Nezvládla jsem medicínu - nemám nic, jen SŠ
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
- Citovat
- Upravit
@leopanda píše:
@vokishka Onojeněkde vzákoně, že když máš děti máš automaticky nárok na kratší úvazek? Jen se ptám, protože to je pro mě novinka. U nás má krátký úvazek i bezdětný člověk a naopak jde čistě o domluvu se zaměstnavatelem, a záleží i na obboru, pozici atd. Nikde tam nevidím tu povinnost někomu kratší úvazky dávat.
Je a nebo musí zaměstnavatel při zamítnutí žádosti uvést, že mu v tom brání závažné provozní překážky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@leopanda píše:
@Bubla Bůčková Přijde mi že tohle mají už firmy ošéfované na HR a právním oddělení. V těch našich zákonech je strašně skulinek. Proto je pořád tolik firem, kde ty kratší úvazky nedávají.
Oni hlavně ženský český prostě sklopi hlavu a ani to nezkusi. Začíná to někde v těhotenství, kdy je zaměstnavatel pošle na nemocenskou, ať si ji zařídí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Bubla Bůčková píše:
Zakladatelko a druhá anonymní, hlavně uz zdravku nedodelavejte, i jako sestra mě celkem děsí někdo, kdo byl rok na AD
No kdo bere léky a je v terapii je ten, kdo má nnáhled a věci řeší. Ten kdo si uvědomuje svoje limity a nepůjde přes ně a ten kdo rozumí základům svého oboru a ví, že nemoc je potřeba léčit.
Spíš by tě měli řešit všechny to se odborné léčbě vyhýbají a třeba chlastají a nebo zobou tuny sedativ a lže sám sobě, že to zvládne sám a že mozkošrabové jsou nanic. A že takovejch je i mezi doktorama.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ou píše:
No kdo bere léky a je v terapii je ten, kdo má nnáhled a věci řeší. Ten kdo si uvědomuje svoje limity a nepůjde přes ně a ten kdo rozumí základům svého oboru a ví, že nemoc je potřeba léčit.Spíš by tě měli řešit všechny to se odborné léčbě vyhýbají a třeba chlastají a nebo zobou tuny sedativ a lže sám sobě, že to zvládne sám a že mozkošrabové jsou nanic. A že takovejch je i mezi doktorama.
Spíš jsem to myslela, že jestli se hroutím na vejsce, tak už se na to vybodnout.pani s lyceem klidně někam na recepci, sestra k zubaři apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Ou píše:
No kdo bere léky a je v terapii je ten, kdo má nnáhled a věci řeší. Ten kdo si uvědomuje svoje limity a nepůjde přes ně a ten kdo rozumí základům svého oboru a ví, že nemoc je potřeba léčit.Spíš by tě měli řešit všechny to se odborné léčbě vyhýbají a třeba chlastají a nebo zobou tuny sedativ a lže sám sobě, že to zvládne sám a že mozkošrabové jsou nanic. A že takovejch je i mezi doktorama.
Proto je fajn nebrat je jako božstvo a hledat si informace i sám…nebo si nenechat jednání líbit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Bubla Bůčková píše:
Proto je fajn nebrat je jako božstvo a hledat si informace i sám…nebo si nenechat jednání líbit.
To ale přeci dělá každý rozumný člověk 
Znám lékaře, kterým naprosto pohrdám, chová se jako neempaticke povrchní h.vado a zařadila bych ho na úroveň lidského odpadu… Pak mám ale lékařku, která mi velice pomohla, je citlivá a velmi ochotná. Je to o lidech, všude kamkoliv vylezeš je to o lidech a jejich charakteru. U to školství je toho důkazem…
- Citovat
- Upravit
@Bubla Bůčková píše:
Proto je fajn nebrat je jako božstvo a hledat si informace i sám…nebo si nenechat jednání líbit.
Naštěstí je tu možnost výběru, já si vždy (nejen lékaře) pečlivě vybírám 
- Citovat
- Upravit
Co to brat tak, ze nekdy neco, co bereme v tom case jako prohru a chybu, se pozdeji ukaze jak vyhra? Kolik krat jsem neco litovala, kdyz se mi neco nepodatilo a po case jsem byla stastna, kdyz se ukazalo, ze to byla stastny neuspech, stastny omyl, protoze mi po case prineslo do zivota veci mnohem lepsi?
Zamysli se, co skutecne chces v zivote delat, co te bavi, co te naplna, skutecne je to jen zdravotnictvi? Nemusis byt prece lekarka, nebo zdravotni sestra. Jednak, pokud jses extremne precitivelej a stresujici se typ, je otazne, jestli je toto povolani pro tebe vhodne.
Za druhe, ber to odlehcene, co ti ted napisu, ale nekdy maji lidi zidealizovanou medicinu, tak ti nabidnu kriticky pohled, ale ber to odlehcene, cituju kamarada lekare, ktery rika, ze dnesni studium formuje lekare tak, aby z nich byli pametovi papousci, neschopni klast otazky k tereputickemu protokolu, cekajici na pokyny, byl zklamanej z toho, kolik lekaru napriklad pocas covidu ukazalo sve limity, jen cekali na pokyny, neschopni zaborit nos do odborne literatury, neschopni samostatne hledat a vyhodnocovat udaje, neschopni klinickeho usudku… rika, ze medicina se meni z „umeni“ mezi pacientem a lekarem, z „umeni“ lecit se meni na vyrobu zdravi podle algoritmu… lekarina je tezka, narocna prace, odpovedna, zdravotnictvi je rezort v problemech, mozna to neni vhodne povolani pro tebe a najdes se v necem jinem.
Nedari se ti studium mediciny, ani zdravotni sestry, proc to lamat pres koleno, mozna se ti tim ukazuje, ze toto neni tvoje cesta a mozna se mas realizovat v necem jinem, co te naplna co budes delat rada. To uz si ale ty musis ujasnit, jakym smerem, k cemu te to tahne, co bys delala rada.
- Citovat
- Upravit
Na jednu stranu Tě chápu, jsi stresař. Na druhou stranu, měla jsi si řešit už dávno stres - např. formou psychoterapie nebo kineziologie. Když jsi se bála zkoušek. Prostě k sobě přistupovat reálně a racionálně, ne jako dítě.
Měla jsi pro studium udělat všechno. Závist vůči ostatním, kteří něco „dokázali“ není ve Tvém případě na místě. Ty jsi to vzdala a prostě jsi pro to neudělala všechno. Teď už je to jedno. Nedokončené VŠ studium nevypadá zase tak špatně, možná bys našla dobrou administrativní práci v nemocnici nebo v soukromém zdravotnickém zařízení - takové objednávání pacientů také není špatné, na recepci nebo ve farmaceutické firmě. Tyto firmy většinou i poměrně dobře platí.
Co se týče vzdělání, tak jsi sice ztratila kus života, ale informace se Ti z hlavy jen tak neztratí.
Takže jsi určitě o něco chytřejší. Do budoucna bych doporučila to „nevzdat“ a prostě se ještě někde snažit alespoň trochu ze sebe vydat co nejvíc, i když to při dětech už není tak lehké. Držím palce a podívej se i po nějakých kurzech, např. rekvalifikace, jazyky, počítače.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lollitka píše:
Ahoj, stalo se mi něco podobného, mám gympl, pak jsem šla na medicínu (můj sen od základky), já se zhroutila už po patologii ve třeťáku, sice jsem z ní měla jedničku, ale prostě po zk jsme byla v takovém stresu a úzkosti, že jsem ochrnula, pak se mi objevily vážné urologické problémy, taky z psychiky… Nakonec jsem skončila na psychiatrii. Do 4. ročníku jsem pak nějak nastoupila, ale nemám ho dokončený, protože jsem ho měla rozložený do 2 let, pak jsem na 3 roky přerušila a když jsem se vrátila, to mi bylo, tuším, právě těch 28 let, tak jsem si ale už nic nepamatovala, cítila jsem se blbě mezi cizími lidmi a nakonec jsem skončila v Riapsu. Do toho všeho se mi rozjelo sebepoškozování a psychóza. Medicínu jsem ukončila.Pak jsem ještě zkoušela různé VOŠ (všeobecná sestra, farmaceutický asistent a sociální práce), ale vždy jsem se sesypala cca po měsíci školy a skončila jsem v Bohnicích.
Děti tedy ale nemám a mít nebudu.
Taky nevím, co mám dělat, navíc moje psychika teď není moc dobrá, spíš je mi dost blbě.
Ale taky po vzdělání toužím, protože gympl mi je k ničemu.
Napadá mě u tebe, jestli nechceš třeba zkusit alespoň nějakou tu VOŠ kombinovaně (zdravotnické, sociální obory), nebo na VŠ třeba nutriční terapie kombinovaně, nebo zdravotního laboranta atd.
Držím moc palce a úplně s tebou soucítím.
Nemáš hraniční poruchu osobnosti? Nemyslím to nijak zle, ale trochu mi to tak přijde. Osobně proti hraničářům nic nemám. Vím, že je to různorodé spektrum lidí s rozličnými potížemi. Spíš si říkám, že takto hypersenzitivní člověk by medicínu studovat neměl v zájmu zachování vlastního duševního zdraví.
- Citovat
- Upravit
Máme v nemocnici jednoho strašně fajn psychiatra, krom svých běžných pacientů si najde čas i pro každého zaměstnance, který ho potřebuje. Celkem se děsíme doby, až odejde do důchodu, protože má v péči asi tak polovinu baráku.
Dobře, přeháním, ale ne o moc. Samozřejmě, pokud někdo nepotřebuje medikaci, ale stačí mu jenom psychosociální podpora, tak má možnost obrátit se na proškolené spoluzaměstnance ze SPISu. Ale ta antidepresiva jsou holt někdy potřeba. Lepší, než si problémy řešit nekontrolovaně tabletkama z lékárny na oddělení. 