Poradna na téma jóga pro zdravé tělo
Karolína Racková
Neumím najít cestu k hubnutí
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.12.25 20:27
Chápu Tě. Neměla jsem nikdy problém s váhou. Dokonce několik dětí a nic. Vše super. Zlom nastal po porodu posledního dítěte, kdy sehrál roli věk a hormony.
Mých 20 kg mi po porodu zůstalo. Najednou jsem měla cca 25 kg navíc a byla z toho v šoku. V šoku bylo i moje okolí, které na to nebylo zvyklé a slyšela jsem dotazy, zda jsem znova těhotná, nebo divné věty “ Ale ty jsi bývala hubená ….” 
Velmi náročné dítě, únava, nevyspání, návrat do původní velikosti stylem “ Ono samo, stačí nežrat a normálně se hýbat “ se nekonal.
Ta únava byla šílená, dítě náročné … Neměla jsem sílu si vařit a něco řešit …Pracovala jsem k tomu, do toho prošla nemoc jiného dítěte a čokoláda mizla rychlostí blesku … Únava a stres k tomu a průser na světe. Sice jsem mela pohyb, ale mimino nesnášelo kočár, čili na ruce. Tahej 8 kg mimino v 5 ti měsících na ruce.
Když tu holky psaly o nachozených km s kočárem tiše jsem mohla závidět. Dala bych tenkrát mnoho za 2 hodiny se spícím miminem v kočáře ( měla jsem tak 5 minut a ještě nespalo ).
Začala jsem se vyhýbat focení, styděla jsem se.
Několikrát jsem zkusila nastudovat kalorické tabulky, marny. Stačilo pár nocí nespaní, stresu v práci a sežrala co potkala.
Až jednou jsem řekla dost a domluvila se s manželem, že on mi po domluvě sw mnou bude připravovat krabičky ( zapsané do KT ) a já si budu hlídat jen pití + tedy půst.
V té době pak dítě začalo být trošku méně náročné a já dle plánu rozběhni se za 28 dnu začala “ běhat”. Jenže ta pravidelnost byla pro mě šílená. Hrozně mě svazovala. Nakonec jsem začala běhat sama s upraveným plánem a jíst krabičky od manžela. Na začátku jsem ho nechtěla zklamat, pak mě už držel výsledek 
Bylo to tedy šílený. 
Ale šlo to. Jo ještě, kašli na váhu. Změř si cm. To mi pak pomáhalo.
Dáš to.
Příspěvek upraven 27.12.25 v 20:34
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.25 20:32
@Ochluplepsi píše: Více
Odpovídala jsem na dotaz, zda se dá zvládnout udržovat kalorický deficit, jestli není hlad. A ano, nejsem dokonalá, nikdo není. Vyžrala jsem se sama a konečně se rozhodla s tím něco udělat. A tloustnutí není o hladu, ale spíš o chuti na něco, ta je mnohem, mnohem horší, to mi věř.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.25 20:58
@lucad77 s tou chutí zlatá pravda, jak říká moje teta, nejím z hladu, protože tak daleko to nikdy nenechám dojít
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.25 21:04
@arinecka píše: Více
Přesně. Nejde o chvilkovou dietu. Jde o to překopat životní návyky. Místo pizzy, procházka, pár km a lehčí jídlo. Ale už napořád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.12.25 21:15
Já ti neporadím, asi rok jsem jedla takzvaně super zdravě, vůbec jsem nehřešila, smažené vůbec, pizzu nejím vůbec, knedlíky jsou též moje neoblíbené jídlo, takže většinou jen na návštěvě.
Vždy jsem k většině jídel jedla zeleninu, i když je pravda, že ne ke každému jídlu doporučovaných 150 g, k jogurtu teda taky ne.
NO a tak jsem najela na velká množství zeleniny, vážená množství příloh, vše v nějaké zdravější variantě. Pokud jde o pečivo, tak jsem snědla za den max jeden celozrnný rohlík 60 g.
Hlad jsem neměla, spíš jsem měla problém sníst dost jídla, je fakt, že jsem si z toho zdravého vybrala to, co jsem vlastně normálně i jedla a to, co mi hodně nechutnalo, jsem prostě nejedla. Myslela jsem si, že to takhle půjde.
Upřímně, pokud bych takhle měla jíst pro udržení váhy celý život, tak se radši asi smířím s obezitou a předčasnou smrtí.
Výsledek je, že jím mnohem méně zeleniny, protože se mi vše, co jsem jedla, natotál zhnusilo a nechutná mi ano to, co bylo předtím moje oblíbené jídlo.
Z jen pomyšlení na to, že bych pro hubnutí měla jíst jako předtím se mi navaluje, ke konci se mi navalovalo i z pohledu na to jídlo.
A jak říkám, prostě jsme si vybrala z mého běžného jídleníčku to, co normálně jím a jen vynechala to méně zdravé a přidala prostě na množství zeleniny tak o polovinu.
A dopadlo to teda neslavně.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.12.25 22:39
@Anonymní píše: Více
Tak to nekupuj..oplatky, tycinky, chipsy atd vubec nekupuji. Kdyz si koupim makovy kolacek ke kave, tak dam jen pulku a druhy den druhou. Nebo bananove livanecky s troskem marmelady. Ja mam zas jinou nerest hlavne v lete ujizdim na pivku 
ale taky uz mene. zeleninu taky nesnim moc a pobyb taky nic moc. Takze to proste nekupovat
- Citovat
- Upravit
27.12.25 23:20
@nikitice píše: Více
Ano, ten alkohol dělá hrozně moc. Dřív jsem pila opravdu pravidelně a v létě i ve větším množství a jde to znát na váhu hodně. Mě pomohlo cvičit pravidelně, už přes rok opravdu piji pouze příležitostně. Jsi dobrá, že se takto držíš. Mě dělá problém množství jídla. Pohybu mám přes den dost, takže si mohu dovolit i mám vypozorováno, že můžu jíst normální porce, které se zdají být syté pro ostatní. Mě zkrátka nestačí. Jsem hrozně pažravá a pohyb mě vlastně zachraňuje, abych nebyla koule. Chtěla bych umět jíst do polosyta. Já sním oběd a za chvilku bych zase jedla. Jedla bych pořád. A to i když jsem měla nastavený jídelníček. Nejvíc bylo pro mě období, kdy jsem byla na rodičáku a musela vařit. To jsem i zhubla a držela si váhu. Takže vím, že je to hodně v hlavě. Pro mě je nejhorší období na tloustnutí právě takto prosinec a léto, kdy nemám režim. Již jsem zvažovala, zda existují nějaké doplňky stravy, které by třeba potlačily chutě, nebo alespoň abych se cítila sytá. Mám opravdu jen období leden, který je takový klidnější a mám víc času i na kuchyň. A je to zkrátka každý rok stejné, co pracuji. Hrozně obdivuji ty, kteří se dokáží držet vlastně pořád. Mě by zkrátka stačilo zmenšit porce a nejíst mezi jídly. Ale vydrží mi to pár týdnů a pak už zase jedu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 01:06
@Anonymní píše: Více
Za mě, tou nejlepší cestou k hubnutí je, si nejdřív sama určit ten hlavní motiv a cíl, který je pro tebe tím nejdůležitějším. 
Druzí o tom nemusejí nijak vědět, ale tím nejhlavnějším je, vydržet a být k sobě, dá se říct, tvrdá nebo patřičně přísná. Protože bez toho všeho, se k ničemu opravdu nedopracuješ, ať už se to týká čehokoliv. Zkrátka, v životě nic není jen tak úplně zadarmo…
A to mi můžeš opravdu věřit. 
PS: až teda možná, na některé výjimky. Ale to už s velkou pravděpodobností, nebylo jen jejich vlastním přičiněním… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 06:58
@1010 píše: Více
Je to tak, první krok je srovnat si to v hlavě. Dát si občas pizzu není nic špatného, ale když to je několikrát za týden+ x dalších nesmyslů, tak to nepůjde nikdy.
Držet striktní dietu je hloupost, bude se trápit hlady a stejně to nevydrží. Takže jak píšeš, překopat životní návyky a úplně od základů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 07:37
@Venetia píše: Více
Hlad je převlečená žízenˇ 
Já si myslím, že co je opravdový hlad neví nikdo z nás.
V dnešní době, kdy si může dát člověk prakticky cokoliv na co má zrovna chutˇ, je to prostě jen rozežranost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 08:07
Napíšu ti svoji zkušenost, ale nejsem odborník. Jen mám vedle sebe osůbku, která celý život sportuje a stravu dost řeší.
Můj případ je, že jsem celý život nikdy moc stravu řešit nemusela, jedla jsem jak jsem měla chuť a nepřibírala. To všechno se změnilo po menoupauze, která u mě přišla v 47 letech. Taky jsem nikdy moc necvičila, nahodilé lekce jógy nebo Tabaty fakt nepočítám.
S mým novým vztahem se ale všechno změnilo. Najednou jsem pozorovala svoji lásku, jakou má disciplinu, - 3× týdně běhá, 3× týdně posiluje a 1 den odpočívá. Každý týden.
To ona ovládla naši kuchyni, a najednou jsme začali jíst hromadu masa a ryb, místo těstovin obvykle brambory, rýže, a ke všemu zelenina. Místo sladkých jogurtů tvarohy, skyry, řecký jogurt - neslazený. Ale vylepšený kakaem, skořicí nebo ovocem. A ve velkým jsme začali konzumovat vajíčka.
Já jsem dlouho odolávala pohybu, ale pokud má člověk vedle sebe sporťáka, tak ho strhne sebou. (Můj ex byl obézní povaleč)
A tak jsem v téměř 50 letech začala se silovým tréninkem, jím hromafu bílkovin, a přestože mě už bolí kolena, tak občas i popoběhnu.
Snížila jsem viscelární tuk, mám dobré krevní výsledky a celkově se cítím lépe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.12.25 08:36
@Anonymní píše: Více
Protože je nesmysl si cokoli zakazovat a do čehokoli, co mi nechutná, se nutit. To se dlouhodobě nedá udržet. Já třeba jím všechno, co mám ráda, ale hlídám množství, abych se vešla do denního kalorického příjmu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.12.25 14:10
Zkus zkonzultovat s obvoďákem léky na hubnutí, pomáhají potlačit pravé ten food noise. Ja jsem na nich půl roku a je to obrovská pomoc. Porad jsem tvrdila ze to nemůže byt jídlem, no bylo to tím, za pul roku mam dole 11 kilo. A to co jsi popisovala ty jsem rikala posledních 15 let, ze uz to fakt vydržím tentokrát
- Citovat
- Upravit
28.12.25 14:23
Celá slavná motivace je konstrukt a iluze, která vyprchá při první překážce. Nevěřím na motivaci. Jestli něco chybí obézním lidem, co chtějí zhubnout, tak je to DISCIPLÍNA.
Zhubla jsem patnáct kilo. Trenéry, příručky ani tabulky jsem k tomu nepotřebovala. Začala jsem chodit každý den do práce a z práce půl hodiny pěšky. Ve tmě, v dešti, v časové tísni, vždycky. I když to někdy fakt bolí, tak neexistuje jet autem. Po roce je to na fyzické kondici sakra znát. A hodně jsme omezila sladké. Když se podívám na svoje staré fotky, tak si pokaždé řeknu, že to už bych svému tělu nikdy neudělala. Jiné od života nedostanu, tak se snažím být zdravá a fit. Obezita k ničemu nepomáhá..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
