Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem mimo já, nebo on?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.2.15 13:57
A proč se ho pořád ptáš? Ani se mu nedivím, že je z toho otrávený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 13:57
Tak promin ale podle mě jsi to zabila ty a ne on 
Jasně že nemusel být hnusnej, ale ono je to fakt o nervy někdy když se někdo pořád ptá jestli je všechno ok, jestli jsem v pohodě, jestli nevadí to nebo on… Jako jasně že to myslíš dobře, ale zkus se občas kousnout do jazyka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 13:58
Tak přesná odpověď na tvou otázku je, že jsi mimo ty. A on naprosto v právu. Tohle odbourej, protože to je na palici. A ano, ty jsi blbě odpověděla, kdybych já byla v jeho kůži, sebrala bych se a večeři nejedla a šla pryč.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 13:59
Vždyť ti ten karbanátek pochválil a stejně nejsi spokojená. A k tomu vyptávání jestli je všechno ok, to by ten můj asi taky dlouho nevydejchal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 13:59
Taky myslím, že on je v tom nevinně. Nevím, ve kterým seriálu se pořád někoho vyptávají, jestli je to ok, jestli to je nebo není v poho. Taky by mě to štvalo pořád dokola. Tak se neptej a on nebude podrážděnej. Já se chlapa ptám jen když nemluví nebo se tváří jak kakabus.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 13:59
No nevim, jak je to jindy, ale ty nevis, ze chlapi tony nerozeznavaji? 
Takze jo, zabilas to ty 
Nezlob se, ale fakt se odnauc se porad ptat, mne by to taky lezlo na nervy 
To bude dlouhodoby, nejak to uz asi nezvlada.
Zkus se ho na nic neptat a uvidis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 13:59
@terinka4444 píše:
Tak přesná odpověď na tvou otázku je, že jsi mimo ty. A on naprosto v právu. Tohle odbourej, protože to je na palici. A ano, ty jsi blbě odpověděla, kdybych já byla v jeho kůži, sebrala bych se a večeři nejedla a šla pryč.
Tak to je zas trochu hysterická reakce ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 14:00
Navíc, on ti odpověděl mile, ty jsi odpověděla blbě, co teď po něm chceš? Aby uznával co? Ty jsi ten, kde reagoval hnusně jako první.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 14:00
Sorry, ale podle mě jsi to zazdila ty, a ne on „Vadí nebo co?“ je prostě agresivní. Jestli podobné otázky používáš, nedivím se, že se mu to nelíbí, a společné sestěhování to ukázalo. Další věc je, že po tom roce opadávají růžové brýle, takže spoustu věcí berete jinak oba dva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 14:00
Tak v karbenátkové story a v tom že se pořád ptáš jestli je všechno ok jsi mimo bohužel ty.
On reagoval naprosto pěkně (buď ráda že si toho vůbec všiml a ocenil to pozitivním přístupem), ale tys to hodila hned do negativna a tím jsi to pohřbila. Nedivím se že byl pak podrážděný. Očekávej že příště radši neřekne na tvoji snahu nic.
Kdyby se mě někdo pořád na něco ptal a řešil zda je vše ok, taky by mi lezl na nervy.
A ano, chlapi nerozeznávají tony v hlase, takže v tomto je nevinně. Oni berou za směrodatný obsah, ne nějaké nuance.
Ale, myslím si, že jste spolu chvíli, bydlíte spolu chvíli a že prostě musíte komunikovat, vycházet si vstříc, nedělat zbytečně dusno a prostě se sladit. Není to sranda, ale zkuste to. Jinak soužití bude za chvíli jen o zklamání, nepochopení, nedorozumění a štěkání po sobě, kdo co jak myslel.
Příspěvek upraven 04.02.15 v 14:02
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.15 14:01
No, taky jsem se kdysi manžela na všechno ptala a naštěstí jsem brzo pochopila, že takhle to nepůjde. Je to naprosto zbytečné. Zkus se opravdu naučit říct „ano, to je z lásky“, než to Tvoje „no a proč ne, vadí, nebo co?“. Vždyť sama říkáš, že to řekl pěkně, tak v tom pěkném si přece neslyšela, že by mu to vadilo. Prostě mu Vadí, že si to myslíš. Takže ano, chyba je dle mě v Tobě 
I když hnusnej být nemusel, tak když to má takhle pořád, tak to už musí pěkně štvát 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
4.2.15 14:03
Nechodíš s mým partnerem 
? Taky mám někdy takové sklony, s něčím na mě vyjede a já mám tendenci se omlouvat..a já už to pak i očekávám, takže se taky rovnou ptám, jestli to mám dělat tak a tak..jenže to je začarovaný kruh a cesta do pekel..zatím nevím, jaké bude řešení, ale začínám zjišťovat, že bych někdy měla trvat na svém, nedělat si domněnky z toho, že je zase nafučený (a když je, tak je to ale jeho problém)..prostě trochu posílit to své „zdravé sebevědomí“ 
B.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky,
předem se omlouvám za anonym, snad pochopíte a předem děkuji za názory.
S přítelem jsme něco málo přes rok a chvilku spolu bydlíme, o to ale nejde.
Mám z něj pocit, že nedokáže uznat chybu, a že je hrozný cholerik. Naštve se kvůli takovým prkotinám.
Nevím proč, ale mám nějak naučené se pořád ptát jestli něco nechce, jestli je vše ok apod. a hrozně ho to štve. Už jsem se odnaučila mu pořád něco nabízet, když mu to lezlo krkem, ale to jestli je vše ok, jsem ještě neodbourala. Každopádně si nemyslím, že to je důvod k tomu, aby byl na mě hnusnej.
Včerejší story: Jsem marod (nic vážného) a tak jsem mu udělala večeři, aby měl jídlo až přijde z práce. Zeleninové karbanátky a jeden jsem uplácala do tvaru srdce, a když se toho všimnul tak mi hezky mile řekl: „jeee tys mi udělala jeden srdíčkovej?
“ a já na to: „no a proč neee, vadí nebo co? 
“ jasně mohla sem říct třeba, „anooo, to je z lásky“ ale prostě jsem něco plácla automaticky a nepřemýšlela jsem nad tím, bylo to ale řečený s milým tonem a byla to spíš řečnická otázka… následoval jeho protáhlej xicht oči v sloup a totalne hnusným tonem mi řekl: „ježišmarja, to se už jako nesmim ani na nic zeptat nebo co?!!!“
přišlo mi to hrozně líto, ja se tam patlám s karbanátkem, aby vypadal jak srdce, a on to takhle musí zabít… neřešila sem to, protože s ním se tyhle věc moc řešit nedají, začne mi vysvětlovat, že to vubec hnusnym tonem nerekl, a že sem ja měla hnusnej ton atd.
Myslela jsem že to rozdejchám do rána, ale ne. Tak sem mu napsala jen zpravu a doted to resime.. on si mele svou, ze musim chapat ze ty my vecny dotazy jestli je vse ok apod. ho proste vytaci.
Mně by stačilo říct, že to tak nemyslel, a bylo by to vyřešený.
Mám z něj pocit, že za všechno furt mužu já a myslím, že to není dobrej krok k tomu, aby vztah fungoval, házet vše na toho druhýho a nějak se mi to nedaří mu vysvětlit.
Pište mi cokoliv, podobný zkušenisti, jestli ste našli řešení nebo názory na to, jestli sem mimo spíš já nebo on.
Dík všem