Partner/manžel má Aspergerův syndrom

3141
4.2.15 08:10

Partner/manžel má Aspergerův syndrom

Ahoj,
jak již napovídá název tématu, hledám někoho v podobné situaci, kdo by měl partnera s Aspergerovým syndromem a chtěl se podělit o zkušenosti z běžného života a popř. si dodávat sílu, protože to bohužel leckdy není jednoduché…

Více případně v uzavřené diskuzi nebo v SZ.

Díky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
4.2.15 08:54

Ahoj, nejedná se o partnera ale o syna. A chtěla bych se zeptat, jak Váš partner snáší změny a vybočení ze stereotypu? Náš je tedy ještě malý, ale venku jsme pořád museli chodit stejnou cestou atd. Tak jestli to trvá i v dospělosti nebo už změny snáší dobře?

  • Citovat
  • Nahlásit
3141
4.2.15 09:05

Ahoj, nevím jak to měl v dětství, ale myslím, že toto úplně nevyžadoval. Spíše špatně nese vybočování z „pocitů“… je rozhozený, když se mu nevěnuji a neprobíhá to jako vždy atd., to nese těžko a neví jak reagovat, myslí si, že udělal něco a já se zlobím… Aspergeři jsou k sobě hrozně kritičtí a negativní. Vše je černé nebo bílé… To, že vyžaduje stejnou cestu je pro něj jistota, pak leda třeba zkusit vysvětlit dopředu, půjdeme tudy a tudy protože je tam obchod kam potřebujeme apod…
Taky říkám dopředu, jsem dnes unavená a potřebuju odpočinek - aby se zase tisíckrát neptal, jestli mě naštval a proto se s ním nebavím atd…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1962
4.2.15 09:15

Já tedy nemám partnera, ale bráchu s Asp., jsem s tím tedy už tak sžitá, že mě asi spousta věcí nijak nevykolejí, ale třeba mého manžela bráchovo chování nebo jeho reakce ano… O čem chcete diskutovat? Jinak časem mi to u něj připadá čím dál lepší a myslím si, že to do značné míry ovlivnila jeho současná super partnerka :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3141
4.2.15 09:21

@puntice O čem diskutovat? No tak třeba právě o tom, že je někdy obtížné balancovat mezi chováním blízkých s AS a nepochopením okolí…
Nevím jak to má třeba tvůj bratr se zaměstnáním? Můj manžel pracoval dlouho v jedné firmě, kde to bylo ok, zaběhl se a ostatní ho brali, ale pak firma zkrachovala a od té doby střídá zaměstnání a dost často to ztroskotá právě na tom, že není průbojný a chápe věci po svém. Není hloupý, ani nezručný, ale v dnešní době přebytku pracovních sil prostě není ten „nejlepší“…
Ano, taky jsem z manžela „vydolovala“ spoustu dobrého a lidi okolo něj jsou mile překvapováni, že se ve svém osobním růstu posunuje. Ale za těch 8 let jsem já zestárla o 25… Nevím, jak je bratr dlouho s partnerkou a nevím, zda znáš její pocity, jak se cítí… ale já se cítím sama… cítím se bez opory a momentálně vyčerpaná…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1962
4.2.15 09:40

@hipisek84 Tak brácha je vědecký pracovník na AV, dodělává ještě doktorát. Myslím, že mu naprosto vyhovuje, že ve svých 32 letech prakticky různě brigádničí :mrgreen: ve všech svých zájmových okruzích, ve všem, co ho baví, ale nikde není nucen se vázat. Má tam své přátelé a ať jde kam jde, jde si odpočinout, výdělek je vedlejší benefit (no šťastlivec prostě). Naši ho 100% zabezpečili bydlením, takže tu částku na inkaso s partnerkou vydělají jako fík :nevim:
S partnerkou bude 5 let, letos se chtějí brát. Ona mu vždy řekne narovinu, co ji štve, co dělá zrovna blbě, on s ní komunikuje stejně. Ano, prostě nechápe jinotaje a „citlivé situace“, musí se na něj jinak. To samé v zaměstnání, ve změně školy (když přecházel ze 3. třídy na gympl). Je to pro něj těžký, ale po roce se nerozlučně začlení. Možná manžela „donutit“ k nějaké vytrvalosti?
Stav „bez opory“ si umím představit, s bráchou jsme se vychovávali sami, nesnášel konflikty (s naší mámou extra), takže jsem bojovala hodně sama. Ale řeknu ti - dodnes vím, že jeho náruč otevřená je a i ta opora tam 100% existuje a funguje. Jen si musíš umět říct: a teď drž ty…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1962
4.2.15 09:40

Jo omlouvám se za případné chyby a překlepy, svištím v zaměstnání :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3141
4.2.15 09:50

@puntice Tak to je šťastlivec v tomto ohledu. Ano ve vztahu taky máme vše narovinu, bez náznaků atd.

Můj manžel si prošel šikanou od základky až po nástavbu, je díky tomu dost podezíravý a neotevřený k ostatním lidem… to taky hraje roli.

Je to milující a oddaný manžel, každý den mi projevuje otevřeně city, to všechno ano…
Máš pravdu, „teď drž ty“ já nedokážu říct a nějak to udělat. Jsem taková od malička, kdy jsem byla opora pro mamku, když táta pil atd., pořád jsem byla ta silná, co všechno zvládne a to mám doteď a neumím se toho zbavit… Nevím jak to udělat a říct, teď drž ty… Teď to prostě zvládni a snaž se, já už nemůžu…
Když jsme přišli o dítě, byl mi oporou velikou, ale tyto praktické věci života jsou prostě náročné, nebo je toho v poslední době prostě na mě moc :nevim:
Jenže ono jenom to, že „jen“ nechápe jinotaje a „citlivé situace“ a u nás se k tomu přidává ještě výbušná povaha, špatná výchova a solidní dávka smolařské povahy, pro každodenní život a domluvu s ním, je pěkná nálož…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1962
4.2.15 10:12

No, brácha si taky prošel šikanou, - a já s ním, byli jsme nerozlučná dvojka - on se jí nepostavil, na základce jsem se postavila agresorům já, na gymplu to díky Bohu vyšumělo, vydržel tam ale jenom silou vůle, musel opravdu hrozně moc chtít (tam se u něj přišlo až na různá dis… prakticky umí jen počítat :mrgreen: což na jazykovém gymplu je problém… :lol: ).
Tohle je vždycky ale o dvou - a tudíž o tobě a tvém muži, nejen o něm. Ono si k sobě našel vhodného partnera, který toho hodně snese, a on ho za to bude na rukou nosit… Pokud teď potřebuješ něco jiného, opravdu to nepůjde jinak, než opravdu narovinu to s ním projednat, říct konkrétně, co od něj PRAVIDELNĚ vyžaduješ a že začínáte TEĎ… Nepochybuji, že mi rozumíš.
Klidně piš a ptej se, hodně pomůže se z toho alespoň vypovídat. Já s tím chlapem žiju 28 let a je to v pohodě, ale také jsme sourozenci, ne životní partneři, je tam určitě rozdíl.
Nejvíc mě asi ničilo a ničí, když on se zachová tím svým originálním přístupem třeba k mému manželovi… a můj manžel se na něj fakt rozzuří. Bolí to pak dvojnásob, protže miluju oba - tohle jsi myslela těmi komplikovanými situacemi?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3141
4.2.15 10:23

@puntice Děkuji moc za povídání… to pomáhá moc…
To je dobře, že tě měl brácha u sebe, když ho šikanovali a vlastně jako oporu. Určitě to pro něj moc znamená a díky tomu není tolik zatvrzelý. Můj manžel byl na vše sám, rodiče ho nechali citově strádat, nedali mu podporu, až si našel sám psychologa ve svých nácti a zjistil co a jak…
Zatím bude asi těžké mu vysvětlit co po něm chci… Nechci se cítit, že jsem na zodpovědnost sama, ale takto to asi nepochopí…

"Nejvíc mě asi ničilo a ničí, když on se zachová tím svým originálním přístupem třeba k mému manželovi… a můj manžel se na něj fakt rozzuří. Bolí to pak dvojnásob, protže miluju oba – tohle jsi myslela těmi komplikovanými situacemi?
Jojo přesně tak, podobné situace jsem měla na mysli…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1962
4.2.15 10:39

@hipisek84 No, on by si musel taky pomoct sám, na gymplu to taky zvládl :nevim:
Hele, ale já si nemyslím, že by to byly nezodpovědné typy, co neumí být konstantou a oporou, prostě to zkus a uvidíš. Jakým způsobem jsi na zodpovědnost sama? (Ono je potřeba brát na zřetel, že to není jen osoba s ASP, ale také prostě CHLAP :mrgreen: )

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3141
4.2.15 10:45

@puntice :zed: to bude u nás pravě asi bohužel dost problém no… Já jsem hodně temperamentní a jemu to vyhovuje, že právě takový ten CHLAP být nemusí a to už o AS určitě není…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1962
4.2.15 10:57

@hipisek84 No jo, to je pak o něčem jiném. Jestli je to typ „bábovkovitý“ (to je i můj bráácha… můj muž je zase slibotechna :mrgreen: ) je třeba využít této povahy a změny rolí. Nebaví ho náhodou péct, žehlit, není svolný třeba luxovat, víc ti ulehčit od domácnosti? Kdyý už teda nezasadí strom, nemohl by alespoň nadělat povidla, takříkajíc?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2
3.3.15 22:39

Ahoj, mam manzela s AS (10let jsme spolu) a dceru 4roky s AS, tento rok jsem dostala potvrzeni od doktorky, na jednu stranu je to sok, na druhou stranu uleva a pochopeni i kdyz kazdy je z jine planety a je to vycerpavajici…takze pokud budes chtit rozebirat chlapi, klidne pisni. Myslim, ze kazdy kdo zije s chlapem s AS musi mit bozskou trpelivost a asi byt i trochu flegmatik. Budu se tesit na pokec a na vypraveni.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
15083
5.4.15 20:44

@hipisek84 Se zaměstnáním můžu mít jen knížecí rady typu aby našel místo, kde ho ocení. Aspergeři mají speciální kvality, pokud pracují v týmu. Bývají vynikající vědci a ajťáci, protože mají vytříbené analytické myšlení, a to dosti originální, a to je v některých oborech žádáno. Musí mít, protože ten deficit intuitivního chápání společenských kontaktů museli kompenzovat analytickým myšlením, aby mohli fungovat.

Takže záleží samozřejmě na oboru, co dělá, ale obecně se nejlíp uplatní tam, kde je vyžadováno analytické myšlení a originální, tvůrčí přístup (nejlepších výsledků dosahují v týmech, kde se pracuje metodou brainstormingu).

Je-li to možné ať zdůrazňuje spíše svoje kvality (a aspergeři je mají: Spolehlivost, poctivost, důkladnost) a hledá práci, kde tyto kvality ocení.

Nevím, jestli to nečteš jako knížecí rady. Sám jsem aspík a samozřejmě se sám bojím o práci. Na pracáku jsem byl před 12 lety půl roku, od té doby pracuju pro jednu firmu z domu a celkem to jde.

Myslím, že Aspergeři se nejšťastněji cítí v tvůrčím kolektivu stejně ulítlých, kde se vzájemně stimulují a kde je taky ocení. Třeba ve vědecké komunitě, apod.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat