Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra - poraďte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.1.14 15:37
Ale ono je to dost těžké, když k tomu člověku něco cítíš..vím, že vypadám, jako hloupá husa..ale potom co jsme si řekli, bych tomu ráda dala šanci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.14 15:42
@Michel8 píše:
Ale ono je to dost těžké, když k tomu člověku něco cítíš..vím, že vypadám, jako hloupá husa..ale potom co jsme si řekli, bych tomu ráda dala šanci.
tak proč si chtěla radit? vždycky je to těžký, jeden si užije, určitě přitom nemyslel na to, že ti to ubližuje, a druhej si to vyžere, tak to zkus, uvidíš, třeba Vám to bude klapat, já už bych mu nevěřila:-//a určitě bych si s nim nedělala další dítě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.14 15:44
Já vím, na to jsem se taky ptala..jestli prostě nemyslel na to, když to udělal, jak mi tím hrozně ublíží…s tou důvěrou bojuji, v tom máš pravdu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.1.14 15:49
@Michel8 píše:
A ty jsi s ním tedy zůstala???
A budeš se řídit tím, co jsem udělala já???
Ano zůstala, hlavně kvůli dětem a baráku. Nebudu zastírat, zůstala jsem s ním i kvůli sobě, pořád k němu něco cítím, ale je to peklo.
On se nezměnil, jen mění taktiky a lépe kryje, ale já to poznám vždycky. Už to neřeším, více méně už se tím ani netrápím. Ale trápí mě to, že jsem s ním zahodila X let života úplně zbytečně. Teď jen vyčkávám, až budou děti ve věku, kdy budou schopny pochopit, že tohle není život a půjdu od něj 
. Kdybych to bývala tušila dříve, že on se nikdy nezmění, tak bych šla, dokud bylo dítě jen jedno a maličké… Teď doplatím hypotéku a začnu si bokem spořit, abych jednou neodešla s holým zadkem
- Citovat
- Upravit
7.1.14 16:00
@Anonymní píše:Řídit asi ne, ale zajímalo mě to. Já to nemám úplně jednoduché, jsem na něm trochu finančně závislá, ale to se dá zvládnout. Do začátku něco mám a pak se postavím na vlastní nohy. Ale ano, něco k němu právě pořád cítím. Ale když nad tím vším přemýšlím..proč teda jsou s námi, když tohle dělají??Kvůli teplému jídlu a praní a žehlení to určitě jen není, to at mi nikdo neříká..asi aspoň trohcu nás radi mít musí..ale proč to potom dělají??Je to začarovaný kruh
A budeš se řídit tím, co jsem udělala já???
Ano zůstala, hlavně kvůli dětem a baráku. Nebudu zastírat, zůstala jsem s ním i kvůli sobě, pořád k němu něco cítím, ale je to peklo.
On se nezměnil, jen mění taktiky a lépe kryje, ale já to poznám vždycky. Už to neřeším, více méně už se tím ani netrápím. Ale trápí mě to, že jsem s ním zahodila X let života úplně zbytečně. Teď jen vyčkávám, až budou děti ve věku, kdy budou schopny pochopit, že tohle není život a půjdu od něj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.14 18:06
@Michel8 píše: Řídit asi ne, ale zajímalo mě to. Já to nemám úplně jednoduché, jsem na něm trochu finančně závislá, ale to se dá zvládnout. Do začátku něco mám a pak se postavím na vlastní nohy. Ale ano, něco k němu právě pořád cítím. Ale když nad tím vším přemýšlím..proč teda jsou s námi, když tohle dělají??Kvůli teplému jídlu a praní a žehlení to určitě jen není, to at mi nikdo neříká..asi aspoň trohcu nás radi mít musí..ale proč to potom dělají??Je to začarovaný kruh
Protože někteří chlapi věrní být neumí, takže je jen na ženské, jestli je ochotna tohle celý život tolerovat, nebo"nevidět"
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.14 18:16
@Michel8 píše:
Ale ono je to dost těžké, když k tomu člověku něco cítíš..vím, že vypadám, jako hloupá husa..ale potom co jsme si řekli, bych tomu ráda dala šanci.
Asi budu v menšině, ale nemyslím si, že to, co děláš, by bylo nějak výrazně hloupé. Spíš naopak- husa nejsi, a proto tomu chceš dát čas 
Když ho těď pošleš do háje, tak ho rovnou přihraješ té druhé, která ho získá bez práce a budeš to Ty, kdo si bude muset hledat partnera od začátku. Pokud jste si jinak rozuměli, mohla ses na něj spolehnout atd… a tohle považujete oba za krizi, dej tomu čas. Asi bych na Tvém místě byla hodně opatrná a rezervovaná a nehnala se hned do dítěte, ale určitě bych tomu zkusila tu šanci dát. A dělat trochu fóry anechat se dobývat 
Z vlastní zkušenosti- po krizi může být vztah daleko lepší, než před ní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.14 18:26
@Agáta13 píše:
Asi budu v menšině, ale nemyslím si, že to, co děláš, by bylo nějak výrazně hloupé. Spíš naopak- husa nejsi, a proto tomu chceš dát čas Když ho těď pošleš do háje, tak ho rovnou přihraješ té druhé, která ho získá bez práce a budeš to Ty, kdo si bude muset hledat partnera od začátku. Pokud jste si jinak rozuměli, mohla ses na něj spolehnout atd… a tohle považujete oba za krizi, dej tomu čas. Asi bych na Tvém místě byla hodně opatrná a rezervovaná a nehnala se hned do dítěte, ale určitě bych tomu zkusila tu šanci dát. A dělat trochu fóry anechat se dobývat Z vlastní zkušenosti- po krizi může být vztah daleko lepší, než před ní
Asi budu v menšině, ale nemyslím si, že to, co děláš, by bylo nějak výrazně hloupé. Spíš naopak- husa nejsi, a proto tomu chceš dát čas
Když ho těď pošleš do háje, tak ho rovnou přihraješ té druhé, která ho získá bez práce a budeš to Ty, kdo si bude muset hledat partnera od začátku. Pokud jste si jinak rozuměli, mohla ses na něj spolehnout atd… a tohle považujete oba za krizi, dej tomu čas. Asi bych na Tvém místě byla hodně opatrná a rezervovaná a nehnala se hned do dítěte, ale určitě bych tomu zkusila tu šanci dát. A dělat trochu fóry anechat se dobývat Z vlastní zkušenosti- po krizi může být vztah daleko lepší, než před ní
Dekuju, za jak ty říkáš " mensinovy" názor. Ano, to co jsi zde napsala, se mi také honi hlavou, ale bojim se právě, ze kdyz to zkusim a budu to s nim chtit zkusit, tak mi třeba opet zklame a to pak bude ještě větší rana 
ale jak pises naservírovat ho te druhe se mi tedy take nechce…ale ta ztracena duvera je neco, co se hrozne tezko prekonava…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.2.14 14:48
Nevěru manžela jsem prožila před rokem a půl… V té době jsme spolu byli jako manželé 9 let, děti jsme neměli na jsme o nich nemluvili… Náš vztah byl pro okolí ideální, ale ve skutečnosti jsme nějakou dobu žili jen vedle sebe než spolu. Sice nás spojují společné koníčky díky nimž jsme byli pořád spolu, ale tak nějak byl náš vztah nenaplněný. A tak se stalo, že si manžel našel milenku - z okruhu našich společných známých. Netrvalo to dlouho, to ze se něco děje jsem vytušila téměř hned, ale chvíli trvalo než mi to všechno došlo… A tak se mi jednoho večera, po láhvi vína, manžel ke všemu přiznal… Nikdy bych nevěřila, jak klidně dovedu takovou situaci řešit. Bez výčitek, bez zbytečných emocí jsme se ho zeptala, jak to chce řešit dál. S takovou reakcí nepočítal… Byl sice hodně překvapený, ale jeho odpověď byla jednoznačná… Chce být se mnou. Pár týdnů trvalo než všebs dotyčnou ukončil - nechtěl to řešit přes telefon. V tomhle je můj muž a jednoznačný - nechce důležité věci řešit přes telefon - tahle doba byla pro mě hodně těžká - nemohla jsem vědět jak se milenka zachová, jestli ji nepodlehne znovu… Ale všechno to trápení stojí za to. Náš vztah je nyní díky tomuhle prožitku mnohem silnější, upřímnější než byl před tím. A já s jistotou můžu říct, že jsem nám druhou šanci dala kvůli nám dvoum… a nelituji toho. I když je to těžké, ale člověk se s tím naučí žit, ale nikdy nezapomene…a na to je důležité myslet ještě před tím než tu druhou šanci vůbec dáte!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.3.14 13:12
Zdravím všechny, jdu si k vám pro radu!
Před dvěma měsíci jsem se náhodně potkala s bývalým kolegou. Dlouho jsme se neviděli a tak jsme se domluvili, že se u nás zastaví na návštěvu a proberem co je nového. Návštěva se uskutečnila, povyprávěl mi co je nového u nás v práci ( já jsem na MD). Bohužel se mi kolega před tím, než jsem si našla přítele a otce mého dítěte několik let líbil a i když jsem si myslela, že je to dávno pryč, tak bohužel nebylo. Nejspíš to bylo vzájemné.
Ale k věci. Schůzek se uskutečňovalo čím dál tím více až jsem z toho začínala mít špatné svědomí i když o nic než procházky a kávu nešlo. Později mi kolega navrhnul, jestli si nechci přivydělat na diskotéce, jejíž je spolumajitelem, za barem. Já jako servírla/barmanka jsem byla samozřejmě nadšená, že budu moct mezi lidi a dělat co mám ráda alespoň jednou týdně. Vídali jsme jsme se každý den i o víkendech když byl muž v práci a bohužel se to stalo. Po práci mě vezl domů a došlo na sex. Scházíme se přez dva měsíce téměř denně, miluji ho a vím, že on miluje nás. Snažila jsem se to ukončit ale pokaždé to skončilo stejně. Jsem rozhodnutá od přítele odejít ale nevím kde začít protože nemá nejmenší tušení, že se tohle odehrává. Nechci už dál ubližovat ani sobě ani jemu. Nechci aby můj odchod pochopil tak, že mu beru syna. Mezi námi už to dávno není žádná láska ale i přesto nevím jak mu to říci. Prosím poraďte.
- Citovat
- Upravit
7.3.14 13:16
Chudák ten chlap 
jak mu to říct? narovinu - děláš z něj vola.. a je mi líto nejen jeho, ale i toho sviště - přijít o tátu kvůli sexu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.14 13:16
Co chceš radit? řekni mu že odcházíš, dohodněte se na péči o malého a doufej že ten druhý nebude dělat tobě to co s tebou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.14 13:18
Ahoj, mě zaráží, že jste se potkali před 2.měs. a ty tu píšeš, že miluje Vás, to myslíš asi i syna.Jako tohle mi říct manžel, že mě opouští a že jeho nová láska miluje naše dítě, tak má kudlu v zádech 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.3.14 13:19
Já přeci neodcházím kvůli sexu? Kde je něco takového nepasné? Člověk vás prosí jqak co nejšetrněji zdělit partnerovi, že odcházím a už by se měly „škvíry zašívat“??
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
