Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No co na to říct. Vztah vám nefungoval, nefunguje a fungovat nebude. On dítě nechtěl, omezovat se nebude. Budeš s dítětem sama, smiř se s tím. Žádná rodina nejste. Když potřebuješ jít za kamaradkou tak vem dítě do kočáru a bež a nebo běžte ven na procházku. Matka se ze začátku od dítěte moc nehne ať už otec pomáhá nebo ne. Tak to prostě je.
Přestaň se spoléhat na něj a začni makat na sobě. Jak být dobra máma a zároveň nezávislá na chlapovi. To je podle mne pro tebe jediná cesta. Zařiď si život tak, aby ti vyhovoval s ohledem na miminko samozřejmě. To je vztah, který máš šanci mít hezký. Dítě tě bezpodmínečně totiž nebude milovat věčně. Jsi úplně na začátku. Uvědom si, že 3 roky teď budeš nonstop s dítětem. Jinak je mi líto, že jsi s chlapem dopadla takto…ale je to prostě daň za to, že vám to neklapalo už predtím, přesto ses rozhodla pro dítě. Vinu nesete oba stejně. On je v pasti, protože tě nemiluje, ale cítí povinnost ohledně toho, že je otec.
@Lily Evans píše:
Tykráso, holka ty vůbec netušíš co tě ještě čeká, když po třech týdnech fňukáš že nemůžeš ke kámošce![]()
Presne tohle me napadlo. Chlapik asi rodinny typ neni, ale zakladatelko, ty teda (prestoze ti je uz skoro 30) na dite taky nejsi dospela… ![]()
Me by teda ani nenapadlo tri tydny po porodu resit, ze nemam prostor jit s lahvinkou klabosit ke kamaradce. A to nejsem hnizdici typ, jsem rada za volno a na rodicaku pracuju, abych nebyla jen zavrena s prdikama, kasickama a plinkama.
@Mutlice píše:
Presne tohle me napadlo. Chlapik asi rodinny typ neni, ale zakladatelko, ty teda (prestoze ti je uz skoro 30) na dite taky nejsi dospela…Me by teda ani nenapadlo tri tydny po porodu resit, ze nemam prostor jit s lahvinkou klabosit ke kamaradce. A to nejsem hnizdici typ, jsem rada za volno a na rodicaku pracuju, abych nebyla jen zavrena s prdikama, kasickama a plinkama.
Přesně, já toho s dítětem i bez dítěte stíhala společensky celkem dost, byla jsem vždycky mírně nestandardní matka - ale ve třech týdnech jsem fakt měla jiný starosti než že nemůžu sosat s kámoškou
Navíc já měla manžela na kterýho jsem se mohla spolehnout, ne chlapa co dítě nechtěl ![]()
Ale je strašný, jak má někdo život posr. aný už od začátku tím, že se narodí tomu, komu se narodí…ach jo
Zakladatelko, vubec nejde o to, ze by se zadna matka po porodu uz nikdy nenapila, ale o tvou konkretni situaci. Ty jsi sama doma s tritydennim miminkem, unavena, nevyspala. V takove situaci staci ty dve sklenicky a muzes tvrde usnout, muze se ti udelat zle, proste (fyzicky i psychicky) vycerpany organismus muze na alkohol zareagovat naprosto atypicky. A o to jde, ne o ty zminene dve sklenky vina.
@Anonymní píše:
Ahoj, pro zacatek, je mi 29priteli 34let. Nas vztah zacal pred osmi, ale porad jsme se milovali. Vzdycky jsme se k sobe vraceli.Proste slozity to, ale bylo a vecere. Bylo to verejny, ale pro me to nebyl vztah, a i kdyz to bylo opravdu tezke, tak jsem si dite nechala znovu vzit. Z vlastni vule, ne premlouvanim dotycneho.
Tak a k pritomnosti, pred dvouma rokama jsem si rekli, ze to zkusime znova, se vsim, sestehovali jsme se a vse klapalo, obcas doma nich, atyden na tam jsem si z dlouheho vecera vzala prasek no a ted mame krasnou dcerku, jsou ji tri tydny.Příspěvek upraven 28.03.21 v 15:41
Nerozumim reci tveho kmene ![]()
Ja teda nestacim zirat, kolik z vas tomu porozumelo. Ja skoncila ve chvili, kdy si „z dlouheho vecera vzala prasek a ted z toho ma tritydennni dcerku“. Fakt respekt.
Když si vezmu, kolik lidí v mem okoli se úporně snaží o děti, postupuje IVF a jiné bez vysledku…A tihle lidé mají ten dar, že můžou plodit, který zřejmě berou jako samozřejmost…, ale nemají MOZEK na to, aby se postarali jako správní rodiče. Pišu to zas a znova. Někteří lidé by se měli prostě sterilizovat.
S prominutím a bohužel… Nehledě na to, že psaný projev nemá hlavu ani patu.