Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@smečka.blech děkuju, na diskuzi mrknu! Já si taky myslím, že se moc měnit nebude, možná spolu s tím, až bychom se jednou sestěhovali, ale kdo víve vztazích přede mnou trávil s partnerkami času ještě míň (a taky jim to většinou nevydrželo nijak dlouho, nevím ale, jestli z tohoto důvodu; určitě to tomu ale nepřidalo). Já mám asi ten problém, že mám lásku spojenou s tím, že s tím člověkem chci aspoň takhle ze začátku trávit co nejvíc času, tak je pak pro mě těžké cítit se chtěná, když to není oboustranné
zakl.
To je přesně ono. Pokud on se nezmění a ty v tom vztahu zůstaneš, tak si ještě „užiješ“. Můj ex podnikal, takže toho času měl taky málo. Já času taky moc nemám, ale přece jenom - večeřet se dá společně a na zprávy podívat taky. „Nedostala“ jsem nic a on nevypadal, že bych mu chyběla. A i když pak začal mluvit o společném bydlení, tak jsem dostala strach, jakože co by nastalo, kdybysme se sestěhovali. No asi bych místo svého bytu uklízela ten jeho a to by byla jediná změna. Prostě měla jsem ho hodně ráda, ale ten nezájem byl obrovský problém, v podstatě blokace. Když si nepřijdeš chtěná, tak co bys u něj pohledávala, že jo. Myslím si, že za takových okolností je lepší do toho vztahu nejít, jakkoliv přítele miluješ.
Ne, jediná určitě nejsi
![]()
@smečka.blech každopádně děkuju, jsem ráda, že nejsem jediná, co zažívá něco takového rozporuplného, hned se cítím o trochu líp
i když podobné zkušenosti nikomu nepřeju tedy 
zakl.