Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevedený pes a malé děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.8.16 14:47
No tak pes je evidentně vůdce smečky… Buď ráda za tohle plemeno, jsou na lidi a konkrétně na děti mírní a hodně citlivý (máme ho doma). Třeba čivava by ti kluka už dávno pokousala…
Ale je potřeba, abys teda ty mu ukázala, co si může a co nemůže dovolit k tvým dětem.
Bylo by fajn, kdybys s ním vyrazila občas na procházku ty (bez dětí, abys na něj měla klid) a naučila ho aspoň jít u nohy a čekat v klidu. časem začít brát i děti. Stačí 20 minut, půl hoďka, když dojedete na návštěvu. Jde o to mu tam ukázat, že ty i děti jste ve smečce nad ním.
Uvidíš, že až se trochu poznáte, že si ho třeba i oblíbíš. Ona to opravdu není jeho vina, že je nevychovaný. Škoda, že rodiče to vůbec neřeší. Můžou být rádi, že si nepořídili nějakýho rapla…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.16 19:58
Tak my každého psa učili povely v tomto pořadí - sedni/lehni, čekej, a samozřejmě průběžně nesmíš - skákat, lézt do talíře, cpát hlavu do kočárku s neteří 
Určitě se vyplatí nekřičet a jen opakovat, případně ukázat (např. když mu řekneš sedni, on neví, co tím myslíš. tak mu to desetkrát řekneš, po jedenácté ho tlakem na zadek posadíš, no a pak ho moc moc pochválíš a dáš mňamku). Chce to trpělivost, ale opravdu se to vyplatí. Naši měli vždy vlčáky, takové ty ´poslední z vrhu´. A i tohle plemeno není jednoduché, když nechodíš na cvičák (u nás ani není). Ale když se hudeš snažit, výsledky uvidíš - ten pes hlavně uvidí, že se na něj nekřičí a neodhání se, naopak se chválí, když se mu něco povede. Každé plemeno je samozřejmě jiné, teď máme třeba s manželem čivavu, a ta povaha je jiná. Ale u všech psů se mi opravdu vždy vyplatila trpělivost, stejně jako s dětmi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.16 02:10
Řeším bohužel stejný problém. Děda a babička mají psa z útulku, který na děti vrčí, jednou už na malého vystartoval a cvakl mu zubama před obličejem.
Jenže v hierarchii je jejich pes jejich „děckem“, on přece nic nedělá a veškerá snaha o vysvětlování je marná. Pes má prostě přednost. Přijedeme na chatu a po prosbě aby psa na ty dvě hodiny zavřeli do chaty ať se nic nestane ho sice po dlouhem zdráhání zavřou ale po 5 minutách ho zase „náhodou“ pustí ven, vždyť se přece musí proběhnout.
Je to smutné že pes má přednost před vnoučkem (3,5 roků).
Mám bohužel dlouhodobou zkušenost, že je jen velice málo ohleduplných majitelů psů, kteří nemají patologický vztah ke svému zvířeti. No nic no, tak syn bude babičku a dědu vídat jen sporadicky, což je velice smutné ale bohužel nutné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.8.16 10:34
Zakladatelko, vůbec nechápu, na co čekas! Čekas, až ten pes tvoje děti vážně pokouše? Uvědomujes si, že takový jedno kousnutí je otázkou vteřiny a následky můžou být fatální?! Po mě skočil vlčák, jsem dospěla osoba, skočil po mě, povalil na zem, téměř okamžitě ho že mě majitel odtrhnul a 4 hodiny mi sesivali obličej. O bolesti mluvit nebudu, trvalý následky v podobě jizev jsou pěknou památkou. Nechci si predstavovat, jaký následky by melo malý dite.
Za mě: pokud přijedete na návštěvu, pes bude zajištěny. Buď přivázaný, nebo zavřený. Pokud to rodiče nebudou akceptovat, nejezdila bych tam. Můžou přijet oni k vám. Jakýkoli jiný řešení je podle mě nezodpovědnost a hazard.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
