Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@dickys píše:
Promiň, ale mně ty tvoje představy, že narozením dítěte končí veškerá zábava, cestování, studování apod., přijde hodně zcestnáPrvní rok dva možná, ale představ si, že s dítětem se dá i cestovat, studovat, budovat kariéru… Ano je zapotřebí mít nějaké hlídání, fungujícího partnera. Ale vše jde, kor s jedním dítětem. Já mám 2 děti - 4 a 5 let a letos jsme byli na pěti dovolených, dálkově studuji jeden obor a času na sebe mám spoustu, chodím normálně ke kadeřnici, na kosmetiku, na masáže, do práce samozřejmě
A čekám do toho dítě třetí
Ano, vidim to stejne. Zakladatelko, mas tendenci videt to prilis extremne…
Dite je urcite velka zmena, zejmena ten sok hned po porodu je fakt velky bez ohledu na to, jak moc se na to budouci maminka pripravuje, ale rozhodne to neznamena, ze bys kvuli diteti kompletne a navzdy prisla o svuj dosavadni zivot! Natoz o sny
!!!
Čas mít budeš. Neboj. Všechno bude tak jak si to uděláš. Mít dítě je fajn.
Rozhodně bych se neřídila dle přítele a už vůbec ne podle přítele, který tady půlku času nebude
co on říkal na to, že by šel na rodičovskou? Tím bych začala…
@dickys píše:
Promiň, ale mně ty tvoje představy, že narozením dítěte končí veškerá zábava, cestování, studování apod., přijde hodně zcestnáPrvní rok dva možná, ale představ si, že s dítětem se dá i cestovat, studovat, budovat kariéru… Ano je zapotřebí mít nějaké hlídání, fungujícího partnera. Ale vše jde, kor s jedním dítětem. Já mám 2 děti - 4 a 5 let a letos jsme byli na pěti dovolených, dálkově studuji jeden obor a času na sebe mám spoustu, chodím normálně ke kadeřnici, na kosmetiku, na masáže, do práce samozřejmě
A čekám do toho dítě třetí
Se zdravým dítětem, tahle tvoje moudra absolutně neplatí pro rodiče postižených dětí.
Zakladatelko, dite jsem vlastne nikdy ani moc nechtela. Poridili jsme si ho vicemene z rozumu kvuli veku. Jakmile jsem ho poprve uvidela, prisla takova laska, jakou jsem si nikdy neumela predstavit. A ta laska nejenze trva, ale je porad vetsi a vetsi. Jasne, obcas je to makacka, obcas na palici, obcas zoufalstvi, kdyz ho neco trapi. Ale dneska si neumim predstavit zivot bez nej. Moje dite je jednoznacne to nejlepsi, co me mohlo v zivote potkat.
Jasne, ze nemuzu delat naplno vsechno jako driv. Muj zivot je najednou jinej. Mela jsem z toho obavy, ale
ten jinej zivot se mi moc libi.
Na druhou stranu - kdybych dite nemela, byla bych spokojena, protoze bych nevedela, o co jsem prisla. 🙃
Ahoj, tím, že má člověk děti, se nutně nemusí vzdávat svých snů a koníčků. Představuješ si to opravdu velmi podivně a negativně. S takovou se tedy radši ani neto… nemnož. Takže nějak s tebou v tomto bodě nesouhlasím.
Měla jsem plno pochyb, včetně těch, co popisuješ, ale všechno to přetloukl ten malý člověk, kterého jsem stvořila. Je to privilegium a naopak se snažím o co nejlepší verzi sama sebe, abych předala ze sebe jen to nejlepší. Koníčky provozuji, pracuji od dceřiných 1. narozenin, na jaře si zajedeme do Itálie i se špuntem… pro mě tedy život určitě dítětem neskončil, ale spíše začal. ![]()
Jdi do toho, nevim, zda se toho rozhodnuti da litovat zpetne, spis budes litovat, zes to neudelala a pak uz to nejde. Ta laska k diteti je neuveritelna, taky jsem pragmatik a strasne jsem o tom premyslela, prvni syn v 31 letech a ted za mesic cekame holcicku, bude mi uz 35. Musela jsem k tomu dozrat, ale nikdy bych nemenila. Nechybi mi cas pro sebe, nechybi mi vubec nic, miluju rodinny cas a mam skoro opacny problem, nasi si ted maleho vzali na vikend ma hory a kdyz odjeli, tak jsem to orvala
, ale to muzou byt i hormony. Muzes zustat u jednoho ditete a to pak opravdu je cas i pro sebe, na sve zaliby, i na praci. Ja bych do toho sla, nikdo Ti nikdy nedokaze popsat tu lasku, co zazijes, dokud ji nezazijes sama pro sebe. Pokud jeste deti mit muzes, snazte se o to, zazemi mas, partnera take, neni duvod do toho nejit. Lepe o tom tolik neuvazovat, to by clovek nemel deti nikdy ![]()
@LindenSkyHope ale tak to by clovek nemohl mit deti vubec. Dnesni prenatalni screening dokaze leccos odhalit a je na kazdem, jak se pak rozhodne. A s moznosti, ze dite bude nemocne nebo postizene samozrejme clovek musi nekde ve skrytu duse pocitat. Mame kamarady s postizenym synem a je jen malo veci, co s nami nepodnikaji. Mluvi se mi to dobre se zdravym ditetem doma, ale kdyby jeste clovek mel toto brat jako faktor proti, nebude mit deti uz opravdu nikdo…jsou samozrejme zavazne az fatalni diagnozy, kdy rodice ziji v podstate s ditetem v nemocnici a z predchoziho zivota nezbylo asi nic, to je strasne, ale nemuze se clovek nechat timto odradit, nakonec mne nebo manzelovi se muze stat neco a zivot se nam muze obratit naruby i tak.