Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Nikdy jsi nebyla zamilovaná, a neprehlizela chyby?
Jasně, že jsem byla několikrát zamilovaná. Ale když se jednou vdám, tak se dalšímu zamilování prostě bráním. V tomto případě, se raději nevázat. A chyby máme každý. Jen záleží natom, jak jsou velký a jaký má kdo nastavené hranice.
Asi tak.
@mediumZ píše:
Dovolím si přiložit polínko… x krát zde bylo zmíněno že milenec Tě chce jen na sex…že Ti vyčetl že mu to s Tebou nevyhovuje? Věř že to byla jen jeho ješitnost a ubohost vycítil z Tebe slabost a jen to na Tebe hodilpodtrženo tím že se máš osamostatnit… Přiznám se že jsem poznala mnoho mužů ale jsem na rozdíl od Tebe svobodná nicméně to že jsem je vždy poslouchala a vnímala mi pomohlo přestat toužit a hledat tu „opravdovou lásku“ Není a neexistuje jen je pro chlapa těžké najít ženu která je ochotná s ním mít jen sex když jemu se zachce a ještě aby měla své zázemí
Zablokuj ho, ignoruj ho jen Tě oblbuje. Děti mám už velké a mají své rodiny a jsem pyšná na to že když vidí ( holky ) jak jsem spokojená přijdou si pro radu jak doma pracovat s manželi
Doba je zlá a všude samý podvodník. Buď silná a pokud se Tvůj muž snaží dej mu šanci a ve volných chvilkách přemýšlej a hledej to co si na něm milovala ale nastav jasná pravidla, náznak násilí a konec. Já se rozvedla po 16letech a dneska vím že žárlivost je jen o tom že ten co žárlí se bojí být sám ale zvládnout se to dá. 17 let jsem spokojená… svoboda je pro mě k nezaplacení. Každý jsme ale jiný takže držím palce ať to vyřešíš jakkoliv jen nenič sama sebe máš děti tak se soustřeď na ně a na chlapi se vykašli. Nikdo Tě nebude milovat tolik jako Tvé děti a Ty sama sebe
![]()
To bych všechno chápala, a vlastně jsem si to i myslela. Do doby než mě začal tlačit do stěhování, do novyho začátku, do výčitek v čem to ziju, posledne do me hustil jako do maleho ditete, ze si mam uvedomit v cem ziju, ze takhle dal zit nechci. Ze porad davam prednost manzelovi..apod..
Proto tomu nerozumím.
@Anonymní píše:
To bych všechno chápala, a vlastně jsem si to i myslela. Do doby než mě začal tlačit do stěhování, do novyho začátku, do výčitek v čem to ziju, posledne do me hustil jako do maleho ditete, ze si mam uvedomit v cem ziju, ze takhle dal zit nechci. Ze porad davam prednost manzelovi..apod..Proto tomu nerozumím.
No hele pri prvnich problemech zdrhnul ten Don Juan. Ono nikdo nechce dostat na budku od manzela milenky, ale i s touto variantou musel pocitat. Zachoval se tak, ze uz bych s nim nepocitala ja. Laska by me presla raz dva. Manzel, tam nevim. Asi taky zadna vyhra. Ale rok a pul seka latinu, porad mi prijde lepsi, zkusit podrzet rodinu. Pokud i to uz necitis jako cestu, zacni sama. Neni nutne zit v paru. Ten hrdina, co te vyzyva, at opustis manzela, ale nedriv bude jak dlouho zalezlej, kdyby nahodou, ten by mi fakt neimponoval… ![]()
@Anonymní píše:
To bych všechno chápala, a vlastně jsem si to i myslela. Do doby než mě začal tlačit do stěhování, do novyho začátku, do výčitek v čem to ziju, posledne do me hustil jako do maleho ditete, ze si mam uvedomit v cem ziju, ze takhle dal zit nechci. Ze porad davam prednost manzelovi..apod..Proto tomu nerozumím.
Kdo je u tebe přednější? Manžel nebo milenec?! Jak říkám, pokud už je ve hře myšlenka na milence a u tebe nejen myšlenka. Tak se nemusíš tady na nic ptát.
Podle mě máš jasno. Setrvavat v manželství, kde už figuruje milenec, nemá žádný význam.
Bude to celý život v nekončící lži a přetvářce. A děti v takovém klamu budou vyrůstat.
Asi jsi ještě mladá a láká tě ještě něco nového a nepoznaného.
Ty takto budeš žiť celý život - toto je tvôj život.
Alebo. Hlavne sa nauč mať rada samu seba a skús žiť sama.
@Anonymní píše:
To bych všechno chápala, a vlastně jsem si to i myslela. Do doby než mě začal tlačit do stěhování, do novyho začátku, do výčitek v čem to ziju, posledne do me hustil jako do maleho ditete, ze si mam uvedomit v cem ziju, ze takhle dal zit nechci. Ze porad davam prednost manzelovi..apod..Proto tomu nerozumím.
Zlatí, jsme ženy hloupaté ale mě kdysi někdo řekl že se ke mě každý bude chovat jen tak jak já mu dovolím a věř že jsem taky vyplakala potoky slz. Dávno jsem jinde. Nevím kde žiješ ale za mnou jezdil chlap až z Plzně do Prahy protože tam prostě prý ženský nejsou
Kdyby Tě tak moc chtěl neplkal by a řekl „vezmi děti tady budeme všichni bydlet“
Činy jsou důležité nikoliv kecy
Vím že jsou chvíle kdy to bolí a člověk je zmatený a chce to čas a vážně si sama musíš přiznat co opravdu chceš. Prostě si řekni proč mě tak chce když nám to v sexu neklapalo…a brzy si to uvědomíš a porozumíš. Jsi ženská a máš svou cenu
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, už dřív jsem tu zakladala nějakou diskuzi ohledně sexu. Nicméně od začátku. Jsem vdana, mám deti. Manzel zarlivy cholerik. Necele dva roky zpátky se situace vyhrotila tak, že jsem od něj nachvili odešla (pár tydnu). Fyzicky mě napadl, a z mojí strany v tom byl začátek mileneckeho poměru. Nicméně při mém odchodu k rodičům (mama, táta, babička-společný dum), dostal můj zarlivy manžel od někoho anonym skym se scházím. S milencem si to tak nějak vyřídil (ponicil mu anonymne majetek). A milenec mě nechal. V tu chvíli mi bylo tak strašně zle, doma u rodiny pochopitelne peklo, málo místa, hádky, přemlouvání at se vrátím zpět…Přemlouvání manzela… Vrátila jsem se. Je to vlastně rok a půl co jsem zpátky doma. Manzel začal fungovat, doma, péče o děti, konečně mám i čas na sebe, na domácnost, konečně mám i nějaké peníze (predtim jsem to táhla z rodicaku téměř vse ja). Opravdu se snazi. Jenze milenec se porad průběžně ozývá, a vždy když se uchylim k tomu ze teda chci být s nim, couvne, neozve se několik tydnu. Vysvětlení žádný. Jo vlastně, řešili jsme sex. Je to fajn, ale on mě nikdy neuspokojil. Tvrdí že selhal, ale já vím že je chyba na moji straně, protože já se nedokážu tolik uvolnit jako s manzelem. I me kvuli tomu jednou napsal ze to ukoncime, ze mu to semnou nevyhovuje. Ale stejne se vzdycky ozve znovu. Ja vim ze mi většina napíše že se mám vykašlat na oba, nebo že mě mají oba kopnout do zadku. Mě je vsechno strasne moc líto. Porad mám v hlavě jak mě manzel napadl, jak mě milenec (asi opravnene) v nejhorších chvíli života poslal do haje. Je mi líto co se všechno stalo, je mi líto že já podváděla. Že pořád nevím co se životem. Obcas mě z toho přepadne šílená migréna, zvracení. Dva dny ležím v posteli a nemůžu nic. Kdyby se manzel tak strašně rok a půl nesnažil, tak by to bylo jednodušší. Milenec mě vždy řekne ať odejdu, najdu si bydlení, a než se manžel srovná tak budem vztah tajit, aby mu něco neprovedl. Ja vim ze je to nesmysl, nikdo nebude čekat vecne, a nechci žít X let ve strachu. Prosím neodsuzujte mě.. Manzel mám ráda, milence taky.
Uprimne bych odstrihla milence. Ten ma prinaset radost a ne nervy..
@mediumZ píše:
Zlatí, jsme ženy hloupaté ale mě kdysi někdo řekl že se ke mě každý bude chovat jen tak jak já mu dovolím a věř že jsem taky vyplakala potoky slz. Dávno jsem jinde. Nevím kde žiješ ale za mnou jezdil chlap až z Plzně do Prahy protože tam prostě prý ženský nejsouKdyby Tě tak moc chtěl neplkal by a řekl „vezmi děti tady budeme všichni bydlet“:) Činy jsou důležité nikoliv kecy
Vím že jsou chvíle kdy to bolí a člověk je zmatený a chce to čas a vážně si sama musíš přiznat co opravdu chceš. Prostě si řekni proč mě tak chce když nám to v sexu neklapalo…a brzy si to uvědomíš a porozumíš. Jsi ženská a máš svou cenu
![]()
To si myslím taky. On se vždy ohání tím, že manžel je cholerik, a těžko říct co od něj očekávat. Ale ja nechci žádný vztah na tajno.. Vůbec se v něm nevyznám. Na druhou stranu, uvnitř v sobě vím, že to není úplně člověk pro vztah. Respektive ma ne moc hezkou minulost. I ta předchozí ženská se s nim rozešla, protože v tom byly jiné (zatím jen virtuálně). A to spolu byli přes rok. Vím že by mě čekalo to samé. Ale ja se od něj nedokážu proste odlepit. Nejlepší by bylo, kdyby si nekoho našel. Strasne by me to ranilo, ale vyřešilo by se to. Takhle se to pořád ukončuje, porad neco slibuje, a nic víc… Nejhorší je, že s ním bydlim na jednom sídlišti. Obcas ho potkavam, takže heslo sejde z očí, sejde z mysli u mě moc nezabere. ![]()
@Mutlice píše:
No hele pri prvnich problemech zdrhnul ten Don Juan. Ono nikdo nechce dostat na budku od manzela milenky, ale i s touto variantou musel pocitat. Zachoval se tak, ze uz bych s nim nepocitala ja. Laska by me presla raz dva. Manzel, tam nevim. Asi taky zadna vyhra. Ale rok a pul seka latinu, porad mi prijde lepsi, zkusit podrzet rodinu. Pokud i to uz necitis jako cestu, zacni sama. Neni nutne zit v paru. Ten hrdina, co te vyzyva, at opustis manzela, ale nedriv bude jak dlouho zalezlej, kdyby nahodou, ten by mi fakt neimponoval…
Přemýšlela jsem o tom celou noc.. porad si všechno přehrávám dokola. Máš naprostou pravdu ve všem. Bohužel mě ta láska nepřesla, ale v hlavě vím ze to neni to co chci. Že když člověk s nekym chce být, tak prostě bojuje…
Tady porad slyším jak v tomhle můžu zit, že se mám vzpamatovat, sebrat decka a jít bydlet sama..Ale kam a za co, to už nikoho nezajima..
@lilith1 píše:
Uprimne bych odstrihla milence. Ten ma prinaset radost a ne nervy..
Mas pravdu..
@Černá Madonna píše:
Kdo je u tebe přednější? Manžel nebo milenec?! Jak říkám, pokud už je ve hře myšlenka na milence a u tebe nejen myšlenka. Tak se nemusíš tady na nic ptát.
Podle mě máš jasno. Setrvavat v manželství, kde už figuruje milenec, nemá žádný význam.
Bude to celý život v nekončící lži a přetvářce. A děti v takovém klamu budou vyrůstat.
Asi jsi ještě mladá a láká tě ještě něco nového a nepoznaného.
Myšlenka byla, a zrealizovani, ale potom co se na mě poprvé vykašlal, už to asi tak úplně necítím. Ale pořád ho mám v hlavě.
@Anonymní píše:
Myšlenka byla, a zrealizovani, ale potom co se na mě poprvé vykašlal, už to asi tak úplně necítím. Ale pořád ho mám v hlavě.
Zkus se na to podívat také očima tvého manžela. Jo udělal jsem chybu. Nabrnkla si nabíječe, dal jsem mu za vyučenou. Dva roky jí dělám pomyšlení. Stejně myslí na toho druhého. Jak dlouho to mám ještě držet? Bude to mít nějaký smysl?