Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Najdi si chvilku pro sebe - pokud Tě baví sport atd, tak se dobij takto - jdi si zaběhat, skoč si na nějaké tance atd.. hele, starost chlapa je fajn, ale mít ho za zadkem celý den, tak zešílím. Ale jedna věc - děti většinou na toho otce reagují líp, to tak funguje skoro všude - není to u vás tím, že třeba v noci vstane atd, to je prostě normální. Pokud on funguje, věnuj se sama sobě - uvidíš, že to pomůže.
![]()
Muj syn take na tatinka reagoval vic, nez na mne. Ted ma tatinka jen k tomu, aby mu tatinek povolil co maminka zakazala
Jen to ziska, uz se zase bezi mazlit se mnou
Takze to, ze ted se dcerka vice usmiva na tatinka vubec neresim. Verim, ze i ona bude chytra holka a pochopi, kdo ji opravdu miluje vic. Ne, ze by otec nemiloval, ale preci jen je jeho laska jina, nez je ta matcina. ![]()
Chapu, taky bych silela. Ale tak z toho ziskej body pro sebe. Jak se pise vyse, pust se do toho, co te bavi mimo domov. Cokoli. Hlavne kdyz nebudes s chlapem. Za jedno ziskas odstup a za druhe se mute stat, ze chlap zjisti, ze je to malicke take obcas pekny zahul a ne jen tutununu a necha ti s nim vice prostoru… A kdyz ne, ty budes mit sve dve, tri hodky denne pro sebe a potom chlapa za zadkem snaset lepe ![]()
Holky, diky moc za podporu. Jen taková blbá otázka - když se oddělím a budu si dělat svůj program, nepřešaltruje mě to dítě úplně na druhou kolej?
Ale asi to tak budu muset udělat, protože tohle je uplně na hlavu, dělat všechno společně a ještě být u toho „vystrkována“ tak, aby byl manžel v centru veškeré dětské pozornosti. Jen se bojím, že už tady pro ni budu fakt jen na to kojení.
Taky je trošku problém, že manžel chce, abychom byli všichni spolu, ale on jaksi ta hlavní osoba (ikdyž si to asi neuvědomuje). Ale to nevadí, oddělit se samozřejmě dokážu.
A běhání mám ráda, tak asi udělám pravidelné seance.
@Anonymní píše:
Holky, diky moc za podporu. Jen taková blbá otázka - když se oddělím a budu si dělat svůj program, nepřešaltruje mě to dítě úplně na druhou kolej?
Ale asi to tak budu muset udělat, protože tohle je uplně na hlavu, dělat všechno společně a ještě být u toho „vystrkována“ tak, aby byl manžel v centru veškeré dětské pozornosti. Jen se bojím, že už tady pro ni budu fakt jen na to kojení.
Taky je trošku problém, že manžel chce, abychom byli všichni spolu, ale on jaksi ta hlavní osoba (ikdyž si to asi neuvědomuje). Ale to nevadí, oddělit se samozřejmě dokážu.
A běhání mám ráda, tak asi udělám pravidelné seance.
vůbec ne, naopak
já chodím běhat, chodím na zumbu, každou chvíli někde něco zařizuju - pokud chlap může, hlídá vždy.. víš, jaká je to paráda přijít domu a už se ozývá máma a kluk fičí ke dveřím? Neboj, opravdu Tě nepřesune.. Jo a pokud máš ráda běhání, hurá do toho - krásně si vyčistíš hlavu a bude Ti mnohem líp ![]()
Bohužel takové dny, kdy mě nic nebaví, znám. Recept na to nemám. Jak to přijde, tak to většinou odejde. Krátkodobě mi pomáhá změna prostředí, třeba víkendový výlet.
Kdybych dal na rady jiných, asi bych si opatřil špeka. To prý zabere spolehlivě…
Neboj, dite Te na druhou kolej nepreradi. Take jsem si obcas dosla do kina, tatinek hlidal, dite z toho odvarene, ale stejne to dopadlo tak, ze ted sto krat denne posloucham „mami, ja chci mazlit“