Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ničí mě můj život
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.12.22 13:26
@Anonymní píše:
Ahoj, moc prosím nesuďte mě, sama vím že jsem špatná matka i člověk… Budu moc vděčná když mi hlavně odpovíte na moje otázky. Jsem na tom psychicky úplně špatně, jsem ze všeho vyčerpaná, někdy se jen tak rozbrečím… Ničí mě život jaký mám, nevím co to se mnou je, jsem úplná troska a nic už nezvládám. Chci aspoň na nějaký čas opustit manžela i děti, v tuhle chvíli bych je opustila i na věčnost. Ale nevím jak to se mnou bude až se doufám dám trochu do kupy… Jenže vánoce už jsou za chviličku tu, od začátku do konce to pro mě je peklo… Kdyby nebyli tak jsem už dávno pryč… Co tedy dělat? Mám je nějak přetrpět a až potom opustit rodinu? Nebo se na to vykašlat a chovat se jakoby nebyli? Nebo jak vysvětlit manželovi a rodině že je nechci slavit jak jsme byli zvyklí?
Nechybí to nějaký vitaminy a železo?
U psychologa jsi byla?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.22 13:26
@Anonymní píše:
Ahoj, moc prosím nesuďte mě, sama vím že jsem špatná matka i člověk… Budu moc vděčná když mi hlavně odpovíte na moje otázky. Jsem na tom psychicky úplně špatně, jsem ze všeho vyčerpaná, někdy se jen tak rozbrečím… Ničí mě život jaký mám, nevím co to se mnou je, jsem úplná troska a nic už nezvládám. Chci aspoň na nějaký čas opustit manžela i děti, v tuhle chvíli bych je opustila i na věčnost. Ale nevím jak to se mnou bude až se doufám dám trochu do kupy… Jenže vánoce už jsou za chviličku tu, od začátku do konce to pro mě je peklo… Kdyby nebyli tak jsem už dávno pryč… Co tedy dělat? Mám je nějak přetrpět a až potom opustit rodinu? Nebo se na to vykašlat a chovat se jakoby nebyli? Nebo jak vysvětlit manželovi a rodině že je nechci slavit jak jsme byli zvyklí?
Psycholog či spíš psychiatr, tohle není jen tak. Je nutné najít příčinu. Evidentně se nejedná o problém, který se objevil teď 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.12.22 13:29
Jsem objednana u psychologa, takže myslíte že psychiatr je lepší? Vitamíny beru…
- Citovat
- Upravit
20.12.22 13:31
Jak máte staré děti? Tato situace musela z něčeho vzniknout, proč myslíte, že jste špatná matka? To Vám někdo vštěpuje, že?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.22 13:32
To už tu bylo. Rad tam bylo taky dost. Tak je opust, vždyť je to jedno jestli před vánoci či po vánocích. Vždyť ti u hlavy pistoli nikdo nedrží. Napiš jim dopis a odejdi až nebudou doma. A budeš mít ten vytouženej klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Janli
20.12.22 13:34
@Anonymní píše:
Jsem objednana u psychologa, takže myslíte že psychiatr je lepší? Vitamíny beru…
Rozhodně na psychiatrii a hned! Tohle je pěkně rozjetá deprese. Odchodem od rodiny se ti neuleví ani trochu.
- Citovat
- Upravit
20.12.22 13:35
Víš, co se stane, když odejdeš před Vánoci? Tvoje děti je budou do smrti nenávidět, protože je na svátky opustila máma. A pak budou nenávidět samy sebe a říkat si, co udělaly, že ti nestály za to, abys zůstala. Ale chápu, že je ti asi tak strašně, že už s nimi nemůžeš vydržet a možná ani sama se sebou. Zavolej na linku důvěry ať ti poradí nějaké krizové centrum. Tobě se tam dostane pomoci a pro rodinu to bude mnohem snesitelnější, když budou o tobě něco vědět a nezůstane jen strach. Budou moci spolu s tebou situaci řešit a pracovat na tom, aby vám všem bylo líp. Kolik je dětem let?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.12.22 13:40
@Zoe1 Máme 5 letého syna a teprve 9 měsíční holčičku, manžel má ještě 13 letého syna v střídavě péči. Nemilují svoje děti, už se o ně nestarám tak jako dřív, často na ně řvu, nemám z nich radost, nebojím se o ně… Toho nevlastního už úplně ignorují. Jsem sama ze sebe znechucená, vše začalo po porodu v malých intervalech a teď jsem úplně v konci 
- Citovat
- Upravit
20.12.22 13:44
Poporodní deprese. Zavolej obvodakovi a on vystaví zadanku pro psychiatra. Včera bylo pozdě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.12.22 13:44
A co se stalo? Tvoj přístup není jen tak, tam bude nějaká příčina, potřebuješ pomoc psychologa, psychiatra…není na tom nic špatného, nech si pomoct 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.12.22 13:52
@Anonymní píše:
@Zoe1 Máme 5 letého syna a teprve 9 měsíční holčičku, manžel má ještě 13 letého syna v střídavě péči. Nemilují svoje děti, už se o ně nestarám tak jako dřív, často na ně řvu, nemám z nich radost, nebojím se o ně… Toho nevlastního už úplně ignorují. Jsem sama ze sebe znechucená, vše začalo po porodu v malých intervalech a teď jsem úplně v konci
To už mám pocit, že jste jednu diskusi měla… takže nic vás nebaví, nevidíte další smysl života? Nebaví vás ty stereotypní dny s miminem? Kdyby byla dcera starší, bylo by líp? Bylo by líp, kdybyste šla třeba do práce?
Já jsem napr. teď celý rok pracovala, většinou na HO s řvoucími nemocnými dětmi za zády, na konci roku dostala výpověď, fajn našla jsem s novou od ledna, kde ale ze začátku žádný HO možné nebude, než se zaučím. Měla jsem možnost mít nyní 5 dní volna, moje dovolená na poslední týden, protože příští týden prázdniny a děti doma. Těšila jsem se, že konečně si v klidu nakoupím, uklidím, vyřídím nějaké věci…mých jediných 5 dní v roce, které jsem si mohla sama pro sebe užít (teda pouze ty hodiny, co jsou děti ve školce) tak tyto dnyse vypařily v mžiku, děti od víkendu horečky kolem 40. Nějaká další dovolená bude možná tak v druhé polovině příštího roku, takže taky mě to dost zklamalo a nejradši bych se sbalila a vypadla někam hodně daleko.
Ale mě teda drží nad vodou to, že když chodím do práce, tak nejsem nonstop s dětmi a upřímně řečeno, já na rodičáku nehorázně trpěla. Mě to prostě taky nebavilo být celý dny doma a náplní jen přebalování, krmení, uspávání, atd.
Moje záchrana byla práce. Děti mají teď 3,5 a 4,5. A já jsem skončila, mimino už nikdy v životě.
Tak si říkám, že by Vám možná strašně moc pomohlo jít do práce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tosidelassrandu
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, moc prosím nesuďte mě, sama vím že jsem špatná matka i člověk… Budu moc vděčná když mi hlavně odpovíte na moje otázky. Jsem na tom psychicky úplně špatně, jsem ze všeho vyčerpaná, někdy se jen tak rozbrečím… Ničí mě život jaký mám, nevím co to se mnou je, jsem úplná troska a nic už nezvládám. Chci aspoň na nějaký čas opustit manžela i děti, v tuhle chvíli bych je opustila i na věčnost. Ale nevím jak to se mnou bude až se doufám dám trochu do kupy… Jenže vánoce už jsou za chviličku tu, od začátku do konce to pro mě je peklo… Kdyby nebyli tak jsem už dávno pryč… Co tedy dělat? Mám je nějak přetrpět a až potom opustit rodinu? Nebo se na to vykašlat a chovat se jakoby nebyli? Nebo jak vysvětlit manželovi a rodině že je nechci slavit jak jsme byli zvyklí?