Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahojky všem, zajímal by mě váš názor.
Když mi bylo 19 tak jsem otěhotněla, chlap hned po porodu utekl..ted mi je 23 a celou dobu jsem studovala. Když se na to ted dívám zpětně, tak jsem rada, že jsem dítě měla tak brzo, udělala jsem si školu a práce stejně není, tak jsem si to tak pěkně spojila.Ted mám přítele rok, mé dítě má rád, je to slušný chlap a opravdu se milujeme a docela řešíme, jestli si udělat druhé dítě. Plánovala jsem to tak za půl roku. Výhodou je, že by byly děti u sebe, měla bych děti vyřešené a pak mohla pracovat bez problémů..Nevýhodou je, že dítě bude s jiným otcem a v té době by mi bylo 25,nejsem na dve děti mladá? Dále studuji VŠ prvním rokem, takže nevím, jak bych to s mimčem zvládla, dcera už je ve školce..Ta škola je těžká a práce není, nedokážu si představit, že bych měla dodělat školu za ty dva roky, hledat práci, kterou nemusím ani najít a pak třeba ve 27 znovu kolotoč kolem mimča, protože přítel určitě bude do 5 let dítě chtít..Je to těžké rozhodování a taky hledejte práci s dvěma dětma..Jedině pak přichází v uvahu druhé dítě tak ve 35 až bude dcera větší a já budu mít něco odděláno…co myslíte? Asi jsem to napsala trochu zmateně, tak se omlouvám
Otěhotněla jsem v 17 letech, mam sice přítele s kterym jsem zustala, ale jsme pevně rozhodnutý, že po prvnim roce vysoké až bude malýmu 3 roky pujdem do druhého. A pak chci mít ještě po vejšce 3. to nevim jestli vyjde. Myslim si, že zaměstnavtel aspon uvidí, že už žádný děti neplanuji. V praxi nevim, jak to pujde
Co myslím? Že já tvoje děti živit ani šatit nebudu a tohle je prostě na zvážení vás dvou.
Z hlediska sourozenců by byl ideální čas teď, děti 4-5 let od sebe si ještě vyhrají, budou parťáci.
Ale zas vzhledem k tomu, že si doděláváš školu (ta by se dala zvládnout možná i s dětmi, znám pár takových šikovných maminek kolem sebe) a nemáš praxi, tak budeš pro zaměstnavatele „nezajímavá“.
Ale taky záleží, odkud jsi.
Já mám praxi 2 roky ve státní správě, 7let coby fakturantka u firmy, nyní jsem po 2 na sebe navazujících mateřských a práci taky najít nemůžu
.
Takže těžko poradit.
Spíš si pro sebe napiš pro a proti.
Zas když budeš mít děti více let od sebe, budeš mít defacto 2 jedináčky.
Já mám své sourozence o 10let starší než jsem já, nic moc, proto mám své děti s rozdílem 2let.
Ahojky, mam to podobne jak ty.Je mi 24,akoreat dceri je ted 10 mesicu…Chtela bych take druhe detatko, ale vzhledem k tomu, ze nejsou finance, tak az tak cca ve 30,pozdeji uz bych „asi nechtela“,ale nikdy nevime, co si na nas zivot prichysta, vid
..Je ted spoustu maminek pres 30,je to uplne normalni…Pokud si zvladla skolu s jednim prckem, myslim, ze bys zvladla i s dvema
…Zalezi co si vic prejes…a pokud ses si jista, ze se pritel o vas dobre postara..
Budete s s přítelem brát? O to větší šance, že bys nezůstala na dvě děti sama…
Rozmyslela bych si studovat výšku se dvěma dětma - s jedním je to ještě pohoda. Ovšem záleží, jaké máš zázemí, možnosti hlídání…na druhou stranu vzhledem k tvému věku budou ještě obě babičky pracující, že? Nevýhoda dnešní doby.
Co studuješ za obor? Je perspektivní, dá se v něm dobře najít práce?
Nejjednodušší bys to měla s větším věkovým rozdílem s tím, že bude něco odpracováno ( nárok na mateřskou)…
Tezko radit, ale ja bych si to byt tebou odrodila v jedne lajne. bakalare jsem delala s jednorocakem a statnice na magistra v 37tt. je to tezke, ale da se. pokud stejne praci nemas tak bych se nerozhodovala… k.
Po.roce bych s chlapem deti neplanovala, navic pokud by jsi zustala sama, jsi bez praxe, prace.. Pockala bych
Ahoj taky mi je 24 a máme už skoro dvouletého syna.. nejdřív jsem druhé takhle brzo nechtěla, kvůli penězům a že jsem na dvě děti ještě dost mladá, ale nakonec jsme se rozhodli s partnerem, že se zasnažíme o druhé. Jak píšeš práce není, se školkou to taky není zrovna jisté a teď horko těžko sehnat práci a třeba za tři roky jít znovu na mateřskou… jestli plánujete mít dvě děti, tak bych do toho šla takhle najednou, ať už to máš potom „odbyté“ a můžeš se plně věnovat práci.. ovšem jestli to teda finančně budete zvládat.. ![]()
Neporadím, to je něco, co si musíš vyjasnit ty s partnerem. Ale upřímně, s novým přítelem jsi teprve rok. Být tebou, tak bych ještě minimálně rok počkala, jak vám to spolu bude klapat, a pak teprve začni uvažovat o dalším těhotenství. Další věcí jsou i finance. Ty bez praxe, po mateřské se bude práce hodně blbě hledat… Chvíli nad mimčem přestaň přemýšlet, soustřeď se na své dítko, na školu, na vztah a za rok, dva to zkuste ![]()
Já jsem na tom tak, že mám děti 2, jedno ve dvaceti, při druhém mi bylo 23. Teď s manželem přemýšlíme, jestli si pořídíme ještě třetí. Já chtěla max. do třicítky, což už jaksi asi nestíhám. Finančně bysme to zvládli v pohodě, děti by ještě jednoho sourozence chtěli. Jenže manžel už je zvyklý na své pohodlí (je o 10 let starší než já), a já v podstatě také. Starší už mě skoro nepotřebuje, mladší si v pohodě také vystačí sama. Takže už je to taková pohodička a další mimčo by byl trochu psychický šok
, zase na druhou stranu si říkám, že až mi bude 35, tak zůstanu v podstatě sama, protože puberťáky už rodiče fakt vůbec neberou
. Je to tak, že bych mimčo strašně chtěla a na druhou stranu z toho mám tak trochu strach. A manžel se nevyjádří ani tak, ani tak. Jednou řekne, že chce, potom, že neví… Je to těžké rozhodování ![]()
Napiš si na papír pro a proti. Já osobně bych po roce vztahu s chlapem dítě neplánovala! Na každém věkovém rozdílu sourozenců se dá najít něco pozitivního. Klidně můžeš mít dítě ve 30. A můžeš mít super práci, můžeš místo rodičáku pracovat, můžeš být dávno přestěhovaná do jiného města, kde je víc práce
Ono to stejně všechno dopadne jinak než plánujeme.
![]()
@Anonymní píše:
Ahojky všem, zajímal by mě váš názor.
Když mi bylo 19 tak jsem otěhotněla, chlap hned po porodu utekl..ted mi je 23 a celou dobu jsem studovala. Když se na to ted dívám zpětně, tak jsem rada, že jsem dítě měla tak brzo, udělala jsem si školu a práce stejně není, tak jsem si to tak pěkně spojila.Ted mám přítele rok, mé dítě má rád, je to slušný chlap a opravdu se milujeme a docela řešíme, jestli si udělat druhé dítě. Plánovala jsem to tak za půl roku. Výhodou je, že by byly děti u sebe, měla bych děti vyřešené a pak mohla pracovat bez problémů..Nevýhodou je, že dítě bude s jiným otcem a v té době by mi bylo 25,nejsem na dve děti mladá? Dále studuji VŠ prvním rokem, takže nevím, jak bych to s mimčem zvládla, dcera už je ve školce..Ta škola je těžká a práce není, nedokážu si představit, že bych měla dodělat školu za ty dva roky, hledat práci, kterou nemusím ani najít a pak třeba ve 27 znovu kolotoč kolem mimča, protože přítel určitě bude do 5 let dítě chtít..Je to těžké rozhodování a taky hledejte práci s dvěma dětma..Jedině pak přichází v uvahu druhé dítě tak ve 35 až bude dcera větší a já budu mít něco odděláno…co myslíte? Asi jsem to napsala trochu zmateně, tak se omlouvám
já čekám druhé mimčo až po 11letech s druhým manželem…nějak jsem si nedokázala představit mít děti za sebou. Teď je první syn naprosto samostatný a já se budu moci plně věnovat druhému synovi
, každý má ale jiný názor a také jsem chtěla si vybudovat nějakou kariéru (ředitelka bankovní pobočky) ![]()
Já měla první ve 22, a druhé ve 24. POkud mimčo oba tak nějak chcete, a uživíte ho, tak bych do něj klidně šla, pro dítě je věkově blízkej sourozenec lepší. a k tomu že jsi moc mladá, stejně mi přijdou ty statistiky zvláštní, že průměrný věk rodiček přes 30, prvorodiček nějakých 28, protože já kam se podívám, i na naší FB skupině, to je samá 19-20 letá maminka, já si tam v 25 přijdu normálně stará
známí taky mají kolikrát takhle brzo, znám víc 20 letých maminek než 30 letých
Mně letos bude 26 a mám prcky tři a půl roku a rok a půl… Mladá si nepřipadám… Ale po roce vztahu a bez svatby bych do druhýho dítka nešla… ![]()
A s tím průměrem… Ono je sice docela dost „mladých“ maminek, ale těch „starších“ taky není zrovna málo… A pokud má jedna první dítko ve 20 a druhá ve 40, průměr je 30 ![]()
Já být tebou, tak do toho jdu právě teď. Výhodou je, že jsi mladá a studuješ. Při studiu se děti vychovat dají. Sama mám dvě a studuju, teď už jsem v 5.ročníku.
Hlavně, nevíš co bude za pár let..třeba už se ti nebude chtít žádné dítě vychovávat, protože čím jsou děti starší, tím větší máš klid a to je pak těžké, starat se zase o miminko, které často pláče..
Ahojky všem, zajímal by mě váš názor.
Když mi bylo 19 tak jsem otěhotněla, chlap hned po porodu utekl..ted mi je 23 a celou dobu jsem studovala. Když se na to ted dívám zpětně, tak jsem rada, že jsem dítě měla tak brzo, udělala jsem si školu a práce stejně není, tak jsem si to tak pěkně spojila.Ted mám přítele rok, mé dítě má rád, je to slušný chlap a opravdu se milujeme a docela řešíme, jestli si udělat druhé dítě. Plánovala jsem to tak za půl roku. Výhodou je, že by byly děti u sebe, měla bych děti vyřešené a pak mohla pracovat bez problémů..Nevýhodou je, že dítě bude s jiným otcem a v té době by mi bylo 25,nejsem na dve děti mladá? Dále studuji VŠ prvním rokem, takže nevím, jak bych to s mimčem zvládla, dcera už je ve školce..Ta škola je těžká a práce není, nedokážu si představit, že bych měla dodělat školu za ty dva roky, hledat práci, kterou nemusím ani najít a pak třeba ve 27 znovu kolotoč kolem mimča, protože přítel určitě bude do 5 let dítě chtít..Je to těžké rozhodování a taky hledejte práci s dvěma dětma..Jedině pak přichází v uvahu druhé dítě tak ve 35 až bude dcera větší a já budu mít něco odděláno…co myslíte? Asi jsem to napsala trochu zmateně, tak se omlouvám