Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tříleťák se v noci hodně počůrává a je mu to jedno
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.10.17 09:03
Dcera má 3,5. Napíšu, jak to probíhalo a probíhá u nás.
Přes den se odplínovala sama tak, že mi ráno řekla, že plenku ne, že bude chodit na nočník (opravdu zo tak bylo) 2roky a dva týdny. Na ven jsem to také nechala na ní, to zvládla o dva měsíce později (opět minimální nehodovost). Na noc plínku měla a sama ji chtěla. Ve třech letech se rozhodla, že plenku na noc nepotřebuje (musela jsem jí ale slíbit, že vůbec nevadí, když to nezvládne, že od toho je nepropustná podložky a pyzamo vyperu…) Bez nehod to zvládla do týdne.
Ale i tak se samozřejmě občas úplně nezadaří. Většinou, když je nachlazená nebo moc pije na noc…
Pokud jde o to, co píšete, zhodnotila bych to asi takhle:
1/ naprosto největší chyba je trestat, nedělá to schválně. Na zadek by zasloužil manžel, ne dítě. Neadekvátní by to bylo i kdyby jí bylo 8 a ne 2,5, kdy je ještě dost nezralá na to, si v noci dojít nebo si zavolat někoho na pomoc.
2/ zkusila bych změnit dobu, kdy posazujete na nočník. U nás holky chodí před koupáním (pak už jdou do půl hodiny spát), nočník jim nesu do koupelny, takový rituálek 
3/ nenechte na noc tolik pít (taky mi to míč nejde uhlídat).
4/ Zkuste poznat, kdy se jí chce a dejte na nočník. (Dcera se v posteli hrozně hází, když se jí zeptám, chce čůrat - to bývá do půlnoci, pak už si umí zavolat sama - už nespí tak tvrdě)…
5/ Smiřme se s tím, že se to občas stane. Od toho jsou pratelné peřiny a chrániče matrací. Ráno hodím do pračky. Žádná tragédie se nekoná.
6/ Když se počůrá, hlaďte, pusinkujte a říkejte, že to vůbec nevadí, že se to může stát každému… hlavně ji nestresujte, tím se opravdu nic nevyřeší, spíš se to zhorší…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.17 09:17
Tak tohle by chlap udělal jednou a letěl by z pokoje dolu na gauč a rano by si vyslechl dlouhý a hlasitý monolog z moji strany. Takhle trestat a takhle hnusne s ni mluvit kvůli tomu, ze se pocura?! To je strašný, je mi z toho normálně smutno jen to Čtu. Takže nejdřív nauč chlapa se chovat k male holčičce, potom zkus nedavat dcerce tolik pit před spaním, zkus ji vzbudit třeba ještě než jdete spat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.17 09:35
@Anonymní píše:
Díky za příspěvky a názory. Na posteli mám chránič matrace, takže z počůrání nedělám žádnou vědu - prostě převlíknu pyžamo a vyměním prostěradlo. Právě, že nevím, jak převlíkat v klidu, když ji chytne ten záchvat breku. Ve většině případů se sama převlíkat chce, pak není problém. Ale když začně křičet, tak probudí manžela a on ji pak nandá na zadek a vše se ještě zhorší. Můj názor je taky takový, že malé dítě se za to bít nemá ani se po něm nemá křičet, ale vysvětlete to chlapovi, který vstává v 5 ráno do práce a ve 3 ho probudí intenzivní pláč.
Zakladatelko, taky vstávám po páté ráno do práce, děti se mi budí několikrát přes noc a nedělám z toho vědu, po dětech v noci taky neřvu. A pokud by mi toto chlap udělal, což kvůli nějaké jiné věci udělal, děti jsem bránila před jeho výpraskem. Normálně to nedělám, ale aby manžel chtěl dát dítku na zadek jen kvůli tomu, že se 2,5 leté dítě v noci počůrá, je i na mě moc.
Takže zkus si s manželem promluvit a vysvětlit mu, že to, že on na ni řve a bije ji, tak ten problém jen a jen zhoršuje. 2,5 leté dítě je ještě malé a má právo se občas počůrat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.10.17 10:32
Řešila jsem to u obou bratrových dcer, když jsem je měla u nás s naší dcerou na chatě. Jedna se počůrávat přestávala právě, když druhá začala. Týkalo se to též noci. Přes den jsem jim upravila pitný režim a jídlo, mladší zlobila s pitím, starší s jídlem, aby byly napité a najedené v průběhu dne, moc se jim nechtělo a doháněly to právě navečer - a kolem 17 odpoledne končilo popíjení. Cvičila jsem s nimi taky cviky pro enuretiky, ale na to je vaše dceruška ještě malá. Svou roli může hrát i nedostatečně vyvinutý mechanismus pro vylučování hormonu vazopresinu, který je odpovědný za zahušťování moči. To by pak případně řešila až lékařka, ale na to máte do 6 let dost času.
Důležité je především ochránit dcerku a zabránit její další neurotizaci hysterickým chováním vašeho muže. Bohužel je to na vás a nemůžete k tomu přistupovat tak, že budete krčit rameny a omlouvat ho, jakože není pomoci a znáte mužské. Toto je nepřípustné, vy jste matka, která musí dítě chránit, je to vaše povinnost, ta byla měla být na prvním místě, i za cenu, že s mužem vstoupíte do konfliktu. Dcera nikoho jiného nemá, kdo by se jí zastal. Je to jen na vás.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.10.17 10:52
@Swami Harashimi Ano, máte naprostou pravdu, budu ji odteď před manželem víc bránit. Víte, náš vztah není zrovna ukázkový a vím, že tím dcera trpí celkově. Pokud se snažím prosazovat svou, manžel zpravidla ještě přitvrdí a pak nastávají takové nepěkné situace, kterých bych ráda dceru ubránila. Byla jsem i ve fázi, že jsem zvažovala rozvod, ale upustila jsem od toho právě proto, abych zachovala úplnou rodinu. Manžel se někdy snaží a chová pěkně, jindy ujede. Vždycky jsem považovala za naprosté selhání výchovy, pokud se rodiče před dětmi přou o to, jak se k dítěti chovat. A vidíte - zrovna u nás to tak je. Ale asi bude lepší, když se postavím proti manželovi, na stranu dcery, která se teprve vyvíjí a vše je pro ni nesmírně důležité pro budoucí život. Příště se s ním raději poperu, ale dcera už na zadek nedostane.
- Citovat
- Upravit
6.10.17 11:01
Zkuste to s ním řešit předem s chladnou hlavou, že díky jeho chování hrozí, že dcerka to bude dělat doživotně a bude se léčit pak někde na psychiatrii a nesnášet se a že víte, že přes veškeré spory mezi vámi ji má rád, tak aby se ovládal a otočil na druhý bok a pokusil se usnout. Navrhněte špunty do uší, přestěhování ložnice ap. Stejně on to neřeší, řešíte to vy, jeho řvaní a scény to jen zhoršují, o tom se už přece přesvědčil, že to nefunguje a navrhněte mu, jestli vám nevěří, že byste mohli zajít za dětským psychologem a mohl by pohovořit o tom s ním (tomu se jistě bude bránit jako čert kříži, protože nepochybuji o tom, že i kdyby to byl primitiv jak lusk, skrytě dobře ví, že to dítěti dobře nedělá).
Zkuste s ním i probrat, co ho trápí, jestli se třeba necítí odstrčen z vaší pozornosti a nežárlí na dceru, kdy by jí takto nepřímo trestal, nebo jestli chce tímto nátlakem způsobit, abyste se dcerou odstěhovaly, důvodů může být hodně. O všech se chce dohodnout, ale nejde to v afektu, kdy je nevyspalý, napitý, agresivní ap. Polovinou úspěchu je tento hovor vhodně načasovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.10.17 11:31
@Swami Harashimi Ono to stejně nebude na dlouho, už v lednu manžel odjíždí dlouhodobě do zahraničí a nebudeme se zas tak moc vídat. Jenže ta situace je teď a byl by nesmysl to nechat na čtvrt roku plavat, když chování ovlivňuje vývoj její psychiky. To, že manžel na malé dítě nemá nervy, není nový jev - konec konců je to hlavním důvodem, proč odjíždí pryč. Ale teď se to skrze to počůrování nějak vyhrotilo.
Manžel je workoholik, poněkud méně empatický, ale není to zlý člověk. Jen mu občas rupnou nervy.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
