Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra - jak ji přežít?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.9.10 09:14
Tak jsem mluvila s psycholožkou. Na rozdíl od Vás mi poradila s ním o tom nemluvit, snažit se dělat, že nic nevím, to ale nejsem schopna zvládnout a tak mi dala nějaký prášky na uklidnění. Mám se snažit ho něčím zaujmout, změnit účes, víc na sebe dbát, milovat se s ním, prostě být miloučká, snažit se vymýšlet společný aktivity, který by ho bavily atd. No, v první chvíli jsem se naježila, že za to všechno mu mám dělat ještě pomyšlení, nehledě na to, že to prostě nedokážu, že ho prostě pořád vidím v posteli s jinou. Řekla mi, teď je to na Tobě, jestli ho chceš, je to jediná cesta a nebude krátká a lehká, musíš vydržet, on s tím přestane.
Nehledej chybu v sobě, on si jenom čechrá peří, zvedá sebevědomí, nezahýbá Ti proto, že bys byla špatná a nechce jít od Tebe, to by vypadalo úplně jinak. Cestou domů jsem o tom přemejšlela. Ona má pravdu. Řekla jsem si, že to aspoň zkusím, promluvit s ním o tom můžu pozdějc, až uvidím, jak se to bude vyvíjet, snad to vydržím. Na pondělí jsem se objednala ke kadeřnici, ve čtvrtek jdu s nejstarší dcerou na hodinu Zumby a včera večer jsme jeli cvičit agility s pejsky a bylo to fajn. Zapomněla jsem si boty na běhání a tak jsem si půjčovala jeho, byla kolem toho legrace, vypadala jsem jak Chaplin. Dokonce jsem se i začala smát …Byli jsme zmrzlí, navrhla jsem, že se prohřejeme ve vaně, kde jsme občas relaxovali, rozsvítili si svíčky, dali lahvinku vína, povídali si, léky asi zabrali, byla jsem klidná. A pak mi sdělil, že jde zítra s kamarády na pivo. Z mailu vím, že má domluvenou kamarádku. A v tu chvíli jsem začala hysterčit a včechno jsem podělala. Vyletělo ze mně všechno i to, co nemělo. Lhal, popřel všechno a řekl, že do toho s kým kam chodí, mi nic není. Neboli v tom hodlá pokračovat. V tu chvíli mi přeskočilo, teď už s ním bejt nemůžu, ale bez něj taky ne, to mi došlo už u tý psycholožky a viděla jsem v tu chvíli jen jedno řešení, prosím Vás, já nejsem blázen, nikdy mě nenapadlo něco takovýho. Ukončení problémů, který jsou malicherný ve srovnání s těžkými nemocemi, ztrátou blízkých atd. jsem považovala za slabost. V tu chvíli jsem naviděla jiný východisko a já jsem jak bláznivá vylítla z tý vany a najednou se mi ulevilo, že už tomu bude konec. Naštěstí mi stihnul ty prášky vyrvat. Hrozně se stydím, jak bych to mohla udělat dětem? Ale v tu chvíli jsem fakt cítila takovou lehkost, svobodu, úplně mě děsí, že jsem ani nepomyslela na děti. Nikdy mě nenapadlo, jak k tomu má člověk blízko. Teď bych to už samozřejmě neudělala, je mi sice padesát, ale možná pro mě má ještě život něco pěknýho připravenýho. Prosím Vás, nemyslete si, že jsem blázen, sama jsem vyděšená z toho, kam jsem se až dostala. Je mi trapně i před mým mužem. Nevím, jak teď dál. Bojím se jít i k tý psycholožce, jednak jsem to nezvládla a taky mám strach, aby mě neposlala do blázince.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.10 09:50
Ahoj, to co píšeš, je typická reakce, taky jsem tím prošla! Nejsi blázen! Psycholožka je kráva (pardon), protože tvému muži nic nechybělo ani předtím a tím, že budeš miloučká, ho spíše utvrdíš v tom, že si může dělat dál, co chce. Najdi v sobě odvahu a jdi od něj! Strašně se ti uleví, třeba zůstanete i přátelé, ale takhle tě zničí. A z vlastní zkušenosti vím, že tvoje výlevy a prášky a další věci by gradovaly, nakonec se zabiješ (teď myslím mentálně) a bude z tebe chudinka. Moc ti držím palce. Je ti 50, to je spousta života před tebou, přece takhle nechceš žít druhou polovinu života! Hodně štěstí!!! P.S. Já jsem to udělala - odešla jsem a jsem strašně spokojená!!! I když to bylo peklo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.10 12:40
Ahoj, jsem naprosto stejného názoru, jako Eva B. myslím, že psycholožka Ti poradila něco, co by pro něj jen znamenalo, jak je všechno ok a může si dál dělat. Co chce. Je mi Tě moc líto, ale zvládneš to, vydrž to. Máš tři děti, bu´d silná. podle těch zájmu, co jsi jmenovala budeš atraktivní a energická žena. Uvidíš, že nakonec najdeš i novou lásku. přeju štěstí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.9.10 12:41
No psycholožka to je rozhodně zajímavá, předepsat antidepresiva a říct, abys nehledala chyby na sobě, ale zapracovala na sobě, to je dost protichůdné. Pokud se tvůj muž k tomu staví tak, jak jsi popsala, tak by ses také mohla strhnout a milostpán by se jen bavil. To že ti je 50 neznamená, že už tě nic nečeká, naopak, děti máš už velké a můžeš si užívat dosyta. Když může tvůj muž, proč ne ty?!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.10 09:18
Nechápu to.. Psycholožka radí aby člověk zahodil důstojnost, hrdost a čest a snažil se vybičovat k ještě absurdnější toleranci a dokonalosti???
Možná bys tím získala alespon naoko zpět manžela, ale ztratila bys sebeúctu a do smrti bys žila v přetvářce..
Je to těžké a nikdo nemá patent na řešení.
Jen ty víš, jak a kde ti bude lépe.
Držím palce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.9.10 16:03
Ta rada od psycholozky byla podle mne blbost! (Jo, a co mne zarazi, jak Ti pszcholog mohl dat leky na uklidneni, ten prece leky vydavat nesmi, to dela psychiatr.)
Ale to uz je jedno.
Za prve, nemusi ti by vubec trapne. Byla si s manzelem XX let, porodila si mu deti, meli jste hezky udrzovany vztah , a jemu to nebylo dost! To on se ma citit trapne.
Za druhe, mysli ted na sebe. Klidne jdi k psycholozce jeste jednou, ale ne prboha k te same, pokud to nejde tak treba do manzelske poradny nebo si zavolej na linku duvery.
A uzivej si, delej si co chces bez ohledu na manzela.
Nemusis se hned rozhodovat jestli s nim chces zustat nebo ne.
Mas se kam odstehovat aby si si od nej odpocinula? Nebo co treba prodlouzeny vikend nekde v Spa treba s kamaratkou nebo s dcerou?
Ja bych si na tvem miste dala cas na regeneraci .
Tvuj manzel si dela co chce, a ani se neciti vinen, delej si co chces i ty. nerikam ze mas mit milence, ale proste si uzivej a manzelovizasadne nezdeluj kam jdes a kdy prijdes!!!!!
Tvoje situace mi prijde hrozne tezka, drzim Ti v ni palce. Jsem si jista, ze je to tak jaksi to napsala, v zivote te ceka jeste mnhoho pekneho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.9.10 20:54
Omlouvám se za anonymitu, ale v tomto případě je, si myslím, na místě.
Je mi 30 let, jsem štastně vdaná, mám 2 děti. A zjistila jsem, že moje matka už minimálně 5 let má přítele, tudíž zahýbá mému tatkovi, který nic netuší. Mají jinak moc hezký vztah, je jim taky kolem 50ti, nikdy se moc nehádali, jsou spolu přes 30let a i ted spolu venku chodí za ruku.. Několikrtá jsem mamku s tím chlapem viděla, mmch je tak starý jako můj manžel, tzn. o skoro 15 let mladší než ona 
, a když jsem se na něj ptala, coje zač, tak prý kamarád, asi si myslí, že je mi 5 nebo co, že nevím, jak to chodí, že s ním normálně spí (fuj, to je tak hnusná představa 
). Tatka jezdí často služebně pryč, takže mamina má volné pole působnosti a taky vyráží do terénu, přes léto s ním byla dokonce na 4 týdny někde v Již. Čechách! Já absolutně nechápu její „odvahu“, že se nebojí, že to praskne, 
, vím, že má tatku ráda, rozvádět by se nikdy nechtěla, bere to prostě jako zpestření nudného stereotypního života. Nutno dodat, že vypadá pořád dost dobře a nepotkáte ji skoro v ničem jiném než v krátké sukni, jakou bych si ani já nedovolila na sebe vzít, nohy má sice pořád výstavní, ale to oblečení k jejímu věku už prostě vypadá blbě, ale ona si to o sobě asi nemyslí. Asi se to tomu jejímu zajíčkovi líbí..
No, takže co já mám ted jako DÍTĚ takové matky dělat?? 
Momentálně dělám, že mě to nezajímá, že je to její život, ale hrozně se bojím toho, že to jednoho krásného dne praskne a ona všechno zničí a co pak chudák můj tatínek? 
Vlastně budou chudáci všichni..
Nevim no, na jednu stranu ji možná i trošičku chápu, je to pěkná ženská, tatka poslední dobou nějak „zdědovatěl“, když přijde z práce, lehne k telce a nic s ním není, kdežto mamka je pořád živel, co si ráda zajde s kamarády na vínko, tatkovi je nejlíp doma. Takže jí rozumím v tom, že ji tatka asi nudí a nechce ještě patřit „do starého železa“ nebo má pocit, že jí ujíždí poslední vlak..
Ale taky je mi líto tatky, že on jí věří a ona mu dělá takové věci.
Je mi jasné, že nejlepší řešením pro mě je mlčet a dělat, že o ničem nevím, určitě nepoletím za tatkou a všechno mu vyslepičím, to zrovna! Ale štve mě už ta přetvářka před mamkou, že dělám jako že nic, ona ví, že já vím nebo tuším a mě točí, že si myslí, že jí to schvaluju, ale bavit se s ní o tom nechci. Ach jo, to je situace… Omlouvám se za román, potřebovala jsem to ze sebe dostat… 
- Citovat
- Upravit
etatinek
9.9.10 23:37
Pro anonymní, tak jedině si o tom promluvit s mamkou, co tě trápí, že ji to neschvaluješ, co by se stalo kdyby se to provalilo, že si to taťka nezaslouží, že by se měla chovat a oblíkat podle svého věku, že ze sebe nemá dělat někoho kdo není atd… Ale když ty to s ní řešit nechceš, tak je to pak těžký… Ale první krok jsi už udělala - vykecala ses, zbavila ses stresu, takže tohle vidím jako hlavní plus, protože doteďka všechna ta tíhá mámina zahýbání ležela na tvých bedrech, ale ty za to přece vůbec nemůžeš… Neměla by ses s tím trápit a stresovat, takže pokud chceš, aby to šlo z tebe všechno ven, tak jedině si o tom promluvit s povedenou matičkou… 
- Citovat
- Upravit
EHM_11
25.1.15 16:16
@bejbinka píše:
Jak přežít nevěru. Měla jsem pocit, že žiju 30 let ve šťastném manželství.Jezdíme na vodu, lyže, běháme agility se psy, máme dobrý vztah s dětmi, nejstarší dcera (30 let) už je mimo, 26tiletá dcera a 21tiletý syn studují VŠ a jsou s námi, máme vodáckou partu, se kterou je nám oběma moc dobře. Včera jsem zjistila, že můj muž udržuje minimálně 5 let dva poměry! Jak jsem to zjistila ? Nikdy jsem ho nešacovala, nelezla mu do mobilu, do mailu. Včera jsem bezodkladně potřebovala najít něco v jeho mailu a jak se známe dlouho, odhadla jsem jeho heslo. A BYLA JSEM V ŠOKU ! 5 let korespondence se dvěma ženami mého věku, domlouvání schůzek asi jednou za měsíc, s jednou z nich vyměňování různejch těch sprostejch blbinek, co lítaj po internetu. Jedna je jeho bývalá spolupracovnice, druhá má postavení v nějaké firmě, tak jsem si našla její profil. Ještě bych se chtěla zmínit o sexu. Já mám k němu velmi vřelý vztah a vždycky mě bavil, i můj muž se zdál šťastný, často mi to i říkal, děláme všechno možné, co se nám líbí, i když pravdou je, že poslední dobou už není tak častý - cca jednou týdně a někdy to prostě není úplně ono. Ale myslím, že je to prostě jen věkem, vždyť už je nám padesát. Vůbec nevím, co mám dělat, ztratit ho nechci, je nám spolu pořád dobře, i on tak vypadá, vůbec si nedovedu představit jiného partnera, zrušit všechny vazby, dětem domov … Na druhé straně si nedovedu představit milování s ním, že to dělá s jinýma, je mi na blití, to asi vůbec nezvládnu. A srovnat se s tím, že mi pět let lhal, chodil totiž na schůzky s kamarády, nebo jezdil na školení, zdržel se v práci atd. A že mi bude lhát dál ?
To neustojím. A když, bude to ještě vůbec o něčem ? Prosím, poraďte, máte-li někdo zkušenost, jsem na to hrozně sama, takhle v koncích jsem nebyla za celý život.
Tveho veku? Boze muj, to je vul 
No nikdo to tu za tebe nevyresi, ale jako prcni krok bych se mu asi vysmal, jakej ze je to chudak…
EDIT: hehe, to je ponekud vousaty problem
Příspěvek upraven 25.01.15 v 16:20
- Citovat
- Upravit
EHM_11
25.1.15 16:18
@Anonymní píše:
Ahoj,jak se vám podařilo překonat (anebo se zbavit) pocitu ponížení a lítosti z nevěry partnera? U nás to bylo tak, že manžel měl zázemí, servis, svého času jsem plně financovala domácnost, protože začal podnikat a neměl peníze. V posledních letech mu začalo všechno vadit, pak na střídačku bydlel jinde, ale pořád jsme byli v kontaktu a psal mi i maily, jak jsem byla nejkladnější žena jeho životního románu (citace) a jak si se mnou chce užívat výdobytků. Týden po napsání tohoto posledního mailu začal spát s výrazně mladší rozvedenou paní, začal ji vodit do „naší“ společnosti, začal ji vozit na dovolené s letitými přáteli apod. Zkrátka bez jediného mrknutí oka mě vyměnil za jinou. Se mnou zcela přerušil kontakt. Mám dojem, že mi celé roky lhal, že již řadu let „lovil“ a mne si nechával jako hodnou věrnou jistotu, kdyby to náhodou nedopadlo. Vinu samozřejmě hází na mne, prý - že mne musel opustit, protože jsem mu říkala, že má doma servis (ano, říkala, začal totiž brát jako samozřejmost, že přijde a je nakoupeno, navařeno, uklizeno, vypráno, tehdy hledal detaily typu rozházené boty na chodbě, sirup na kuchyňské lince, 3 octy ve spíži - fakt si nedělám legraci). Jeho nový objev je o 20 let mladší, blonďatý a je schopen děti pravidelně odkládat, aby se mohl točit kolem něj. Ach, jo - poraďte, jak z toho ven…
Sorry za anonym - Zdenka
co jak z toho Otocit list a zacit cvalat zas na jinem konikovi… 
- Citovat
- Upravit
6.11.15 11:28
Po nvěře
Ahoj,
chtěla jsem se zeptat těch, kteří se dostaly do stejné situace jako já. Po jak dlouhé době jste dokázaly manželovi věřit, mít s ním sex. Kdy to přestalo bolet.
Na začátku září jsem zjistila, že mne manžel několik let podváděl s jednou ženou. Prý to ukončil, doma se snaží, jezdíme na výlety. Ale pořád mně to bolí. Přejde to někdy..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.15 11:34
@pragovka upřímně, jestli by mě podváděl několik let…nebyla bych schopná mu odpustit ani za nic…sbalila bych mu kufr, at si jde kam chce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.15 11:40
@pragovka no sex, tak ten nebyl problém, kupodivu vůbec, spali jsme spolu cca od 4.dne co to prasklo, nikdy bych to takhle nečekala, ale nějak to vyplynulo, navíc sex byla jediná chvíle, kdy jsem dokázala vypnout hlavu, tak nějak se ze mě tenkrát dočasně stal chlap - oddělila jsem city a sex
a důvěra, tak to je něco co trvá déle, myslím, že nelze už nikdy 100% věřit, ale tak časem se dostanu třeba 90% nebo 99%,ale 100% už to nebude nikdy, což je logické, přeci nebudu lhát a sama sobě do kapsy
ono jde spíše se smířit s tím faktem, že se to opravdu stalo, ono vrátit čas neumíte ani jeden, já to dnes beru jako životní zkušenost, zaměřila jsem se více na sebe a co se může stát horšího, než že bysme se rozvedli pořád jsou horší věci co se v životě mohou stát a nevěra bohužel, byla je a bude součástí vztahů, to nezměníme - protože lidi jsou pořád lidi a chybují, důležité je jestli se dovedou ze svých chyb poučit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.15 11:41
Několik let? Kolik let jste spolu? Řekl Ti to on sám, nebo jsi se to dozvěděla od někoho jiného? Upřímně…bolí to ještě dlouho a bolet bude…setkala jsem se s něčím podobným. Důležité je, jestli chceš vztah zachránit, jestli nezvládáš tuto situaci sama, je nasnadě vyhledat odborníka. Najít si koníček, u kterého by jsi se odreagovala. Jestli Ti za to manžel stojí…dej vztahu šanci…jestli se chceš na něco ohledně nevěry zeptat, zeptej se teď…nebude Tě to v pozdější době tak trápit, že nevíš a tápeš nad odpovědmi, které chceš znát. Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
