Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
K ne/utíkání mateřské se úplně vyjadřovat nebudu, první měsíce s první mě taky nebavily.. Pak přibylo druhé a třetí během 4 let a nuda nebyla ani chvilku. Nošení v šátku - zkoušela jsem s prostřední, protože „všichni nosí“, peklo - mně bylo vedro, malá řvala, rády jsme se vrátily ke kočáru. Jo a oslovení vlastního dítěte - děcko je neutrální podle mě. Tahá mě za uši „holka“ a „kluk“. Říkám dítě nebo dcera/syn pro lidi, kteří je neznají jménem.
To bude tím prvním rokem. Nenapíšu, že je nejnáročnější, ale je to takovej ten vopruz - kojení, přebalování, příkrmy, prdíky, nevyspání a furt dokola. Taky mi to přišlo nekonečné.. Ale pak už to letí jako voda.
Zkusila bych tam zapojit nějakou aktivitu která Tě bude bavit a bude reálná. Že člověka ubijí být neustále sám ve stereotypu mi zvláštní nepřijde.
Zkusila bych si najít ty kamarádky - místní FB skulina, nějaké cvičení pro děti, RC?
Snažila bych se cestovat. Pokud to bude reálné. Taky jsem měla dítě, které se muselo nosit v ruce, protože nesnášelo kočár.
Co to auto a řidičák? Na tom by se nedalo zapracovat?
S prvním to bylo podobné. Také pořád plakalo, neumělo se zabavit ani jako větší. S druhým dítětem už to bylo lepší, jednak nebylo tak uplakané, navíc už jsem neměla tolik času. Je fakt, že od roku staršího jsem doma i pomáhala muži s podnikáním (hodinu/dvě, tři za den).
@Kr202248 jooo asi jo. Chce to nějakou motivaci- takže jaro, krásný počasí, procházky, sluníčko, zauceny na prikrmy hezky. Joooo to by šlo ![]()
Jo, pro mě nejdelší čtyři roky života. Neuvěřitelně se to vleklo. Já se doma nudila i s dvěma dětmi
Taky v cizím městě, žádné blízké kamarádky, spíše známé. Řidičák mám, ale řídím nerada, k tomu řev v autě, navíc tady máme hnusný okolí. Samozřejmě jsem se snažila co nejvíce zabavit, chodit ven je životně důležité na mateřské. Moje psychické zdraví zachránil mateřský klub ve vedlejším městě, kde jsou podobně naladěné holky. Dvě hodiny tydně. Mimo to to taky moc nešlo se scházet, koordinovat spaní, chrchle atd. Sem tam se poštěstilo, ale za ty čtyři roky tak pětkrát. Takže za mě - soucítím. Jsem fakt ráda, že to mám za sebou.
Když jsem žila na moravě, bylo označení děcko označením kohokoliv, i dospělého člověka. Ale taky jsem si chvíli zvykala, v čechách je to pejorativní.
Mě celá mateřská bavila… vždyť konečně jsem si mohla dělat pro sebe a né pro někoho v práci. Asi jsem měla nějaké hodné děti nebo co ale věnovala jsem se hodně i sobě ( cvičení s dítětem v kočárku, spánek přes den).
S malým miminem to bylo nejlepší…jenom leželo. Nejhorší to bylo jak jsem měla 2 doma..to už čas moc nebyl ale chodili jsme i v zimě celý dny ven…tak doma nebyl bordel a když usnuli po příchodu já spala taky ![]()
A našla jsem si hodně kamarádek přes děti
@LunaP píše: Více
Za mě byly 2 roky doma super v tom, že jsem se krásně vyspala, unavená jakože málo vyspaná jsem byla minimálně. Tohle mi jediný z toho chybí ![]()
@Anonymní píše: Více
Jj, to asi mame mimina skoro stejne
Na urvanost a kontakt nam pomohlo nositko, ale koukam, ze to pro vas neni. Ja teda jeste cekala na zari jak na zazrak, protoze v mistnim rodinnem centru zacalo cviceni pro mimina. Kamosku jsem tam vyslovene nenasla, ale je to fajn i tak se jednou tydne potkat s podobne „postizenymi“ a zaroven mimino bavi ty ostatni mimina ![]()
A taky sice delame to, co chci ja, ale porad nejak beru ohled na mimino, takze pocitam s tim, ze kdyz pujdu na nakupy, musim si dat v pulce pauzu nekde kde muzu mimino vypustit, nakrmit a prebalit. A proste neresim terminy a cas tolik ![]()
@hospodki tak možná mi to tak připadá teď, když je to stereotyp a je to náročný. Třeba později budu mluvit jinak s ohledem na čas… ale teď to cítím takhle…
@teroonka díky je fajn slyšet, že někdo chápe jak to myslím a jak to je ![]()
@Anonymní píše: Více
Moje druhé dítě bylo mé osobní peklo. Ten první rok byl vždycky pomalý a pak to proste uz zacne utíkat strasne rychle. Vracela jsem se pred chvilkou do prace a uz je to najednou čtvrt roku
nikdo nerika, ze musíš byt doma celé tři roky. Věř mi, ze vim co znamena slovo náročný.
@Kolicek95 já jsem z Moravy
my tam říkáme všem. I kolikrát dospělým: děcka jdeme do hospody atd… asi mi úplně nedošlo, kdyz je to pro mě normální, že tady bude opět problém..
@Lojzísek tak to je fajn slyšet, že mě někdo chápe a zároveň tak nějak popozene, že to bude lepší ![]()