Nikdo jim není dobrý

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
5.9.14 22:29

Ahoj, mám to samé. Moji mámu. Neplatilo na ni NIC, já se vždycky týden po návštěvě dávala psychicky dohromady :( Tak to řeším skleničkou vína, po sklence jsou mi ty řeči jedno, usmívám se, nehádám se, když začne, začnu si zpívat, povídat s dětmi, mluvit, smát se, cokoliv prostě. Ať jí dojde, a myslím, že už dochází, že mě nerozhází.
V normálním rozhovoru jsem samozřejmě normální, mám normální reakce a odpovědi, ale když vyrývá, netrápí mě to už. Přepnu na jiný program. Ještě že jezdí tak málo, nemusím mít strach, že ze mně bude alkoholik. Ale dvě sklenky vína za měsíc, nebo za dva, častěji naštěstí nejezdí, mi neublíží. Jinak totiž nepiju vůbec. Jsem ráda, že to konečně probíhá v klidu, kolikrát jsem tu s ní sama, než manžel dojede z práce a umučila by mě. Takhle ji to už přestává bavit.
Brácha to zvládá, je chlap a několikrát ji už předčasně vyprovodil, když si dovolovala na švagrovou, my dva držíme spolu a když chce bráchovu nebo někoho z rodiny domácnost pomlouvat a řešit, ohradíme se a změníme téma. Je to asi věkem, kdysi sice taky pořád někoho řešila a pomlouvala, ale zhoršuje se to. Každý má podle ní doma bordel, nezvládá domácnost, hnusné jídlo, určitě jí dali to nejlevnější co měli, zkyslé kafe, nebo naopak snobi, kde na to vzali, hnusný dům, odporná barva fasády, nepovedené děti, trapné auto, příšerné hadry, nedá se to poslouchat, všichni jsou špatní, jen ona nej. Blbě jsem se vdala (hloupost, manžel je úžasný), děti máme brzy po sobě, domek se jí nelíbí, blbý výhled, blbá zahrádka(je z paneláku), no nic nemáme dobře :zed: A můžete omílat dokola, ať ti to neříká, ona si jen přisazuje.
No, rozhodilo mě to, jen na to myslím. Za týden je u nás, koupím nějakou dobrou láhev růžového vína a snad bude venku pěkně, ať jsme venku, tam je to lepší. Běháme kolem dětí a řeči nevnímáme. Ale někdy mám hroznou chuť zařvat, ať už drží hubu :oops: Jinak je hodná, měli jsme pěkné dětství a děti má ráda, ale jsem ráda, že je tak daleko. S bráchou máme dohodu, že se složíme v budoucnu na ten nejlepší domov důchodců nebo osobní domácí pečovatelku, ale domů si ji nevezmeme. Bohužel, to bych nezvládla. Pokud teda neoněmí, nebo nenastane nějaká jiná změna.

  • Citovat
  • Upravit
20518
5.9.14 22:37
@Anonymní píše:
Ahoj, mám to samé. Moji mámu. Neplatilo na ni NIC, já se vždycky týden po návštěvě dávala psychicky dohromady :( Tak to řeším skleničkou vína, po sklence jsou mi ty řeči jedno, usmívám se, nehádám se, když začne, začnu si zpívat, povídat s dětmi, mluvit, smát se, cokoliv prostě. Ať jí dojde, a myslím, že už dochází, že mě nerozhází.
V normálním rozhovoru jsem samozřejmě normální, mám normální reakce a odpovědi, ale když vyrývá, netrápí mě to už. Přepnu na jiný program. Ještě že jezdí tak málo, nemusím mít strach, že ze mně bude alkoholik. Ale dvě sklenky vína za měsíc, nebo za dva, častěji naštěstí nejezdí, mi neublíží. Jinak totiž nepiju vůbec. Jsem ráda, že to konečně probíhá v klidu, kolikrát jsem tu s ní sama, než manžel dojede z práce a umučila by mě. Takhle ji to už přestává bavit.
Brácha to zvládá, je chlap a několikrát ji už předčasně vyprovodil, když si dovolovala na švagrovou, my dva držíme spolu a když chce bráchovu nebo někoho z rodiny domácnost pomlouvat a řešit, ohradíme se a změníme téma. Je to asi věkem, kdysi sice taky pořád někoho řešila a pomlouvala, ale zhoršuje se to. Každý má podle ní doma bordel, nezvládá domácnost, hnusné jídlo, určitě jí dali to nejlevnější co měli, zkyslé kafe, nebo naopak snobi, kde na to vzali, hnusný dům, odporná barva fasády, nepovedené děti, trapné auto, příšerné hadry, nedá se to poslouchat, všichni jsou špatní, jen ona nej. Blbě jsem se vdala (hloupost, manžel je úžasný), děti máme brzy po sobě, domek se jí nelíbí, blbý výhled, blbá zahrádka(je z paneláku), no nic nemáme dobře :zed: A můžete omílat dokola, ať ti to neříká, ona si jen přisazuje.
No, rozhodilo mě to, jen na to myslím. Za týden je u nás, koupím nějakou dobrou láhev růžového vína a snad bude venku pěkně, ať jsme venku, tam je to lepší. Běháme kolem dětí a řeči nevnímáme. Ale někdy mám hroznou chuť zařvat, ať už drží hubu :oops: Jinak je hodná, měli jsme pěkné dětství a děti má ráda, ale jsem ráda, že je tak daleko. S bráchou máme dohodu, že se složíme v budoucnu na ten nejlepší domov důchodců nebo osobní domácí pečovatelku, ale domů si ji nevezmeme. Bohužel, to bych nezvládla. Pokud teda neoněmí, nebo nenastane nějaká jiná změna.
:hug: já tě chápu, někdy prostě mámu si vzít domů je cesta do blázince. Jen holt to okolí to vnímá… jinou optikou. Tak aspoň, až to nastane (teda ať je to co nejdýl), tak ať se srovnáš… a s tím komentářem z okolí. Těch, co ho… ví. (Snažím se nednaužívat vulgarismy, ale někdy je prostě nemožno je nepoužít.)
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.9.14 22:45

@Emilie dekuju, tato metoda komunikace me nenapadla, nemam rada, kdyz se k sobe takto lide chovaji, ale rikam si, ze by to mohlo pomoct :kytka: i kdyz uvidime, zda to nasi ustoji. Mama je hrozbe hakliva, kdyz ji nekdo kritizuje. Jednou 18m dceru krmila rybim salatem a ja to sebrala, s klidem rekla, ze to jist nebude, ze je to sracka a pak jsem nekam odjela, zpatky jsem dovezla kolace, ktere jsem si chtela odvezt k nam domu, celou krabici asi 30ks. Mama se ptala, zda je to i pro ni, s vtipem jsem rekla, ze ne a ona me hrozne servala, jak jsem lakoma. Nakonec z ni vylezlo, ze uz x hodin sedi doma nastvana kvuli tomu salatu, ze jsem si dovolila ji rict, ze neco dela spatne. A takhle reaguje na vsechnu kritiku, takze to bude asi sranda :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.9.14 22:50

Moji rodice jsou hodne podobni. jenze tim rozdilem, ze prarodice jsou nic moc, zacali ted sem tam na par hodinek hlidat, kdyz jedu manzelovi pomoct na barak. koupili jsme si novostavbu…zatim mame snima dum napul, ale chteli jsme pryc od nich.no a on na me zacal, ze jsme je prej dostali do sra…k, ze nam odpoji elektriku, da k soudu a vselijaky vyhrozovani jen diky tomu, ze se chcem odstehovat! a to jsme si svoji pulku zrekonstruovali a nechame jim tu pres sto tisic(okna, krb atd)a jeste jsme prej sv…e! a takhle se chovaji ke me, a k mym sestram. nikdo jim neni dobrej, kazdej je k…t, c…k, nikdo nic neumi, a vsibni vsechno spatne. posledni hadkou se mi snazil citove ublizit. povedlo se mu. nebavili jsme se.ted se sice bavime, ale k telu uz si je nepustim. proste je beru jako pribuzny…ale ne rodice. musis se naucit hodne veci ignorovat a nepripoustet si.taky me mrzi, ze moji rodice stoji za prd.jiny pomahaj, moji rodice nam jeste kradou veci!!!takze za me…ignorovat, omezitstyky…jiny nebudou

  • Citovat
  • Upravit
20518
5.9.14 22:51
@Anonymní píše:
@Emilie dekuju, tato metoda komunikace me nenapadla, nemam rada, kdyz se k sobe takto lide chovaji, ale rikam si, ze by to mohlo pomoct :kytka: i kdyz uvidime, zda to nasi ustoji. Mama je hrozbe hakliva, kdyz ji nekdo kritizuje. Jednou 18m dceru krmila rybim salatem a ja to sebrala, s klidem rekla, ze to jist nebude, ze je to sracka a pak jsem nekam odjela, zpatky jsem dovezla kolace, ktere jsem si chtela odvezt k nam domu, celou krabici asi 30ks. Mama se ptala, zda je to i pro ni, s vtipem jsem rekla, ze ne a ona me hrozne servala, jak jsem lakoma. Nakonec z ni vylezlo, ze uz x hodin sedi doma nastvana kvuli tomu salatu, ze jsem si dovolila ji rict, ze neco dela spatne. A takhle reaguje na vsechnu kritiku, takze to bude asi sranda :mrgreen:

Já tu psala o svém tátovi, je asi na čase zmínit i mámu. No, taky případ, není divu, co tedy z mě je.
Maminka letos o prádzninách hlídala. Cpala kluky celé dopoledne křupkama a sušenkama - když jim chutná… a pak, když jí odmítli oběd, řekla mi „budete si muset nosit vlastní, když vám nevyhovuje, jak vařím.“ Kvetla jsem - a vykvetla. Kdybych tuhle asertivitu dokázala použít i tam… kde jaksi nedokážu. „mami, přestaň být vztahovačná. NIKDo ti neřekl, že špatně vaříš, ale nemůžeš se divit, když je cpeš celé dopoledne, že ti nejí oběd. To je prostě tvoje vina, tak ji nehaž na někoho jiného. A přestaň se vztekat. Ostatně - nikdo se ani na tebe nezlobí, jen ty na nás.“ No a bylo, no. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.9.14 22:52

@Kobliha51 uz jsem odkoukala, ze kdyz sestra rekne - ja jsem tady matka a tohle bude platit, tak jim na chvili zklapne. Nicmene to ale neresi trvaly problem, jelikoz kdyz jim to zopakuje uz potreti, tak ji reknou, ze matka sice je, ale priserna :mrgreen:

Jinak mama u nas byla vzdy vic hlava rodiny nez tata, takze na ni si nikdy nic nedovolil.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.9.14 23:00

@ospalámyš no, sourozenci tahnou za jeden provaz jen za jejich zady, tj spolecne si poplacem, ale to je tak vse. Jinak se boji si to u nich rozhadat, protoze bydli krome me vsichni v jednom meste a rodice jim hodne pomahaji s detma i v domacnosti, rakze drzi hubu a krok.

@aguti v teto konkretni situaci jsem ja reagovala na tatu bleskove a tata pak hned odesel, neb mu dosly argumenty. A navic manzel to nevnima tak citlive jako ja, jelikoz jeho rodice se k nemu nikdy s uctou nechovali, takze mu to nepřijde nic nenormalniho (ale sam se tak nastesti nechova, vychovali ho prarodice ve slusneho cloveka)

@Nuníček to je taky silene, ale zazila jsem to u ex, u nich mohl mluvit jen otec, jinak se mlcelo. Komunikovali spolu jen kdyz byli ozrali.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.9.14 23:04
@Anonymní píše:
Ahoj, mám to samé. Moji mámu. Neplatilo na ni NIC, já se vždycky týden po návštěvě dávala psychicky dohromady :( Tak to řeším skleničkou vína, po sklence jsou mi ty řeči jedno, usmívám se, nehádám se, když začne, začnu si zpívat, povídat s dětmi, mluvit, smát se, cokoliv prostě. Ať jí dojde, a myslím, že už dochází, že mě nerozhází.
V normálním rozhovoru jsem samozřejmě normální, mám normální reakce a odpovědi, ale když vyrývá, netrápí mě to už. Přepnu na jiný program. Ještě že jezdí tak málo, nemusím mít strach, že ze mně bude alkoholik. Ale dvě sklenky vína za měsíc, nebo za dva, častěji naštěstí nejezdí, mi neublíží. Jinak totiž nepiju vůbec. Jsem ráda, že to konečně probíhá v klidu, kolikrát jsem tu s ní sama, než manžel dojede z práce a umučila by mě. Takhle ji to už přestává bavit.
Brácha to zvládá, je chlap a několikrát ji už předčasně vyprovodil, když si dovolovala na švagrovou, my dva držíme spolu a když chce bráchovu nebo někoho z rodiny domácnost pomlouvat a řešit, ohradíme se a změníme téma. Je to asi věkem, kdysi sice taky pořád někoho řešila a pomlouvala, ale zhoršuje se to. Každý má podle ní doma bordel, nezvládá domácnost, hnusné jídlo, určitě jí dali to nejlevnější co měli, zkyslé kafe, nebo naopak snobi, kde na to vzali, hnusný dům, odporná barva fasády, nepovedené děti, trapné auto, příšerné hadry, nedá se to poslouchat, všichni jsou špatní, jen ona nej. Blbě jsem se vdala (hloupost, manžel je úžasný), děti máme brzy po sobě, domek se jí nelíbí, blbý výhled, blbá zahrádka(je z paneláku), no nic nemáme dobře :zed: A můžete omílat dokola, ať ti to neříká, ona si jen přisazuje.
No, rozhodilo mě to, jen na to myslím. Za týden je u nás, koupím nějakou dobrou láhev růžového vína a snad bude venku pěkně, ať jsme venku, tam je to lepší. Běháme kolem dětí a řeči nevnímáme. Ale někdy mám hroznou chuť zařvat, ať už drží hubu :oops: Jinak je hodná, měli jsme pěkné dětství a děti má ráda, ale jsem ráda, že je tak daleko. S bráchou máme dohodu, že se složíme v budoucnu na ten nejlepší domov důchodců nebo osobní domácí pečovatelku, ale domů si ji nevezmeme. Bohužel, to bych nezvládla. Pokud teda neoněmí, nebo nenastane nějaká jiná změna.

Tak tohle je uplne na chlup stejne jak u nas 8o jen se obavam, ze az budou v duchode a budou jezdit casteji, tak by se ze me stal alkoholik :mrgreen:

@Anonymní píše:
Moji rodice jsou hodne podobni. jenze tim rozdilem, ze prarodice jsou nic moc, zacali ted sem tam na par hodinek hlidat, kdyz jedu manzelovi pomoct na barak. koupili jsme si novostavbu…zatim mame snima dum napul, ale chteli jsme pryc od nich.no a on na me zacal, ze jsme je prej dostali do sra…k, ze nam odpoji elektriku, da k soudu a vselijaky vyhrozovani jen diky tomu, ze se chcem odstehovat! a to jsme si svoji pulku zrekonstruovali a nechame jim tu pres sto tisic(okna, krb atd)a jeste jsme prej sv…e! a takhle se chovaji ke me, a k mym sestram. nikdo jim neni dobrej, kazdej je k…t, c…k, nikdo nic neumi, a vsibni vsechno spatne. posledni hadkou se mi snazil citove ublizit. povedlo se mu. nebavili jsme se.ted se sice bavime, ale k telu uz si je nepustim. proste je beru jako pribuzny…ale ne rodice. musis se naucit hodne veci ignorovat a nepripoustet si.taky me mrzi, ze moji rodice stoji za prd.jiny pomahaj, moji rodice nam jeste kradou veci!!!takze za me…ignorovat, omezitstyky…jiny nebudou
  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.9.14 23:07

Je, nejak se mi ta druha citace odeslala bez reakce. Druha anonymni, to je mi lito, ze si zazivas takove trapeni. To je mnohem horsi varianta. Nasi sice prudi, ale neni to z jejich stranky mysleno nejak zle, spis si chteji dokazat, ze jsou lepsi, nebo nevim. Kdyby stali za prd a chovali se jako tvi rodice, tak by mi ani to omezeni styku nevadilo.

  • Citovat
  • Upravit
3115
5.9.14 23:07

Zakladatelko - nestavíš jim žádné hranice, chovají se k tobě jak když si byla malá, přitom už jseš dávno dospělá. Je tam potřeba hodně popracovat na sobě abys lépe zvládala tyto situace-protože oni už se nezmění. Je potřeba na rovinu říkat jak to máš a jestli to poberou nebo ne je jejich věc. To, že maminka nepřijímá kritiku mi celkem sedí, většinou lidé, kteří kritizují „venku“ nezvládají svůj život - teda ani jeho kritiku.
Ale nejdůležitější je to, že jestli i manžel má rodiče co nebyli moc citliví hodně bych se soustředila na svou výchovu - abyste vy vedli děti citlivě, citlivě podávali kritiku a tak, jelikož ten základ z dětství nemáte :kytka:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
128
5.9.14 23:16

Měla jsem to trošku s tchýní a s novou taťkovo přítelkyní. Ale začala jsem si z toho dělat „legraci“. Když řekli např. ty jim dáváš jen vodu? Řekla bych, že budou děcka skvělý žáby… když řeknou Nedáváš jim najíst dost.. řekla bych: dneska se rozhodli pro dietu…, když řeknou, že je ucintaný, řekni… no a to jste neviděli včera… na rýpání do vztahu bych jen řekla, že nám to takhle vyhovuje…
Prakticky s nimi vždycky „souhlasím“ nehádám se a tím „souhlasem“ jim vezmu vítr z plachet…
Vůbec si s tím nedělej hlavu prosím… je to Tvá rodina!!! Takovýto nadhled se dá naučit, a samozřejmě nesmíš zapomenout rodiče chválit, jak jsou skvělý a hodní :-)

Zkus to, držím všechny palce, zvládla jsem to já, zvládneš to i Ty!!!
Jo a ještě jednu věc… UKLÍZEJ TAK ABY JSI MĚLA POCIT ŽE JE UKLIZENO PODLE TEBE!!! Šetři se pro děti, ty Tě potřebují víc než rodiče…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8071
5.9.14 23:25
@Nuníček píše:
Hm tak to já zase řeším s rodinou manžela přesný opak, ti si neřeknou nikdy nic, tam je to tabu, 99% témat je nevhodných, konfliktních či příliš intimních, o problémech se nemluví, tím pádem neexistují, takže za hrubou, sprostou, drzou, neslušnou jsme pokaždé, když otevřu pusu. Člověk si nevybere :cert:

Jéje, to mám úplně stejně. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.9.14 23:31

Holky moc dekuji vsem za rady, pochopeni i pribehy :kytka: jsem na mobilu, tak nestiham.na vse reagovat, ale procitam vse ;)

Ono je to tezsi v tom, ze jinak jsou fakt supr. Mama kdyz tu dojede tak nam tu uvari, uklidi, vytre, deti pohlida, je mi vzdy az trapne, i kdyz ji to zakazu, tak ona uklidi, kdyz jdu do sprchy atd., deti vzdy neco noveho nauci, vzdy neco dovezou. Je tezke byt na ne hnusny, protoze toho pro nas delaji fakt hodne. Kdyz se mi v noci rozjel porod, tak jeli ve 2 rano pres celou republiku, aby pohlidali starsi ditko a manzel mohl byt u porodu. A tak stejne i kdyz jsem jeste studovala, dostala jsem treba teplotu a oni si vzali v praci volno a jeli pro me 150km jen abych nemusela vlakem.

@nigrinka jo tak na tohle mi odpovi, at si z toho nedelam srandu nebo tak neco. Dokud neuznam jejich pravdu, tak je zle. Ale souhlasim s tvym prispevkem. Jen uz bohuzel je toho vytykani nekdy tolik, ze uz to nejde zvladat s gracii.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
6.9.14 00:54

@Emilie Díky za pochopení, málokdo to asi bude chápat, ale myslím, že se na to připravujeme s bráchou tak dlouho, že nás pak reakce okolí nezaskočí. Když se o ni nebudeme chtít starat, myslím :oops: Prostě si to jen představím a rozklepu se. Stačilo když u nás 10 dní bydlela, když nad ní v domě měnili střechu, to jsem ještě víno nepila a myslela jsem, že to nedám. Nejsem typ, který se chová jak malé dítě, jen ona si to myslí, že mám povinnost poslouchat nenávistné řeči celý den. To bych se asi rozvedla, manžel by to neunesl, už takhle ho musím držet kolikrát. On jí ostře odpoví, snaží se ukončit ty litanie, ale máti řekne, ty nemel, ty tomu nerozumíš, co to je za lidi, oni to a ono atd. Už jsme přemýšleli, jestli není nemocná, nějaká paranoia nebo tak, ale v práci se chová normálně, i její poslední druh to poznal až po delší době. Jak jí někdo dovolí se víc přiblížit, otevře se, tak ho zapojí do svého rozeštvávacího kolotoče :nevim: Tak se držte holky, chce to pevné nervy a nedat se, trvat si na svém. A hlavně si to pořádně pamatovat a nikdy se tak nechovat k vlastním dětem, to je můj cíl ;) :hug:

  • Citovat
  • Upravit
Kobliha51
6.9.14 10:10

Mama kdyz tu dojede tak nam tu uvari, uklidi, vytre, deti pohlida, je mi vzdy az trapne, i kdyz ji to zakazu, tak ona uklidi, kdyz jdu do sprchy atd., deti vzdy neco noveho nauci, vzdy neco dovezou.

Tohle, kdyby mi máma dělala, tak se tak naštvu, že by to nedopadlo dobře. Nediv se, že se takhle k tobě chová, když tě má pořád za dítě, za které musí něco dělat. To je ten její pocit moci nad tebou. Něco, přivézt, pohrát si s dětmi a nebo je vzít ven, vypít kafe, pokecat a jít. To má být její činnost. Něco jiného je, když ji o pomoc požádáš. Taky mám snachu, ale dělám jen to, o co mě požádají a je pokoj. Když dělám nějakou dobrotu, tak jim to donesu a předám mezi dveřmi.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová