Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nikdy nebudu máma
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
5.10.20 09:54
- Citovat
- Upravit
Anonymní
5.10.20 09:55
Je ti 30, jsi mlada. Dite mit klidne muzes. Ale k tvemu dotazu, co se zivotem bez deti: co zmenit obor (doplnit si vzdelani) treba na ucitelku ve skolce nebo detskou sestru. Travila bys tak cas s detmi. Nebo se uz ted spoj s nekym, kdo napriklad organizuje detem krouzky a tabory, treba uvitaji pomoc, a ty zjistis, jestli by ti tahle cesta vyhovovala.
- Citovat
- Upravit
5.10.20 10:00
@Julča001 píše:
Já myslím, že když někdo touží po dítěti, „vymyslet“ plán bez dětí je sice hezké, ale je to jen nouzové řešení.
Tak je to jasný, ale je to nějaký cíl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.20 10:10
Věř mi, že ve 30 je fakt času dost na to, se smiřovat s bezdětným životem.. Dejte si chvíli pauzu a potom změňte CAR.. Pokud jsou tvým jediným problémem chybějící vejcovody, tak nevidím důvod, proč by se vám jednou nemělo zadařit.. Věřím, že to dobře dopadne.. Nesmíte se vzdát a musíte věřit.. Bude to dobré.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.20 10:22
@terien píše:
Já ne, cizí dítě ti nikdy nemůže nahradit to vlastní
Píšu: v případě, že bych nemohla mít vlastní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.20 10:28
@Kfětoslava píše:
Píšu: v případě, že bych nemohla mít vlastní.
No vždyť, buď vlastní nebo nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.10.20 10:34
Ahoj zakladatelko, poradit neumím, protože prožívám to samé. U nás je problém u manžela, vidím jak ho to štve a já brečím tajně v koupelně, aby mě neviděl 
Práci mám, smlouvu na dobu neurčito ale nebaví mě. Jsem tam už 15 let, vlastně poslední, která ještě nemá miminko. Jinak kolegyně, kamarádky všechny na mateřské. Blíží se Vánoce, které jsem vždy milovala, snažila jsem se je udělat krásný, ale na letošní se netesim. Návštěvy u rodin =všichni mají děti, miminka, dárky se točí kolem nich a my tam s manželem sedíme a snažíme se to přetrpet, protože opět budou vánoce bez miminka Rodina se bude ptát, švagr, sestra, bratr a co máme pořád odpovídat. Přes léto si člověk skoro nevzpomene, máme spousty kamarádů samé grilovačky, party, koncerty atd. Máte to taky někdo podobně, že ty vánoce vás ser… ou? Jinak je mi 34 v listopadu. Problém řešíme u Androloga a čekáme co bude. Manželství máme krásné ale taky se člověk bojí aby se bylo kam posouvat co budovat, když miminko nepřichází.
- Citovat
- Upravit
5.10.20 10:43
@terien píše:
No vždyť, buď vlastní nebo nic.
Tak to já bych si zvolila jinak. Bez dětí bych nebyla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.10.20 11:41
Ahoj, taky mám pocit že už dítě mít nebudu, 7 let se snažíme o druhé a nic, synovi je 9 a je tak sám, díky tomu jsem i zavrhla ostatní pribuzenstvo kde jsou děti, protoze mě to fakt štve ta nespravedlnost.
- Citovat
- Upravit
5.10.20 12:08
@Anonymní píše:
Ahoj, taky mám pocit že už dítě mít nebudu, 7 let se snažíme o druhé a nic, synovi je 9 a je tak sám, díky tomu jsem i zavrhla ostatní pribuzenstvo kde jsou děti, protoze mě to fakt štve ta nespravedlnost.
Promiň, ale je sakra rozdíl, když nejde druhé (třetí, čtvrté) dítě a když se nedaří ani to první 
Plus když váš syn nemá sourozence, tak je fakt "super " ho odstrihnout i od bratranců a sestřenic, kvůli nějakému svému pocitu nespravedlnosti 
Já teď také chodím na folikulometrii a beru hormony, ale doma už mám krásného chlapečka, za kterého děkuji Bohu a rozhodně bych se nerouhala tím, že budu nespokojená. Kolem sebe mám spoustu žen, co by daly první poslední za toho mého jedináčka.
Buď šťastná že máš zdravé dítě, ono nemít kýžený počet dětí a nemít žádné je sakra jiný level, protože je to úplně jiný život, úplně bez dětí. Mezi životem s jedním a se dvěma dětmi už tak propastný rozdíl není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.10.20 12:18
@Anonymní píše:
Ahoj zakladatelko, poradit neumím, protože prožívám to samé. U nás je problém u manžela, vidím jak ho to štve a já brečím tajně v koupelně, aby mě neviděl
Mám to stejně, ale nemám to jen o Vánocích, ale každá návštěva u příbuzných mě úplně děsí. Partnerovi sourozenci mají kopu dětí a u nás pořád nic a dívají se na mě úplně pohrdavě, páč samozřejmě za to, že nejsou děti může žena podle nic…Jeho máma mi řekla, že jsem stará kariéristka a úplně nemožná a chudák její syn.. Ségra má obě děti na první dobrou a první v 18 letech a my jsme pro ní starý papriky a na děti už bychom se měli vykašlat a jeho brácha to je taky kapitola, ten se mě ptal, zda jako beru antikoncepci, že bych teda neměla a že bychom se měli snažit o dítě a bla bla bla.. Nikomu nic nevykládám, nikdo z nich neví, čím si procházíme, ale přestávám tam jezdit, páč mě to ubíjí a každou návštěvu obrečím a když tam mám náhodou jet, tak je mi až špatně… Takže tě úplně chápu… 
- Citovat
- Upravit
5.10.20 12:28
@Anonymní píše:
Ahoj, taky mám pocit že už dítě mít nebudu, 7 let se snažíme o druhé a nic, synovi je 9 a je tak sám, díky tomu jsem i zavrhla ostatní pribuzenstvo kde jsou děti, protoze mě to fakt štve ta nespravedlnost.
Syn je sám, tak ty mu neumožníš se stýkat s příbuznými, aby mu bylo veseleji? Skvělá strategie Když nemůže mít sourozence, nemůže mít ani bratrance a sestřenice 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.20 14:01
Mam dve deti po nekolika letech marnosti z ivf. I kdyz jsme dostali s manzelem v tomhle smeru nekolik ran, ktere nas srazili az na kolena, nikdy nas nenapadlo to vzdavat! Tvuj ublizeny a porazenecky postoj je k nicemu a cesta do pekla. Neni ve triceti duvod se smirovat s bezdetnym zivotem. Zvedni hlavu a bojuj. Resi nekdo v caru, ze ani posedme nic? Doplnuji testy, hledají nejakou pricinu? Nebo chodis jenom z ketu na ket (a platis)? Zacala bych u zmeny caru.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.10.20 14:17
@Anonymní píše:
Ahojte holky, jdu si tu tak trochu vylít srdíčko. Omlouvám se za anonym, ale nechci aby mě někdo poznal. Jsem dnes 14ty den po 7 transferu. Test samozřejmě negativní. Už to nějak nedávám. Ne v tom smyslu, že bych ještě doufala, ale spíš v tom smyslu, že nevím co bude dál s mým životem. Vždy jsem si představovala že dodělám školu a budu mladá maminka. Bohužel jsem přišla o oba vejcovody takže jiná možnost než ivf není. Teď mi už táhne pomalu na 30 a dítě nikde. Prosím nepište mi že mám ještě čas.. začínám se smiřovat s tím že dítě mít nikdy nebudu. Jen přemýšlím co dál se životem. Nevím kam se bude ubírat. Práce mě sice baví, ale že bych tomu chtěla zasvětit živit to ne. Nějaké koníčky taky mám.. cvičím jógu, čtu knihy, udržují se fit. S manželem rádi cestujeme, byli jsme už na spoustě míst, které jsme chtěli navštívit. Máme se spolu krásně, ale cítím že už prostě jen stojíme na místě. Koupili jsme si krásný byt, teď šetříme na nové auto. Jen nic z toho pro mě nemá hlubší smysl. Manžel je úžasný člověk, moje spřízněná duše, žiju pro něho a on pro mě. Říkám si kdyby nám to dítě šlo snadno asi bychom se měli moc dobře. Trápí mě když ho vidím jak se trápí, že to zase nevyšlo. Navíc se nedokážu smířit s tím že nikdy nezažiju těhotenství, porod a jak si ten malý uzlíček hrdě nesu domů. Když jsem s kamarádkou která na dítě ať už miminko nebo starší vždy mě strašně baví si s nimi hrát nebo se o ně starat. Dětičky mě taky mají rády. Strašně mi je smutno když vlezu do našeho prázdného „dětského“ pokojíčku a jdu tam jen věšet prádlo.. chci se zeptat jak to máte vy? Je tu někdo kdo je jen s partnerem bez dětí? Nebo co dál dělat. Z adopce máme strach a to zejména proto že by nás dítě nakonec opustilo kvůli bio rodičům a nebo že bude jako „z divokých vajec“ když bude od nějaké feťačky. Samozřejmě vím že tohle může udělat i biologické dítě, ale je to prostě tak nějak jiné.
máš skvělého chlapa, i to může být krásně prožitý život. Angažovat se budeš jako tetička. Pořídila bych domácího mazlíčka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Mela jsem to podobne, nepruchodne oba vejcovody, tehotnela jsem prirozene ale vzdycky mimo. Adopci jsme ani jeden nechteli. Kdyz nam vybuchlo komplet prvni IVF (nedosli jsme ani k odberu vajicek), tak se mi zhroutil svet, fakt jsem neverila, ze se kdy dockame. Presne rok na to jsem porodila miminko. Bylo z druhe IVF stimulace, kompletne mi zmenili protokol a najednou byla vajicka a znich tri krasna embrya. Co tim chci rict - nevzdavej to jeste, ve 30 neni duvod to vzdat.