Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj zajímalo by mě jak svým dětem vysvětluje postižení jiných lidí.Proč má ten pán vozíček,proč nemá nožičky atd… .malej se na to zrovna začíná ptát a někdy opravdu nevím jak to vysvětlit,abych se dotyčného nějak nedotkla.Díky
Já z toho nedělám tabu..Ani neříkám věty typu,tady není slušné se ptát,řekneme si to doma..To je podle mě ta nejhorší chyba,protože dítě pak má pocit,že toto téma je tabu nebo nějak jinak nevhodné..
Prostě přiměřeně situaci vysvětlím,že pán měl úraz,už nemá nožičky aby se mohl pohybovat,jezdí na vozíčku..Mému tříletému dítěti to zatím stačí..
ze své profese vím,že lidé jak s tělesným tak s mentálním postižením toto od dětí vůbec neberou nějak zle. Já bych řekla,že přesně nevím,ale že je měl třeba moc bolavý tak mu je pan doktor vzal .Nebo,že se někdy stane,že se tak někdo narodí,nebo má třeba bouračku.
myslím,že na vysvětlení není nic špatnýho i když to ten člověk uslyší,co je ale důležitý je dítěti zdůraznit,že se na takového člověka nesluší zírat nebo se mu posmívat, štítit se ho ( to je bohužel hodně u lidí s mentálním postižením) a že se ho nemusí bát.
Já bohužel musím říct,že často slyším,protože je to blbec,nebo mrzák a to je špatně…
Já teda nevím kolik tomu tvýmu prckovi je,ale myslím,že dítě okolo 5 let už tot dokáže trošku pochopit…
Prckovi budou 3roky ,ale je hooodně zvědavej,všechno rozebírá do detailů a nahlasb komentuje,nejvíc ho přitahují elekt.vozíky to za nima i běží aby se podíval.
vysvětluji vše na přímo, že se stávají úrazy, že lidi umírají a malá ač jí jsou teprve tři roky tak to bere a ví
Já říkám, že se někdy miminko narodí s problémem nebo že se někdo zraní po úrazu. Že je to normální a že to patří k životu. A ano, může se to stám i nám a proto musíme být opatrní. A ano, máme štěstí a jsme za to rádi.
Složitější je vysvětlit mentální postižení.
L.
Ahojky…tak zatím jsem postižení vysvětlovala snad jen jednou - přiměřeně situaci (pán je na vozíku, protože má moc nemocné nožičky) a bez doplňujících otázek. Tím to bylo jednodušší. Prozatím jsem nemusela vysvětlovat mentální postižení, to bude asi složitější - ale postupovat budu stejně. Pravdivě, neurážlivě a adekvátně věku. Momentálně máme spíš problémy s vysvětlováním jiné barvy pleti. Poslední dobou začal Maty reagovat na černochy slovy „pán je fuj“ nebo „pán smrdí“. Nevím, kde to vzal - protože doma to určitě neslyšel. Takže vysvětluju a vysvětluju a doufám, že to časem „přijme za své“ ![]()
Palina.zl píše:
Ahojky…tak zatím jsem postižení vysvětlovala snad jen jednou - přiměřeně situaci (pán je na vozíku, protože má moc nemocné nožičky) a bez doplňujících otázek. Tím to bylo jednodušší. Prozatím jsem nemusela vysvětlovat mentální postižení, to bude asi složitější - ale postupovat budu stejně. Pravdivě, neurážlivě a adekvátně věku. Momentálně máme spíš problémy s vysvětlováním jiné barvy pleti. Poslední dobou začal Maty reagovat na černochy slovy „pán je fuj“ nebo „pán smrdí“. Nevím, kde to vzal - protože doma to určitě neslyšel. Takže vysvětluju a vysvětluju a doufám, že to časem „přijme za své“
Malej říkal romské holčičce v čekárně u doktora,že je špinavá a musí se jít umít.Malá byla malá takže to nijak neřešila a maminka seděla daleko.Jinak by to byl pěknej trapas. ![]()
Hele na druhou stranu je to dítě a je zvědavý.Nemyslím si ,že by se na něj někdo zlobil když by se třeba zeptal,proč nemá pán nohy
přímo toho pána
Asi je jen potřeba to prckovi opakovat a je jistě jasný,že hned poprvý když se mu to řekne ,přestane koukat .. Koukaj i dospělí a můžu říct,že dokáží být i pěkně sprostí -viz. stojí dva metry od ČLOVĚKA s tělesným nebo mentálním postižením a začnou si povídat ježiš to je,ale hudáček a jak se mu to stalo,nebo hele on nemá nohy,ruce … to je daleko větší děs než od dětí.
Nevidím v tom žádný problém, navíc děti vědí, že babička chodí někdy s hůlkou a že teta chodí o berlích, příp. má vozík. Tatínek zas má třeba brýle, to je stejné.
Syn ví, na co jsou bezbariérové přístupy i zvukové signalizace na semaforech.
Mentální postižení jsem zatím nevysvětlovala, pokud se s někým takovým setkáme, tak sedí na vozíku, který zaujme jako první a dál jsme to prozatím neřešili. Jen když zahlédneme kousek pořadu o handicapovaných dětech, tak to naťuknu, ale osobně nikoho s mentálním postiženým neznáme ani nepotkáváme, takže hlouběji jsme to ještě neřešili.
S menšinami to bude ještě sranda, protože romská otázka se taky neřešila, ale synovi se na obrázcích náramně líbí černoušci, takže se ohromně těším, až nějakého opáleného bělocha označí za černocha.
Příspěvek upraven 28.02.10 v 19:32
pavlak5 píše:Palina.zl píše:Malej říkal romské holčičce v čekárně u doktora,že je špinavá a musí se jít umít.Malá byla malá takže to nijak neřešila a maminka seděla daleko.Jinak by to byl pěknej trapas.
Ahojky…tak zatím jsem postižení vysvětlovala snad jen jednou - přiměřeně situaci (pán je na vozíku, protože má moc nemocné nožičky) a bez doplňujících otázek. Tím to bylo jednodušší. Prozatím jsem nemusela vysvětlovat mentální postižení, to bude asi složitější - ale postupovat budu stejně. Pravdivě, neurážlivě a adekvátně věku. Momentálně máme spíš problémy s vysvětlováním jiné barvy pleti. Poslední dobou začal Maty reagovat na černochy slovy „pán je fuj“ nebo „pán smrdí“. Nevím, kde to vzal - protože doma to určitě neslyšel. Takže vysvětluju a vysvětluju a doufám, že to časem „přijme za své“
No co děti jsou děti a co si myslí to řeknou… Mě se jednou zeptal nějakej prcek jestli ten pán co stojí vedle mě můj dědeček nebo manžel ( byl to přítel)
a ta jeho maminka byla červená až na prd..
no a mi se tomu smáli celou cestu domů
chtěl se zeptat tak se zeptal ( ono po pravdě je to dost těžko poznat jestli je to manža nebo můj otec
)
Ahojky,
já jsem určitě pro, aby se dětem vysvětlovalo vše na rovinu, sama jsem matka hedikepované holčičky. Bohužel se taky setkávám spíš s negativními reakcemi, místo toho aby to nějak rozumě dítěti vysvětlili. Na dceři to nejde na první pohled poznat, že je nějak hendikepovaná, chodí sama, sice blbě ale chodí.
Jen jestli mohu, tak zatím mě strašně moc šokovala jedna maminka v lázních a to před dvěmi lety. MMch byla to učitelka na základní škole.........do lázní ke jezdíme, se zaměřují na neurologické potíže a na gynekologické, tak že je tu spoustu děvčato po operaci slepého střeva. No a ta dotočná maminka prochlásila, že nechápe proč by se její zdravé dítě mělo celý pobyt koukat na ty postižené, že by je měli nějak izolovat. Bohužel jsem se neudržela a hezky od plic jí řekla, že její dítě dnes chodí a nedej bože se jí zítra něco stane a na tom vozíku může skončit taky, nevím zda se maminka nad tím aspoň trošku zamyslela, ale je to prostě tak. Nikdo z nás neví co nám zítřek přinese a myslím si že řeči typu, aby ty postižené izolovali by nikdo neměl ani z pusy vypustit. ![]()
Naopak letos je s námi v lázních maminka, taky s holčičkou po slepáku a ta je naprosto skvělá, své dcerce vše hezky vysvětlije, proč ten chlapeček furt pláče a proč ta holčička nechodí, a proč moje malá nemluví, prostě vše jí hezky vysvětli a tak by to podle mě mělo být. ![]()
Vašíka od mala zajímá, jak funguje lidské tělo (což samozřejmě není nic divného, to zajímá všechny děti), takže zároveň s informacemi o různých tělesných fumkcích si povídáme jak to je, když je něco v těle špatně.
Hlavně jsem se zaměřila na to, že fakt, že je někdo bez nohy nebo je slepý je prostě jedna z jeho charakteristik, která nevypovídá nic o těch dalších (jestli je ten člověk třeba zlý, hodný, chytrý, hloupý)…prostě má ten a ten problém, proto má vozíček nebo hůl, není třeba nad tím nějak dumat, pokud je potřeba pomoct pomůžeme, pokud ne, nevnucujeme se.Samozřejmě povídáme i o tom, že je těžší žít život s postižením a že je třeba určitých, ale přiměřených ohledů.
Mentální postižení jsem se snažila vysvětlit podobně, prostě je něco v mozku jinak, než má být a proto déle trvá, než se postižený člověk něco naučí, proto se třeba chová zvláštně…byli jsme jednou na táboře a byl tam klučina s Downem, Véna to teoreticky chápal, ale prakticky mu trvalo delší dobu, než se naučil, jak k němu přistupovat (že vlastně normálně, jen s ohledem na určité zvláštnosti, které k němu prostě patří).
Co se týče těch, kteří by izolovali..na tupost a necitlivost bohužel není lék. ![]()
Tež bych paní řekla, že nejtěžší postižení je charakterové mrzáctví a možná by se měla nechat izolovat
.
To se paní jako bála,že se její holčička nakazí?! Nebo,že už nebude vidět život růžově?!…
No jsou to lidi a lidi …