Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všichni,
Už se to tu určitě řešilo ale nějak jsem nenašel patřičnou radu.
S přítelkyní jsme ve vztahu skoro 8.rokem, máme malou holčičku a obě nehorázně miluju. Měli jsme pěknej vztah, kterej byl občas nahoře, občas dole jako v každym vztahu. Bohužel ze začátku se stala jedna nepříjemnost ze strany přítelkyne s kterou jsem se srovnal teprve nedávno(podvedomě mě to hlodalo celou dobu, ale nějak jsem to neřešil). Bohužel se na mě minulý a předminulý rok sesypalo spousta stresu(škola, dítě, práce, úmrtí v rodině) a já začal být apatický vůči přítelkyni ale stále jsem jí miloval, bohužel to nedokazoval a nic mě nebavilo. Přítelkyně začala před půl rokem pracovat a znuvu jsem se do ní zamiloval jako na začátku a začal se snažit. Bohužel u ní to postupně stagnovalo až to došlo k rozchodu na konci roku, s tím že už mě nemiluje a nemůže mi odpustit jak jsem jí zanedbával. Neodstěhovala se kůli malý, a během toho jsme zjistili že bez sebe neokážeme být. Zkusili jsme to dát znovu do kupy, 2týdny žádné hádky, přišlo mi že už to lepší být nemůže než se to začalo opět kazit. Z její strany se city nezměnili a při každé hádce jsem měl na talíři že jsem se začal věnovat pozdě. Oba to chceme urovnat, ale nevíme jak a určitě nikoho nemá. Jde mi tedy o to zda si myslíte že takto zdevastovanej vztah jde dát do kupy a jak? Nevím jak udělat aby mi znovu věřila a odpustila to že jsem jí zanedbával, bez toho to asi nepůjde. Jsme z toho už totálně na prášky.
Upřimně bych si úplně nakopal hubu za to že jsem jí bral jako samozřejmost. Obě je miluju nadevše a nechci je ztratit. ![]()
Jo, tak tohle znám… Mám pro tebe jedinou radu - nesnaž se až moc, ještě víc ji tím od sebe odeženeš. Podělal jsi to, to víte. Lituješ toho a miluješ ji, to ví taky. Nic víc vědět nepotřebuje, teď potřebuje čas a prostor, aby si sama uvědomila, co chce. Do ničeho ji nenuť, nenaléhej a nech ji dýchat. Pak snad jednoho dne za tebou přijde sama. Přehnaná snaha by mohla být na škodu. Držím palce ![]()
Bohužel to vím taky, ale jak mám vedle ní žít a ještě co dcera? Už se skoro o ní nedokážem starat. Jsem si říkal nejlepší bude jít na čas od sebe ať jsme schopný se starat alespoň o malou…
Jak dlouho to období trvalo? Píšeš minulý a předminulý rok - takže dva roky? Ono záleží na té délce i na míře onoho kašlání na ni. Nedokazovals jí že ji miluješ - nic moc jsi s ní nepodnikal a nenosil kytičky, nebo jsi nepomáhal se společným dítětem a vytvářel doma dusno či pro jistotu nekomunikoval vůbec? Ona je teď možná zklamaná tím, že v tebe jako partnera a parťáka ztratila důvěru a neví zda to překousne.
Moje rada by byla asi taková - jí věnuj tolik pozornosti, kolik jsi schopný dlouhodobě udržitelně. Teď se vzedmout k nějakému heroickému výkonu nemá podle mne smysl. Až to začne najíždět do normálních kolejí a tudíž opadat, bude jí to vadit - bude se bát že přijde znovu to období, kterým jste si už prošli. No a nebo ji tím přehnaným zájmem úplně zahltíš a otrávíš… Snaž se třeba hodně věnovat dítěti (ovšem též tak, jak jsi schopen činit dlouhodobě). Na to my matky slyšíme /přidá ti to body/ a i kdyby to nevyšlo, tak vřelejší vztah s dítětem ti zůstane.
Příspěvek upraven 05.02.15 v 08:43
@Neznamy2 píše:
Bohužel to vím taky, ale jak mám vedle ní žít a ještě co dcera? Už se skoro o ní nedokážem starat. Jsem si říkal nejlepší bude jít na čas od sebe ať jsme schopný se starat alespoň o malou…
Jak nedokazete starat o malou ![]()
Netlač na pilu, bud milý, ale nevnucuj se. věnuj se hodně dítěti, ženský se těžko odchází, když vidí, že chlap je super otec. to mě tak napadlo v rychlosti
@Neznamy2 píše:
Upřimně bych si úplně nakopal hubu za to že jsem jí bral jako samozřejmost. Obě je miluju nadevše a nechci je ztratit.
To je s vámi těžké, že se začnete snažit, až když hoří.
Podle mě má tvoje přítelkyně strach, že až si jí budeš jistý, tak se zase snažit přestaneš.
No nebylo to přímo že jsem jí zanedbával, neměl jsem na nic energii, chuť a náladu. Když jsme někam šli tak jsem tam byl otrávenej místo abych si to užíval. Je pravda že jsme spolu byli furt, asi to chtělo trošku dejchat bez sebe.
V te dobe, kdy ses o ni nezajimal, snazila se ona nejak zjistit co se deje? CHtela s tebou o tom mluvit? Mela zajem to s tebou nejak rozebirat? Zajimala se?
Jestli ne, tak i ona stratila zajem o tebe a tvuj nezajem je jen vymluva.
@sissi79 píše:
Jak nedokazete starat o malou
Už jsme z toho moc vyčerpaný, takže déláme jen to nezbytný. Tohle trva jen par dni, jako s timhle asi musim zacit. Nechci aby to odnesla i ona.
@Takyjednasama píše:
Jo, tak tohle znám… Mám pro tebe jedinou radu - nesnaž se až moc, ještě víc ji tím od sebe odeženeš. Podělal jsi to, to víte. Lituješ toho a miluješ ji, to ví taky. Nic víc vědět nepotřebuje, teď potřebuje čas a prostor, aby si sama uvědomila, co chce. Do ničeho ji nenuť, nenaléhej a nech ji dýchat. Pak snad jednoho dne za tebou přijde sama. Přehnaná snaha by mohla být na škodu. Držím palce
S tím musím trochu nesouhlasit. Něco podobného zažívám a právě teď bych čekala, že se téměř přetrhne (myslím v nadsázce), aby mi dokázal, že na mě nekašle, je mi jasné, že to nebude trvat věčnost. Možná je to proto, že si tím, že mě miluje nejsem jistá, i když to tvrdí, tak tomu moc nevěřím, o to víc potřebuji jiné důkazy, takže pokud to zakladatelova přítelkyně opravdu „ví“, tak to možná stačí, ale jestli o tom třeba pochybuje, tak to asi nestačí… ![]()
@kar-maa píše:
V te dobe, kdy ses o ni nezajimal, snazila se ona nejak zjistit co se deje? CHtela s tebou o tom mluvit? Mela zajem to s tebou nejak rozebirat? Zajimala se?
Jestli ne, tak i ona stratila zajem o tebe a tvuj nezajem je jen vymluva.
Právě že zajímala, teda určitou dobu.
@Neznamy2 píše:
Už jsme z toho moc vyčerpaný, takže déláme jen to nezbytný. Tohle trva jen par dni, jako s timhle asi musim zacit. Nechci aby to odnesla i ona.
Jak vyčerpaný, že se nejste schopní starat o jedno dítě ![]()
@Neznamy2 píše:
Už jsme z toho moc vyčerpaný, takže déláme jen to nezbytný. Tohle trva jen par dni, jako s timhle asi musim zacit. Nechci aby to odnesla i ona.
No tak se prostě musíte sebrat. Jste dospělí a tahle situace opravdu není konec světa. Nestojí mezi vámi třetí člověk, máte šanci uspět. Ale z té depky musíte ven, jinak od sebe nakonec utečete mílovými kroky.