Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Partner nadává, že je malá rozmazlená
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
lucenka
22.2.13 13:50
- Citovat
- Upravit
colafit
22.2.13 13:55
Zrovna jsem chtěla reagovat, že s tebou souhlasím. Kdysi jako prvomatka jsem četla článek, že se tak uzkostlivě bojíme, abychom neměly rozmazlené děti, že už je od malička frustrujeme tím, že mají být samostatné, mají se obejít bez mámy… a tady vidím, že tomu tak skutečně je.
Proč bych nemohla chovat mimčo, které je suché, najedené a nic ho nebolí, jen chce být u mámy?? Asi protože jsem jeho máma, a ono mě chce mít u sebe. Jak by vám sakra bylo, kdyby jste se chtěly přitulit k partnerovi a on vám řekl: Tohle si nezvykej, nic ti není, tak žádné tulení."?
@jajul píše:
Ty jsi můj člověk, už jsem se lekla, že jsem z jiné planety
- Citovat
- Upravit
22.2.13 13:55
@MLD20 mluvte o tom spolu..to je to nejdůležitější, ať tím zbytečně netrpí váš vztah. CHlap si podle mě přijde odstrčený a tak prostě přestřelil..pokud si toho není vědom, musíš mu to vysvětlit a to hned…Když malá chvíli spí sedněte a promluvte si. Výchova je o kompromisech a teď už vždycky bude. A´t tak nebo tak měli byste být ve většině věcí jednotní, jinak to to dítko cítí.
2m to je opravdu ještě malá a tu maminku potřebuje, takže za mě uspávat pokud ti to nečiní nějaké velké potíže. Pokud je hodně kontaktní na domácí práce doporučuju pořídit šátek, třeba tam bude spokojená. Já měla takové děti obě takže vážně můžu jen chválit. Navíc třeba u nás byli problém velké koliky na které nepomáhalo nic..tak přece takovýho prcka nenechám se uřvat v postýlce když mu není dobře.
Nicméně pokud máte takhle rozdílný názor na uspávání, pak kompromisem třeba může být že uspávat ano, ale zbyde to na tebe…Hlavně si stůj za svým, tys jí 9 měsíců nosila v bříšku, ty víš nejlíp co potřebuje 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 13:55
Řekla bych, že každý nás má jiné potřeby a to se týká i miminek. Mám dvě děti, první do 3 měsíců neusnulo jinak, než že mi spalo na břiše. A potom jsme to postupně odbrourali. Druhé dítě žádné takové potřeby nemělo. Obě jsou už větší a rozmazlování na nich zanechalo roztomilé následky - máme se moc rádi a důvěřujeme si (a občas spolu spíme v jedné posteli).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 13:55
@colafit píše:
Fakt mě překvapuje kolik se tu najde holek, které by nechali 2měsíční dítě plakat jen, aby si náhodou jejich dítě nezvyklo na lásku. Já mám obě děti vymazlené a obě usínají samy ve svých postýlkách, ale když byly malé mazlila jsem je, tak dlouho jak chtěly. Spokojený dítě je pro mě důležitější než umytá podlaha.
Přesně!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 13:57
@colafit píše:
Zrovna jsem chtěla reagovat, že s tebou souhlasím. Kdysi jako prvomatka jsem četla článek, že se tak uzkostlivě bojíme, abychom neměly rozmazlené děti, že už je od malička frustrujeme tím, že mají být samostatné, mají se obejít bez mámy… a tady vidím, že tomu tak skutečně je.Proč bych nemohla chovat mimčo, které je suché, najedené a nic ho nebolí, jen chce být u mámy?? Asi protože jsem jeho máma, a ono mě chce mít u sebe. Jak by vám sakra bylo, kdyby jste se chtěly přitulit k partnerovi a on vám řekl: Tohle si nezvykej, nic ti není, tak žádné tulení."?
No úplně mi mluvíš z duše, chtěla jsem tu k tomu něco napsat, ale už nemusím, napsala jsi to za mě..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 13:59
@colafit @jajul jj taky už jsem si začala připadat divně..
hlavně mě to tedy děsí z pohledu toho dítěte…jsem tady na světě chvilku a když volám aby byli se mnou, tak mě šoupnou do postýlky a poraď si jak umíš 
šílená bezmoc 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 14:00
@lucenka píše:
No dvouměsíčního kluka jsem uspávala už v postýlce, držela jsem ho přes šprušle za ručičku. Už je podle mě ve věku kdy se rozmazlit dá.
To že přítel pomlouval u rodičů, se dá srovnat s tím, že ty ho teď pomlouváš tady. Nebo sis na jeho výchovu nikdy nikomu nestěžovala? Takže to bych taky tak dramaticky neviděla.
A toto je zas příspěvek, se kterým se neztotožňuju ani v jednom bodě..
Mám teď taky dvouměsíční miminko a nepřijde mi, že tím, že ji chovám, tak bych ji rozmazlovala, vždyť je tak malinká! ONa chce mě a já chci ji, tak jsme prostě spolu 
A vůbec bych nesrovnávala to, že zakladatelka tu píše o svém muži s tím, že její muž ji pomlouvá se svou matkou…my ji ani jejího muže neznáme, tak můžeme jen poradit, co s tím, nebo napsat, co si o tom myslíme…ale on podle mě tímto dělá tak trochu rozbroje v rodině…mě by teda hodně štvalo, že mě muž pomlouvá před tchyní, to bych mu teda opravdu vyčetla 
Ale jako tvůj názor to samozřejmě respektuju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 14:01
@colafit píše:
Zrovna jsem chtěla reagovat, že s tebou souhlasím. Kdysi jako prvomatka jsem četla článek, že se tak uzkostlivě bojíme, abychom neměly rozmazlené děti, že už je od malička frustrujeme tím, že mají být samostatné, mají se obejít bez mámy… a tady vidím, že tomu tak skutečně je.Proč bych nemohla chovat mimčo, které je suché, najedené a nic ho nebolí, jen chce být u mámy?? Asi protože jsem jeho máma, a ono mě chce mít u sebe. Jak by vám sakra bylo, kdyby jste se chtěly přitulit k partnerovi a on vám řekl: Tohle si nezvykej, nic ti není, tak žádné tulení."?
zrovna si říkám, že se možná pak zbytečně divíme co jsme to za společnost, když ta frustrace začíná už takhle brzy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 14:02
Holky, chovejte si ty svoje mimuška a nestěžujte si, že budete otroci…snad jste (většinou) ty děti chtěly ne? Ony vám pak odrostou, a ještě budete se slzou v oku vzpomínat, jak jste se s nima tulily a kdeže ty časy jsou 
Vždyť děti jsou naše jediné opravdové celoživotní lásky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 14:03
Ahojky tak to se neboj, já zažila přesně to samé co říkáš! taky že jsem ji rozmazlila atd.ale já říkám a za tím si stojím, že JEN matka opravdu pozná, co je pro její dítě to „pravé“..malá byla a je také nespavec má 19m. a stále ji uspávám na baloně, jinak nikdy a nikde neusla /kočárek jen do 8 měsíců, v autě nikdy, jen „tak“ taky nikdy/
přítel to už po roku a půl pochopil..ale ještě i tam má blbý! kecy. Od 3 měsíců ji uspávám jen já sama, bez pomoci. Prostě si zvykni, uspávat ji sama a hotovo. Já mám od té doby klid. Ikdyž je to náročné. ale já jsem matka, tak se v těchto věcech starám já…a byly doby, kdy jsem ji uspávala několikrát za noc…na baloně, pár měsíců naštěstí už jen v noci u kojení, ale v poledne a večer jen balon..jo a včera 3 hodiny!!! nechtěla spát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 14:03
@jajul vždyť já nečekám, že každý bude souhlasit 
Známe přece vlastní děti, když budeš pozorně číst, tak zjistíš, že jsem psala, že moje dcerka jen chvilku mrnkala a usnula Nebo jsem jí měla houpat na rukách i tak?? 
Moje dcera prostě zrovna tuhle pozornost nevyžadovala. Taky jsem psala, že bych jí nenechala řvát v postýlce, když dítě pláče, něco není v pořádku o tom snad žádná…
Pro zakladatelku: Myslím, že u nás docela fungovala zavinovačka, když byla pěkně zabalená, byla mnohem klidnější než když jsem jí nechala spinkat jen v pyžámku 
Pro toho, kdo si chce zase rejpnout, NE každé dítě vyžaduje k usínání blízkost matky nebo tatínka a dokonce při tom ani neřve 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 14:04
V prirode jsou mladata take porad s mamou (nekdy tatou). My vime, ze je to kvuli bezpeci a ze nasim detem tak velike nebezpeci zase nehrozi.
Ale male dite to nevi a samo se proste boji.
Uz jsem psal jinde, ze my jsme deti proste vyrvavat nenechavali.
Ano, je to silena zatez, nekdy je to hrozne na nervy, ale byla to nase volba.
Co se tyka reakce pritele- asi to nebylo uplne to prave orechove, ale situace klade velike naroky na psychiku a pokud to jen trochu jde, zkusil bych to neresit.
Je to proste velika zmena a ne kazdy se prizpusobi rychle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 14:04
Já jsem prvorozeného učila usínat vyřváním v 10 měsících, i tak to pro mě byly muka, ale menší než samotné synovo usínání a spánek…to bylo už z nutnosti…a taky jsem hned pak podruhé otěhotněla a dokud to bude možné, tak budu holčičku taky nosit, uspávat a nechávat spát u sebe v posteli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.2.13 14:04
@locika píše:
Holky, chovejte si ty svoje mimuška a nestěžujte si, že budete otroci…snad jste (většinou) ty děti chtěly ne? Ony vám pak odrostou, a ještě budete se slzou v oku vzpomínat, jak jste se s nima tulily a kdeže ty časy jsou
Vždyť děti jsou naše jediné opravdové celoživotní lásky…
přesně tak, já sice rok a půl neviděla televizu večer, ale malá mi za to stojí a navíc je to takovej rituál náš a já se už i těším…
jo a mimochodem mám velké zdravo. problémy a únavový syndrom a zvládám to, tak si furt nestěžujte ha!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
No dvouměsíčního kluka jsem uspávala už v postýlce, držela jsem ho přes šprušle za ručičku. Už je podle mě ve věku kdy se rozmazlit dá.
To že přítel pomlouval u rodičů, se dá srovnat s tím, že ty ho teď pomlouváš tady. Nebo sis na jeho výchovu nikdy nikomu nestěžovala? Takže to bych taky tak dramaticky neviděla.