Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vyjela bych po ní ve chvíli, kdy by sáhla na plyšáka. Vlastně ne, už ve chvíli, když by po mě štěkla, že mám jít ke stolu, tak bych sebrala děti a odešla. Chápu, že je to máma, ale… ne, vlastně tohle není máma. A doma nezájem, klidně bych ty místnosti zamykala. Slušně, ale jakmile by začala, tak bych asi sebrala veškerou odvahu a pustila se do ní. Bohužel u těhle typů nic jiného nepomůže…
Příspěvek upraven 22.08.16 v 00:07
Souhlasím s manželem, ale nečekala bych, že se chytne za nos.
Upřímně mi to přijde spíš na nějakou diagnózu psychiatrickou ![]()
Je to kráva. Nestykat se, obklopit se jen lidmi, co za to stojí.
No, po přečtení tvého příspěvku si říkám, že mám vlastně docela normální matku
I když jsem si původně podle názvu myslela, jak si budem přizvukovat. Podle mně je tvoje matka hodně nešťastná osoba, má pocit, že si zpackala život a nejspíš v poslední době se jí ještě něco přihodilo, že to tak graduje. Dítě bych tam asi nebrala a možná někdy o samotě bych se jí zeptala, jestli jí něco netrápí ![]()
Přeju pevné nervy, užila sis asi.
Po odchodu táty chodila k psychologovi, ale to ona musí, protože má tu náročnou práci, nejhorší na psychiku a musí to zvládat, jak nám všem vždy říká.
Nejsmutnější je, že se s ní nedá bavit o ničem! S každým jedná arogantně, nikdo nic neví, ona je v obraze ve všem. Když někdo něco řekne, to její „…ale prosimtě…“
„Uvažuj“.. apod.
![]()
@jenny.fields píše:
Souhlasím s manželem, ale nečekala bych, že se chytne za nos.
Upřímně mi to přijde spíš na nějakou diagnózu psychiatrickou
Taky mě to napadlo, ale pár takových choleriků znám a přišlo mi vždycky, že je to spíš o zoufalé touze po nadvládě. Respektují (v rámci možností) jen toho, kdo se jim postaví…
Já asi i věřím, že jí leccos trápí, ale nic s tím nedělá, podle mě je to sebetrýznění.
Jak ji hrozně přítel štve, nesnese ho už doma, apod. to mi vše řekne ale nic s tím nedělá!! Napíše mi smsku co děláme, jak se máme apod. já jí odepíšu a její další sms? Že nic nestíhá, nemůže pořád dřepět u telefonu, má i jiný povinnosti, at ji necháme dýchat, apod.
![]()
Ahoj, tak to je opravdu hrozný, jako fakt, já si neumím představit tohle snášet od svojí mámy. Já bych určitě omezila kontakt, a to na nezbytný minimum, a nebo úplně. Není přece normální se takhle chovat i před vlastní vnučkou, a právě i kvůli té malé i dalšímu potomstvu bych to skončila. Pak máš jen nervy a stres, a jak jsi psala, s matkou to máš odmala, a teď jsi dospělá, máš už vlastní rodinu, a já být tebou, chtěla bych jí tomuhle uchránit. A máma ať se chytne za rypák. I když to bude asi ten typ, kterej to stejně nepochopí a bude si mlet to svý.
Příspěvek upraven 22.08.16 v 00:17
@Anonymní píše:
Já asi i věřím, že jí leccos trápí, ale nic s tím nedělá, podle mě je to sebetrýznění.
Jak ji hrozně přítel štve, nesnese ho už doma, apod. to mi vše řekne ale nic s tím nedělá!! Napíše mi smsku co děláme, jak se máme apod. já jí odepíšu a její další sms? Že nic nestíhá, nemůže pořád dřepět u telefonu, má i jiný povinnosti, at ji necháme dýchat, apod.![]()
Na tuty má nějakou diagnozu ![]()
Ty rozřehtaný smajlíky zelený použitý na nevhodných místech jsou absolutně mimo.. celý ten psaný text je mimo.. tvá matka zaútočí na tvé dítě - ano byl to útok a ty řešíš věci jako textovky, návštěvu příbuzné atd? Především řeš, jak s mámou utneš kontakty a jak ochráníš dcerku od těchto výlevů…
Ty fole, náš plyšák má přišívanou hlavu. Ten, kdo by mi ho vytěpal za dveře v paneláku, by u nás skončil. Styky s rodiči lze omezit
Já myslím, že ty dobře víš, co bys měla udělat…
Pokud babička děsí dítě ještě před odchodem k ní, pokaždé je nějaký problém, vždy něco kritizuje - tak řešení zbývá jen jedno.
Nezvi ji k vám domů, nechoďte k ní. Nemáš to zapotřebí. Ani dceři to nedělej.
Odriznout predevsim od dcery. Takovy clovek si nezaslouzi videt svou vnucku. Extreme zla osoba musis se ji postavit jinak to bude jen horsi a horsi pokud to jeste jde uz tohle je prehnany.
Ja mela neco podobneho. Akorat na moje deti byla opatrna, ale kdykoli se ji u nich neco nelibilo, tak jsem to schytala ja. Na deti byla vzdy az preslazena. Omezili jsme kontakt, bohuzel jsem jedina dcera, takze kdyz zestarla, musela jsem se starat. To nebyl vubec zadny med. No nakonec zemrela z toho duvodu, ze nebrala v potaz signaly o nemoci a nechala to dojit tak daleko, ze proste zemrela na selhani organismu. A ja kolem jeji smrti vse vyrizovala naprosto chladne, bez place, emoci. Jen jsem se rozplakala kdyz jsem si uvedomila ze jsem sama na svete, nemam totiz ani sourozence, ale ani tety, stryce, bratrance, sestrenice, proste nikoho…
Myslite si ze za muj chlad k matcine smrti muze ONA? Nebo jsem bezcitna bestie?
Ahoj, až dosud jsem přemýšlela, zda se k Vám jít či nejít vyzpovídat, aby jste mi nenapsali něco brutálního a já se nesložila, mám týden před porodem
Prosím o zachování anonymity.
Naši se rozvedli, když mi bylo 15, nechápu, že to trvalo celých 15let…
A já jsem celá po něm, akorát k maturitě jsem se dokopala. 
Nenáviděla jsem to, tak šíleně jsem to nenáviděla!!!
Abych to řekla stručně a přešla ke mě. Moje matka je vysoce postavená osoba ve státní správě - Policie. Takže dle jejích očí, je „někdo“! Každý, kdo nemá minimálně maturitu je póvl, socka, dement a jiné označení. Můj otec je pohodář, pokrývač, dělá sám na sebe, je boží!
Tito dva rozdílní lidé spolu byli 15let, než táta fláknul dveřma jednoho krásného dne.
Již od mala jsem byla „celá fotr“, lempl, nula, bordelář, aj.
Veškeré své pěkné zážitky si pamatuju spíš s tatkou, jak na dovolených, tak v průběhu roku. Celé mé dětství bylo „co si lidi řeknou“, neustále jsem poslouchala, že kolegyně v práci dcera jede támhle a umí tohle a hraje na housle a chodí sem apod. Já jsem byla nejradši s tátou a měla svatý klid!! Dovolený tipu, narovnej se, nedělej mi ostudu, tohle jez takhle apod.!
Momentálně je táta podruhé ženatý, má báječnou ženu, vycházíme spolu parádně. Mama má přítele, žije u ní, ale neustále slýchám jak jí sere, jak to nemá zapotřebí apod.
Má matka samozřejmě pozoruje i mého manžela jako póvl, protože je jen vyučený, pracuje v cizině a to že nosí domů přes 40.tisíc už nehraje roli
Rozhodla jsem se sem napsat, protože dnes to vygradovalo a já netuším, jak s tím naložím.
Máme čtyřletou dcerku a já jsem těhotná. Žijeme v našem bytě, hypotéku nemáme.
Dcera už takto malá vnímá, že „babička je zlá“, „babička bude zas řvát“, apod.
Dnes nás pozvala na oběď, máme tátu v práci i víkend vyjímečně, tak jsme jeli, ptá se dcery co chce nandat (kuře-stehno, prso, křídlo, atd.) a malá ji říká, že chce hlavně bez cibule, co viděla vedle, a šla na balkon čichat ke kytce, na to s tím moje máma práskla do plechu, řekla, at jdeme okamžitě ke stolu, no jak s malýma harantama, a následně na to odešla… přišla za chvilku, a vzala malej plyšáka co nosí všude, hodila ji ho za dveře na chodbu (paneláku), vyndala ji boty a řvala na ní ať táhne k čertu, až se bude normálně bavit, at přijde. Vylítla jsem samozřejmě za ní, obouvala jsem se a ona práskla dveřmi! Já jsem jedla předtím, než dcera a matka na mě též řvala, že jsem úplně blbá, že jediné stehno je největší a já si ho vezmu, že bylo XXX (jejího přítele)!
Nikdy se tohle nestalo..
Nikdy ne tolik…
Než jsme dojeli domů pět smsek na telefonu, na whatssuppu, to umí potom bombardovat smskama a telefonama.!!
Volala jsem to hned manželovi, byla jsem z toho celé odpoledne hodně špatná a vlastně pořád jsem..
Uvědomila jsem si, že nemám absolutně žádnou podporu ve vlastní mámě, že jí možná až nesnáším..
Nerada jsem když chodí k nám, jelikož ještě ani nevejde a už nahlas říká, jaký jsme prasata, fuj ten smrad, vyvětrej si. Sama se tu obsluhuje, sama začne mýt wc, luxovat.
Pamatuji si, že ji přijela sestřenice, neviděli jsme se všichni asi pět let, a byli jsme na kávě u nás, jen my ženský, a moje matka normálně už od předsíně ji táhla všude po bytě, vč. ložnice, dcery pokoje apod. a řeči typu, podívej se jak maji tu ložnici, kolik tu platíme, lodžii taky máme, a i chudák ženská čuměla. Běžně se hrabe ve věcech, na vše cokoli máme nové hned kouká, jaká je to zbytečnost a krám.
Např. když je u nás, a mě volá manžel či napíše, a vezmu do ruky tel. normálně si nahlas mlaskne a např. minule že vážně nejsem normální pořád s telefonem, kolik platím paušál, apod. Upozorňuji, že máme 4+1 po rekonstrukci, ten byt ještě voní novotou
Nejvíc mi přijde nepochopitelné to, že mi říká u mě doma co mám dělat a nedokáže akceptovat, že to už dělat nebudu, už nebudu její otrok, do kterého si kopne, aby si zvedla sebevědomí..Když ji řeknu, že ne, např. že si nevezmu bačkory, protože je prostě nechci, protože opravdu nemáme studenou podlahu, začne řvát! Normálně nahlas zařve abych si je vzala hned, apod.
Vůbec nevím, co s tím dál.. ale jak říkal manžel… nejspíš budu muset omezit kontakt..
Děkuji že jsem se mohla svěřit. Moc se mi ulevilo.