Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tk syna do péče chtít může, ale nejspíš k tomu nemá podmínky. A jak to máte s bydlením?
Mě jde hlavně o to, že se bojim naschválu z jeho strany _po rozchodu.Uz teď spolu nedokážeme mluvit bez emoci a aniž by jeden s druhým přestal mluvit.
@Anonymní píše:
Bydlíme v mém bytě.
no jasně měnit se nechce a rozcházet taky ne…akorát je to buď a nebo…
pošleš ho zpátky k jeho rodičům?
@Anonymní píše:
Mě jde hlavně o to, že se bojim naschválu z jeho strany _po rozchodu.Uz teď spolu nedokážeme mluvit bez emoci a aniž by jeden s druhým přestal mluvit.
a co si představuješ že by ti za naschvály dělal?
Manžel může zménit práci a je to-tolik ke stridave peci. Zkusili jste společne psychologa nebo psychoterapeuta? Přijde mi strašně zbytečný, aby jste se rozešli kvuli tomu, že zbytečně prudí kvuli povinpstem doma. Poridte si pani na uklid. Rozhodte kdo ktere povinnosti bude delat s casovym rámcem. At pomaha i on. Tezko ale radit z tak kratkeho prispevku…
Bude mi život komplikovat po rozchodu. Urcite bude dělat naschvály aspoň přes syna, když už nebude moct řešit kraviny typu, ze je polívka málo slaná a bábovka málo sladká. Rada bych po rozchodu s ním měla konečně klid. Akorat nevěřím, ze mi ho dopřeje.
Jakoukoliv pomoc třetího člověka odmítá. Zadny krok z jeho strany. Jedine pozitivum na něm je, že se stará finančně, má i brigádu. Tak si říkám, ze přece nemůže být, tak špatný…do té doby než promluví. Ja už jednak podrážděné, jsem psychicky vyčerpaná, on zas fyzicky.On toho má dost, já toho mám dost.
Asi jsme se neměly nikdy potkat, ale jednou máme dítě a chci pro něj hlavně to nejlepsi, on prý taky, ale společně se už nedomluvime ani na tom zda vařit špagety či vrtule. I kvůli tomu jsme schopni se chytnout.
@Anonymní píše:
Bude mi život komplikovat po rozchodu. Urcite bude dělat naschvály aspoň přes syna, když už nebude moct řešit kraviny typu, ze je polívka málo slaná a bábovka málo sladká. Rada bych po rozchodu s ním měla konečně klid. Akorat nevěřím, ze mi ho dopřeje.
A nebo taky udělá pravý opak, zjistí, že už tě nemůže perovat a na kluka si udělá čas v řádu hodin a jen občas. Protože takhle to tito „milující“ otcové vyhrožující svěřením do péče mivaji.
Já bych přestala řešit, co bude, jasnovidka nejsi, podej návrh na svěření do péče, snaž se tam navrhnout takový styk, aby dítě vídalo otce dostatečně často, u směnného provozu bych tam určitě pripojila styk dohodou. No a pak mu to oznámit, že s ním už být nechceš, že bys byla ráda, aby se odstěhoval. Pokud začne něco vykřikovat o synovi, tak mi řekni, že tohle vyřešite u soudu.
Mmch vůbec bych se nedivil a, kdyby měl milenku, to je pak oficiální partnerka často ta nejhorší na světě a nic neudělá správně.
Milenka mě taky napadla. Posledni dobou má divné požadavky na me.Vzdy uznával přírodní klín, já jen upravovala okolí u plavek. I to mu vadilo.Ted do mě hustí, ať si vyholim čárku a ať si koupím nějaké sexy prádlo krajkové. Na takové kraviny si nepotrpěl. Vzdy říkal, ze klasické kalhotky jsou zdravé a nyní mi cpe tanga. Divne toto.Kdyz je výjimečně sex, sahá na mě jinak než dřív.
Taky má narážky, že bych měla zhubnout a víc se malovat. Pritom se mu vždy líbila moje plnoštíhlá postava a líčení jen slabe.Chce ze mě někoho jineho.
Hlavně je furt protivny a dělá že mě neschopnou.Vzdy chválil moje vaření třeba a teď jen buzeruje, shazuje me.,neváží si mě práce a toho co dělám doma.
Žiju s přítelem 6let, máme 4leteho syna.Co sem se vrátila po RD do práce, vztah jde do kytek. Chlap očekává, ze budu dělat vše sama, úklid, starost a péče o dítě, nákupy, vaření. Vubec mi nepomáhá, jen kritizuje.Uz se ani netěším domu, když vím že je doma on. Nejlip je mi, když má odpolední.
Jenže máme dítě a nevim, jak bychom se staraly o syna-jak rozdělit peci o nej. Neumim si to představit. Uz sem párkrát s ním o tom mluvila.Pry by chtěl syna do péče. Dela na 3smeny, já jen raní. Neni s ním řeč, nevim jak to řešit. Kdyz se udobrime, za chvíli zas je nepříjemný a ryje do me, stěžuje si. Vztah o nicem. Kolikrat mě akorát chytne prujem z nervů. Nevim už jak dál. Jak vše vyresit.Uz sem se ze stresu začla i prejidat, nechci po 8letech nekoureni zacit. Nevim jak se vyrovnat s touto stresovou situaci. Pokus o smír proběhl nekolikrat.On se nechce změnit, ale rozchod též odmita.Sem uz psychicky unavena.Syn nemá rád změny, nechci aby byl ve střídavé péči. Otec se mu stejně nevenuje nijak zavratne.Budu vděčná za jakékoliv rady.