Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Obavy z těhotenství vs. adopce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
7.2.18 10:27
Obavy z těhotenství vs. adopce
Zdravím všechny 
Předem bych chtěla upozornit na to, že žiji s partnerkou, pokud má někdo něco proti, byla bych ráda, kdyby tuto diskuzi opustil rovnou.
Jak začít… řeším něco, co je ještě poměrně daleko, ale i přesto mi to nedá spát a ráda bych věděla co nejvíce informací a pokud možno zkušeností ostatních.
Vždycky jsem si hrozně přála děti a posledních několik let (je mi 22), vidím bývalé spolužačky, které většinou už mají děti - mám z toho pocit, že jím to přijde lepší než jít do práce, což mi nepřijde zrovna jako dobrý důvod. A hodně přemýšlím o vlastní rodině, kterou bych v budoucnu určitě chtěla. Momentálně studuji a pak chci ještě studovat dálkově na VOŠ, mezitím pracovat a nejspíš založit rodinu až dostuduji, kdy snad budu dostatečně zabezpečená a ještě nebude moc pozdě, protože to chci stihnout před třicítkou. Prostě nehodlám mít dítě, aniž bych se o něj dokázala pořádně postarat a zároveň ho chci mít, dokud se na to cítím.
Proč se bojím těhotenství? Co se týče samotného otěhotnění, jsou tu dvě, pro mě přijatelné možnosti. Umělé oplodnění na klinice nebo doma s tím, že bych si musela najít dárce. Ale to nevidím jako největší problém.
Horší je, že mám hyperfunkci štítné žlázy, která může hodně ovlivnit nervový a intelektuální vývoj plodu a to je samozřejmě velký strašák. Doktor mě chce dotlačit na operaci, což je až ta poslední možnost. Prášky beru ty nejslabší, už se mi to po jejich vysazení vrátilo, ale rozhodně budu raději brát léky, aby brzdily tvorbu hormonů, než brát do konce života hormony umělé. Štítnice je životně důležitá a operace v mém případě není zrovna na místě, jen to lékařům usnadní práci, toť vše. Další čeho se bojím opravdu hodně, je moje tělesná konstrukce. Jsem malá a opravdu hodně drobná. Měřím 150 cm a nikdy jsem neměla nad 43 kg, což mi nikdo nedokáže vysvětlit, ale obecně moje tělo není na větší váhu stavěné, teď mám pod 40 kg, což mě děsí, ale nemůžu přibrat. Nikdy jsem nebyla jiná. Taková je máma a její sestra. Obě rodily císařem a oběma šlo o život. Tetě dvakrát a pokaždé byl zázrak že přežila, jako malá měla problém s kyčlemi. Já jsem jako malá měla takové kožené řemínky, prý to může být velký problém u přirozeného porodu. Z císařského řezu mám hrozný strach a když by mi řekli, že nemám šanci porodit normálně, otěhotnět bych nechtěla vůbec. Neřešte proč, prostě bych chtěla, když už, rodit přirozeně nebo to alespoň zkusit. Nechtěla bych to celé prožít s vědomím, že do mě budou řezat za každou cenu. Je to můj pocit z celé té věci.
Má tady někdo s tímto onemocněním, podobnou stavbou těla atd. zkušenost s těhotenstvím a porodem? Jakou?
Má partnerka se na vlastní těhotenství necítí a já to plně respektuji. Navíc bych si to vše chtěla prožít sama, pokud by to bylo možné a neohrozilo to mě ani miminko, pokud ano, nechci to riskovat, na to mám dost rozumu.
Další možnost, nad kterou přemýšlím několik měsíců, je adopce miminka. Nevím, jak je to v dnešní době, jestli jsou pořád kojenecké ústavy, nebo je možné adoptovat miminko hned po porodu, takže pokud s tímto má někdo zkušenost, byla bych velmi vděčná za jakoukoliv odezvu. Asi největší problém u této možnosti je právě má orientace.
Pokud je tu někdo, kdo žije sám nebo má partnerku/partnera stejného pohlaví nebo je přímo v registrovaném partnerství a má zkušenost s adopcí, hodně by mi to mohlo pomoct. Osobně si myslím, že by mělo být možné adoptovat, ale řekla bych, že například pro registrované partnery by to mohl být problém nebo je možné adoptovat a poté se registrovat a už to pak nikdo neřeší? A je pak možné, aby dítě adoptoval také druhý partner?
Neznám nikoho, kdo by měl podobnou zkušenost, proto se obracím sem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.2.18 10:35
Pokud máš hyper funkci štítné to znamená že je zrychlená což znamená že těžko přibíráš, tvoje tělo rychleji spaluje, nechápu proč ti tohle nevysvětlil endokrinolog, a ty z toho máš zbytečnou záhadu, nech si od pořádného mudr upravit dávky léku a přibereš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.18 10:43
Ad štítnice…Zřejmě bereš kortikoidy na potlačení zvýšené funkce št. žl…Musíš je brát dlouhodobě, ne že ne. Z mého pohledu je pro celé tělo šetrnější operace, po které si budeš do těla dodávat „jen“ hormon štítné žlázy. Několik takových žen znám, dítě normáně donosily, porodily, zdravé.
Ad tvá výška a váha. Těžko říct, co je dědičné a co je způsobené metabolickou poruchou, která souvisí s problematickou št. žlázou. To ti zodpoví lékař - mám ten pocit, že názor endokrinologů dost bojkotuješ.
Ad. přirozený porod. to ti zodpoví gynekolog, snad kdybys při své výšce měla reativně širokou pánev a hodně malý plod? Ale věř, že po všech těch peripetiích, co tě čekají (problematické oplodnování vzhledem k homosex. orientaci, tvůj neoptimální zdravotní stav - hormonální nerovnováha, křehká konstituce) je už způsob porodu banalita. Radši at je mimi zdravé, než aby si nebezpečně klestilo cestu úzkou pánví matky…Nebo to vidíš jinak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.18 10:44
@icy rose bohužel v naší zemi si homosexuální pár nemůže adoptovat dítě a úřady také nevidí rády adopci jedné osoby - možná to ani není povoleno… takže výběr je spíš těhotenství x pěstounství - těhotenství - nikdo vám do ničeho nekecá, pěstounství - psycholog, doktor, úřady, školení…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.18 10:46
@ka2ka Já tu řeším něco jiného, nechtěla jsem radu ohledně štítnice. Hubená jsem geneticky, když jsem měla štítnici dlouhodobě v normě, nemohla jsem přibrat ani tak, ovlivňuje to spousta faktorů. Mě šlo o to, jaké komplikace s touto poruchou kdo měl v těhotenství, ne mimo něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.18 10:49
Mozna se pletu, ale pokud vim tak ti na zadne klinice bez partnera (muze) umele oplodneni neudelaji.
V tvem pripade bych sla radeji do adopce, je spousta deti ktere by si zaslouzily domov. Nez privest na svet dite oklikou bez otce. Chapu, ze by jste ho obe milovaly a vychovaly, ale to dite si zaslouzi i tatu pokud ho ma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.18 10:52
@Teniska7 nepleteš, na žádné klinice ti bez partnera IUI ani IVF neudělají. Ale pokud si sebou nějakého partnera přivede např. kamaráda, který jim bude chtít,,pomoc,, tak to lze.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.2.18 10:53
Myslím, že se strachujete příliš až moc dopředu. To, že máte konstituci těla jako holčička neznamená automaticky, že nemůžete otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě - to vám ukáže až čas, kdy se tak rozhodnete. Nyní to nevíte, jen spekulujete. Moje kamarádka, výška 165 cm a váha 48 kg, otěhotněla v pohodě, porodila dítě. Na pohled je jak prst a když ji obejmu, připadám si, že objímám větvičku a že se mi v náruší ztrácí.
Co se týče štítné žlázy, jak píše @ka2ka, máte hyperfunkci a proto máte potíže nabrat. Vaše tělo spaluje příliš rychle. Co vím, tak bohužel u hyperfunkce není možné léky brát doživotně. Pár diskuzi na toto téma tu je. Operaci se patrně, když bude stav stále špatný, nevyhnete. Můžete zkusit nyní alternativní způsoby léčby (můj přítel takto se léčí také, ale ten má hypofunkci, uzel bohužel s pozitivní cytologií, neměřitelné protilátky - zkráta autoimunitní zánět jak prase), ale nikdo nezaručí, že to pomůže. U něj to zatím je nastejno, nic se mu nezhoršilo ani nezlepšilo, takže v alternativní léčbě setrvává. Dktoři jej tlačí též do operace a musel podepsat prohlášení, že nechce na operaci. Anonym z důvodu zdravotního stavu přítele.
K adopci zkušenosti bohužel nemám.
- Citovat
- Upravit
7.2.18 10:54
Císařem jsem si prošla a je to jen pár dní nepohodlí. To rozhodně nestojí za řeč oproti tomu, co by bylo, kdyby se mi dítě narodilo nemocné nebo umřelo třeba při porodu. Podle mě se moc řešíš. I s tou štítkou. Zeptala bych se endokrinologa a gynekologa, co mi v mém stavu doporučují. Nejhorší z toho všeho je podle mě teda shánění „dárce“. Osobně si nedovedu představit do sebe vpravovat cizí tekutiny 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.18 10:55
@pe-terka Mám s doktory hodně špatných zkušeností, jedna endokrinoložka mě několik let v podstatě zabíjela zakázanou kombinací léků, což mi řekl až nový doktor a všichni kromě endokrinologa - který na operaci posílá víceméně všechny okamžitě po diagnóze této poruchy, jsou všichni lékaři stejného názoru jako já.
Jsem ráda že i s touto poruchou nemusí být nutně problém mít zdravé dítě.
Co se pánve týče, to si nejsem jistá, gynekoložky se zeptám, až k ní půjdu, jen mě zajímalo, jestli měl někdo osobní zkušenost, protože všem, koho znám, šlo při porodu o život i, když šlo o císařský řez. Jediná, tenkrát drobná babička rodila třikrát přirozeně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.18 10:56
@Russet a já bych měla i strach z toho, že si to kamarád třeba za 2 roky rozmyslí a bude chtít např. střídavou péči atd. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.2.18 10:56
@Maria37 To jsem si právě myslela, že s tímhle bude mnohem víc problémů než by bylo nutné :/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
