Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevím, co chci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
19.2.12 18:04
Nemyslím si, že je to lenost. Jestli nejsi rozhodnutá, že to dítě doopravdy chceš, tak si ho zatím raději nepořizuj, vždyť máš ještě času dost. Taky když říkáš, že to manžel nechává jako rozhodnutí na tobě, tak když se nad tím zamyslím, asi to taky vyznívá spíš tak, že je teď se životem spokojený tak, jak to máte těď a po dalším mimču zatím bezhlavě netouží. Když ti přijde, že jste malá rodina, tak si třeba zatím pořidte ještě nějaké zvířátko, třeba kočičku, ty nepotřebují venčit. Já jsem jedináček a můžu potvrdit, že žádnou ujmu jsem neutrpěla a úpřímně, ani mi sourozenci nechyběli a nechybí a to jsem rozhodně nebyla žádný rozmazlenec, v 18-ti jsem vypadla z domu a hezky se osamostatnila. Taky když to tak vidím, tak docela často jsou si v pozdějším věku sourozenci docela ukradeni nebo se dokonce mezi sebou hádají.
A rozhodně souhlasím s „lyžařkou“. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.12 18:08
hele, pokud to je pouze lenost, tak fakt do toho jdi teď, aspoň to budeš mít dřív z krku 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.2.12 18:19
Noo, rozhodne mi prijde nesmysl snazit se o dite, kdyz nevis, jestli ho chces… Ja mam dve, ale proito, ze sem vzdycky chtela spoustu deti (rikala sem, ze aspon 4), je ale mozne, ze nakonec jich vic mit nebudem mit - ted sem vylozene spokojena, jak to je ;o)
Co tim chci rict - delat neco jenom proto, ze si myslis, ze by to tak melo byt, neni uplne stastne, a co se tohohle tyka, tak mi to prijde jako nerozum. Aby z vas nakonec nebyla „mala rodina“ i s druhym ditetem - ty a deti bez manzela. Cas jeste mas, tak se tim zbytecne nestresuj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.2.12 18:37
Holky moc vám všem děkuji za příspěvky, ani jsem nečekala, že se vás ozve tolik, díky moc.Nechám tomu ještě trochu času,ale myslím, že touha po mimču mě stejně přemůže Už mi to lítá hlavou dlouho. Bohužel u mého muže se to nějak extra nezmění, mu to vyhovuje jak to je- to je pravda a nemá potřebu něco měnit 
Ale když řeknu, že ano,tak to bude akceptovat,ale on to rozhodně nerozsekne.Ještě jednou díky za zajímavé názory
- Citovat
- Upravit
Rione
26.9.12 15:03
Ahojky,
myslím, že by to chtělo pořádně si dát dohromady, o co vlastně stojíš. Já třeba zkouším variantu, že si zkusím představit, jaké by to bylo, kdybych se rozhodla jedním nebo druhým způsobem. Samozřejmě přemýšlím i z praktického hlediska, ale taky se soustředím na ten pocit… jak by mi bylo. No a podle toho rozhoduju. Tak to třeba zkus taky takhle. Přeju hodně štěstí.
- Citovat
- Upravit
26.9.12 19:23
Tak to nech volně, buď otěhotníš nebo ne. Jinak čas určitě ještě máš, 32 není tolik. Jinak mohu napsat, že jsem jedináček a nijak mě to duševně nepoznamenalo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.18 20:21
Nevim co chci
Ahoj holky, ja se jdu asi jen vypovidat, protoze porad to v hlave nejak otacim.. S partnerem jsme spolu 5let, bydlime v najemnim byte a stavime baracek. Pritel je hodny clovek, ale je to horka hlava, startuje na první nakopnutí a mnohdy ma takove neúměrné reakce - krici, zvysuje hlas. Za 5 minut je zase v pohodě. Jeho tatínek je povahove stejny, ale zjistuju po tech letech, ze mi to zacina vadit. Kdyz jsem mu to rikala, tak rikal, ze proste takovy je, ze se nezmeni. Ze to mam brat jednim uchem dovnitr a druhym ven. Neni na me vulgarni, nebo neco podobneho. Pred 2 mesici jsem se potkala s kamaradem, zname se 17 let. Je 5 let nezadany (po zlomenem srdci) a velmi si rozumíme. Bydli v Praze, ja nadruhe strane republiky. Je hodne casove vytizeny a taky ma sve problemy - obcas ma deprese, da si obcas na uvolneni travu (nemluvime o nejakem zavislakovi, pracuje na hodne dobre pozici). Chova se ke me velmi slusne a citim z jeho chovani, ze si me vazi jako cloveka. Za 14 dni se uvidime v ramci me sluzebni cesty, uvidime, jak to vse dopadne. Rikam si, ze treba to bude chtit zkusit a jit do toho vztahu.. jenomze kdyz si predstavim, ze bych odesla od soucasneho partnera, tak me to velmi boli. Finance jsou zase vec druha.. vsechny penize jsem investovala do vybaveni toho najemniho bytu, ted nemam ani rezervu, kdybych chtela odejit. Ani nevim, jak by se to udelalo s hypotekou, ktera je psana na nas oba. Ted mam skoro vsechno co jsem kdy chtela - dobrou praci, stavime baracek, potom miminko, financne se taky mame dobre.. ale rikam si, jestli by mi nebylo s tim „kamaradem“ lip a vic si me vazil jako cloveka? Ja ani nevim.. Zaroven se bojim toho odchodu, musela bych skoncit s praci a hledat si nove misto a jeste v Praze.. hrozne me to desi, ale zaroven o tom premyslim. Taky nevim jeste, jak to bere „kamarad“, neni to vubec o sexu, nic jsme spolu takhle nemeli a ja bych ani nemohla, dokud jsem se soucasnym pritelem..
Dekuji za vyslechnuti..
- Citovat
- Upravit
16.6.18 20:25
@Anonymní píše:
Ahoj holky, ja se jdu asi jen vypovidat, protoze porad to v hlave nejak otacim.. S partnerem jsme spolu 5let, bydlime v najemnim byte a stavime baracek. Pritel je hodny clovek, ale je to horka hlava, startuje na první nakopnutí a mnohdy ma takove neúměrné reakce - krici, zvysuje hlas. Za 5 minut je zase v pohodě. Jeho tatínek je povahove stejny, ale zjistuju po tech letech, ze mi to zacina vadit. Kdyz jsem mu to rikala, tak rikal, ze proste takovy je, ze se nezmeni. Ze to mam brat jednim uchem dovnitr a druhym ven. Neni na me vulgarni, nebo neco podobneho. Pred 2 mesici jsem se potkala s kamaradem, zname se 17 let. Je 5 let nezadany (po zlomenem srdci) a velmi si rozumíme. Bydli v Praze, ja nadruhe strane republiky. Je hodne casove vytizeny a taky ma sve problemy - obcas ma deprese, da si obcas na uvolneni travu (nemluvime o nejakem zavislakovi, pracuje na hodne dobre pozici). Chova se ke me velmi slusne a citim z jeho chovani, ze si me vazi jako cloveka. Za 14 dni se uvidime v ramci me sluzebni cesty, uvidime, jak to vse dopadne. Rikam si, ze treba to bude chtit zkusit a jit do toho vztahu.. jenomze kdyz si predstavim, ze bych odesla od soucasneho partnera, tak me to velmi boli. Finance jsou zase vec druha.. vsechny penize jsem investovala do vybaveni toho najemniho bytu, ted nemam ani rezervu, kdybych chtela odejit. Ani nevim, jak by se to udelalo s hypotekou, ktera je psana na nas oba. Ted mam skoro vsechno co jsem kdy chtela - dobrou praci, stavime baracek, potom miminko, financne se taky mame dobre.. ale rikam si, jestli by mi nebylo s tim „kamaradem“ lip a vic si me vazil jako cloveka? Ja ani nevim.. Zaroven se bojim toho odchodu, musela bych skoncit s praci a hledat si nove misto a jeste v Praze.. hrozne me to desi, ale zaroven o tom premyslim. Taky nevim jeste, jak to bere „kamarad“, neni to vubec o sexu, nic jsme spolu takhle nemeli a ja bych ani nemohla, dokud jsem se soucasnym pritelem..Dekuji za vyslechnuti..
A ten kamarád ti něco naznačil? Přijde mi, že řešíš vzdušné zámky. Kamaráda jsi viděla po 5 letech, za 14 dní se možná potkáte znovu a ty už se teď stěhujes od současného přítele? Zkus být trochu nohama na zemi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.18 20:29
Tak ty ani nevíš, jestli o tebe ten druhý stojí a už plánuješ odchod?? 
to je teda hustý. Nejseš náhodou trochu naivka? Myslíš, že ten druhý nebude mít žádnou chybu, která tě bude štvát?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.18 20:32
A kdyby jsi toho druhého nepotkala, stejně jsi přemýšlela o odchodu? Nebo tě jen te%d pobláznil v hlavě kamarád a už si plánuješ kdovíco s ním.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.18 20:37
Asi jses nespokojena s chovani pritele. Ja nervaky nemuzu vystat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.18 20:37
Depresivní hulic - no kdo chce kam… Ne že by cholerik byla nějaká výhra, ale lepší bouřka, která se rychle přežene než permanentně zataženo.
Nicméně já bych se hlavně s jedním nerozchazela pro druhého. Buď chceš s tím prvním být, podle všeho to bylo donedávna v plánu, nebo nechceš. A jestli bude něco s tím druhým, to by nemělo hrát roli v rozhodování.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.18 20:46
Mám pocit z tvého popisu, že jsi poblázněná z kamaráda a idealizuješ si ho a hledáš v něm vlastnosti, které ti u přítele schází a postavila sis ho na nějaký piedestal, že on je ten nejlepší. Ale z přítelem jsi pět let, znáš ho, žiješ s ním, víš jaké má zvyky atd. Kdybys bydlela s tím kámošem a on ti občas zahulil travičku a choval se zcela přirozeně, tak by přišly zase jiné věci, které by tě štvaly… Zbytečně na svém současném partnerovi hledáš to zlé, abys měla pro sebe pak omluvu, proč ses spustila jinde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.18 21:08
…Bydli v Praze, ja nadruhe strane republiky. Je hodne casove vytizeny a taky ma sve problemy - obcas ma deprese, da si obcas na uvolneni travu… Tak to je rozhodně ideální partner! 350 km daleko, vidíte se jednou za čas - to se dokáže na tu chvilku přetvařovat každý. Jojo, co pak, až na tebe a později na vaše děti nebude mít věčně čas, budete ho rušit, znervózňovat, kvůli vám a práci bude muset hulit, aby se uvolňoval… a vy to všechno budete muset chápat, protože je toho na něj moc a má občas ty svoje depky. Nechápu, že jsi o takovém člověku vůbec schopná uvažovat!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
