Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahojte maminky, které jste delší dobu doma, jestli máte také problém s mluvením?
Já zjišťuju, že nejsem schopná s nikým vůbec diskutovat, toho posluchače musí absolutně odradit poslouchat, co říkám, protože se nemůžu vyjádřit.
Chci něco říct, začnu větu, ale nakonec zapomenu slova nebo zapomenu v polovině věty, jak mám pokračovat
Navíc hodně zadrhávám, koktám… Už jsem z toho zoufalá.
Dnes u nás byla na návštěvě kamarádka s manželem, který mě moc nezná a mě je teď před ním šíleně trapně.
Oni ví, že mám v práci (kde mi drží místo) dobré postavení a teď snad musí pochybovat, jak jsem se tam dostala, vždyť s takovou komunikací by mě nevzali ani k pokladně ![]()
Navíc v poslední době šíleně postrádám seběvědomí. Nejraději bych nevycházela ven. Když chodím, tak jako hrbatá kulička s pohledem do země ![]()
Je možný, že jsem tak zaostala za ty 3 roky doma?
Dost mě to ale trápí, hlavně ta komunikace ![]()
Vítej v klubu
Ale neboj, rychle se to vrátí.
Mě vyděsilo, když mě kolega požádal abych mu pomohla něco vyřešit - já na to hleděla a věděla přesně, že to umím. Ale chyběl mi v hlavě ten spouštěč, prostě jsem si nevzpomněla - musela jsem vzít knihu a nakouknout - jako ano, věděla jsem kam kouknout a hned mě to nakoplo a dalších x kroků jsem jela v pohodě - ale ta bezmoc byla strašná…
Asi to první měsíce v práci nebude snadné…
L.
Jé, tak to děkuji za podporu, jsem ráda, že nejsem sama.
Už jsem se lekla, jestli to není nějaký blok v hlavě
Přeci jen starostí je s dětmi spoustu a strach o ně, že by jeden zešedivěl ![]()
aj ja mam v hlave prievan a slova mi akosi nejdu do pusy..myslim, ze to je vidiet aj z tohto prispevku
a niekedy som jednoducho ticho a neviem..co na danu situaciu povedat..alebo ked poviem..tak to stoji "za to " ![]()
Mumísku, takhle to mívají i lidi, co jsou několik měsíců bez práce a nedokážou si s tím poradit, protože je to pro ně nová situace… Sedět doma na podpoře je sice pěkný, ale jenom odsud potud… Já s tím problém nemám, protože je to moje už několikátá „nezaměstnanost“. A tlačím se mezi lidi, co to jenom jde, koneckonců i tady na eMiminu… Jak už jsem někde psal, i vedení diskuse je jeden z druhů řečnického umění a je potřeba ho neustále trénovat. Člověku, který je pořád mezi lidma, to nepřijde jako něco výjimečného, ale se kontakt s lidma ztratí…
Jen tak pro zajímavost: máme tady u nás hrobníka, který, jak říká, „žije mezi mrtvýma“. Starý mládenec, blíží se mu šedesátka a je zoufalý z toho, že se s ním lidi baví, jen když od něho něco potřebujou.
Takže si myslím, že v tom zdaleka nejseš sama… Ale taky myslím, že z toho velice rychle najdeš cestu ven. Ona totiž maminka na mateřské rozhodně není to samé co svobodný hrobník… ![]()
Uff, tak nejsem v tom sama
Taky to znám, v hlavě to šrotuje a vím přesně co chci říct, ale to spojení mezi hlavou a jazykem se jaksi zadrhává. A ne a ne to ze mě vypdnout. A nebo jak píše Lesina, přijde synovec, potřebuje pomoct s matikou do školy, kouknu na to, vím že to znám a umím, ale prostě blok. Pak stačí kouknout např. na vyřešený příklad v jeho sešitě a jsem v pohodě a zas už vím. Ale ten moment kdy já koukám na něj a on na mě a je na něm vidět, že si myslí něco ve smyslu "no ty mě asi pomůžeš
" je strašnej.
No to je přesně ono, vím, že to znám, ale zrovna si nemůžu vzpomenout ![]()
Přitom čtu hodně a píšu hodně, takže slovní zásoby mám dost, akorát jí ze sebe nedokážu vysoukat ![]()
Lidí v okolí moc není, se keterými bych komunikala. Rodina a nejbližší příbuzní, pár kamarádů… Ale všichni chodí do práce, tak nemají moc času.
Ahoj,
já když jsem odcházela z mateřské, tak jsem měla pocit, že moje slovní zásoba a reakce odpovědí je na úrovni mého 4letého dítěte
Vypotit v práci první měsíc nějaký srozumitelný e-mail byl nadlidský výkon, ale pak jsem se do toho rychle dostala a i ta slovní zásoba se obnovila
Neboj, až se zase začneš dostávat mezi lidi, tak se to vrátí.
Tak se přidávám do klubu… nedávno jsem běhala po úřadech a zjistila jsem, že nejsem schopná souvisle říct co po nich vlastně chci. Já už jsem doma s několika přestávkama 9 let a docela se to na mě teda podepsalo
.
Z toho si nic nedelej,ja jsem mela pred tydnem schuzku se sefem a nikdy y me nenapadlo,ze i ja mam takovy „problem“.Uprostred hovoru mi sef,samozrejme ze srandy,z niceho nic rika: Petro,vy uz jste dlouho sama doma,ze?A ja na to proc myslite?A on,ze vubec nerozumi tomu,co mu rikam
Myslel to tak,ze na to,jak jsem ukecana,se najednou neumim vyjadrovat.Tak snad se to vazne rychle vrati do normalu ![]()
Jéé, to se mi ulevilo, když vím, že se to vrátí k normálu
Už jsem se lekla, že zůstanu takhle indisponovaná.
Děkuji všem za příspěvky ![]()
Ja byla doma jen rok a pul ale i tak, trvalo mi 14 dni nez jsem se do toho dostala… Neboj, bude to OK ![]()
Ahoj, tak konečně užitečné téma. Já jsem si fakt myslela, že mám nějakou demenci. Jelikož mám úplně stejný probléma to jsem s dětma doma 2 roky. Včéra jsme byli v nakpovat a já chtěla mluvit a najednou z toho byl jen zvuk…prostě to z mozku nějak do tý pusy nedošlo a mě bylo tak trapně. Taky se mi stává že pojmenuju věci úplně jinak. S pet lahve jsem udělala lžičku,s koberce radiátor. Přítel si ze mě dělá srandu, máma mi říká ať čtu,že se aspoň zase utužím slovní zásobu,ale ono to stejně nepomáhá. Kdybych měla jít někam na pohovor,tak to by bylo fiasko.holky,držím nám palce ať jsme brzy jazykově zdatné ![]()