nedá. Je mu 31 let -nepracuje, bydlí na ubytovně a veškeré svoje peníze propije.Je to takové dítě, které pořád potřebuje aby ho chytl někdo za ručičku a všechno mu zařizoval. Peníze, který dostane ze sociálky (hmotná nouze) jde ihned propít se svými kamarády. Moje máma ho má ve svých 60 na starosti. K tomu všemu má exekuce (přes 300 tis. dluhy) akže kdyby pracoval, vemou mu to. Stále chodí a půjčuje si od celé rodiny a samozřejmě nevrací. Má schyzofrenii 1 stupně, takže na to má i vliv ta nemoc. Jenže chodit s ním po sociállce a říkat, že se mu nechce pracovat je docela blbé. Myslím, že by měl nárok na důchod. Nevíme co s ním a chtěli bychom to nějakým způsobem řešit, jenže nevíme jak.
Vzhledem k té schizofrenii nárok na ID mít bude. Možná bych v jeho případě zvažovala i omezení způsobilosti alespoň k některým právním úkonům. A rozhodně v jeho případě i nějakou léčebnu (vzhledem k alkoholismu - navíc v kombinaci s antipsychotiky to může být dost nebezpečná kombinace).
Jako první bych hodila slovo s jeho ošetřujícím psychiatrem, asi by vám dokázal poradit jak postupovat a kam se případně obrátit.
Můj bratr je úplně to stejné, je mu 30let, bydlí na ubytovně, nepracuje, každou korunu co má tak nechá v hospodě a u cigaret, n několik exekucí, dluhy nesplácí spíš naopak půjčuje si stále od více pofidernich lidí, do toho má epilepsii kterou neléčí, jediné „řešení“ je nechat ho… je to dospělý svepravny člověk, ktery už by mohl mít rodinu a pokud mu tento způsob života vyhovuje tak ho nic nedonutí k tomu aby s tím skončil. ver mi že mluvím z vlastní zkušenosti kdy jsem ho taky chtěla několikrát vytáhnout ze dna, je to zbytečné… tito lidé si buď namlati a to je donutí se postavit a začít svou situaci řešit a nebo skončí špatně. Já osobně u svého bratra počítám bohužel s tou druhou verzi. Je to smutné protože lidé co je mají rádi se tím trápí, ale nedá se nic dělat než žít svůj vlastní život a jeho nechat ať si žije on ten svůj…aai jsem ti moc nepomohla ale tohle je moje zkušenost třeba má někdo jinou
![]()
Peníze bych mu nepůjčovala, zvlášť pokud je propije a nevrací. Toto bych doporučila i mamce a ostatním v rodině.
Co se týče jiné pomoci, tak ano, neměla bych problém bráchovi pomoci, ale v tomto případě bych chtěla vidět i jeho snahu. Jak si představuje svůj život? Co by chěl apod.? Z toho bych vycházela.
Pokud nemá odpracováno, tak může být uznán invalidní bez nároku na výplatu důchodu. Takže od ČSSZ nedostane nic. Zůstane mu zase jen hmotná nouze. A aby nemusel být na pracáku a plnit další podmínky pro hmotnou nouzi, musel by mít uznanou invaliditu III. stupně - což je dneska rarita. Důchod nic moc neřeší, pokud tedy nemá odpracováno.
Dále by se mohlo uvažovat o omezení způsobilosti k právním úkonům a nakládání s penězi (v současné době taktéž obtížné, ale ne nemožné), kdy by mu byl určen opatrovník. POkud to nechce dělat někdo z rodiny (a já bych nechtěla), tak to spadá pod sociální pracovnici místně příslušného úřadu, která má v péči více takových „nesvéprávných“.
Tak to řeště s psychiatrem, možná by pomohla změna léčby, co třeba nějaký stacionář, pracovní dílny…když bude mít co dělat, třeba se to zlepší.
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji poradit. Mám bratra, kterýmu bylo letos 31 let. Bohužel to je absolutně neschopný člověk. Nikdo si s ním neví rady. Před pár lety to byl vcelku normální kluk, ale ted už se to říct nedá. Je mu 31 let -nepracuje, bydlí na ubytovně a veškeré svoje peníze propije.Je to takové dítě, které pořád potřebuje aby ho chytl někdo za ručičku a všechno mu zařizoval. Peníze, který dostane ze sociálky (hmotná nouze) jde ihned propít se svými kamarády. Moje máma ho má ve svých 60 na starosti. K tomu všemu má exekuce (přes 300 tis. dluhy) akže kdyby pracoval, vemou mu to. Stále chodí a půjčuje si od celé rodiny a samozřejmě nevrací. Má schyzofrenii 1 stupně, takže na to má i vliv ta nemoc. Jenže chodit s ním po sociállce a říkat, že se mu nechce pracovat je docela blbé. Myslím, že by měl nárok na důchod. Nevíme co s ním a chtěli bychom to nějakým způsobem řešit, jenže nevíme jak.
Tak to není neschopný, ale nemocný, když má schizofrenii (píše se to s i), tak není schopnej hodnotit důsledky svého chování- měl by mít omezenou svéprávnost a opatrovníka a měl by mít v té svéprávnosti omezené nakládání s penězi a měl by mít invalidní důchod a popř. by měl být v ústavu, když (až) nebude schopný se o sebe postarat ani s opatrovníkem.
Pokud sám nechce s tím něco dělat, tak je to blbý. Pokud by ve světlé chvilce to řešit chtěl, tak to vidím přes psychologa a psychiatra. První je přestat pít (např. chodit na protialkoholní skupinky) a uvidět nový obzor, tj. nějaký koníček, nebo něco, pro co by se nadchl. Nejlépe zamilovat se, nebo něco stavět. Pak holt dlouho pracovat na splacení dluhů, ale s vidinou, že pak bude žít normálně (kdyby o to ale stál). Upřímně ve 30 má podobný život spousta kluků, je to škoda..
@Anonymní píše:
Vzhledem k té schizofrenii nárok na ID mít bude. Možná bych v jeho případě zvažovala i omezení způsobilosti alespoň k některým právním úkonům. A rozhodně v jeho případě i nějakou léčebnu (vzhledem k alkoholismu - navíc v kombinaci s antipsychotiky to může být dost nebezpečná kombinace).
Jako první bych hodila slovo s jeho ošetřujícím psychiatrem, asi by vám dokázal poradit jak postupovat a kam se případně obrátit.
zjišťovala jsem to, zbavit někoho i jen částečně svéprávnosti není dneska tak jednoduché, je to sice divné, ale dotyčný s tím musí souhlasit případně to musí navrhnout jeho lékař, ale ve většině se toho „bojí“ protože to není plně snadné u někoho, kdo si zvládne nakoupit, platí ubytovnu… z pohledu větiny je jen nespolehlivý, nikoliv nesvéprávný. Zjišťovala jsem to na sociálce, která právě dělá opatrovníky a pomáhají řešit právě tyhle situace…
Totéž se týká @Zuzlounek zmíněného kolizního opatrovníka.
A psychiatři rodiným příslušníkům dávaji informace o stavu jen když to pacient dovolí.
Pokud se za poslendní rok tedy něco nezměnilo.
@Anonymní píše:
zjišťovala jsem to, zbavit někoho i jen částečně svéprávnosti není dneska tak jednoduché, je to sice divné, ale dotyčný s tím musí souhlasit případně to musí navrhnout jeho lékař, ale ve většině se toho „bojí“ protože to není plně snadné u někoho, kdo si zvládne nakoupit, platí ubytovnu… z pohledu větiny je jen nespolehlivý, nikoliv nesvéprávný. Zjišťovala jsem to na sociálce, která právě dělá opatrovníky a pomáhají řešit právě tyhle situace…
Totéž se týká @Zuzlounek zmíněného kolizního opatrovníka.
A psychiatři rodiným příslušníkům dávaji informace o stavu jen když to pacient dovolí.
Pokud se za poslendní rok tedy něco nezměnilo.
Stejně bych toho psychiatra úplně nezavrhovala. Ta konzultace s ním se dá provést i bez toho, aniž by Vám nějaké informace o jeho stavu poskytoval. Můžete za ním přijít, říci mu své obavy a on se k tomu celému může vyjádřit. Z jeho strany o zdravotním stavu bratra nemusí padnout jediné slovo.
Zakladatelko, v Německu na takové lidi měli kdysi takový program…
Ale pokud chceš vážně poradit - nezmůete s tím nic. Musí si na to přijít on sám, že takhle přežívat nechce. Do té doby každou vaší pomoc jen zneužije.
Ahoj, potřebuji poradit. Mám bratra, kterýmu bylo letos 31 let. Bohužel to je absolutně neschopný člověk. Nikdo si s ním neví rady. Před pár lety to byl vcelku normální kluk, ale ted už se to říct nedá. Je mu 31 let -nepracuje, bydlí na ubytovně a veškeré svoje peníze propije.Je to takové dítě, které pořád potřebuje aby ho chytl někdo za ručičku a všechno mu zařizoval. Peníze, který dostane ze sociálky (hmotná nouze) jde ihned propít se svými kamarády. Moje máma ho má ve svých 60 na starosti. K tomu všemu má exekuce (přes 300 tis. dluhy) akže kdyby pracoval, vemou mu to. Stále chodí a půjčuje si od celé rodiny a samozřejmě nevrací. Má schyzofrenii 1 stupně, takže na to má i vliv ta nemoc. Jenže chodit s ním po sociállce a říkat, že se mu nechce pracovat je docela blbé. Myslím, že by měl nárok na důchod. Nevíme co s ním a chtěli bychom to nějakým způsobem řešit, jenže nevíme jak.