Nevěra - jak začíná?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
48576
31.8.10 19:29

Nevěra u mě začíná už při pohlazení,laškování(erotické zprávy)atd..
Neodpustila bych.Nebudu s chlapem kterej mě podvedl a neudržím rodinu za cenu toho že se já budu trápit. Jsem možná namyšlená a mám vysoké ego ale sama sebe si i vážim a nebudu někomu dělat blbce jen proto aby dítě mělo tátu.Nedokážu takovou věc odpustit a pořád bych nad tím přemýšlela a stejnak by vztah zkrachoval.
Možná kdyby mi bylo 50 a víc tak bych to viděla jinak ale dnes to vidim tak že pro jedno kvítí slunce nesvítí a pokud si mě někdo neváží tak si mě prostě nezaslouží 8-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8516
31.8.10 19:30
Jo, tak jsem to přesně myslela. Bylo by to pro mě hrozný, kdyby mi řek,že někoho miluje, ikdyž s ní nespal. Nenáviděla bych jí za to.
beckie píše:
axina píše:
No já myslím,že to by muselo být jedině jednostrané, jinak asi těžko. Mě by ublížilo, kdyby se sní vyspal proto že jí miluje, né že jí někde potakal nalitej v baru.
beckie píše:
A ještě bych dodala, že já za nevěru považuji vztah, ve kterém dojde k sexu. Je jedno jestli půjde o jednu noc ( možná tím lépe ) nebo o dlouhodobější záležitost.
A co říkáte na zamilovanost? Co když se partner/ka zamilují do někoho jiného bez toho aniž by došlo k sexu.
Víš já myslela, jak bys třeba řešila, kdyby přišel domů s tím, že se do někoho zamilovat. Třeba s ní nespal, ale jenom zamiloval. To by mi asi puklo srdce, rozhodně bych to řešila víc než kdyby přefik někoho totálně nalitej, přesně jak píšeš.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12735
31.8.10 19:50

Beckie já jsem žila několik let s mužem který mě respektivě od začátku vztahu podváděl. O jeho prvních nevěrách který proběhly ve stejný den na stejném místě jsem se dozvěděla po 5 měsících našeho vztahu, byl slity pod obraz, takže jsem to nějak přešla a nemyslela na to, ale když jsem dotyčné potkala (obě jsem znal) tak jsem si vzpoměla. Pak nám celý náš vztah do něj kecala jedna dívnka, která po mém příteli strašně toužila a když jsem se po letech dozvěděla, že celá ta léta co mi vyhrožovala a co mě zesměšňovala mě on s ní podváděl, vydržela jsem s ním půl roku, po kterém se vztah rozpadl a už se nedal slepit, z lásky se stala nenávist a z nenávisti pohrdání, opustila jsem ho a jsem ráda, že jsem to udělala jelikož v nynější době páchá ještě horší věci než je nevěra.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2957
31.8.10 19:57

Já bohužel zkušenost mám, bylo mi 19 a bydleli jsme s přítelem rok a něco spolu a začal si se spolupracovnicí, která měla tenkrát přes 40, jemu bylo taky 19. Nechápala jsem to, nenáviděla ho, co na té staré ku..ě viděl??? vyhodila ho z bytu, bydlela sama, pak se moje nanávist obrátila proti ní, prostě jsem ho začala omlouvat, pořád jsem ho milovala a po půlroce mu dala další šanci, ale bylo to k hovnu, dušoval se, že to s ní skončí, ale táhl to dál se mnou i s ní. A to už jsem neustála, odstěhovala jsem se tenkrát já a to ke kolegovi z práce, do půl roku jsem s kolegou měla vztah, i když jak se říká, byl to takový ten, který má vyléčit bolístku z předchozího vztahu. Ale podařilo se, odpoutala jsem se od bývalého a bylo mi fajn. Jenže asi jsme si souzeni. Utekly 4 roky a dali jsme se znovu do kupy, možná to bylo tím, že už jsme byli starší a uměli spolu líp mluvit a všechno si vyříkat, po dvou letech jsme se vzali a utekly další 2 roky a čekáme miminko. Někdo by mohl říct, že pokud to chlap udělá jednou, tak v tom bude pokračovat pořád, ale není to tak. Jak mi řekl teď už můj manžel a nastávající otec: „Byl jsem mladý a blbý a potřeboval jsem si uvědomit, co opravdu v životě chci“
Jen nevím, jak bych se chovala, kdyby tohle přišlo až teď, nebo v době, kdy už spolu budeme mít mimčo, nevím jestli bych mu i potřetí odpustila… Spíš ne, protože ztratit důvěru je strašně lehké, ale získat ji zpátky už se nemusí nikdy podařit. Samozřejmě jsem nikdy nezaváhala mu to předhodit, když se mi cokoli nezdálo a opravdu to trvalo minimálně rok, než jsem si opravdu uvědomila, že mu můžu věřit, i když… žárlím pořád, ale to už je jiná kapitola

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11822
31.8.10 19:59

Tak pro mě polibek nevěrou není, i když to neznamená, že bych to lehko hodila za hlavu. Začala bych se obávat, co se stane příště :twisted: Pokud by teda ten polibek byl ze strany mého muže chtěný a při plném vědomí.
Nikdy jsem to zatím řešit nemusela, ale myslím si, že vyspání se s někým jiným by pro mě znamenalo to zmiňované pálení mostů. Nedokázala bych se přes to jen tak přenést a stala by se ze mě příšerná stíhačka podezřívající při jakémkoli náznaku, narážce, prostě bych už nemohla chlapovi věřit. Možná by se to změnilo časem, ale těžko říct. Kvůli dětem bych si násilí asi nedělala. Ale fakt těžko říct, kdyby na to někdy došlo (doufám že nééé), tak to může být úplně jinak :twisted:
Taky zastávám - co oči nevidí, srdce nebolí. Kdyby šlo o nějakou jednorázovku, nemusela bych to nutně vědět, uklouznout může každý. Ale soustavné podvádění bych teda vědět chtěla, nerada jsem za blbce.
Jo a ještě za nevěru považuju jakoukoli formu sexu, takže i orální, jestli kondom nebo ne je pro mě nastejno :twisted:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4132
31.8.10 20:01
Kamča.dalmatinka píše:
Nevěra u mě začíná už při pohlazení,laškování(erotické zprávy)atd..
Neodpustila bych.Nebudu s chlapem kterej mě podvedl a neudržím rodinu za cenu toho že se já budu trápit. Jsem možná namyšlená a mám vysoké ego ale sama sebe si i vážim a nebudu někomu dělat blbce jen proto aby dítě mělo tátu.Nedokážu takovou věc odpustit a pořád bych nad tím přemýšlela a stejnak by vztah zkrachoval.
Možná kdyby mi bylo 50 a víc tak bych to viděla jinak ale dnes to vidim tak že pro jedno kvítí slunce nesvítí a pokud si mě někdo neváží tak si mě prostě nezaslouží 8-)

To je odvážné. :kytka: Asi bych nedokázala jen tak odejít, občas když se koukám na malou, tak jsem ráda, že nám to funguje a ta představa, že žijeme s partnerem odděleně a půjčujem si ji, jak knížky brrrrr.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12978
31.8.10 20:11

Pokud je flirtování něco jako nějaké lichotky, dvojsmyslné vtipy a oční kontakt, tak to toleruji..Pokud se flirt dostane až k pozvání na kafe a důvěrným sms, tak to už je na facku..
Vše ostatní nad tento rámec už je nevěra..
Ps. já to nezažila ale tohle vím..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3364
31.8.10 20:18

U mě by hodně záleželo na tom, jak by se k situaci postavil partner. Pokud by chtěl po provalení nevěry dál pokračovat v záletech, tak bych byla rozhodná a chtěla jít vlastní cestou.
Ale pokud by si uvědomil, že mě nechce ztratit, že jsem pro něj důležitější a začal se snažit a viděla bych, že to myslí upřímně, tak bych mu šanci určitě dala. Už jsem to tak udělala s předchozím partnerem. Po třech letech vztahu se provalilo, že vyznává lásku jiné… Když jsem na to nechtěně přišla, tak obrátil a další 2 roky jsme měli pohodový vztah… Sice to nakonec stejně nedopadlo, ale rozhodla bych se stejně. Jen bych se už dnes s tou dotyčnou nestýkala a ani by se mi nelíbilo, že s ní zůstal v kontaktu…

Moje babička říkávala, že život je o kompromisech a manželství jí vydrželo 60 let. Pokud toho oba partneři společně zažili hodně a mají se pořád rádi (a samozřejmě to už neni zamilovanost ale manželská láska, jak ji popisuje Plzák) tak toho zvládnou hodně. I nějakou nevěru, i kdyby tam měla být zamilovanost…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5907
31.8.10 20:18

Taky mám bohužel s nevěrou zkušenost.S přítelem jsem byla 7 let.Měly jsem krásný vztah,ale poblouznila ho kolegyně v práci,bohužel tam šlo o sex a teprve potom to přerostlo ve vztah.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13672
31.8.10 20:40
Sylvajs píše:
ahojkyNevěra pro mne je když je sex se vším všudy…polibky ani líbání za nevěru nepovažuji..můj přítel už myšlenku na ni bere jako nevěru :mrgreen:

U nás je to stejně :mrgreen:
Nevěrného partnera bych asi neopustila- určitě ne s malou dcerou,ale já jsem si na 100 % jistá,že by mi můj muž nikdy nevěrný nebyl,jsem si jím víc jistá než sebou :-P :huban: :palec:
Nikdy bych o nevěře nechtěla vědět,ale určitě bych to poznala(vzhledem k mým předchozím zkušenostem na druhé straně :oops: :wink: - neměla bych to přiznávat tak veřejně :oops: 8-o )Ale jak říkám,nevěry partnera se fakt nebojím :potlesk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
48576
31.8.10 21:30
beckie píše:
Kamča.dalmatinka píše:
Nevěra u mě začíná už při pohlazení,laškování(erotické zprávy)atd..
Neodpustila bych.Nebudu s chlapem kterej mě podvedl a neudržím rodinu za cenu toho že se já budu trápit. Jsem možná namyšlená a mám vysoké ego ale sama sebe si i vážim a nebudu někomu dělat blbce jen proto aby dítě mělo tátu.Nedokážu takovou věc odpustit a pořád bych nad tím přemýšlela a stejnak by vztah zkrachoval.
Možná kdyby mi bylo 50 a víc tak bych to viděla jinak ale dnes to vidim tak že pro jedno kvítí slunce nesvítí a pokud si mě někdo neváží tak si mě prostě nezaslouží 8-)
To je odvážné. :kytka: Asi bych nedokázala jen tak odejít, občas když se koukám na malou, tak jsem ráda, že nám to funguje a ta představa, že žijeme s partnerem odděleně a půjčujem si ji, jak knížky brrrrr.

Jsme spolu už 9 let a myslim si že máme krásný vztah a určitě by to nebylo jednoduché ale jak píšu jsem ješitná a taky pomstichtivá :oops: takže i kdybych zustala tak bych mu ze života dělala peklo.Jsem prostě taková a to nezměnim.Jakmile se dostanu do žárlicích otáček tak už to jede a cloumá se mnou vztek a nezapomínám :roll: .Třeba se časem ještě změnim ale v téhle době jasně pálim mosty. :nevim:

Nesnesu že by byl s jinou a jenom ta představa mě točí :mrgreen:.Sama nápadníky ignoruju a tak čekám to samé od něj.
Malej by tátu samozřejmě neztratil zase tak bych to až nevyhrotila abych mu kluka nepujčila ale tu nenávist bych v sobě vuči němu pár let určitě měla :pankac:

Je si toho vědom a myslim si že kdyby podvedl tak je dost chytrej na to aby to neprasklo a pokud by to prasklo tak maže.On by udělal to samé se mnou a taky by mi neodpustil

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13672
31.8.10 21:39
beckie píše:
axina píše:
No já myslím,že to by muselo být jedině jednostrané, jinak asi těžko. Mě by ublížilo, kdyby se sní vyspal proto že jí miluje, né že jí někde potakal nalitej v baru.
beckie píše:
A ještě bych dodala, že já za nevěru považuji vztah, ve kterém dojde k sexu. Je jedno jestli půjde o jednu noc ( možná tím lépe ) nebo o dlouhodobější záležitost.
A co říkáte na zamilovanost? Co když se partner/ka zamilují do někoho jiného bez toho aniž by došlo k sexu.
Víš já myslela, jak bys třeba řešila, kdyby přišel domů s tím, že se do někoho zamilovat. Třeba s ní nespal, ale jenom zamiloval. To by mi asi puklo srdce, rozhodně bych to řešila víc než kdyby přefik někoho totálně nalitej, přesně jak píšeš.

Krásný- co krásný nádherný-nádherně řečeno- souhlasím,naprosto.Já jsem teda ten typ,co kdyby se zamiloval,tak radši trpí do konce života,než aby trpěl někdo jinej.ale říct mi tohle manžel,tak mi přesně- pukne srdce :cry:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.9.10 08:16
beckie píše:
axina píše:
To se nikdy nedá říct dopředu, co člověk udělá, dokud se mu to nestane. Hrozně záleží jsetli jsou děti jak vztah funguje atd. Já si myslím,že bch pálila mosty,ale člověk nikdy neví. Každému se muže stát,že ujede. Je lepší po ničem nepátrat. Co oči nevidí, srdce nebolí :wink: A mě by asi nejvíc ublížilo,že někoho miluje, ne že se s ní vyspal.
Já právě razím teorii, že pokud se někdy stane, že můj muž ujede, tak ať to udělá tak, abych já nic nevěděla. Sama totiž nevím, co bych dělala dozvědět se, že se něco takového stalo.

Beckie, přesně tak. Jenže ono málokdy se to povede zatajit, prostě to praskne.
Bohužel mám celkem čerstvou zkušenost :pocitac: Náhodou jsem přišla na manželovu nevěru, pár měsíců zpátky, šlo nejspíš o jednorázovku.
Dřív jsem měla podobné názor na věc jako Kamča, stejně rezolutní. Nemít dítě, sbalila bych mu kufry a kopla ho kamsi. JENŽE teď s dítětem už to takové není, musím brát i ohledy na něj. Přece mu nerozbiju domov kvůli tomu, že jeho táta jednou ujel 8-) Manžel teď seká dobrotu, ale všechno je teď jinak. Bohužel se trápím hlavně já :pocitac: Mám snahu ho neustále kontrolovat, nevěřím mu. Ale vztah rozhodně zahodit nechci, i přes to všechno je nám spolu dobře, manžel se teď hodně snaží a já doufám, že to čas alespoň malinko zacelí.
Jinak k původní otázce - mě třeba nevadí, když jdeme ven a manžel se začne bavit s cizí ženskou, ostatně já to taky dělám, prostě se rozdělíme a zas se k sobě ten večer vrátíme. Ale tím to končí, každý další kontakt už je pro mě nevěra..
Beckie, přeju ti ,abys to nikdy zažít nemusela :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
3.9.12 21:24

Já nevím, mě se to zatím nestalo kdyby se do někoho zamiloval ublížilo by mi to mooc, ale ta představa že strká do někoho něco co nemá je odporná a radši nepředstavovat.......hnus prostě proč tohle na světě je… :zed: :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
dobráradaprotebe
5.9.12 21:33

Někdy si člověk nemůže pomoct. pro mě je nepříjemné, když se dívá na jiné a laškuje s nimi, protože to už je krůček k číslu a scházení a lásce a sexu. ale zase bez důvěry by vztah nefungoval a občas ten miláček potřebuje vyvenčit. jen ten můj miláček mě taky sbalil, když byl zadaný, že… no takže, co na to říct. nikdy není nic jistého.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová