Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nový život? Je to možné i po ...?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
18.11.22 12:00
Nový život? Je to možné i po ...?
Ahoj, narazila jsem nedávno na zajímavá, možná spíš zvláštní videa jistého Bejra. Nevím, jestli vám to něco řekne. Ten chlápek uveřejňuje videa z bezdomovci. Je to zajímavé, nicméně pořád si nejsem jistá, jestli jde spíš o pomoc, nebo o zneužívání. Opravdu jsem si o tom zatím neudělala úsudek.
Ale můj dotaz je takovýto: Má tady někdo osobní zkušenost, případně zkušenost někoho blízkého, jestli se člověk, který se dostane na úplné dno, skončí pod mostem, často v závislostech různého druhu nebo doslova ve vlastních sr…, dokáže znovu z tohohle všeho vybabrat: Ať už vlastními silami nebo s pomocí? Prostě jestli je možné se vrátit zpět?
Snad jsem to napsala srozumitelně 
Děkuju za případné příspěvky, opravdu mě to zajímá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
18.11.22 12:05
Znám pár lidí co byli úplně dole. Dnes mají 3 děti, práci, být…, On jim stejně ten štítek zůstane.
Pak taky ty co se nedali úplně stáhnout a přestali brát sami od sebe a v čas.
No a taky ty, kterým život na ulici, se žloutenkou a buchnou vyhovuje a nic měnit nechtějí přitom zrovna oni měli vždycky na víc a mají důvod nebrat. Prostě nechtějí. Proč taky? Mají důchod na hlavu, takže stali příjem. V těle je teplo takže to se dá no a na zimu se nechají zavřít do léčebny. Na jaře odejdou a takhle to kde několikátý rok. Nemá smysl jim pomáhat. Je to baví a rodina už na ně nemá takže dala úplně ruce pryč.
- Citovat
- Upravit
18.11.22 12:13
Znám oba typy, toho, co se ze dna odrazil, i toho, co už na něm zůstal.
Záleží na příliš mnoha faktorech, než aby se to dalo takhle jednoduše říct.
Každopádně s každým týdnem navíc „na dně“ se samozřejmě ta návratnost snižuje.
Pokud už někdo žije na ulici a na fetu třeba rok, tak tam to moc nadějně nevidím. Ten člověk už tu vůli podle mě ztratí.
A takové ty rádoby příběhy, kdy někdo někoho po deseti letech na ulici vytáhne, umeje ho, ostříhá a dá mu práci a byt a myslí si, že odteď už bude všechno jen růžová zahrada plná jednorožců, tak ten tvrdě narazí. Takoví lidé povětšinou napřed potřebují narovnat hlavu a vyzdravit duši.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.22 12:14
Ano, všechny charity co mají nastavený systém pomoc pro lidi bez domova mají klienty, kteří se nakonec stabilizují. Samozřejmě že to nejde čekat u všech a stabilzace neznamená místo v kanceláři, domek na hypotéku, manželka se kterou nespím a posléze střídvaá péče o děti.
Kdyby nebyly cesty, jak lidem pomoci najít alepsoň část kontorly nad svým životem, tak to nikdo nedělá.
Jen běžná středostavovská člověk musí dost přehodnotit vlastní přístupy k žvotu a lidem, aby se dala najít společná řeč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.22 12:17
Konkrétní příběh
CHlápek, jehož matka byla dost problematická, stěhování neustále po celé republice z ubytovny na ubytovnu, otec se nestaral. On začal chlastat a fetovat, rozjela se mu schizofrenie. Léta střídavě na ulici, nebo podivných komunitách. Nakonec začal dlouhdoobě spolupracovat s adktologickou organizací, dneska bydlí, je oddlužený, pracuje legálně. Jasně - vždycky bude křehčí a prostě mu hrozí relapsy či další ataky nemoci. Ale vybudoval si kolem sebe záchranou síť, kde se výrazně zvyšuje šance, že při propadu nespadne na dno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.22 12:18
Možné to je, když ten člověk chce. Manžel má kolegu, který pár let zpátky žil na ulici. Neříkám, že teď má dům a rodinu atd, ale normálně pracuje, slušně bydlí, splácí resty z minulosti a snaží se no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.22 13:37
Ahoj, samozřejmě to možné je. Pokud se chce a nečekat že se život otočí o 180 stupňů za pár dní. Kousnout se do zadku a makat. Bez práce to nepůjde. Samozřejmě je dobré když má člověk i někde známé, pomoc atp-… Já jsem právě vlastní blbostí takhle pomáhala člověku, pomalu jsem i mluvila za něj/ní na úřadech, sehnala byt, zaplatila, vrazila do všeho cca 20 táců které jsem,,vyhodila oknem ", vyslechla si několik poznámek na mou adresu no byla jsem hodná a blbá, a jenom jsem se z toho nervově zhroutila… takže už nikdy. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.22 13:48
Nic není nemožné. Jen ten člověk na dně nesmí koukat na to, co vše ho čeká, aby se z něj vyhrabal, ale musí si dávat malé cíle. Protože na cestě ze dna je potřeba udržovat i hlavu. Když někdo uvidí, že nemá kde bydlet, přišel o práci, nemá ani slušné oblečení, aby mohl někam na pohovor, nemá co jíst, kde se umýt, rodinu nikdo takový nezajímá, protože nemají zájem o někho, za koho se třeba stydí, nemá přátele. Nevidí řešení a k tomu dnu na které je, tak se přidává deprese apod.Ale když si bude dávat malé cíle, že si sežene azyl, aby měl kde spát a co jíst, požádá o oblečení, zajde na sociálku a rovnou se zaeviduje na pracáku, najde si práci, v ní si třeba najde i kamarády, začne třeba řešit i dluhy(pochybuji, že někdo na ulici řeší zdravotní apod.),najde si třeba malý byt. Najednou je na tom úplně jinak, než na začátku. A i tohle ohlédnutí mu pomůže v tom, aby se snažil dál. Ale nezvládne to každý, někdo si dno užívá, někdo nechce respektovat pravidla(třeba zákaz pití alkoholu na azylu apod.).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.22 15:48
Moc díky za odpovědi. Jde mi právě o to okřídlené - když člověk chce. Zajímalo mě, jestli to chtění stačí, jestli ty zvyky „z ulice“ nepřebijou tu potřebu civilizovanosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.22 16:00
@Fiveone píše:
Nic není nemožné. Jen ten člověk na dně nesmí koukat na to, co vše ho čeká, aby se z něj vyhrabal, ale musí si dávat malé cíle. Protože na cestě ze dna je potřeba udržovat i hlavu. Když někdo uvidí, že nemá kde bydlet, přišel o práci, nemá ani slušné oblečení, aby mohl někam na pohovor, nemá co jíst, kde se umýt, rodinu nikdo takový nezajímá, protože nemají zájem o někho, za koho se třeba stydí, nemá přátele. Nevidí řešení a k tomu dnu na které je, tak se přidává deprese apod.Ale když si bude dávat malé cíle, že si sežene azyl, aby měl kde spát a co jíst, požádá o oblečení, zajde na sociálku a rovnou se zaeviduje na pracáku, najde si práci, v ní si třeba najde i kamarády, začne třeba řešit i dluhy(pochybuji, že někdo na ulici řeší zdravotní apod.),najde si třeba malý byt. Najednou je na tom úplně jinak, než na začátku. A i tohle ohlédnutí mu pomůže v tom, aby se snažil dál. Ale nezvládne to každý, někdo si dno užívá, někdo nechce respektovat pravidla(třeba zákaz pití alkoholu na azylu apod.).
@Lu66 píše:
Ahoj, samozřejmě to možné je. Pokud se chce a nečekat že se život otočí o 180 stupňů za pár dní. Kousnout se do zadku a makat. Bez práce to nepůjde. Samozřejmě je dobré když má člověk i někde známé, pomoc atp-… Já jsem právě vlastní blbostí takhle pomáhala člověku, pomalu jsem i mluvila za něj/ní na úřadech, sehnala byt, zaplatila, vrazila do všeho cca 20 táců které jsem,,vyhodila oknem ", vyslechla si několik poznámek na mou adresu no byla jsem hodná a blbá, a jenom jsem se z toho nervově zhroutila… takže už nikdy.
No právě. Ono to tam na první pohled vypadá tak, že jako proč jim nosí víno a cigára, že jo? Jenže oni vlastně nic jiného nechtějí. Kdyby jim přinesl kilo jablek, tak to po týdnu shnilé vyhodí.
To byl vlastně asi ten základ mého dotazu. Jestli ti lidé po nějaké době podobného žití ještě mají motivaci se pohnout jinam, nebo jestli jim vyhovuje se ráno opít a zalézt si do stanu, kde se probudí do dalšího rána, kdy si dají další alkohol. Já jim to nezazlívám, nemají žádnou budoucnost, nemají jak trávit čas. Kdo by ten den na jejich místě neprochlastal?
Jde mi spíš o to, jestli člověk, který se z toho dostat chce, to zvládne, nebo jestli ho ten předchozí bezdomovecký život zmasíruje tak, že už není schopný se vrátit. Vím, že je to kus od kusu, ale asi něco převládá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.11.22 17:28
@greenapple píše:
No právě. Ono to tam na první pohled vypadá tak, že jako proč jim nosí víno a cigára, že jo? Jenže oni vlastně nic jiného nechtějí. Kdyby jim přinesl kilo jablek, tak to po týdnu shnilé vyhodí.
To byl vlastně asi ten základ mého dotazu. Jestli ti lidé po nějaké době podobného žití ještě mají motivaci se pohnout jinam, nebo jestli jim vyhovuje se ráno opít a zalézt si do stanu, kde se probudí do dalšího rána, kdy si dají další alkohol. Já jim to nezazlívám, nemají žádnou budoucnost, nemají jak trávit čas. Kdo by ten den na jejich místě neprochlastal?
Jde mi spíš o to, jestli člověk, který se z toho dostat chce, to zvládne, nebo jestli ho ten předchozí bezdomovecký život zmasíruje tak, že už není schopný se vrátit. Vím, že je to kus od kusu, ale asi něco převládá.
Tady souhlasím s Ou. S lidmi dlouhodobě žijícími v sociálním vyloučení jde spíše jen o malá vítězství. Např. z ulice na ubytovnu nebo azylák. Pokud se ptáš na to, jestli někdo z běžné soc. vrstvy, když spadne do sra.ek a skončí na ulici, připadně v závislosti, se může vrátit do běžného života zpět - bydlení v bytě, práce a nějaká úroveň - ano, může, ale čím déle na tom dně je, tím se šance snižují.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
