Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Prosim anonym, jelikož to je důvod,proc nemáme jeste druhé dítě. Ja Ti rozumím. Ja tohle měla taky, dcera poprve spala celou noc v 4 letech
. Myslela jsem,ze umru,zkolabuju,ze vyskocim z okna. Z únavy jsem zvracela, nemohla jíst, hubla, měla halucinace. To bylo muceni,nic jiného. Manzel pomahal,ale dcera chtěla být u me, takže pomahal spíše s úklidem, domácností,v bezesnych nocích chtěla maminku,pres den spala v kočárku, takže jsem si nemohla jít lehnout s ní. Kdyz občas usnula doma,byla jsem v takovém stresu, kdy se zase vzbudí, že jsem usnout nedokázala.Moje hygienicke návyky, hrůza. Fungovala jsem na primitivnim modu „prezit“. Někdy jsem ji nechala chvíli ležet jecet v postýlce a brecela jsem schovaná v koupelne. Dnes už chodí do skoly,miluju ji nadevse
,ale i ted se občas budi, ale uz usíná sama v pohodě. Noční desy nema,v noci se nebojí. To jsem se ji ptala mnohokrát,ale prý v poho
.Proste se vzbudi a cučí. Někdo to tak asi má. Nicméně,trauma mám a ze to zaziju podruhe me děsí k smrti. Nedokazu Ti poradit, já si sama nevěděla rady,jen trochu psychicky povzbudit.
Nemá cenu hledat, kde je problém a jak to vyřešit. Vede to jen k prohlubování tvoji frustrace a k depresi z toho, že jsi nevyspana, se přidá ještě deprese z toho, že to neumíš vyřešit. To prostě nejde vyřešit. Jsou děti, co nespí a neuděláš s tím nic. Zkus mu to odpustit.
@Rive fakt estivil říkal, že je jeho metoda nevhodná do tří let? Já si naopak z jeho knihy vybavuju, že je nevhodná do tří měsíců a může se začít aplikovat od šesti měsíců.
Muj ctyrletej nespi v kuse ani ted. Probouzi se s brekem nekdy i pri spani ve skolce. Nekdy jen chce uklidnil, napije se a spí dal, nekdy staci rict psst a spi, jak kdy.
Mam to stesti, ze mi nevadi spat kdykoliv jakkoliv, takze od mala s nim v posteli (i pri druhym tehotenstvi) ruku pres nej. On se mlel a povidal si a ja po case usnula. Na estevila jsme nemeli nerva, zkusili jsme dvakrat.
Ted ma obcas dny, ze nechce vecer spat, tak jsem s nim na druhe posteli v pokojíčku, ja spim, on si prohlíží knizky a pak odpadne.
Neporadim, snad jen pres vikend ty spi, manzel at jezdi. Ja ted zjistila, ze kdyz spim v kuse, jsem na tom pres den hur. Nez kdyz me kluk porad budi ![]()
(Druhe dite je výrazně spavejsi)
U nas pomohla Estivilova metoda a spani oddelene od nas- rusili jsme se navzajem. U vsech 3 deti jsem zavedla, kdyz jim byl rok ![]()
Přečetla jsem si všechny vaše zprávy..Musím ženy říct že jste všechny moc dobré jak se to snažíte zvládnout a zvladate,také vám tu děkuji za upřímnost
..
Mít děti a vychovat je = nejtěžší práce.
Přeju vám hodně energie zvládnout ty bezesne noci,jednou se to zlomí a děti budou spát krásně, důležitý je že jsou zdravé ![]()
@Anonymní píše:
Prosim anonym, jelikož to je důvod,proc nemáme jeste druhé dítě. Ja Ti rozumím. Ja tohle měla taky, dcera poprve spala celou noc v 4 letech. Myslela jsem,ze umru,zkolabuju,ze vyskocim z okna. Z únavy jsem zvracela, nemohla jíst, hubla, měla halucinace. To bylo muceni,nic jiného. Manzel pomahal,ale dcera chtěla být u me, takže pomahal spíše s úklidem, domácností,v bezesnych nocích chtěla maminku,pres den spala v kočárku, takže jsem si nemohla jít lehnout s ní. Kdyz občas usnula doma,byla jsem v takovém stresu, kdy se zase vzbudí, že jsem usnout nedokázala.Moje hygienicke návyky, hrůza. Fungovala jsem na primitivnim modu „prezit“. Někdy jsem ji nechala chvíli ležet jecet v postýlce a brecela jsem schovaná v koupelne. Dnes už chodí do skoly,miluju ji nadevse
![]()
,ale i ted se občas budi, ale uz usíná sama v pohodě. Noční desy nema,v noci se nebojí. To jsem se ji ptala mnohokrát,ale prý v poho
.Proste se vzbudi a cučí. Někdo to tak asi má. Nicméně,trauma mám a ze to zaziju podruhe me děsí k smrti. Nedokazu Ti poradit, já si sama nevěděla rady,jen trochu psychicky povzbudit.
Já se tedy zcela neanonymně přiznám, že to fyzické a psychické dno, na které jsem si sáhla, je hlavní důvod, proč další dítě už nemáme. Nevidím jediný důvod, proč to absolvovat znovu. Dceři je 7 a až teď cítím, že ten deficit začínám dohánět a to si myslím, že dcerka nebyla nějak extra náročné dítě. Musím říct, že nemám vůbec žádné pochopení pro matky, které 2 roky nespí, ale hned si pořídí další dítě a pak chodí zombie.
Syn taky špatně spal. Trvalo to do 3 let. Večer ječel klidně 3-4 hodiny, než usnul, kolikrát jsme večer jeli autem nebo kočárem. Od 2 do 3 let často v noci 2-3 hodiny nespal. Probudil se a chtěl si hrát, což mu nikdy neprošlo, ale stejně běhal po pokoji. Byla tma, on si dělal, co chtěl a já spala… Nakonec to přešlo. V létě mu bude 5, v noci se probudí, ale jen si vleže ke mně a nic se po mně nechce.
Asi nepotěším, ale syn má 5,5 let a nespí doteď. Vy máte ještě velmi malé dítě, vlastně ani ne dítě, ale batole. Takže buďte trpělivá. Nemusí to mít příčinu, náš syn je zdravý, spokojený. Jen prostě spí málo a “špatně”, roky už jsem nespala
a o víkendu vstáváme třeba ve 4:30
Takže tak…
Zkoušela jsem naprosto vše, nepomohlo nic. Byly noci, kdy jsem vstávala třeba 40×, dnes vstávám “jen” 6× třeba. Co Vám budu povídat, odneslo to zdraví, psychika, vypěstovala jsem si nespavost atd.
Vím jak je to těžké, ale hlavně zklidněte sebe… udělejte si radost, třeba drobností, pustťe si oblíbenou hudbu. Mě velmi pomohlo jít ven, ikdyž jsem bylo jako zombie a sotva jsem lezla, tak mi venku mé problémy přišly tak nějak menší.
A není třeba jen málo unavený? Nebo naopak až moc unavený, že mu nejde zabrat? Malému je tedy jen půl roku, ale neumí sám usnout a my bojujeme právě nejvíc s načasováním. Jinak u nás krásně funguje kombimace nosítko a čerstvý vzduch, takže když už je nejhůř, hodím přes nás nosící bundu a jdu na chvilku ven. A neboj, jednou spát bude.
Nám se z nespavosti (a dalších x potíží teda k tomu) vyklubalo ADHD… Neříkej, že nemá důvod. Bezdůvodné to určitě není. Nám na nespavost pomohla Estevillova metoda podle knížky každé dítě může dobře spát.
Jinak to, že vyžaduje chování, jinak se totálně vztekne, promiň, ale to je malý tyran jak vyšitý. Potřebuje nutně začít nastavovat hranice.
Anonym syn
U druheho jsme měli taky problém se spánkem. Byla jsem na pokraji zhroucení, až jsme narazili na Eastvilovu metodu…zachránilo mi to, bez nadsázky, duševní zdraví.
@terien píše:
Já se tedy zcela neanonymně přiznám, že to fyzické a psychické dno, na které jsem si sáhla, je hlavní důvod, proč další dítě už nemáme. Nevidím jediný důvod, proč to absolvovat znovu. Dceři je 7 a až teď cítím, že ten deficit začínám dohánět a to si myslím, že dcerka nebyla nějak extra náročné dítě. Musím říct, že nemám vůbec žádné pochopení pro matky, které 2 roky nespí, ale hned si pořídí další dítě a pak chodí zombie.
Díky, rada slyším,ze jsou i jiné ženy. Bohuzel, pro me opravdu intimní tema. Párkrát už jsem si vyslechla věty typu „každá zvládne druhý a Ty ne“," přehánís, že decka nespi je normální" apod.
Třeba bude, já taky nečekala že druhý nebude. Obcas vyhrozuju, ze jdu na noc do hotelu.