Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nesnáším návštěvy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.11.12 13:20
Jé, natrefila jsem na tuhle diskuzi a nedá mi nepřispět…
Mně nevadí nečekané návštěvy, ani jiné.. Ale co mi vadí je jejich DÉLKA. Když někdo sedí a neví, kdy se zvednout k odchodu. 
My chodíme na návštěvy na max. 2 hodiny (klasická návštěva…), a to mi přijde až až. Nechápu, že někdo přijde, kecne a celej den je schopnej u někoho sedět a kafrat. I když jezdím na Moravu, nebo kamkoliv, stejně dýl jak 2h nebývám. Prostě se mi to nelíbí, sama to nemám ráda a nikomu jinému nedělám.
A už vůbec nejezdím k nikomu na noc. To by musela být jó vyjmečná situace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 13:31
Jé tak to taky přispěju svou troškou do mlýna. Máme známou, která je sama, bydlí v malém bytě, takže se často nudí a nemá co na práci, tak přijede neohlášeně k nám. My bydlíme asi 15 km od ní, na vesnici, v domku. máme 3 malé děti, v rozpětí 7 měsíců až 6 let. Jako, kdyby přijela třeba 1 x za měsíc na 2 hodiny a hlavně se předem ohlásila, tak OK, ale ona si myslí, že když jsem na mateřské, že asi nemám co na práci. Jednu dobu už se stalo, že u nás byla každý víkend a třeba i ještě jeden den mezi tím v týdnu. Vrcholem všeho bylo, když jednou přijela asi v 5 odpoledne a seděla, kecala, čuměla a odjížděla o půl 12 v noci! Ona není ten typ, který dokáže vycítit, kdy už to není vhodné a měla by odejít. Podotýkám, že máme malý domek a vůbec jí nevadilo, že děti by měly jít dávno spát, nevadilo jí, že jsem před ní koupala mimčo, dělala starším večeři, prostě nepochopila, naznačovat jakkoli, nepomohlo. A mě i manželovi bylo blbé ji vyhodit, ani asertivní naznačování nepomohlo, prostě fakt nic. Už jsem jí říkala, ať se nezlobí, že musím nakrmit a uložit děti, že je pozdě a ona prý, však jdi, mě to nevadí a seděla dál a kecala s manželem. Fakt síla. Já sama návštěvy moc nemusím, když už někam jdeme, tak max. na ty 2 hodiny a i tak jsem jak na trní. Jak byste toto řešili vy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.12 13:35
Taky moc nemám ráda návštěvy a i na ně nerada chodím, po hodině začnu být nervozní. Nevadí mi jen kamarádka, ta může klidně přijet o půlnoci. Klidně si stoupne k nádobí nebo zabaví malou a já v klidu uvařím a uklidím.
Mám sousedku a ta u nás klepala každý den několikrát, vždycky se usádlila a nevěděla, kdy odejít. Zahltila mě svými problémy, i když já mám těch svých až nad hlavu.
Pak začala mluvit škaredě o někom, kdo je mi blízký a vyletěla jako namydlený blesk.
Teď už se jen zdravíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.4.13 10:27
Návštěva kolegyně
Ahoj holky, mám problém týkající se návštěv. S manželem na návštěvy chodíme jen pokud nás někdo pozve a pak se snažíme navštívené pozvat k nám, ale rozhodně nemáme každý víkend plný byt. Můj problém je následující - jsem na RD a stavíme dům. Kolegyně v práci samozřejmě ví, že stavíme dům a vždy, když zajdu na pokec, tak se optá, jak jsme daleko a jak bude náš dům řešený. Jednou se prořekla, že strašně ráda nakukuje do nových domů a zajímá ji jak je který řešený. Dokonce i dceři „kecala“ do řešení a prosazovala si svoje. Můj problém je takový: najednou mě začala zvát k ní domů na návštěvu a zřejmě čeká, že já ji pak pozvu k nám do nového domu, ale o to já nestojím (nestojím ani o návštěvu u ní doma. Můj dům je mé soukromí a práce je práce a nechci si z ní nikoho tahat do svého soukromí. Je mi jasné, že jakmile to řekne další kolegyni, tak za chvíli bude celá firma vědět o každé kachličce u nás doma. Tak a teď babo raď jak z toho ven. Nechci ji nijak urazit, ale nevím jak z toho kulantně vybruslit a neztratit přitom celkem dobrou kolegyni (a že jich u nás je jako šafránu). Děkuji za každou radu.
- Citovat
- Upravit
5.4.13 11:12
„líná huba hotové neštěstí“… 
ja by som jej to normálne pekne povedala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.4.13 11:42
@Anonymní píše:
Ahoj holky, mám problém týkající se návštěv. S manželem na návštěvy chodíme jen pokud nás někdo pozve a pak se snažíme navštívené pozvat k nám, ale rozhodně nemáme každý víkend plný byt. Můj problém je následující - jsem na RD a stavíme dům. Kolegyně v práci samozřejmě ví, že stavíme dům a vždy, když zajdu na pokec, tak se optá, jak jsme daleko a jak bude náš dům řešený. Jednou se prořekla, že strašně ráda nakukuje do nových domů a zajímá ji jak je který řešený. Dokonce i dceři „kecala“ do řešení a prosazovala si svoje. Můj problém je takový: najednou mě začala zvát k ní domů na návštěvu a zřejmě čeká, že já ji pak pozvu k nám do nového domu, ale o to já nestojím (nestojím ani o návštěvu u ní doma. Můj dům je mé soukromí a práce je práce a nechci si z ní nikoho tahat do svého soukromí. Je mi jasné, že jakmile to řekne další kolegyni, tak za chvíli bude celá firma vědět o každé kachličce u nás doma. Tak a teď babo raď jak z toho ven. Nechci ji nijak urazit, ale nevím jak z toho kulantně vybruslit a neztratit přitom celkem dobrou kolegyni (a že jich u nás je jako šafránu). Děkuji za každou radu.
Pokud přijmeš její pozvání a půjdeš k ní, tak ji budeš muset pozvat i ty k vám. Jinak její pozvání můžeš odmítat s výmluvou na to že stavíte, máte dítě, takže není čas. Jsi na MD, tak můžeš i omezit ty návštěvy v práci.
Nejsi povinna nikoho zvát na náštěvy, tak ji prostě nezvi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
G12
6.4.13 07:42
@Anonymní píše:
Ahoj holky, mám problém týkající se návštěv. S manželem na návštěvy chodíme jen pokud nás někdo pozve a pak se snažíme navštívené pozvat k nám, ale rozhodně nemáme každý víkend plný byt. Můj problém je následující - jsem na RD a stavíme dům. Kolegyně v práci samozřejmě ví, že stavíme dům a vždy, když zajdu na pokec, tak se optá, jak jsme daleko a jak bude náš dům řešený. Jednou se prořekla, že strašně ráda nakukuje do nových domů a zajímá ji jak je který řešený. Dokonce i dceři „kecala“ do řešení a prosazovala si svoje. Můj problém je takový: najednou mě začala zvát k ní domů na návštěvu a zřejmě čeká, že já ji pak pozvu k nám do nového domu, ale o to já nestojím (nestojím ani o návštěvu u ní doma. Můj dům je mé soukromí a práce je práce a nechci si z ní nikoho tahat do svého soukromí. Je mi jasné, že jakmile to řekne další kolegyni, tak za chvíli bude celá firma vědět o každé kachličce u nás doma. Tak a teď babo raď jak z toho ven. Nechci ji nijak urazit, ale nevím jak z toho kulantně vybruslit a neztratit přitom celkem dobrou kolegyni (a že jich u nás je jako šafránu). Děkuji za každou radu.
Když nestojíš ani o návštěvu u ní doma, tak proč tam chodíš? Slušně odmítni a hotovo.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.4.13 17:32
Píšu anonymně, chodí sem kolegyně jsem zjistila, tak raději takhle. Jsem taky člověk, který si drží kolegy v práci ve velmi dobrých vztazích, ale domov je jen můj. Když vím jaká je to pak drbárna, tak o to opravdu nestojím. Stačil mi jeden zážitek v životě a to když se ani neřešilo bydlení, ale manželé, prostě jen a jen pomluvy, pak děti, ještě horší. Mám jednu jedinou kamarádku, se kterou jsem pracovala a udržujeme vztahy, ale to je opravdu kamarádka. Takže za mě jsi spíš dobrá, že si snažíš udržet svoje soukromí. Je to dobře.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.4.13 22:12
To Peťa77: Nechci po dobu RD přetrhat všechny vztahy (chci zůstat v obraze a nekoukat po RD jak puk na novinky (samozřejmě týkající se práce)) a zas tak často tam nechodím.
To G12: U kolegyně jsem na návštěvě nebyla. Pouze se snažím připravit na to, až mě opravdu pozve, abych nezačala koktat a byla připravená to uvést na pravou míru a jednou provždy toto téma utnout.
To Anonymní: U nás je to s tím drbáním podobné - semele se to od rodičů, přes manžela, děti a tak bych mohla pokračovat do aleluja 
Jinak vám všem děkuju za komentáře i za tu „línou hubu“ 
Zakladatelka
- Citovat
- Upravit
6.4.13 22:17
@Anonymní píše:
To Peťa77: Nechci po dobu RD přetrhat všechny vztahy (chci zůstat v obraze a nekoukat po RD jak puk na novinky (samozřejmě týkající se práce)) a zas tak často tam nechodím.
To G12: U kolegyně jsem na návštěvě nebyla. Pouze se snažím připravit na to, až mě opravdu pozve, abych nezačala koktat a byla připravená to uvést na pravou míru a jednou provždy toto téma utnout.
To Anonymní: U nás je to s tím drbáním podobné - semele se to od rodičů, přes manžela, děti a tak bych mohla pokračovat do aleluja
Jinak vám všem děkuju za komentáře i za tu „línou hubu“
Zakladatelka
No horší bude až se k vám pozve sama. Z toho se ti bude těžko vymlouvat a navíc to nejde pořád se na něco vymlouvat, hlavně když pak spolu budete denně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.4.13 22:44
To Peťa77: Brrr, slovo pozve se sama - úplně jsem se orosila. Asi si pořídím ještě nějaké to dítko - nejlépe tři po třech letech 
To bych do té práce opravdu mohla přestat chodit 
- Citovat
- Upravit
G12
7.4.13 07:50
Jo tak, no hlavně to říct tak, aby pochopila. Protože když řekneš „no, zrovna dneska se mi to nehodí“, tak navrhne jiný termín 
- Citovat
- Upravit
Janka 4
20.10.13 13:54
Nejsem v tom sama
Ahoj, holky, snad nevadí, když diskusi ožzivím. Čekám druhé mimčo, jsem těsně před porodem a musím říct, že tohle těhotenství bylo pro mkě zlomové. Stala jsem se vlčicí samotářkou. Ale totálně. Mám ráda lidi, zavolám jim, napíšu, ráda je potkám na ulici. Ale nesnáším návštěvy. U nás i jinde. To, že to známí nechápou, mě více motivuje jim to říct na rovinu. Rozumný ro pochopí, ti jiní bohužel. Musím říct, že mě k tomuto trochu dohnala situace, opakované zklámání z lidí, ať už v práci či ze strany přátel či známých. Tahle doba mě prostě nutí být tak trochu s velkým pardonem „hajzl“. Ne podrazák, to ne, ale víc si chránit soukromí, rodinu, samu sebe. Prostě lidem nevěřím. Pro mě doma tlachat a sedět s někým u stolu je pro mě totální ztráta mého drahocenného času. Taktéž přestávám věřit v kamarádství mězi ženami. Buď se to časem stane těžkoíu železnou koulí u nohy jako přítěž, nebo se opět stejně zklamete. Snad mě neodsuzujete, ale mé pocity, které v sobě cítím a větší autonomie mě prostě osvobozuje.
- Citovat
- Upravit
Janka 4
22.11.13 13:38
Ahoj, našla jsem tuto super diskuzi. Mám deprese, již 3.víkend nějaká návštěva, už je nesnáším. Jen rodina, pořád jen rodina manžela. Nemůžu si pozvat ani kámošky. Jen hupsám kolem někoho a vařím, uklízím. Tahám nákupy. Je mi ze zítřka zle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
