Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevlastní syn v péči
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.5.22 09:51
@Lama Lama píše:
No, tak jasně. Já bych to seradila: 1. Jít pryč 2. Vychovávat si své a sr.at na jeho 3. Vychovávat proti jeho vůli oba.
Prostě v tedle situaci se najít nastavovat stejná pravidla pro obě děti mi přijde varianta nejhorší možná. Bez spolupráce druhého je to boj s větrnými mlýny.
Hele ja nevim, ale ta dvojka je destrukcni, povede k likvidaci rodiny, kdy vsichni budou vnitrne cim dal vic frustrovani a nastvani na sebe navzajem a pak to jednou cely bouchne.
Cim jsem starsi, tim min bych si nechala s*at na hlavu a mam pocit, ze zachovat se parkrat jako furie a semetrika je daleko ucinnejsi. Ano, je to velky vybuch ted a tady, ale treba manzel od @Arianna007 neco takoveho potrebuje, jinak se neprobere.
Ona nechcd delat dusno, je stale „tolerantni“, ale proti svemu presvedceni a stejne jednou bouchne. A bouchne v dobe, kdy uz nikdo pohromade nebude chtit byt a vztahy budou vsechny v minusu.
Vzdyt jako zena dokaze udelat doma takovou atmosferu, ze ostatni bud prchnou nebo se proste prizpusobi tomu, jak ona to potrebuje.
Treba synovi, co nechce udrzovat poradek, ten bordel vyhazi z okna. Cokoliv dostatecne razantniho muze zabrat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.22 10:25
Jako zakladatelka této diskuze si uvědomuji, že jsou jen tři možnosti:
1. Nechat to být a vychovat v dobré víře to naše společné
2. Bojovat za obě děti, což na to nemám už síly, nehledě jak už někdo zmiňoval, starší má už pěkně našlápnuto k poruše osobnosti (je mimo, mluvíš na něj v poklidu a on kouká a kývá se ze strany na stranu a to bohužel se stává všem členům rodiny), řekneš mu, ať uklidí talíř on řekne rozumím (protože po tom co je často mimo, se „musí“ hlásit, že je s námi a rozumí) a on jde místo toho čistit si zuby nebo tak. Těch situací je přehršle
3. Odejít s naším synem, mám kam jít, zajistila jsem se, ale seberu mu tátu a brášku, kterého má strašně rád. A vlastně bych opět ublížila nevlastnímu, že bych mu sebrala brášku
Závěr je takový, že zůstávám a budu bojovat v rámci možností. Budu doufat, že tatínka „zfackuje“ větší autorita.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.22 10:42
@Lucie_Sx píše:
Hele ja nevim, ale ta dvojka je destrukcni, povede k likvidaci rodiny, kdy vsichni budou vnitrne cim dal vic frustrovani a nastvani na sebe navzajem a pak to jednou cely bouchne.Cim jsem starsi, tim min bych si nechala s*at na hlavu a mam pocit, ze zachovat se parkrat jako furie a semetrika je daleko ucinnejsi. Ano, je to velky vybuch ted a tady, ale treba manzel od @Arianna007 neco takoveho potrebuje, jinak se neprobere.
Treba synovi, co nechce udrzovat poradek, ten bordel vyhazi z okna. Cokoliv dostatecne razantniho muze zabrat.
Ona nechcd delat dusno, je stale „tolerantni“, ale proti svemu presvedceni a stejne jednou bouchne. A bouchne v dobe, kdy uz nikdo pohromade nebude chtit byt a vztahy budou vsechny v minusu.
Vzdyt jako zena dokaze udelat doma takovou atmosferu, ze ostatni bud prchnou nebo se proste prizpusobi tomu, jak ona to potrebuje.
Vaříš z vody nebo máš reálnou zkušenost s výchovou dítěte, kde nespolupracuje ani jeden rodič? A nejen nespolupracuje, ale aktivně to hatí - řekne dítěti, že nemusí, že to, co chceš ty neplatí. To dítě tě má na salámu, je mu uplně fuk, že se vztekáš, rozčiluješ- protože za ním stojí ten nejbližší - rodič. Myslíš, že je to méně stresující, než na to rezignovat? Maximálně zajistíš to, aby neškodil, pohlídáš si své hranice. Ale na to, ybs řešila nevyčištěné zuby, neustlanou postel a bordel v jeho skříni, je fakt jednodušší rezignovat. At už tím, že odejdeš uplně nebo tam zůstaneš a neřešíš a hledíš si svého.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.22 11:54
@Lucie_Sx
Jako cokoliv na jeho syna řeknu je špatně.
Jsem ta nejhorší já. Jediný problém je ta křivda k mému synovi, kdy ho chápu, že nevidí důvod proč by něco dělal, když druhý nemusí.
Taky je vysírající ta změna v manželově chování,.kdy o víkendech najednou uvaří, chce hrát stolní hry, večer se dívat na rodinný film místo svých kravín, naplánuje si výlet, jde s klukama na bowling.
Jak tady syna nemá je mlčící panák.
Ten rozdíl je opravdu markantní…není schopný se o tom ani bavit.
Scény nemá cenu dělat, je to kontraproduktivní.
Uteče pak do hospody.
Udělala jsem menší svému v neděli a jel na oběd k rodičům. Otevřeně jsem i před jeho synáčkem řekla, že ho tady nechci pokud se neurovná situace s mým synem a nebude se chovat k dětem stejně.
@Lama Lama píše:
Vaříš z vody nebo máš reálnou zkušenost s výchovou dítěte, kde nespolupracuje ani jeden rodič? A nejen nespolupracuje, ale aktivně to hatí - řekne dítěti, že nemusí, že to, co chceš ty neplatí. To dítě tě má na salámu, je mu uplně fuk, že se vztekáš, rozčiluješ- protože za ním stojí ten nejbližší - rodič. Myslíš, že je to méně stresující, než na to rezignovat? Maximálně zajistíš to, aby neškodil, pohlídáš si své hranice. Ale na to, ybs řešila nevyčištěné zuby, neustlanou postel a bordel v jeho skříni, je fakt jednodušší rezignovat. At už tím, že odejdeš uplně nebo tam zůstaneš a neřešíš a hledíš si svého.
Ono nejde jen o pořádek a hygienu, ale i menší
a větší lži do očí, kdy je tedy do určité míry normál pro děti lhát… prostě se mi nelíbí co z kluka roste.
Munse třeba párkrát nechtělo do školy a matka ho kryje. Prostě si vymyslí nějaký bolení břicha. Párkrát zakašle.
Ale pak hned jde na tělocvik.
Teď už se teda polepšil.
Syn se sním moc nebaví ani ve škole, protože, když má kluk možnost se účastnit bitky ve skupině oproti slabšímu, velice rád se přidá…je asi také že situace flustrovaný a ventiluje to takto.
Pak vše zapírá a protože je dobře vychovaný vše mu projde. Nikdo by to do něj neřekl…
On za to nemůže naučil se v tom prostě chodit.
Má sklony k podvádění při hrách a to můj syn nemá rád… prostě si moc nerozumí…
Manžela jsem požádala ať si vezme nejnutnější a jde na pár dní pryč.
On se odmítá o čemkoliv bavit…tak ať mlčí jinde. Mě to deptá.
Já k němu získávám odpor…
Uvidíme v úterý, to máme rodinnou poradnu.
Zatím jsem tam akorát za macechu.
Je to prostě těžké, moje tvoje, naše děti.
Já dříve jeho syna měla moc ráda, kupovala jsem vždy pro kluky stejně. V některých věcech ho omlouvala…ale měli jsme odluku rok a něco a už prostě asi nejsem ta hodná teta.
Navíc kluci mají 11 a jsou už větší, nejsou mimina.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.22 12:27
@truelly píše:
A žárlivost v tom bude, na to vem jed.
Ano myslím, že je v tom žárlivost na to, že jsou ty rozdíly v povaze, vzhledu, přístupu.
Myslím, že malej žárlí že je můj syn v některých věcech lepší, jeho syn touží být přirozeně nejlepší, aby udělal radost rodičům.
Můj syn to dělá pro sebe…
Mému synovi to všechno jde nějak samo, bez toho aby se vůbec nějak moc snažil. Co se týká školy nebo lyžování, tělocviku…taky je cílevědomější.
Lépe spolupracujeme s ex a jeho rodinou.
S tetou jsme třeba byli v loni na dovolené.
Rád vypráví jak se měl se svým tátou na rybách, co tam dělá a tak.
Nevlastní syn tohle moc nezná…radši drží s malou basu a říká negativní věci nebo neříká nic.
Můj syn má samozřejmě i negativní vlastnosti a ty manžel strašně zdůrazňuje, nebo řekne jak se při běhu na něj nedá dívat, že není sportovní typ. Přitom nevlastního bráchu strčí do kapsy s prstem v nose kdykoliv.
Oba sportují…kde jeho syn má asi větší talent, můj syn má ale větší píli, dělá sporty dva a od přírody fyzické předpoklady vynikat v atletických dovednostech 
Nevím co s tím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.22 13:54
@PalolaS píše:
Jako zakladatelka této diskuze si uvědomuji, že jsou jen tři možnosti:
1. Nechat to být a vychovat v dobré víře to naše společné
2. Bojovat za obě děti, což na to nemám už síly, nehledě jak už někdo zmiňoval, starší má už pěkně našlápnuto k poruše osobnosti (je mimo, mluvíš na něj v poklidu a on kouká a kývá se ze strany na stranu a to bohužel se stává všem členům rodiny), řekneš mu, ať uklidí talíř on řekne rozumím (protože po tom co je často mimo, se „musí“ hlásit, že je s námi a rozumí) a on jde místo toho čistit si zuby nebo tak. Těch situací je přehršle
3. Odejít s naším synem, mám kam jít, zajistila jsem se, ale seberu mu tátu a brášku, kterého má strašně rád. A vlastně bych opět ublížila nevlastnímu, že bych mu sebrala bráškuZávěr je takový, že zůstávám a budu bojovat v rámci možností. Budu doufat, že tatínka „zfackuje“ větší autorita.
A co si zkusit domluvit domácí pravidla i se synem a manželem? Sepsat je a snažit se je dodržovat. Udělat rutinu.
Mě by se třeba líbilo, kdyby jsme si třeba u večeře povídali co by se nám všem líbilo o víkendu.
Bohužel myslím, že můj manžel je pasivně agresivní osobnost a prostě je to marné…
Ale vy se třeba někam pohnete, když nejsou obě děti jeho a myslím, podle toho co píšeš, že ti i na nevlastním synovi záleží 
I když chápu tvoje pocity…
Co najít klukovi nějaky sport. Kde by byla i jiná mužská autorita v podobě trenéra a kde by mohl cítit úspěch?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.5.22 18:08
@Lama Lama píše:
Vaříš z vody nebo máš reálnou zkušenost s výchovou dítěte, kde nespolupracuje ani jeden rodič? A nejen nespolupracuje, ale aktivně to hatí - řekne dítěti, že nemusí, že to, co chceš ty neplatí. To dítě tě má na salámu, je mu uplně fuk, že se vztekáš, rozčiluješ- protože za ním stojí ten nejbližší - rodič. Myslíš, že je to méně stresující, než na to rezignovat? Maximálně zajistíš to, aby neškodil, pohlídáš si své hranice. Ale na to, ybs řešila nevyčištěné zuby, neustlanou postel a bordel v jeho skříni, je fakt jednodušší rezignovat. At už tím, že odejdeš uplně nebo tam zůstaneš a neřešíš a hledíš si svého.
Resila bych jen to, co me a moje dite primo ovlivnuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
